Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 3.29.39

Verš

na cāsya kaścid dayito
na dveṣyo na ca bāndhavaḥ
āviśaty apramatto ’sau
pramattaṁ janam anta-kṛt

Synonyma

na — ne; ca — a; asya — Nejvyšší Osobnosti Božství; kaścit — někdo; dayitaḥ — drahý; na — ne; dveṣyaḥ — nepřítel; na — ne; ca — a; bāndhavaḥ — přítel; āviśati — přistupuje; apramattaḥ — pozorný; asau — On; pramattam — nepozorné; janam — osoby; anta-kṛt — ten, který ničí.

Překlad

Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, není nikdo drahý a nikdo není Jeho nepřítel či přítel. Pán však inspiruje ty, kteří na Něho nezapomněli, a ničí ty, kteří zapomínají.

Význam

Zapomenutí na svůj vztah k Pánu Viṣṇuovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, je příčinou opakovaného rození a umírání. Živá bytost je stejně věčná jako Nejvyšší Pán, ale kvůli svému zapomnění se dostává do hmotného světa, převtěluje se z jednoho těla do druhého a myslí si, že s tělem zaniká i ona. Skutečnou příčinou jejího zničení je to, že zapomněla na svůj vztah k Pánu Viṣṇuovi. Každý, kdo obnoví své vědomí původního vztahu, dostává od Pána inspiraci. To neznamená, že Pán je něčí nepřítel a něčí přítel. Pomáhá každému — ten, kdo není zmaten vlivem hmotné energie, je zachráněn a ten, kdo je zmaten, je zničen. Je proto řečeno: hariṁ vinā na sṛtiṁ taranti — nikdo se nemůže zachránit před opakovaným rozením a umíráním bez pomoci Nejvyššího Pána. Je proto povinností všech živých bytostí přijmout útočiště u lotosových nohou Viṣṇua, a zachránit se tak z koloběhu zrození a smrti.