Skip to main content

Capítulo 51

51. KAPITOLA

A Salvação de Mucukunda

Mučukundovo vysvobození

Quando Kṛṣṇa saiu da cidade, Kālayavana, que nunca antes vira Kṛṣṇa, viu-O como sendo extraordinariamente belo, vestido de amarelo. Passando entre sua assembleia de soldados, Kṛṣṇa parecia a Lua no céu passando entre as nuvens reunidas. Kālayavana teve a fortuna de ver as linhas da Śrīvatsa, uma impressão particular no peito de Śrī Kṛṣṇa, e a joia Kaustubha que Ele estava usando. Kālayavana viu-O, porém, em Sua forma de Viṣṇu, com um corpo bem constituído, quatro braços e olhos como as pétalas de um lótus recém-desabrochado. Kṛṣṇa tinha uma aparência bem-aventurada, com uma testa linda e belo rosto, com olhos sorridentes, sobrancelhas inquietas e brincos que balançavam. Antes de ver Kṛṣṇa, Kālayavana ouvira Nārada falar dEle, e, agora, se confirmaram as descrições de Nārada. Kālayavana notou as marcas específicas de Kṛṣṇa e as joias em Seu peito, Sua bela guirlanda de flores de lótus, Seus olhos semelhantes a lótus e características corporais de igual beleza. Ele concluiu que essa bela personalidade devia ser Vāsudeva, pois toda descrição que ele ouvira de Nārada fora comprovada na presença de Kṛṣṇa. Kālayavana ficou atônito ao ver Kṛṣṇa passando por Seu exército sem nenhuma arma na mão e sem quadriga. Ele simplesmente Se locomovia a pé. Kālayavana viera para lutar com Kṛṣṇa, mas ele tinha princípios suficientes para não tomar de nenhuma arma. Decidiu lutar corpo a corpo com Ele. Assim, ele se preparou para capturar Kṛṣṇa e lutar.

Když Krišna vyšel z města, Kálajavana, který se s Ním nikdy předtím nesetkal, viděl, že je neobyčejně krásný a oblečený do žlutých šatů. Jak procházel šiky Kálajavanových vojáků, vypadal jako měsíc na nebi, procházející skrze mraky. Kálajavana měl to štěstí, že mohl vidět linie znaku Šrívatsa, zvláštního znamení na Krišnově hrudi, i drahokam Kaustubha, který měl Šrí Krišna zavěšený na krku. Kálajavana Ho ovšem viděl v Jeho podobě Višnua s dobře stavěným tělem, čtyřmi pažemi a očima připomínajícíma okvětní lístky čerstvě rozkvetlého lotosu. Krišna vypadal blaženě, měl pěkné čelo a krásnou usměvavou tvář, neklidné obočí a v uších se Mu houpaly náušnice. Ačkoliv Kálajavana viděl Krišnu poprvé, již o Něm slyšel od Nárady, a nyní se Náradův popis potvrdil. Kálajavana si všiml Krišnových zvláštních znamení a drahokamů na Jeho hrudi, Jeho nádherné girlandy z lotosových květů, Jeho lotosových očí a dalších překrásných tělesných rysů. Došel k závěru, že tato nádherná osoba musí být Vásudéva, protože Krišna ztělesňoval všechny popisy, které dříve od Nárady slyšel. Kálajavanu ohromilo, že Krišna kráčel mezi jeho vojáky neozbrojený a bez válečného vozu. Procházel jednoduše pěšky. Kálajavana přijel s Krišnou bojovat, ale ctil zásady boje alespoň natolik, že se také nechopil žádné zbraně. Rozhodl se bojovat s Ním holýma rukama. Připravil se tedy Krišnu chytit a pustit se do boje.

Kṛṣṇa, porém, foi adiante sem olhar para Kālayavana. Kālayavana começou a segui-lO, desejando capturá-lO. Mas, apesar de correr com toda a velocidade, ele não conseguia capturar Kṛṣṇa. Kṛṣṇa não pode ser capturado nem pela velocidade da mente alcançada por grandes yogīs. Ele só pode ser capturado pelo serviço devocional, mas Kālayavana não tinha prática no serviço devocional. Ele queria capturar Kṛṣṇa e, como não conseguia fazê-lo, ele O seguia.

