TEXT 4

STIH 4

Verš

Tekst

bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

Synonyma

Synonyms

bhūmiḥ — země; āpaḥ — voda; analaḥ — oheň; vāyuḥ — vzduch; kham — éter; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; eva — jistě; ca — a; ahaṅkāraḥ — falešné ego; iti — takto; iyam — všechny tyto; me — Mé; bhinnā — oddělené; prakṛtiḥ — energie; aṣṭadhā — osmero.

bhūmiḥ – earth; āpaḥ – water; analaḥ – ﬁre; vāyuḥ – air; kham – ether; manaḥ – mind; buddhiḥ – intelligence; eva – certainly; ca – and; ahaṅkāraḥ – false ego; iti – thus; iyam – all these; me – My; bhinnā – separated; prakṛtiḥ – energies; aṣṭadhā – eightfold.

Překlad

Translation

Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.

Zemlja, voda, vatra, zrak, eter, um, inteligencija i lažni ego Moje su odvojene materijalne energije.

Význam

Purport

Věda o Bohu rozebírá téma přirozeného postavení Boha a Jeho různých energií. Hmotná příroda se nazývá prakṛti neboli energie, kterou Pán projevuje prostřednictvím svých různých inkarnací či expanzí zvaných puruṣové. To je popsáno v Sātvata-tantře:

SMISAO: Nauk o Bogu raščlanjuje prirodni položaj Boga i Njegovih različitih energija. Materijalna se priroda naziva prakṛti, odnosno energija Gospodina u Njegovim različitim puruṣa inkarnacijama (ekspanzijama). To je opisano u Sātvata-tantri:

viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi
puruṣākhyāny atho viduḥ
ekaṁ tu mahataḥ sraṣṭṛ
dvitīyaṁ tv aṇḍa-saṁsthitam
tṛtīyaṁ sarva-bhūta-sthaṁ
tāni jñātvā vimucyate

“Za účelem stvoření hmotného světa přijímá úplná expanze Pána Kṛṣṇy podobu tří Viṣṇuů. První, Mahā-Viṣṇu, vytváří souhrn hmotné energie zvaný mahat-tattva. Druhý, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, vstupuje do všech vesmírů, aby v každém vytvořil různorodost. A třetí, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, je přítomný ve všech vesmírech v podobě všeprostupující Nadduše a je známý pod jménem Paramātmā. Nachází se dokonce i v atomech. Každý, kdo zná tyto tři Viṣṇuy, může být vysvobozen z hmotného zapletení.”

„Radi stvaranja materijalnoga svijeta Kṛṣṇina potpuna ekspanzija poprima oblike triju Viṣṇua. Prvi, Mahā-Viṣṇu, stvara sveukupnu materijalnu energiju, poznatu kao mahat-tattva. Drugi, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, ulazi u svaki svemir kako bi u njemu stvorio raznolikosti. Treći, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, poznat kao Paramātmā, ekspandira se kao sveprožimajuća Nad-duša u svim svemirima. Nazočan je čak i u atomima. Onaj tko shvati ta tri Viṣṇua može biti oslobođen materijalne zapletenosti."

Hmotný svět je dočasným projevem jedné z Pánových energií a všechny jeho činnosti řídí tito tři Viṣṇuové, expanze Pána Kṛṣṇy neboli puruṣové známí jako Jeho inkarnace. Ten, kdo nezná vědu o Bohu, o Kṛṣṇovi, se obvykle domnívá, že hmotný svět je určen k požitku živých bytostí a že živé bytosti jsou puruṣové — příčiny a vládci hmotné energie, kteří si jí mají užívat. Bhagavad-gītā dokládá, že tento ateistický závěr je nepravdivý. Ve verši, který právě rozebíráme, je řečeno, že původní příčinou hmotného projevu je Kṛṣṇa, a totéž je potvrzeno i ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Hmotné prvky jsou oddělené energie Pána. Dokonce i brahmajyoti, kterou impersonalisté uznávají za vrcholný věčný cíl, je duchovní energie projevená v duchovním nebi; není v ní duchovní rozmanitost jako na Vaikuṇṭhalokách. A projev Paramātmy je zase dočasným, všeprostupujícím aspektem Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Není věčným projevem jako podoby v duchovním světě. Skutečná Absolutní Pravda je tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Kṛṣṇa. On je dokonalým zdrojem a vlastníkem všech oddělených a vnitřních energií.

