Sloka 10-13
ТЕКСТОВЕ 10 – 13
Verš
Текст
vitṛṣṇayā dvandva-titikṣayā ca
sarvatra jantor vyasanāvagatyā
jijñāsayā tapasehā-nivṛttyā
витр̣ш̣н̣ая̄ двандва-титикш̣ая̄ ча
сарватра джантор вясана̄вагатя̄
джигя̄сая̄ тапасеха̄-нивр̣ття̄
mad-deva-saṅgād guṇa-kīrtanān me
nirvaira-sāmyopaśamena putrā
jihāsayā deha-gehātma-buddheḥ
мад-дева-сан̇га̄д гун̣а-кӣртана̄н ме
нирваира-са̄мьопашамена путра̄
джиха̄сая̄ деха-геха̄тма-буддхех̣
prāṇendriyātmābhijayena sadhryak
sac-chraddhayā brahmacaryeṇa śaśvad
asampramādena yamena vācām
пра̄н̣ендрия̄тма̄бхиджайена садхряк
сач-чхраддхая̄ брахмачарйен̣а шашвад
асампрама̄дена ямена ва̄ча̄м
jñānena vijñāna-virājitena
yogena dhṛty-udyama-sattva-yukto
liṅgaṁ vyapohet kuśalo ’ham-ākhyam
гя̄нена вигя̄на-вира̄джитена
йогена дхр̣тй-удяма-саттва-юкто
лин̇гам̇ вяпохет кушало 'хам-а̄кхям
Synonyma
Дума по дума
haṁse — který je paramahaṁsa, nejvznešenější, duchovně pokročilá osoba; gurau — duchovnímu mistrovi; mayi — Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství; bhaktyā — oddanou službou; anuvṛtyā — následováním; vitṛṣṇayā — odpoutaností od smyslového požitku; dvandva — dualit hmotného světa; titikṣayā — tolerancí; ca — také; sarvatra — všude; jantoḥ — živé bytosti; vyasana — strastiplný život; avagatyā — realizováním; jijñāsayā — dotazy na pravdu; tapasā — praktikováním askeze; īhā-nivṛttyā — upuštěním od snahy o smyslový požitek; mat-karmabhiḥ — jednáním pro Mě; mat-kathayā — nasloucháním vyprávění o Mně; ca — také; nityam — vždy; mat-deva-saṅgāt — stýkáním se s Mými oddanými; guṇa-kīrtanāt me — opěvováním a oslavováním Mých transcendentálních vlastností; nirvaira — bez nepřátelství; sāmya — se stejným pohledem na každého na základě duchovního porozumění; upaśamena — překonáním hněvu, nářku a tak dále; putrāḥ — ó synové; jihāsayā — touhou vzdát se; deha — s tělem; geha — s domovem; ātma-buddheḥ — ztotožňování vlastního já; adhyātma-yogena — studiem zjevených písem; vivikta-sevayā — životem na osamělém místě; prāṇa — životní vzduch; indriya — smysly; ātma — mysl; abhijayena — ovládáním; sadhryak — zcela; sat-śraddhayā — kultivací víry v písma; brahmacaryeṇa — dodržováním celibátu; śaśvat — vždy; asampramādena — tím, že se nenecháte zmást; yamena — omezováním; vācām — slov; sarvatra — všude; mat-bhāva — myšlení na Mě; vicakṣaṇena — provozováním; jñānena — rozvojem poznání; vijñāna — praktickým uplatněním poznání; virājitena — osvícení; yogena — praktikováním bhakti-yogy; dhṛti — trpělivost; udyama — nadšení; sattva — uvážlivost; yuktaḥ — obdařeni; liṅgam — příčina hmotného otroctví; vyapohet — je možné se vzdát; kuśalaḥ — dokonale příznivě; aham-ākhyam — falešného ega, falešného ztotožňování se s hmotným světem.
