Text 82
Sloka 82
Devanagari
Dévanágarí
विमुक्तसङ्गोऽनुभजन् भक्त्या तत्साम्यतामगात् ॥ ८२ ॥
Text
Verš
govinda-caraṇāmbujam
vimukta-saṅgo ’nubhajan
bhaktyā tat-sāmyatām agāt
govinda-caraṇāmbujam
vimukta-saṅgo ’nubhajan
bhaktyā tat-sāmyatām agāt
Synonyms
Synonyma
tatra — there; eka-agra-manāḥ — with full attention; dhīraḥ — sober; govinda — of Kṛṣṇa; caraṇa-ambujam — unto the lotus feet; vimukta — freed from; saṅgaḥ — material association; anubhajan — continuously engaging in devotional service; bhaktyā — by pure devotion; tat — with the Lord; sāmyatām — qualitative equality; agāt — achieved.
tatra — tam; eka-agra-manāḥ — s plnou pozorností; dhīraḥ — rozvážný; govinda — Kṛṣṇy; caraṇa-ambujam — na lotosové nohy; vimukta — osvobozený od; saṅgaḥ — hmotné společnosti; anubhajan — neustále zaměstnaný oddanou službou; bhaktyā — čistou oddaností; tat — s Pánem; sāmyatām — kvalitativní rovnosti; agāt — dosáhl.
Translation
Překlad
Having undergone austerities and penances at Kapilāśrama, King Prācīnabarhi attained full liberation from all material designations. He constantly engaged in the transcendental loving service of the Lord and attained a spiritual position qualitatively equal to that of the Supreme Personality of Godhead.
Poté, co král Prācīnabarhi podstoupil askezi v Kapilāśramu, zcela se osvobodil od všech hmotných označení. Neustále se zaměstnával transcendentální láskyplnou službou Pánu a dosáhl duchovního postavení, které bylo kvalitativně totožné s postavením Nejvyšší Osobnosti Božství.
Purport
Význam
There is special significance in the words tat-sāmyatām agāt, which indicate that the King attained the position of possessing the same status or the same form as that of the Lord. This definitely proves that the Supreme Personality of Godhead is always a person. In His impersonal feature, He is the rays of His transcendental body. When a living entity attains spiritual perfection, he also attains the same type of body, known as sac-cid-ānanda-vigraha. This spiritual body never mixes with the material elements. Although in conditional life the living entity is surrounded by material elements (earth, water, fire, air, sky, mind, intelligence and ego), he remains always aloof from them. In other words, the living entity can be liberated from the material condition at any moment, provided that he wishes to do so. The material environment is called māyā. According to Kṛṣṇa:
Slova tat-sāmyatām agāt mají zvláštní význam. Král získal stejné postavení nebo stejnou podobu jako Pán. To jednoznačně dokazuje, že Nejvyšší Osobnost Božství je vždy osobou. Ve Svém neosobním rysu se projevuje jako paprsky Svého transcendentálního těla. Když živá bytost dosáhne duchovní dokonalosti, rovněž získá takové tělo, které se nazývá sac-cid-ānanda-vigraha. Toto duchovní tělo se nikdy nesměšuje s hmotnými prvky. I když je živá bytost v hmotném životě obklopena hmotnými prvky (zemí, vodou, ohněm, vzduchem, éterem, myslí, inteligencí a egem), zůstává vždy mimo ně. Může tedy být osvobozena z hmotného podmínění v kterémkoliv okamžiku, pokud si to ovšem přeje. Hmotné prostředí se nazývá māyā. Kṛṣṇa říká:
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te
“This divine energy of Mine, consisting of the three modes of material nature, is difficult to overcome. But those who have surrendered unto Me can easily cross beyond it.” (Bg. 7.14)
“Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdají, ji snadno překročí.” (Bg. 7.14)
As soon as the living entity engages in the transcendental loving service of the Lord, he immediately attains freedom from all material conditions (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). In the material state the living entity is on the jīva-bhūta platform, but when he renders devotional service to the Lord, he is elevated to the brahma-bhūta platform. On the brahma-bhūta platform the living entity is liberated from material bondage, and he engages in the service of the Lord. In this verse the word dhīra is sometimes read as vīra. Actually there is not very much difference. The word dhīra means “sober,” and vīra means “hero.” One who is struggling against māyā is a hero, and one who is sober enough to understand his position is a dhīra. Without becoming sober or heroic, one cannot attain spiritual salvation.
Jakmile se živá bytost zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu, ihned se osvobodí od veškerého hmotného podmínění (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). V hmotném stavu je živá bytost na úrovni jīva-bhūta, ale když s oddaností slouží Pánu, dostává se na úroveň brahma-bhūta. Na úrovni brahma-bhūta je osvobozená z hmotného otroctví a oddaně slouží Pánu. Slovo dhīra v tomto verši se někdy nahrazuje slovem vīra. Není v tom však příliš velký rozdíl. Dhīra znamená “rozumný” a vīra znamená “hrdina”. Ten, kdo bojuje proti māyi, je hrdina a ten, kdo je natolik rozumný, že chápe své postavení, je dhīra. Bez rozumu a hrdinství nelze dosáhnout duchovního osvobození.