Krišna se však na Kálajavanu ani nepodíval a kráčel pryč. Kálajavana se vydal za Ním s úmyslem Ho chytit, ale ani rychlým během Ho nemohl dostihnout. Krišnu nemohou polapit ani velcí jógí, kteří se pohybují rychlostí mysli. Mohou Ho dostihnout pouze ti, kdo kráčí cestou oddané služby, ale Kálajavana nikdy žádnou nevykonával. Chtěl Krišnu chytit, ale nemohl, tak Ho jen pronásledoval.

Kālayavana começou a correr muito rápido, pensando: “Agora estou mais perto, vou pegá-lO”. Contudo, não conseguia. Kṛṣṇa conduziu-o para longe e entrou na caverna de uma colina. Kālayavana pensou que Kṛṣṇa estava tentando evitar lutar com ele e, por isso, ia Se esconder na caverna. Ele O repreendeu com as seguintes palavras: “Ó Kṛṣṇa, ouvi dizer que Você é um grande herói nascido na dinastia dos Yadus, mas vejo que está correndo da luta como um covarde. Isso não é digno de Seu bom nome nem da tradição de Sua família”. Kālayavana seguia correndo muito rápido, mas, ainda assim, não pôde pegar Kṛṣṇa por não estar livre de todas as contaminações da vida pecaminosa.

Kálajavana se rozběhl ještě rychleji a myslel si: “Už jsem u Něho; teď Ho chytím!” ale nepodařilo se mu to. Krišna ho odvedl velmi daleko a pak vstoupil do jeskyně v jedné hoře. Kálajavana si myslel, že se tam Krišna schoval, aby se vyhnul boji, a napomenul Ho slovy: “Krišno, slyšel jsem, že jsi velký hrdina zrozený v jaduovské dynastii, ale vidím, že utíkáš před bojem jako zbabělec. To se nehodí k Tvému dobrému jménu a rodinné tradici.” Kálajavana utíkal velice rychle, ale přesto nemohl Krišnu dostihnout, neboť nebyl zbavený všeho znečištění pocházejícího z hříšného života.

Segundo a cultura védica, uma pessoa que não segue os princípios reguladores observados pelas castas superiores, como os brāhmaṇas, kṣatriyas e vaiśyas, e mesmo a classe operária, chama-se mleccha, ou yavana. A situação social védica é planejada de tal forma que pessoas aceitas como śūdras possam ser, aos poucos, elevadas até a posição de brāhmaṇas pelo avanço cultural conhecido como saṁskāra, ou processo purificatório. A versão das escrituras védicas é que ninguém se torna brāhmaṇa ou mleccha pelo simples nascimento; por nascimento, qualquer pessoa é aceita como śūdra. A pessoa deve elevar-se pelo processo purificatório ao nível da vida bramânica. Se não o faz, o sujeito se degrada ainda mais, sendo, então, chamado de mleccha ou yavana. Kālayavana pertencia à classe dos mlecchas ou yavanas. Contaminado por atividades pecaminosas, ele não conseguia aproximar-se de Kṛṣṇa. Os princípios de abstenção seguidos pelos homens das classes mais elevadas, a saber, evitar o gozo sexual ilícito, o consumo de carne, a jogatina e a intoxicação, são partes integrantes da vida dos mlecchas e yavanas. Estando preso por tais atividades pecaminosas, não é possível que alguém avance na compreensão de Deus. O Bhagavad-gītā confirma que somente uma pessoa completamente livre de todas as reações pecaminosas pode ocupar-se no serviço devocional, ou consciência de Kṛṣṇa.

Podle védské kultury se každý, kdo nedodržuje usměrňující zásady vyšších tříd (bráhmanů, kšatrijů a vaišjů), či dokonce ani třídy dělníků (šúdrů), nazývá mléččha nebo javana. Védská společnost je uspořádaná tak, že ti, kdo jsou pokládáni za šúdry, se mohou postupně dostat na úroveň bráhmanů kulturním rozvojem nazývaným saṁskāra neboli očistným procesem. Védská písma uvádějí, že nikdo se nestává bráhmanou nebo mléččhou svým původem; od narození je každý šúdrou. Člověk se musí očistným procesem povýšit na úroveň bráhmanského života. Jestliže tak nečiní, ještě více degraduje a potom je nazýván mléččhou nebo javanou. Kálajavana patřil do kategorie mléččhů a javanů, a jelikož byl znečištěný hříšnými činnostmi, nemohl Krišnu dohonit. Činnosti, které mají členové vyšších tříd zakázané, jmenovitě nedovolený pohlavní styk, jedení masa, hazardování a požívání omamných látek, jsou pro mléččhy a javany nedílnou součástí života. Nikdo nemůže dělat pokrok v realizaci Boha, dokud ho svazují tyto hříšné činnosti. Bhagavad-gītā potvrzuje, že pouze ten, kdo se úplně zbavil hříšných reakcí, se může zapojit do oddané služby a rozvíjet vědomí Krišny.