хам̇се – парамахам̇са, или най-издигнатият, духовно напреднал човек; гурау – на духовния учител; майи – на мен, Върховната Божествена Личност; бхактя̄ – с предано служене; анувр̣ття̄ – следвайки; витр̣ш̣н̣ая̄ – без привързаност към сетивното наслаждение; двандва – двойственостите на материалния свят; титикш̣ая̄ – с търпение; ча – също; сарватра – навсякъде; джантох̣ – на живото същество; вясана – страданията в живота; авагатя̄ – осъзнавайки; джигя̄сая̄ – търсейки истината; тапаса̄ – с аскетизъм и отречения; ӣха̄-нивр̣ття̄ – изоставяйки усилията за сетивни забавления; мат-кармабхих̣ – работейки за мен; мат-катхая̄ – слушайки беседи за мен; ча – също; нитям – винаги; мат-дева-сан̇га̄т – общуване с мои предани; гун̣а-кӣртана̄т ме – възпявайки трансценденталните ми качества; нирваира – без омраза; са̄мя – отнасяйки се еднакво към всички благодарение на духовното прозрение; упашамена – побеждавайки гнева, скръбта и др.; путра̄х̣ – о, синове; джиха̄сая̄ – желаейки да изостави; деха – с тялото; геха – с дома; а̄тма-буддхех̣ – отъждествяване на аза; адхя̄тма-йогена – изучаване на свещените писания; вивикта-севая̄ – живот в уединено място; пра̄н̣а – жизненият въздух; индрия – сетивата; а̄тма – ума; абхиджайена – овладявайки; садхряк – напълно; сат-шраддхая̄ – с вяра в писанията; брахмачарйен̣а – съблюдавайки полово въздържание; шашват – винаги; асампрама̄дена – незаблуден; ямена – чрез въздържание; ва̄ча̄м – на словата; сарватра – навсякъде; мат-бха̄ва – мислейки за мен; вичакш̣ан̣ена – спазвайки; гя̄нена – с развиване на знание; вигя̄на – с прилагане на знанието; вира̄джитена – просветлени; йогена – изпълнявайки бхакти йога; дхр̣ти – търпение; удяма – ентусиазъм; саттва – благоразумие; юктах̣ – надарени с; лин̇гам – причината за материалното робство; вяпохет – човек може да изостави; кушалах̣ – напълно благоприятно; ахам-а̄кхям – фалшиво его, погрешно отъждествяване с материалния свят.
Překlad
Превод
Ó Moji synové, musíte přijmout velmi vznešeného paramahaṁsu, duchovně pokročilého duchovního mistra. Tímto způsobem vložte svou víru a lásku ve Mě, Nejvyšší Osobnost Božství. Musíte si ošklivit smyslový požitek a tolerovat duality v podobě radosti a bolesti, které jsou jako změny ročních období, léta a zimy. Snažte se realizovat strastiplné podmínky živých bytostí, které jsou nešťastné dokonce i na vyšších planetárních soustavách. Filozoficky se dotazujte na pravdu a poté v zájmu oddané služby podstupte všechny druhy askeze. Zanechte snahy o smyslový požitek a zaměstnejte se službou Pánu. Naslouchejte rozhovorům o Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy se stýkejte s oddanými. Opěvujte a oslavujte Nejvyššího Pána a dívejte se na každého stejně — na duchovní úrovni. Zbavte se nepřátelství a přemožte hněv a nářek. Vzdejte se ztotožňování vlastního já s tělem a domovem a čtěte pravidelně ve zjevených písmech. Žijte na osamělém místě a praktikujte metodu, kterou můžete zcela ovládnout svůj životní vzduch, mysl a smysly. Mějte nezlomnou víru ve zjevená písma, ve védskou literaturu, a dodržujte celibát. Vykonávejte své předepsané povinnosti a vyhýbejte se zbytečným hovorům. Neustále upírejte mysl na Nejvyšší Osobnost Božství a získávejte poznání ze správného zdroje. Vytrváte-li v takovém praktikování bhakti-yogy, budete trpělivě a s nadšením rozvíjet poznání a dokážete se oprostit od falešného ega.
