Śrīmad-bhāgavatam 5.12.16
Verš
jñānāsinehaiva vivṛkṇa-mohaḥ
hariṁ tad-īhā-kathana-śrutābhyāṁ
labdha-smṛtir yāty atipāram adhvanaḥ
Synonyma
tasmāt — z tohoto důvodu; naraḥ — každý člověk; asaṅga — odpoutaností od společnosti světských lidí; su-saṅga — společností oddaných; jāta — vytvořený; jñāna-asinā — mečem poznání; iha — v tomto hmotném světě; eva — dokonce; vivṛkṇa-mohaḥ — jehož iluze je rozsekaná na kusy; harim — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tad-īhā — o Jeho činnostech; kathana-śrutābhyām — dvěma procesy, jimiž je naslouchání a opěvování; labdha-smṛtiḥ — je znovu nabyto ztracené vědomí; yāti — dosahuje; atipāram — konečného cíle; adhvanaḥ — cesty zpátky domů, zpátky k Bohu.
Překlad
Samotnými styky se vznešenými oddanými může kdokoliv dosáhnout dokonalého poznání a mečem poznání rozsekat na kusy iluzorní svazky v hmotném světě. Díky společnosti oddaných může člověk sloužit Pánu nasloucháním a opěvováním (śravaṇaṁ kīrtanam). Tak probudí své spící vědomí Kṛṣṇy, a bude-li toto vědomí neochvějně rozvíjet, může se vrátit domů, zpátky k Bohu, ještě v tomto životě.
Význam
Aby se člověk osvobodil z hmotných pout, musí se vzdát společnosti světských lidí a přijmout společnost oddaných. Za tímto účelem je tedy popsán pozitivní a negativní proces. Díky společnosti oddaných člověk vyvíjí vědomí Kṛṣṇy, které v něm dříme. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dává tuto příležitost všem. Poskytujeme útočiště každému, kdo má vážný zájem o pokrok ve vědomí Kṛṣṇy. Zájemcům zajišťujeme celé zaopatření, aby mohli poklidně rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a vrátit se domů, zpátky k Bohu, ještě v tomto životě.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvanácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Rozhovor mezi Mahārājem Rahūgaṇou a Jaḍa Bharatou”.