Quando Kṛṣṇa entrou na caverna da colina, Kālayavana o seguiu, castigando-O com muitas palavras duras. Kṛṣṇa, de repente, desapareceu da visão do demônio, mas Kālayavana o seguiu e também entrou na caverna. A primeira coisa que viu foi um homem deitado adormecido na caverna. Kālayavana estava ansioso para lutar com Kṛṣṇa e, quando não pôde ver Kṛṣṇa, mas apenas um homem deitado, pensou que Kṛṣṇa estivesse dormindo dentro da caverna. Kālayavana era muito arrogante e orgulhoso de sua força e achou que Kṛṣṇa estava evitando a luta. Por isso, ele deu um forte chute no homem adormecido, pensando que era Kṛṣṇa. O homem adormecido estivera deitado durante muito tempo. Quando despertou com o chute de Kālayavana, ele abriu imediatamente os olhos e começou a olhar em todas as direções. Por fim, viu Kālayavana de pé ali ao seu lado. Esse homem fora despertado antes da hora e, por isso, estava muito irado, e, quando olhou para Kālayavana em seu estado de ira, raios de fogo emanaram de seus olhos, queimando Kālayavana até este virar cinzas em um momento.

Když Krišna vstupoval do horské jeskyně, Kálajavana Ho pronásledoval a hrubě Mu spílal. Krišna se najednou ztratil démonovi z očí, ale Kálajavana šel za Ním a také vstoupil do jeskyně. První, co v jeskyni uviděl, byl muž, který tam ležel a spal. Kálajavana toužil po boji s Krišnou, a když Ho nikde neviděl, myslel si, že spící muž je Krišna. Byl velice namyšlený a pyšný na svou sílu a domníval se, že Krišna se vyhýbá boji. Proto mocně kopl do spícího muže v domnění, že kope do Krišny. Muž tam ležel již velice dlouho. Jakmile ho probudil Kálajavanův kopanec, hned otevřel oči a začal se rozhlížet kolem sebe. Nakonec uviděl poblíž stojícího Kálajavanu. Ten muž byl předčasně probuzen, a proto se velice rozzlobil. Když ve svém hněvu pohlédl na Kálajavanu, z očí mu vyšlehly ohnivé paprsky a Kálajavana v okamžiku shořel na prach.

Quando Mahārāja Parīkṣit ouviu este incidente de Kālayavana ser queimado até virar cinzas, ele perguntou sobre o homem adormecido a Śukadeva Gosvāmī: “Quem era ele? Por que estava dormindo ali? Como é que ele conseguira tanto poder para, com seu olhar, reduzir Kālayavana a cinzas em um instante? Como aconteceu de ele estar deitado na caverna da colina?” Ele fez muitas perguntas a Śukadeva Gosvāmī, e Śukadeva respondeu como segue.

Jakmile Mahárádž Paríkšit uslyšel o této události, jak byl Kálajavana proměněn v hromádku popela, zeptal se Šukadévy Gósvámího na spícího muže: “Kdo to byl? Proč tam spal? Jak získal takovou sílu, že pouhým pohledem v okamžiku spálil celého Kálajavanu? Co ho přivedlo k tomu, že ležel v horské jeskyni?” Položil Šukadévovi Gósvámímu mnoho otázek a Šukadéva odpověděl následovně.

“Meu querido rei, essa pessoa nascera na grande família do rei Ikṣvāku, na qual também nasceu o Senhor Rāmacandra, e era filho do grande rei chamado Māndhātā. Ele era também uma grande alma e era popularmente conhecido como Mucukunda. O rei Mucukunda era um seguidor estrito dos princípios védicos da cultura bramânica, e era fiel à sua promessa. Ele era tão poderoso que mesmo semideuses como Indra costumavam pedir-lhe que ajudasse a combater os demônios e, assim, ele lutou muitas vezes contra os demônios para proteger os semideuses”.