Materijalni je svijet privremeno očitovanje tek jedne od Gospodinovih energija. Svim djelatnostima materijalnog svijeta upravljaju spomenute tri Viṣṇu ekspanzije Gospodina Kṛṣṇe. Ti se puruṣe nazivaju inkarnacije. Onaj tko ne zna nauk o Bogu (Kṛṣṇi) obično misli da je materijalni svijet stvoren za uživanje živih bića i da su živa bića puruṣe – uzroci, upravitelji i uživatelji materijalne energije. Prema Bhagavad-gīti taj je ateistički zaključak pogrešan. U navedenom je stihu rečeno da je Kṛṣṇa izvorni uzrok materijalnog svijeta. Śrīmad-Bhāgavatam to potvrđuje. Sastojci materijalnog svijeta Gospodinove su odvojene energije. Čak je i brahmajyoti, krajnji cilj impersonalista, duhovna energija koja se očituje na duhovnom nebu. U brahmajyotiju, kojeg impersonalisti smatraju krajnjim, vječnim ciljem, ne postoji duhovna raznolikost kao na Vaikuṇṭhalokama. Paramātmā je privremeni, sveprožimajući vid Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Ona ne postoji vječno u duhovnom svijetu. Prema tome, prava Apsolutna Istina je Svevišnja Božanska Osoba Kṛṣṇa. On je potpun energetik i posjeduje različite, odvojene i unutarnje, energije.

Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti. Inteligence se vztahuje k souhrnu hmotného stvoření, mahat-tattvě. Z osmi oddělených energií Pána se tedy projevuje dvacet čtyři prvků hmotného světa, které rozebírá ateistická filozofie sāṅkhyi. Původně jsou odnožemi Kṛṣṇových energií a jsou od Něho oddělené. Ateističtí sánkhjoví filozofové, jimž se nedostává poznání, však neznají Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Obsahem jejich rozborů je pouze projevení Kṛṣṇovy vnější energie, jak je popsáno v Bhagavad-gītě.

Materijalna se energija sastoji od osam glavnih očitovanja, koja su ovdje opisana. Prvih pet očitovanja – zemlja, voda, vatra, zrak i nebo – nazivaju se golemim ili grubim tvorevinama i obuhvaćaju pet predmeta osjetila. Oni su očitovanja fizičkog zvuka, dodira, oblika, okusa i mirisa. Materijalna znanost proučava samo tih deset elemenata i ništa više. No materijalisti zanemaruju ostala tri elementa – um, inteligenciju i lažni ego. Filozofi koji proučavaju djelatnosti uma također nemaju savršeno znanje, jer ne poznaju krajnji izvor, Kṛṣṇu. Lažni ego („ja sam" i „ovo je moje"), koji predstavlja temeljno načelo materijalnog postojanja, obuhvaća deset osjetilnih organa za vršenje materijalnih djelatnosti. Inteligencija se odnosi na cjelokupnu materijalnu kreaciju, zvanu mahat-tattva. Tako se od Gospodinovih osam odvojenih energija očituju dvadeset četiri elementa materijalnog svijeta, koje proučava ateistička sāṅkhya filozofija. Oni su izvorno ogranci Kṛṣṇinih energija i odvojeni su od Njega, ali ateistički sāṅkhya filozofi, koji nemaju veliko znanje, ne znaju da je Kṛṣṇa uzrok svih uzroka. Predmet sāṅkhya filozofije samo je očitovanje Kṛṣṇine izvanjske energije, opisane u Bhagavad-gīti.