О, синове мои, приемете издигнат духовен учител, велик парамахам̇са; с негова помощ насочете цялата си вяра и любов към мен, Върховната Божествена Личност. Презирайте сетивното наслаждение и с търпение посрещайте двойствеността от радост и болка, които се сменят като годишните времена. Опитайте се да разберете жалкото състояние на живите същества, страдащи дори във висшите планетарни системи. Търсете истината с философско изследване. Извършвайте отречения и въздържания в името на преданото служене. Не се стремете към удоволствия, а служете на Бога. Слушайте беседите за Върховната Божествена Личност и постоянно общувайте с предани. Възпявайте качествата на Бога и се отнасяйте еднакво към всички, с духовно зрение. Преодолейте омразата, усмирете гнева и скръбта. Недейте да отъждествявате аза с тялото и дома, четете свещените писания. Живейте в уединение и следвайте метода за овладяване на жизнения дъх, ума и сетивата. Вярвайте във ведическите писания и съблюдавайте полово въздържание. Изпълнявайте предписаните си задължения и избягвайте ненужните разговори. Винаги мислете за Бога, Върховната Личност, и търсете знание от подходящ източник. Така чрез бхакти йога, търпеливо и с усърдие ще напреднете в знанието и ще се освободите от фалшивото его.
Význam
Пояснение
V těchto čtyřech verších říká Ṛṣabhadeva Svým synům, jak se mohou zbavit nesprávného pojetí své totožnosti, které pochází z falešného ega a hmotného, podmíněného života. Praktikováním výše zmíněných pokynů člověk postupně dosáhne osvobození. Všechny tyto předepsané metody umožňují živé bytosti vzdát se hmotného těla (liṅgaṁ vyapohet) a nacházet se ve svém původním, duchovním těle. Ze všeho nejdříve musí člověk přijmout pravého duchovního mistra. To zastává Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu: śrī-guru-pādāśrayaḥ. Aby se člověk osvobodil ze zapletení v hmotném světě, musí vyhledat duchovního mistra. Tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Kladením otázek a sloužením duchovnímu mistrovi může pokročit v duchovním životě. Když se někdo zaměstná oddanou službou, jeho připoutanost k osobnímu pohodlí — jedení, spaní a oblékání — se přirozeně sníží. Stykem s oddaným je udržován duchovní standard. Velice důležitý je výraz mad-deva-saṅgāt. Existuje mnoho takzvaných náboženství, která jsou zasvěcena uctívání různých polobohů, ale zde slova “dobrá společnost” znamenají společnost toho, kdo za své uctívané Božstvo přijímá Kṛṣṇu.
В тези четири стиха Р̣ш̣абхадева обяснява на синовете си как да се освободят от погрешното отъждествяване, породено от фалшиво его и материално обусловен живот. Човек постепенно се освобождава, следвайки тези предписания. Те му помагат да изостави материалното тяло (лин̇гам̇ вяпохет) и да заживее в изначалното си духовно тяло. Най-напред той трябва да приеме истински духовен учител. Шрӣла Рӯпа Госва̄мӣ ни съветва в Бхакти-раса̄мр̣та синдху: шрӣ-гуру-па̄да̄шраях̣. За да се измъкнем от мрежата на материалния свят, трябва да се обърнем към духовен учител. Тад-вигя̄на̄ртхам̇ са гурум ева̄бхигаччхет. Като задава въпроси на духовния учител и му служи, ученикът напредва в духовния живот. В процеса на преданото служене естествено изчезва загрижеността за лично удобство – храна, сън, облекло. Общуването с предани поддържа висок духовен стандарт. Думата мад-дева-сан̇га̄т заслужава особено внимание. Множество така наречени религии препоръчват преклонение пред полубоговете, но тук добро общуване означава общуване с този, който обожава Кр̣ш̣н̣а.
Další důležitý bod je dvandva-titikṣā. Dokud je živá bytost v hmotném těle, musí prožívat radost a bolest, které se s ním pojí. Kṛṣṇa doporučuje v Bhagavad-gītě: tāṁs titikṣasva bhārata — je třeba se naučit tolerovat dočasné bolesti a radosti hmotného světa. Člověk musí být také odpoutaný od své rodiny a dodržovat celibát. Sex s vlastní manželkou podle příkazů písem je rovněž uznáván za brahmacaryu (celibát), ale nedovolený sex je v rozporu s náboženskými zásadami a brání rozvoji duchovního vědomí. Dalším důležitým slovem je vijñāna-virājita. Vše je třeba dělat vysoce vědeckým způsobem a s plným vědomím. Je třeba být realizovanou duší. Tak je možné se vymanit z hmotných pout.
