Skip to main content

Texts 20-21

Sloka 20-21

Devanagari

Dévanágarí

तावदुभयोरपि रोधसोर्या मृत्तिका तद्रसेनानुविध्यमाना वाय्वर्कसंयोगविपाकेन सदामरलोकाभरणं जाम्बूनदं नाम सुवर्णं भवति ॥ २० ॥
यदु ह वाव विबुधादय: सह युवतिभिर्मुकुटकटककटिसूत्राद्याभरणरूपेण खलु धारयन्ति ॥ २१ ॥

Text

Verš

tāvad ubhayor api rodhasor yā mṛttikā tad-rasenānuvidhyamānā vāyv-arka-saṁyoga-vipākena sadāmara-lokābharaṇaṁ jāmbū-nadaṁ nāma suvarṇaṁ bhavati; yad u ha vāva vibudhādayaḥ saha yuvatibhir mukuṭa-kaṭaka-kaṭi-sūtrādy-ābharaṇa-rūpeṇa khalu dhārayanti.
tāvad ubhayor api rodhasor yā mṛttikā tad-rasenānuvidhyamānā vāyv-arka-saṁyoga-vipākena sadāmara-lokābharaṇaṁ jāmbū-nadaṁ nāma suvarṇaṁ bhavati; yad u ha vāva vibudhādayaḥ saha yuvatibhir mukuṭa-kaṭaka-kaṭi-sūtrādy-ābharaṇa-rūpeṇa khalu dhārayanti.

Synonyms

Synonyma

tāvat — entirely; ubhayoḥ api — of both; rodhasoḥ — of the banks; — which; mṛttikā — the mud; tat-rasena — with the juice of the jambū fruits that flows in the river; anuvidhyamānā — being saturated; vāyu-arka-saṁyoga-vipākena — because of a chemical reaction with the air and sunshine; sadā — always; amara-loka-ābharaṇam — which is used for the ornaments of the demigods, the denizens of the heavenly planets; jāmbū-nadam nāma — named Jāmbū-nada; suvarṇam — gold; bhavati — becomes; yat — which; u ha vāva — indeed; vibudha-ādayaḥ — the great demigods; saha — with; yuvatibhiḥ — their everlastingly youthful wives; mukuṭa — crowns; kaṭaka — bangles; kaṭi-sūtra — belts; ādi — and so on; ābharaṇa — of all kinds of ornaments; rūpeṇa — in the form; khalu — indeed; dhārayanti — they possess.

tāvat — naprosto; ubhayoḥ api — obou; rodhasoḥ — břehů; — které; mṛttikā — bahno; tat-rasena — šťávou z plodů jambū, která teče v řece; anuvidhyamānā — nasycené; vāyu-arka-saṁyoga-vipākena — díky chemické reakci se vzduchem a slunečním světlem; sadā — vždy; amara-loka-ābharaṇam — jehož se používá na ozdoby pro polobohy, obyvatele nebeských planet; jāmbū-nadam nāma — jménem Jāmbū-nada; suvarṇam — zlato; bhavati — stává se; yat — které; u ha vāva — vskutku; vibudha-ādayaḥ — velcí polobozi; saha — se; yuvatibhiḥ — svými věčně mladými manželkami; mukuṭa — koruny; kaṭaka — náramky; kaṭi-sūtra — pásy; ādi — a tak dále; ābharaṇa — nejrůznějších ozdob; rūpeṇa — v podobě; khalu — vskutku; dhārayanti — vlastní.

Translation

Překlad

The mud on both banks of the river Jambū-nadī, being moistened by the flowing juice and then dried by the air and the sunshine, produces huge quantities of gold called Jāmbū-nada. The denizens of heaven use this gold for various kinds of ornaments. Therefore all the inhabitants of the heavenly planets and their youthful wives are fully decorated with golden helmets, bangles and belts, and thus they enjoy life.

Bahno na obou březích řeky Jambū-nadī, smáčené tekoucí šťávou a pak vysoušené vzduchem a slunečním světlem, vytváří velké množství zlata zvaného Jāmbū-nada. Obyvatelé nebes toto zlato používají na různé ozdoby. Všichni, kdo žijí na nebeských planetách, jsou proto i se svými mladými manželkami bohatě ozdobeni zlatými helmicemi, náramky a pásy, a tak si užívají života.

Purport

Význam

By the arrangement of the Supreme Personality of Godhead, the rivers on some planets produce gold on their banks. The poor inhabitants of this earth, because of their incomplete knowledge, are captivated by a so-called bhagavān who can produce a small quantity of gold. However, it is understood that in a higher planetary system in this material world, the mud on the banks of the Jambū-nadī mixes with jambū juice, reacts with the sunshine in the air, and automatically produces huge quantities of gold. Thus the men and women are decorated there by various golden ornaments, and they look very nice. Unfortunately, on earth there is such a scarcity of gold that the governments of the world try to keep it in reserve and issue paper currency. Because that currency is not backed up by gold, the paper they distribute as money is worthless, but nevertheless the people on earth are very proud of material advancement. In modern times, girls and ladies have ornaments made of plastic instead of gold, and plastic utensils are used instead of golden ones, yet people are very proud of their material wealth. Therefore the people of this age are described as mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ (Bhāg. 1.1.10). In other words, they are extremely bad and slow to understand the opulence of the Supreme Personality of Godhead. They have been described as sumanda-matayaḥ because their conceptions are so crippled that they accept a bluffer who produces a little gold to be God. Because they have no gold in their possession, they are actually poverty-stricken, and therefore they are considered unfortunate.

