Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » CHAPTER EIGHT

Text 73

Text 73

Text

Verš

vaiṣṇavera ājñā pāñā cintita-antare
madana-gopāle gelāṅ ājñā māgibāre
vaiṣṇavera ājñā pāñā cintita-antare
madana-gopāle gelāṅ ājñā māgibāre

Synonyms

Synonyma

vaiṣṇavera — of all the Vaiṣṇava devotees; ājñā — order; pāñā — receiving; cintita-antare — anxiety within myself; madana-gopāle — to the temple of Śrī Madana-mohana; gelāṅ — I went; ājñā — order; māgibāre — to receive.

vaiṣṇavera — všech oddaných vaiṣṇavů; ājñā — nařízení; pāñā — když jsem obdržel; cintita-antare — úzkost ve svém nitru; madana-gopāle — do chrámu Śrī Madana-mohana; gelāṅ — jsem šel; ājñā — nařízení; māgibāre — přijmout.

Translation

Překlad

Having received the order of the Vaiṣṇavas but being anxious within my heart, I went to the temple of Madana-mohana in Vṛndāvana to ask His permission also.

Přestože jsem dostal pokyn od vaiṣṇavů, v srdci jsem stále ještě pociťoval úzkost, a tak jsem šel do chrámu Madana-mohana ve Vrindávanu, abych také Jeho požádal o svolení.

Purport

Význam

A Vaiṣṇava always follows the order of guru and Kṛṣṇa. Śrī Caitanya-caritāmṛta was written by Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī by their mercy. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī considered all the devotees that have been mentioned to be his preceptor gurus, or spiritual masters, and Madana-gopāla (Śrī Madana-mohana vigraha) is Kṛṣṇa Himself. Thus he took permission from both of them, and when he received the mercy of both guru and Kṛṣṇa, he was able to write this great literature, Śrī Caitanya-caritāmṛta. This example should be followed. Anyone who attempts to write about Kṛṣṇa must first take permission from the spiritual master and Kṛṣṇa. Kṛṣṇa is situated in everyone’s heart, and the spiritual master is His direct external representative. Thus Kṛṣṇa is situated antar-bahiḥ, within and without. One must first become a pure devotee by following the strict regulative principles and chanting sixteen rounds daily, and when one thinks that he is actually on the Vaiṣṇava platform, he must then take permission from the spiritual master, and that permission must also be confirmed by Kṛṣṇa from within his heart. Then, if one is very sincere and pure, he can write transcendental literature, either prose or poetry.

Vaiṣṇava vždy jedná podle nařízení gurua a Kṛṣṇy. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī napsal Śrī Caitanya-caritāmṛtu jejich milostí. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī považoval každého z těchto jmenovaných oddaných za svého gurua neboli duchovního mistra a Madana-Gopāla (Śrī Madana-mohana vigraha) je samotný Kṛṣṇa. Požádal o svolení oba dva a poté, co dostal milost gurua i Kṛṣṇy, byl schopen napsat tuto jedinečnou knihu, Śrī Caitanya-caritāmṛtu. Tento příklad bychom měli následovat. Každý, kdo se snaží psát o Śrī Kṛṣṇovi, musí nejdříve získat svolení duchovního mistra a Kṛṣṇy. Kṛṣṇa sídlí v srdcích všech a duchovní mistr je Jeho přímým vnějším zástupcem. Kṛṣṇa je uvnitř i vně (antarbahiḥ). Nejdříve se musíme stát čistými oddanými přísným dodržováním usměrňujících zásad a zpíváním šestnácti kol japy denně, a pokud si potom myslíme, že jsme již na úrovni vaiṣṇavů, musíme získat svolení duchovního mistra, které musí být potvrzeno také Kṛṣṇou ze srdce. Potom, když jsme velmi upřímní a čistí, můžeme psát transcendentální literaturu, ať už prózu, či poezii.