Друго важно предписание е двандва-титикш̣а̄. Докато се намираме в материалния свят, ще изпитваме удоволствието и болката, породени от тялото. Кр̣ш̣н̣а казва в Бхагавад-гӣта̄: та̄м̇с титикш̣асва бха̄рата. Човек трябва да се научи да търпи временните страдания и удоволствия на материалния свят. Освен това е нужно да бъде свободен от семейни привързаности и да съблюдава полово въздържание. Сексуалните отношения със съпругата в съгласие с писанията също се смятат за брахмачаря (полово въздържание), но безразборният секс противоречи на религиозните принципи и спъва развитието на духовно съзнание. Думата вигя̄на-вира̄джита също е важна. Всичко трябва да се върши умело и с осъзнатост. Необходимо е себеосъзнаване. То ще разкъса оковите на материалното робство.
Jak poznamenává Śrī Madhvācārya, souhrnem těchto čtyř slok je, že člověk se musí zdržet jednání způsobeného touhou po smyslovém požitku a namísto toho má neustále s láskou sloužit Pánu. Jinými slovy, bhakti-yoga je uznávanou cestou osvobození. Śrīla Madhvācārya cituje z Adhyātmy:
Шрӣ Мадхва̄ча̄ря посочва същината на тези четири шлоки – да се отхвърли желанието за сетивно наслаждение и да се приеме постоянното любовно служене на Бога. С други думи, бхакти йога е всепризнатият път за освобождение. Шрӣла Мадхва̄ча̄ря привежда следния цитат от Адхя̄тма:
varjayitvānya-karmaṇaḥ
kāmasya ca parityāgo
nirīhety āhur uttamāḥ
варджайтва̄ня-карман̣ах̣
ка̄мася ча паритя̄го
нирӣхетй а̄хур уттама̄х̣
Člověk má jednat pouze pro dobro duše a zříci se všech ostatních činností. O tom, kdo je v takovém postavení, se říká, že nemá žádné touhy. Živá bytost ve skutečnosti nemůže být zcela bez tužeb, ale když touží jen po tom, co prospívá duši, říká se, že je prostá tužeb.
Човек трябва да извършва само дейности от полза за душата; всяка друга дейност трябва да се изостави. За действащия по този начин се казва, че е освободен от желания. Всъщност няма как живото същество да не изпитва желания, но когато желае единствено благото на душата и нищо друго, то е освободено от желания.
Duchovní poznání je jñāna-vijñāna-samanvitam. Vlastní-li člověk v plné míře jñānu a vijñānu, je dokonalý. Jñāna znamená chápat, že Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, je Svrchovanou Bytostí. Vijñāna se vztahuje na činnosti, které živou bytost vysvobozují z nevědomosti hmotné existence. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.9.31) je řečeno: jñānaṁ parama-guhyaṁ me yad vijñāna-samanvitam. Poznání Nejvyššího Pána je velice důvěrné; svrchované poznání, pomocí něhož Ho lze pochopit, přispívá k osvobození všech živých bytostí. Toto poznání je vijñāna. Bhagavad-gītā (4.9) potvrzuje:
Духовното знание е гя̄на-вигя̄на-саманвитам. Да притежаваш в пълна степен гя̄на и вигя̄на, това е съвършенство. Гя̄на е разбирането, че Божествената Личност Виш̣н̣у е върховното същество. Вигя̄на са дейностите, премахващи невежеството на материалното съществуване. В Шрӣмад Бха̄гаватам (2.9.31) е казано: гя̄нам̇ парама-гухям̇ ме яд вигя̄на-саманвитам. Знанието за Върховния Бог е строго поверително. То е върховно и осигурява освобождението на всички живи същества. Това знание е вигя̄на. Бхагавад-гӣта̄ (4.9) утвърждава:
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
евам̇ йо ветти таттватах̣
тяктва̄ дехам̇ пунар джанма
наити ма̄м ети со 'рджуна
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění tohoto těla nezrodí znovu v hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.”
„Този, който познава трансценденталната природа на моите появявания и дейности, след като напусне тялото си, не се ражда отново в материалния свят, а достига вечната ми обител, о, Арджуна“.