Skip to main content

Text 222

Texto 222

Verš

Texto

tumi khāile haya koṭi-brāhmaṇa-bhojana”
eta bali, śrāddha-pātra karāilā bhojana
tumi khāile haya koṭi-brāhmaṇa-bhojana”
eta bali, śrāddha-pātra karāilā bhojana

Synonyma

Palabra por palabra

tumi khāile — když ty jíš; haya — je; koṭi-brāhmaṇa-bhojana — nasyceno deset miliónů brāhmaṇů; eta bali — když to řekl; śrāddha-pātra — tác jídla obětovaný předkům; karāilā bhojana — přiměl sníst.

tumi khāile — si tú comes; haya — hay; koṭi-brāhmaṇa-bhojana — alimentar a diez millones de brāhmaṇas; eta bali — tras decir esto; śrāddha-pātra — el plato ofrecido a los antepasados; karāilā bhojana — hizo comer.

Překlad

Traducción

Advaita Ācārya řekl: „Nasytit tebe je stejné jako nasytit deset miliónů brāhmaṇů. Přijmi proto tuto śrāddha-pātru.“ Tak ho Advaita Ācārya vybídl k jídlu.

«Darte de comer a ti es como alimentar a diez millones de brāhmaṇas —dijo Advaita Ācārya—. Por lo tanto, acepta este śrāddha-pātra.» De ese modo, Advaita Ācārya le hizo comer.

Význam

Significado

VÝZNAM: Śrāddha je prasādam, které se k určitému datu v roce či měsíci nabízí předkům. Śrāddha-pātra neboli tác prasādam obětovaného předkům se nabízí nejlepším brāhmaṇům ve společnosti. Advaita Ācārya však śrāddha-pātru nenabídl žádnému z brāhmaṇů, nýbrž Haridāsovi Ṭhākurovi, protože ho považoval za většího než kteréhokoliv z nejpřednějších brāhmaṇů. Tento čin Śrī Advaity Ācāryi dokazuje, že Haridāsa Ṭhākura byl neustále v transcendentálním postavení, a proto byl na vyšší úrovni než i ten nejvznešenější brāhmaṇa, neboť setrvával nad kvalitou dobra hmotného světa. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura se odvolává na Bhakti-sandarbhu, verš 177, a cituje v této souvislosti následující výroky z Garuḍa Purāṇy:

Śrāddha es prasādam ofrecido a los antepasados en determinada fecha del año o del mes. El śrāddha-pātra, el plato ofrecido a los antepasados, se ofrece después a los brāhmaṇas más elevados de la sociedad. En lugar de ofrecer el śrāddha-pātra a cualquier otro brāhmaṇa, Advaita Ācārya lo ofreció a Haridāsa Ṭhākura, considerándole más elevado que cualquiera de los brāhmaṇas más importantes. Este acto de Advaita Ācārya demuestra que Haridāsa Ṭhākura estaba siempre situado en un posición trascendental y que, por lo tanto, era siempre más elevado que el más excelso de los brāhmaṇas, pues estaba situado por encima de la influencia de la modalidad de la bondad del mundo material. En relación con esto, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, haciendo referencia al texto 177 del Bhakti-sandarbha, cita las siguientes afirmaciones del Garuḍa Purāṇa:

brāhmaṇānāṁ sahasrebhyaḥ
satra-yājī viśiṣyate
satra-yāji-sahasrebhyaḥ
sarva-vedānta-pāragaḥ
brāhmaṇānāṁ sahasrebhyaḥsatra-yājī viśiṣyate
satra-yāji-sahasrebhyaḥ
sarva-vedānta-pāragaḥ
sarva-vedānta-vit-koṭyāviṣṇu-bhakto viśiṣyate
vaiṣṇavānāṁ sahasrebhya
ekānty eko viśiṣyate
sarva-vedānta-vit-koṭyāviṣṇu-bhakto viśiṣyate
vaiṣṇavānāṁ sahasrebhya
ekānty eko viśiṣyate

Brāhmaṇa způsobilý vykonávat oběti je lepší než obyčejný brāhmaṇa, a lepší než on je zas brāhmaṇa, který prostudoval veškerá védská písma. Z mnoha takových brāhmaṇů je nejlepším ten, který je oddaný Pánu Viṣṇuovi, a mezi mnoha takovými vaiṣṇavy je nejlepší ten, který se plně věnuje oddané službě Pánu.“

«El brāhmaṇa capacitado para ofrecer sacrificios es mejor que un brāhmaṇa corriente, y todavía mejor que él es aquel que ha estudiado todas las Escrituras védicas. Entre muchos de esos brāhmaṇas, el que es devoto de Viṣṇu es el mejor, y de entre muchos de esos vaiṣṇavas, el mejor es el que se ocupa por entero en el servicio del Señor.»

bhaktir aṣṭa-vidhā hy eṣā
yasmin mlecche 'pi vartate
sa viprendro muni-śreṣṭhaḥ
sa jñānī sa ca paṇḍitaḥ
tasmai deyaṁ tato grāhyaṁ
sa ca pūjyo yathā hariḥ
bhaktir aṣṭa-vidhā hy eṣāyasmin mlecche ’pi vartate
sa viprendro muni-śreṣṭhaḥ
sa jñānī sa ca paṇḍitaḥ
tasmai deyaṁ tato grāhyaṁ
sa ca pūjyo yathā hariḥ

„Existuje mnoho různých druhů oddaných, ale dokonce i vaiṣṇava pocházející z rodiny mlecchů nebo yavanů je považován za učence s úplným poznáním, pokud zná vaiṣṇavskou filosofii. Měl by proto dostávat milodary, protože takový vaiṣṇava je hoden stejného uctívání jako Nejvyšší Osobnost Božství.“

«Hay muchas clases de devotos, pero a un vaiṣṇava, aunque pueda haber nacido en una familia de mlecchas yavanas, se le considera un sabio erudito, dotado de conocimiento completo, si conoce la filosofía vaiṣṇava. A ese vaiṣṇava, por lo tanto, se le debe dar caridad, pues es tan digno de adoración como la Suprema Personalidad de Dios.»

na me 'bhaktaś catur-vedī
mad-bhaktaḥ śva-pacaḥ priyaḥ
tasmai deyaṁ tato grāhyaṁ
sa ca pūjyo yathā hy aham
na me ’bhaktaś catur-vedīmad-bhaktaḥ śva-pacaḥ priyaḥ
tasmai deyaṁ tato grāhyaṁ
sa ca pūjyo yathā hy aham

Pán Kṛṣṇa říká: „Neoddaný Mi není příliš drahý, i když pochází z rodiny brāhmaṇů a je zběhlý ve studiu Véd. Velmi drahý je Mi však upřímný oddaný, i když pochází z nízké rodiny pojídačů masa. Takový upřímný čistý oddaný by měl dostávat milodary, protože je hoden stejného uctívání jako Já.“

El Señor Kṛṣṇa dice: «Un no devoto, aunque venga de una familia de brāhmaṇas y sea experto en el estudio de los Vedas, no es alguien muy querido para Mí, mientras que un devoto sincero, aunque haya nacido en una familia baja de comedores de perros, sí Me es muy querido. A ese devoto puro y sincero se le debe dar caridad, pues es tan digno de adoración como Yo mismo».