“Můj milý králi, ten člověk se narodil ve slavném rodu krále Ikšvákua, ve kterém se narodil také Pán Rámačandra, a byl synem velkého krále Mándháty. I on sám byl velkou duší a lidé ho znali pod jménem Mučukunda. Král Mučukunda přísně dodržoval védské zásady bráhmanské kultury a vždy dodržel svůj slib. Byl tak mocný, že i polobozi jako Indra ho prosili o pomoc v boji proti démonům, proto často proti démonům bojoval a chránil polobohy.”

O comandante-chefe dos semideuses, conhecido como Kārttikeya, estava satisfeito com a luta de Mucukunda, mas, certa vez, ele pediu que o rei, tendo tido muito trabalho lutando com os demônios, se retirasse da luta e descansasse. O comandante-chefe Kārttikeya disse ao rei Mucukunda: “Meu querido rei, você sacrificou tudo por causa dos semideuses. Você tinha um belo reino que nenhum inimigo perturbava, mas deixou aquele reino, desprezou sua opulência e bens e nunca se preocupou em realizar suas ambições pessoais. Devido à sua longa ausência de seu reino enquanto lutava com os demônios por causa dos semideuses, sua rainha, seus filhos, seus parentes e seus ministros, todos faleceram no tempo devido. O tempo e a maré não esperam por ninguém. Agora, mesmo que você vá para casa, você não encontrará ninguém morando lá. A influência do tempo é muito forte; todos os seus parentes morreram no devido correr do tempo. O tempo é forte e poderoso por ser o representante da Suprema Personalidade de Deus; por isso, ele é mais forte do que os mais fortes. A influência do tempo pode produzir mudanças em coisas sutis sem dificuldade. Ninguém pode deter o processo do tempo. Assim como um domador doma animais de acordo com sua vontade, o tempo também penetra nas coisas de acordo com sua vontade. Ninguém pode suspender o arranjo feito pelo tempo supremo”.

Hlavní vojevůdce polobohů jménem Kárttikéja byl spokojený s bojem krále Mučukundy, ale jednou ho vyzval, aby přestal bojovat a odpočinul si, protože už vynaložil na boj s démony příliš mnoho sil. Kárttikéja oslovil krále Mučukundu: “Můj milý králi, obětoval jsi vše v zájmu polobohů. Vládnul jsi pěknému království, jehož mír nenarušovali žádní nepřátelé. To království jsi však opustil i s veškerým bohatstvím a nikdy ses nestaral o naplnění svých osobních zájmů. Během tvé dlouhé nepřítomnosti v tvém království, zatímco jsi bojoval na straně polobohů proti démonům, tvoje královna, děti, příbuzní i ministři pomřeli. Čas na nikoho nečeká. I kdyby ses teď vrátil domů, nikoho bys tam nenašel. Vliv času je nesmírně mocný. Čas má takovou sílu proto, že je zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství; proto je silnější než ti nejsilnější. Vliv času může bez potíží změnit cokoliv. Nikdo čas nezastaví. Tak jako si krotitel podrobuje zvířata podle své vůle, i čas vše upravuje podle své vůle. Nikdo nemůže převzít vládu svrchovaného času.”

Falando assim com Mucukunda, o semideus rogou-lhe que pedisse qualquer bênção que lhe aprouvesse, exceto a bênção da libertação. Nenhuma entidade viva pode dar a libertação, exceto a Suprema Personalidade de Deus, Viṣṇu. Por isso, outro nome do Senhor Viṣṇu, ou Kṛṣṇa, é Mukunda, “aquele que pode conceder a libertação”.

Poté, co polobůh takto k Mučukundovi promluvil, vyzval ho, aby si řekl o jakékoliv požehnání, které by ho potěšilo, kromě osvobození. To nemůže udělit žádná jiná živá bytost než Nejvyšší Osobnost Božství, Višnu. Proto se Pánu Višnuovi neboli Krišnovi také říká Mukunda, “ten, který udílí osvobození”.

O rei Mucukunda não dormira durante muitos e muitos anos. Ele estivera ocupado em seu dever de lutar, em decorrência do que estava muito cansado. Então, quando o semideus ofereceu uma bênção, Mucukunda pensou apenas em dormir. Ele respondeu assim: “Meu querido Kārttikeya, melhor dos semideuses, agora quero dormir e quero pedir-lhe a seguinte bênção. Dê-me o poder de reduzir a cinzas, com meu simples olhar, qualquer um que tentar perturbar meu sono e me acordar fora de hora. Por favor, dê-me esta bênção”. O semideus concordou e também lhe deu a bênção de que ele seria capaz de ter um repouso completo. Então, o rei Mucukunda entrou na caverna da montanha.