Řízením Nejvyšší Osobnosti Božství vytvářejí řeky na některých planetách na svých březích zlato. Chudí obyvatelé této Země jsou kvůli svému neúplnému poznání uneseni, když vidí takzvaného bhagavāna, který dovede vytvořit malé množství zlata. Zde se však dozvídáme, že na vyšším planetárním systému tohoto hmotného světa se bahno na březích Jambū-nadī mísí se šťávou jambū, na vzduchu reaguje se slunečním světlem a automaticky vytváří obrovské množství zlata. Díky tomu se tam muži a ženy zdobí různými zlatými šperky a vypadají nádherně. Na Zemi je bohužel takový nedostatek zlata, že se ho vlády snaží uchovat a tisknou papírové peníze. Jelikož tyto bankovky nejsou kryté zlatem, je papír, který vlády vydávají jako peníze, naprosto bezcenný — přesto jsou však lidé na Zemi velice pyšní na hmotný pokrok. Dívky a ženy v moderních dobách nosí místo zlatých šperků ozdoby z umělé hmoty a rovněž místo zlatého nádobí se používá umělohmotné, ale lidé jsou přesto pyšní na své hmotné bohatství. Proto jsou lidé tohoto věku označeni slovy mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ (Bhāg. 1.1.10). Jinými slovy, jsou nesmírně zkažení a pomalí v chápání bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství. Jsou sumanda-matayaḥ, protože jejich pojetí je tak omezené, že podvodníka, který vytvoří trochu zlata, považují za Boha. Jelikož sami žádné zlato nemají, je jejich postavení skutečně ubohé, a proto jsou považováni za nešťastníky.

Sometimes these unfortunate people want to be promoted to the heavenly planets to achieve fortunate positions, as described in this verse, but pure devotees of the Lord are not at all interested in such opulence. Indeed, devotees sometimes compare the color of gold to that of bright golden stool. Śrī Caitanya Mahāprabhu has instructed devotees not to be allured by golden ornaments and beautifully decorated women. Na dhanaṁ na janaṁ na sundarīm: a devotee should not be allured by gold, beautiful women or the prestige of having many followers. Śrī Caitanya Mahāprabhu, therefore, confidentially prayed, mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi: “My Lord, please bless Me with Your devotional service. I do not want anything else.” A devotee may pray to be delivered from this material world. That is his only aspiration.

Někdy se tito nešťastní lidé chtějí dostat na nebeské planety, aby dosáhli šťastného postavení, které popisuje tento verš, ale čistí oddaní Pána se o takové bohatství vůbec nezajímají. Oddaní dokonce někdy přirovnávají barvu zlata k barvě zářivě zlatých výkalů. Śrī Caitanya Mahāprabhu učil oddané, aby se nenechali svést zlatými šperky a krásně ozdobenými ženami. Na dhanaṁ na janaṁ na sundarīm — oddaný se nemá nechat okouzlit zlatem, krásnými ženami nebo pýchou na množství stoupenců. Śrī Caitanya Mahāprabhu se proto důvěrně modlil: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi — “Můj Pane, prosím, požehnej mi Svou oddanou službou. Nechci nic jiného.” Oddaný se může modlit o vysvobození z tohoto hmotného světa. To je jediné, oč se uchází.

ayi nanda-tanuja kiṅkaraṁ
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthita-dhūlī-sadṛśaṁ vicintaya
ayi nanda-tanuja kiṅkaraṁ
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthita-dhūlī-sadṛśam vicintaya

The humble devotee simply prays to the Lord, “Kindly pick me up from the material world, which is full of varieties of material opulence, and keep me under the shelter of Your lotus feet.”

Pokorný oddaný se jen modlí k Pánu: “Vyzdvihni mě laskavě z tohoto hmotného světa, který oplývá různými druhy hmotného bohatství, a poskytni mi útočiště u Svých lotosových nohou.”

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura prays:

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura se modlí:

hā hā prabhu nanda-suta, vṛṣabhānu-sutā-yuta,
karuṇā karaha ei-bāra
narottama-dāsa kaya, nā ṭheliha rāṅgā-pāya,
tomā vine ke āche āmāra
hā hā prabhu nanda-suta,

vṛṣabhānu-sutā-yuta,
karuṇā karaha ei-bāra
narottama-dāsa kaya,

nā ṭheliha rāṅgā-pāya,
tomā vine ke āche āmāra

“O my Lord, O son of Nanda Mahārāja, now You are standing before me with Your consort, the daughter of Vṛṣabhānu, Śrīmatī Rādhārāṇī. Kindly accept me as the dust of Your lotus feet. Please do not kick me away, for I have no other shelter.”

“Ó můj Pane, ó synu Nandy Mahārāje, nyní přede mnou stojíš se Svou chotí, dcerou Vṛṣabhānua, Śrīmatī Rādhārāṇī. Přijmi mě laskavě jako prach Svých lotosových nohou. Prosím, nevyháněj mě — nemám jiné útočiště.”

Similarly, Prabodhānanda Sarasvatī indicates that the position of the demigods, who are decorated with golden helmets and other ornaments, is no better than a phantasmagoria (tri-daśa-pūr ākāśa-puṣpāyate). A devotee is never allured by such opulences. He simply aspires to become the dust of the lotus feet of the Lord.

Podobně Prabodhānanda Sarasvatī naznačuje, že postavení polobohů, jež zdobí zlaté helmice a jiné šperky, není o nic lepší než přelud (tri-daśa-pūr ākāśa-puṣpāyate). Oddaného takové bohatství nikdy nezláká. Jediné, oč se uchází, je stát se prachem u lotosových nohou Pána.