TEXT 19
VERZ 19
Verš
Besedilo
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā su-durlabhaḥ
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā su-durlabhaḥ
Synonyma
Synonyms
bahūnām – mnogih; janmanām – zaporednih rojstvih in smrtih; ante – po; jñāna-vān – kdor ima popolno znanje; mām – Meni; prapadyate – se preda; vāsudevaḥ – Božanska Osebnost, Kṛṣṇa; sarvam – vse; iti – tako; saḥ – ta; mahā-ātmā – velika duša; su-durlabhaḥ – zelo redka.
Překlad
Translation
Ten, kdo má opravdu poznání — po mnoha zrozeních a smrtích, se Mi odevzdá, když ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je nesmírně vzácná.
Kdor si po mnogih rojstvih in smrtih pridobi pravo znanje, se preda Meni, vedoč, da sem vzrok vseh vzrokov in vse, kar je. Taka velika duša je zelo redka.
Význam
Purport
Živá bytost, která po mnoha životech koná oddanou službu či transcendentální obřady, může spočinout na úrovni transcendentálního, čistého poznání, že Nejvyšší Osobnost Božství je konečným cílem duchovní realizace. Když se začátečník pokouší zbavit své připoutanosti k hmotě, mívá sklony k neosobnímu pojetí, ale s dalším pokrokem pochopí, že v duchovním životě existují činnosti a ty jsou podstatou oddané služby. S touto realizací začne být poután k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a odevzdá se Mu. Tehdy může vidět, že milost Śrī Kṛṣṇy je vším, Kṛṣṇa je příčina všech příčin a hmotný projev na Něm není nezávislý. Vnímá, že hmotný svět je převráceným odrazem duchovní rozmanitosti a vše je spojeno s Nejvyšším Pánem Kṛṣṇou. O všem tedy uvažuje ve vztahu k Vāsudevovi, Śrī Kṛṣṇovi. To, že vidí Vāsudeva všude, rychle vede k tomu, že se plně odevzdá Jemu, Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi jakožto vrcholnému cíli. Takové odevzdané velké duše jsou nesmírně vzácné.
Živo bitje, ki vdano služi Gospodu oziroma opravlja transcendentalne obrede, si lahko po mnogih življenjih pridobi čisto transcendentalno znanje in spozna, da je končni cilj samospoznavanja Vsevišnja Božanska Osebnost. Na začetni stopnji samospoznavanja se človek poskuša znebiti materialnih navezanosti in takrat se nekoliko nagiba k impersonalizmu, ko doseže višjo stopnjo, pa razume, da duhovno življenje obsega različne dejavnosti, ki jim pravimo vdano služenje. Ob tem spoznanju postane navezan na Vsevišnjega Gospoda in se Mu preda. Tedaj razume, da je milost Gospoda Śrī Kṛṣṇe vse, da je Gospod vzrok vseh vzrokov in da materialni svet ni neodvisen od Njega. Spozna, da je materialni svet le popačen odsev raznolikosti iz duhovnega sveta in da je vse povezano z Vsevišnjim Gospodom, Kṛṣṇo. Zato vse vidi v povezavi z Vāsudevo ali Śrī Kṛṣṇo. Ker v vsem vidi Vāsudevo, se povsem izroči Vsevišnjemu Gospodu, Śrī Kṛṣṇi, ki je najvišji cilj. Take velike duše, predane Gospodu, so zelo redke.
Tento verš je velice pěkně vyložen ve třetí kapitole Śvetāśvatara Upaniṣady (verše 14 a 15):
Ta verz je podrobno razložen v tretjem poglavju Śvetāśvatara Upaniṣade (verza 14 in 15):
sahasrākṣaḥ sahasra-pāt
sa bhūmiṁ viśvato vṛtvā-
tyātiṣṭhad daśāṅgulam
sahasrākṣaḥ sahasra-pāt
sa bhūmiṁ viśvato vṛtvā-
tyātiṣṭhad daśāṅgulam
yad bhūtaṁ yac ca bhavyam
utāmṛtatvasyeśāno
yad annenātirohati
yad bhūtaṁ yac ca bhavyam
utāmṛtatvasyeśāno
yad annenātirohati
V Chāndogya Upaniṣadě (5.1.15) stojí: na vai vāco na cakṣūṁṣi na śrotrāṇi na manāṁsīty ācakṣate prāṇa iti evācakṣate prāṇo hy evaitāni sarvāṇi bhavanti — “V těle živé bytosti není hlavním činitelem ani schopnost mluvit, ani schopnost vidět, ani schopnost slyšet, ani schopnost myslet. Je to život, který je středem všech činností.” Podobně Pán Vāsudeva neboli Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, je nejdůležitější bytostí ve všem. K tělu patří schopnost mluvit, vidět, slyšet, myslet a podobně, ale pokud se nepoužívají ve vztahu k Nejvyššímu Pánu, jsou bezcenné. A jelikož Vāsudeva proniká vším a vše je Vāsudeva, oddaný se Mu odevzdává s úplným poznáním (srovnej: Bhagavad-gītā 7.17 a 11.40).
Chāndogya Upaniṣada (5.1.15) pa pravi: na vai vāco na cakṣūṁṣi na śrotrāṇi na manāṁsīty ācakṣate prāṇa iti evācakṣate prāṇo hy evaitāni sarvāṇi bhavanti – „Bistvena v telesu živega bitja ni niti sposobnost govora, niti vida, niti sluha, niti mišljenja. Življenjska sila je tista, ki je središče vseh dejavnosti živega bitja.“ Na podoben način je Gospod Vāsudeva ali Božanska Osebnost, Gospod Śrī Kṛṣṇa, osnova vsega. Telo ima sposobnost govora, vida, sluha, umskih dejavnosti itd., ki pa so brez pomena, če niso povezane z Vsevišnjim Gospodom. Ker je Vāsudeva vseprisoten in ker je vse Vāsudeva, se Mu bhakta, ki ima popolno znanje, povsem preda (glej tudi: Bhagavad-gītā 7.17 in 11.40).