Král Mučukunda mnoho let nespal. Plnil svou povinnost bojovat, a proto byl velice unavený. Když mu tedy polobůh nabídl požehnání, myslel jen na spánek a odpověděl: “Můj milý Kárttikéjo, nejlepší z polobohů, chci teď spát a chci, abys mi dal následující požehnání: Dej mi sílu, abych pouhým pohledem spálil na popel každého, kdo naruší můj spánek a předčasně mě probudí. Takové mi prosím dej požehnání.” Polobůh svolil a požehnal mu, že si bude moci dokonale odpočinout. Král Mučukunda pak odešel do jeskyně v horách.

Pela força da bênção de Kārttikeya, Kālayavana foi queimado até virar cinzas pelo simples fato de Mucukunda lançar seu olhar sobre ele. Quando o incidente terminou, Kṛṣṇa apareceu diante do rei Mucukunda. Kṛṣṇa de fato entrara na caverna para libertar o rei Mucukunda de sua austeridade, mas Kṛṣṇa não apareceu primeiro diante dele. Ele arranjou para que Kālayavana fosse o primeiro a aparecer diante dele. São assim as atividades da Suprema Personalidade de Deus; Ele faz uma atividade de modo a conseguir muitos outros objetivos. Ele queria salvar o rei Mucukunda, que estava dormindo na caverna, e, ao mesmo tempo, queria matar Kālayavana, que havia atacado a cidade de Mathurā. Com essa ação, Ele alcançou todos os objetivos.

Díky požehnání od Kárttikéji Mučukunda spálil Kálajavanu na popel jednoduše tím, že na něho pohlédl. Poté k němu přistoupil Krišna. Ve skutečnosti vešel do jeskyně proto, aby osvobodil krále Mučukundu za jeho odříkání, ale neobjevil se před ním jako první. Zařídil, aby před něho nejprve předstoupil Kálajavana. Takto jedná Nejvyšší Osobnost Božství — jednu věc vykoná takovým způsobem, že to zároveň poslouží mnoha dalším záměrům. Pán chtěl osvobodit krále Mučukundu, který spal v jeskyni, a zároveň chtěl zabít Kálajavanu, který přepadl Mathuru. Takto zařídil obojí.

Quando o Senhor Kṛṣṇa apareceu diante de Mucukunda, o rei viu-O vestido de amarelo, Seu peito marcado com o símbolo da Śrīvatsa e a joia Kaustubha pendurada em Seu pescoço. Kṛṣṇa apareceu diante dele com quatro mãos, como viṣṇu-mūrti, com uma guirlanda chamada Vaijayantī, que descia de Seu pescoço até o joelho. Ele tinha uma aparência resplandecente, Seu rosto tinha um belo sorriso, e tinha belos brincos com pedras preciosas nas orelhas. Kṛṣṇa tinha uma aparência mais bela do que um ser humano pode conceber. Não apenas Ele apareceu com esse aspecto, mas olhou para Mucukunda com grande esplendor, atraindo a mente do rei. Embora fosse a Suprema Personalidade de Deus, o mais velho de todos, Ele tinha a aparência de um jovem viçoso, e Seus movimentos pareciam os de um veado livre. Parecia extremamente poderoso; Sua influência e Seu vasto poder são tão grandes que cada ser humano deveria ter medo dEle.

Když se Pán Krišna objevil před Mučukundou, král viděl, že má na sobě žluté šaty, hruď označenou znakem Šrívatsa a na krku drahokam Kaustubha. Krišna se mu zjevil jako viṣṇu-mūrti se čtyřmi pažemi a girlandou zvanou Vaidžajantí, která Mu visela na krku a sahala až ke kolenům. Zářil, Jeho obličej se nádherně usmíval a v uších měl pěkné náušnice z drahokamů. Žádný člověk si neumí představit, jak je Krišna krásný. Nejenže se zjevil v této podobě, ale láskyplně na Mučukundu pohlédl, a tím upoutal jeho mysl. I když je Nejvyšší Osobnost Božství, nejstarší ze všech, vypadal jako mladík a pohyboval se jako nespoutaný jelínek. Přesto bylo vidět, že je nesmírně mocný; Jeho vliv a síla jsou tak veliké, že by se Ho každý člověk měl obávat.

