Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola třetí

TEXT 6

VERZ 6

Verš

Besedilo

karmendriyāṇi saṁyamya
ya āste manasā smaran
indriyārthān vimūḍhātmā
mithyācāraḥ sa ucyate
karmendriyāṇi saṁyamya
ya āste manasā smaran
indriyārthān vimūḍhātmā
mithyācāraḥ sa ucyate

Synonyma

Synonyms

karma-indriyāṇi — pět činných smyslů; saṁyamya — ovládající; yaḥ — kdo; āste — zůstává; manasā — myslí; smaran — myslící na; indriya-arthān — smyslové objekty; vimūḍha — pošetilá; ātmā — duše; mithyā-ācāraḥ — pokrytecký; saḥ — on; ucyate — je nazýván.

karma-indriyāṇi – pet čutil za delovanje; saṁyamya – obvladujoč; yaḥ – vsakdo, kdor; āste – ostane; manasā – z umom; smaran – misleč na; indriya-arthān – predmete čutne zaznave; vimūḍha – nespametna; ātmā – duša; mithyā-ācāraḥ – dvoličnež; saḥ – on; ucyate – se imenuje.

Překlad

Translation

Ten, kdo drží na uzdě své činné smysly, ale myslí dlí u smyslových objektů, klame sám sebe a je nazýván pokrytcem.

Kdor obvladuje čute za delovanje, vendar se z umom zadržuje na predmetih čutne zaznave, vsekakor slepi samega sebe in velja za dvoličneža.

Význam

Purport

Na světě je mnoho pokrytců, kteří odmítají jednat s vědomím Kṛṣṇy a předstírají, že meditují, ale přitom myslí na smyslový požitek. Aby takoví pokrytci ošálili své neupřímné následovníky, někdy také vykládají suchou filozofii — podle tohoto verše jsou to však ti největší podvodníci. Jednat s cílem smyslového požitku může člověk v jakémkoliv společenském postavení, ale pokud dodržuje pravidla daná pro stav, ve kterém se nachází, může postupně očišťovat své bytí. Avšak toho, kdo předstírá, že je yogī, zatímco ve skutečnosti vyhledává objekty smyslového požitku, je třeba nazvat největším podvodníkem, třebaže někdy vykládá filozofii. Poznání takového hříšného člověka nemá žádnou hodnotu, protože matoucí energie Pána je zbavuje účinnosti. Mysl tohoto podvodníka je trvale nečistá, a proto je jeho předvádění jógové meditace naprosto bezcenné.

Obstaja veliko dvoličnežev, ki nočejo delati za Kṛṣṇo, temveč se pretvarjajo, da meditirajo, v resnici pa razmišljajo o čutnem uživanju. Da bi preslepili svoje intelektualne privržence, včasih govorijo o suhoparni filozofiji in so po besedah tega verza največji prevaranti. Za človeka, ki si želi čutnega uživanja, je bolje, da deluje v skladu s svojim družbenim položajem. Dokler se drži pravil svojega družbenega stanu, se lahko kljub vsemu postopoma očisti. Kdor se izdaja za yogīja, v resnici pa ga zanimajo predmeti za zadovoljevanje čutov, je vsekakor največji slepar, čeprav včasih govori o filozofiji. Njegovo znanje nima vrednosti, saj sadove znanja takega grešnega človeka pobere Gospodova slepilna energija. Um takega prevaranta je zmeraj nečist, zato nima njegova predstava jogijske meditacije nobene vrednosti.