Quando o rei Mucukunda viu as características magníficas de Kṛṣṇa, ele ficou curioso sobre quem Kṛṣṇa era e, com grande humildade, perguntou ao Senhor: “Meu querido Senhor, posso perguntar como aconteceu de Você estar dentro desta caverna de montanha? Quem é Você? Posso ver que Seus pés são como macias flores de lótus. Como pôde andar nesta floresta cheia de espinhos e barreiras? Estou simplesmente surpreso de ver isso! Não será Você a Suprema Personalidade de Deus, o mais poderoso dentre os poderosos? Você não é a fonte original de toda iluminação e fogo? Posso considerá-lO um dos grandes semideuses, como o Sol, a Lua ou Indra, o rei do céu? Ou Você é a deidade predominante de algum outro planeta?”

Když král Mučukunda viděl Krišnův majestát, přemýšlel, kdo to asi je, a s velkou pokorou se Pána zeptal: “Můj milý Pane, mohu vědět, jak ses ocitl v této horské jeskyni? Kdo jsi? Vidím, že Tvé nohy jsou jako jemné lotosové květy. Jak jsi mohl jít tím lesem, který je plný trnitých keřů a kamenů? Tento pohled mě naplňuje úžasem. Nejsi snad Nejvyšší Osobnost Božství, nejmocnější z nejmocnějších? Nejsi původní zdroj veškerého světla a ohně? Mohu Tě považovat za jednoho z velkých polobohů, jako je bůh Slunce, bůh Měsíce či nebeský král Indra? Nebo jsi vládnoucím božstvem nějaké jiné planety?”

Mucukunda sabia bem que cada sistema planetário superior tem uma deidade predominante. Ele não era ignorante como os homens modernos que acham que este planeta Terra está cheio de entidades vivas e que todos os outros estão vazios. A pergunta de Mucukunda sobre Kṛṣṇa ser a deidade predominante de um planeta que ele desconhecia era muito apropriada. Por ser um devoto puro do Senhor, o rei Mucukunda podia entender imediatamente que o Senhor Kṛṣṇa, que havia aparecido diante dele em um aspecto tão opulento, não podia ser uma das deidades predominantes dos planetas materiais. Ele devia ser a Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, que tem Suas muitas formas de Viṣṇu. Então, ele achou que Kṛṣṇa era Puruṣottama, o Senhor Viṣṇu. Ele podia ver também que a densa escuridão dentro da caverna da montanha já tinha sido dissipada pela presença do Senhor; portanto, Ele não podia ser senão a Suprema Personalidade de Deus. Ele sabia muito bem que, onde quer que o Senhor estivesse presente em pessoa por meio de Seus transcendentais nome, qualidade, forma, etc., não poderia haver nenhuma escuridão de ignorância. Ele é como uma lâmpada posta nas trevas: ilumina imediatamente o local de escuridão.

Mučukunda dobře věděl, že každá vyšší planetární soustava má své vládnoucí božstvo. Nebyl nevědomý jako moderní lidé, kteří si myslí, že jenom na Zemi jsou živé bytosti a že ostatní planety jsou pusté. Jeho dotaz, zdali je Krišna vládnoucím božstvem nějaké planety, kterou nezná, byl zcela na místě. Král Mučukunda byl Pánův čistý oddaný a hned mu bylo jasné, že Pán Krišna, který se před ním zjevil v tak nádherné podobě, nemohl být jedním z vládnoucích božstev hmotných planet. Musel to být Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Krišna, který má mnoho Višnuových podob. Proto Ho Mučukunda považoval za Purušóttamu, Pána Višnua. Také sledoval, že Pán svou přítomností rozptýlil hustou temnotu v jeskyni; proto nemohl být nikým jiným než Nejvyšší Osobností Božství. Mučukunda dobře věděl, že tam, kde je Pán osobně přítomný prostřednictvím svého transcendentálního jména, vlastností, podoby a tak dále, nemůže být temnota nevědomosti. Pán je jako lampa přinesená do tmy; okamžitě každé temné místo osvětlí.

O rei Mucukunda estava ansioso para conhecer a identidade do Senhor Kṛṣṇa e, por isso, disse: “Ó melhor dos seres humanos, se Você me acha capaz de conhecer Sua identidade, por favor, diga-me quem é. Qual é Sua ascendência? Qual é Seu dever ocupacional e qual é a tradição de Sua família?” O rei Mucukunda achou prudente, porém, apresentar-se ao Senhor, se não ele não teria nenhum direito de perguntar qual a identidade do Senhor. A etiqueta diz que uma pessoa de menor importância não pode perguntar qual a identidade de uma pessoa de importância superior sem primeiro revelar a própria identidade. Por isso, o rei Mucukunda disse ao Senhor Kṛṣṇa: “Meu querido Senhor, devo informá-lO de minha identidade. Pertenço à famosa dinastia do rei Ikṣvāku, mas, pessoalmente, não sou tão grande como meu antepassado. Meu nome é Mucukunda. O nome de meu pai era Māndhātā, e o nome de meu avô era Yuvanāṣva, o grande rei. Eu estava muito cansado por não descansar durante muitos milhares de anos, e, por causa disso, todos os membros de meu corpo estavam frouxos e quase incapazes de agir. Para reviver minha energia, estava descansando nesta caverna solitária, mas fui despertado por um homem desconhecido, que me forçou a acordar embora eu não quisesse fazê-lo. Por esse ato ofensivo, eu, com meu olhar, queimei essa pessoa até ela virar cinzas. Felizmente, agora posso vê-lO em Suas características grandiosas e belas. Acho, portanto, que Você é a causa de eu ter matado meu inimigo. Meu querido Senhor, devo admitir que, devido à Sua refulgência corporal, insuportável a meus olhos, não posso vê-lO adequadamente. Posso compreender plenamente que a influência de Sua refulgência diminuiu meu poder. Posso entender que Você é muito digno de ser adorado por todas as entidades vivas”.

Král Mučukunda chtěl o Pánu Krišnovi vědět víc, a proto řekl: “Ó nejlepší z lidských bytostí, uznáš-li za vhodné, abych znal Tvoji totožnost, řekni mi prosím, kdo jsi. Kdo jsou Tvoji předkové? Jaké je Tvoje zaměstnání a jaká je Tvá rodinná tradice?” Král Mučukunda však považoval za moudré nejprve představit Pánovi sám sebe; jinak neměl právo ptát se na Jeho totožnost. Etiketa vyžaduje, že člověk s nižším postavením se nemůže dotazovat na totožnost osoby s postavením vyšším, aniž by se nejprve sám představil. Král Mučukunda proto řekl Pánu Krišnovi: “Můj milý Pane, řeknu Ti nejprve, kdo jsem já. Náležím do slavného rodu krále Ikšvákua, i když osobně nejsem tak významný jako můj předek. Jmenuji se Mučukunda. Můj otec se jmenoval Mándhátá a mým dědem byl velký král Juvanášva. Byl jsem velice unavený, jelikož jsem neodpočíval po mnoho tisíc let, a kvůli tomu všechny mé údy zeslábly a byly téměř neschopné činnosti. Uchýlil jsem se do této odlehlé jeskyně, abych znovu získal energii, ale nějaký neznámý muž mě probudil a proti mé vůli mě donutil vstát. Za toto nepřístojné jednání jsem ho pouhým pohledem spálil na popel. Nyní mám to štěstí, že mohu vidět Tebe v této velkolepé a překrásné podobě. Myslím si proto, že to Ty jsi způsobil smrt mého nepřítele. Můj milý Pane, musím přiznat, že kvůli záři, jež vychází z Tvého těla a je pro mé oči nesnesitelná, Tě nemohu řádně vidět. Chápu, že jsi hoden uctívání všech živých bytostí.”

Vendo o rei Mucukunda ansioso por conhecer Sua identidade, o Senhor Kṛṣṇa, sorrindo, respondeu como segue: “Meu querido rei, é praticamente impossível contar sobre Meu nascimento, aparecimento, desaparecimento e atividades. Talvez você saiba que Minha encarnação Anantadeva tem ilimitadas bocas e, por um tempo ilimitado, Ele tem tentado narrar completamente Meus nome, fama, qualidades, atividades, aparecimento, desaparecimento e encarnações, mas, ainda assim, Ele não consegue terminar. Portanto, não é possível saber quantos nomes e formas Eu possuo. Talvez um cientista material consiga calcular o número de partículas atômicas que compõem este planeta Terra, mas o cientista não pode enumerar Meus ilimitados nomes, formas e atividades. Muitos grandes sábios e pessoas santas tentaram listar Minhas diferentes formas e atividades, mas não conseguiram fazer uma lista completa. Já que você está tão ansioso por saber sobre Mim, entretanto, posso informar-Lhe que agora apareci neste planeta somente para aniquilar os princípios demoníacos das pessoas em geral e restabelecer os princípios religiosos prescritos nos Vedas. Fui convidado com esta finalidade por Brahmā, a deidade superintendente deste universo, e, assim, agora apareci na dinastia dos Yadus como membro de sua família. Nasci especificamente como filho de Vasudeva, na dinastia Yadu, e as pessoas, por isso, Me conhecem como Vāsudeva, filho de Vasudeva. Saiba também que matei Kaṁsa, que, em uma vida anterior, era conhecido como Kālanemi, bem como Pralambāsura e muitos outro demônios. Eles agiram como Meus inimigos, e Eu os matei. O demônio que estava presente diante de você também agiu como Meu inimigo, e você fez o favor de queimá-lo até virar cinzas, olhando para ele. Meu querido rei Mucukunda, você é Meu grande devoto, e apareci nesta caverna apenas para mostrar-lhe Minha misericórdia imotivada. Tenho inclinação muito afetuosa para com Meus devotos, e, em sua vida anterior, antes de seu estado atual, você agiu como Meu grande devoto e orou por Minha misericórdia imotivada. Vim, por isso, para vê-lO e satisfazer seu desejo. Agora, pode ver-Me até satisfazer-se. Agora, Meu querido rei, pode Me pedir qualquer bênção que desejar que estou preparado para satisfazer seu desejo. É Meu princípio eterno que qualquer um que se abrigue em Mim deve ter todos os seus desejos satisfeitos por Minha graça”.

Když Pán Krišna viděl Mučukundovu touhu Ho poznat, s úsměvem mu odpověděl: “Můj milý králi, je prakticky nemožné, abych ti popsal své zrození, příchod, odchod a jednání. Možná víš, že Moje inkarnace Anantadéva má nekonečně mnoho úst a již nekonečně dlouho se snaží vyprávět vše o Mém jménu, slávě, vlastnostech, činnostech, příchodech, odchodech a inkarnacích, ale stále se nemůže dobrat konce. Není tedy možné přesně vědět, kolik jmen a podob vlastním. Materialističtí vědci možná jednou budou schopni spočítat, z kolika atomových částeček se skládá tato planeta Země, ale všechna Má jména, podoby a činnosti, kterých je nekonečně mnoho, vyjmenovat nemohou. Mnoho velkých mudrců a světců se snažilo vyčíslit Mé různé podoby a skutky, ale úplný seznam se jim nepodařilo sestavit. Jelikož si však tolik přeješ Mě poznat, mohu Ti sdělit, že nyní jsem se zjevil na této planetě, abych zničil démonské zásady rozšířené mezi lidmi a znovu zavedl náboženské zásady uvedené ve Védách. Za tímto účelem Mě sem pozval Brahmá, hlavní božstvo tohoto vesmíru, a proto jsem se nyní zjevil v jaduovské dynastii jako jeden z členů jejich rodiny. Konkrétně jsem se v ní narodil jako Vasudévův syn, a tudíž Mě lidé znají jako Vásudévu, syna Vasudévy. Také věz, že jsem zabil Kansu, který byl ve svém minulém životě známý jako Kálanémi, jakož i Pralambásuru a mnoho dalších démonů. Jednali jako Moji nepřátelé, a proto jsem je zabil. Démon, který tu před tebou stál, rovněž jednal jako Můj nepřítel a ty jsi ho laskavě spálil na popel svým pohledem. Můj milý králi Mučukundo, jsi Můj velký oddaný a Já jsem přišel do této jeskyně, abych ti prokázal svou bezpříčinnou milost. Cítím silnou náklonnost ke svým oddaným, a ty jsi ve svém dřívějším životě jednal jako Můj velký oddaný a modlil ses o Mou bezpříčinnou milost; proto jsem za tebou přišel splnit ti tvoji touhu. Nyní se na Mě můžeš dívat ke svému plnému uspokojení. Můj milý králi, můžeš Mě požádat o jakékoliv požehnání, jsem připravený splnit ti tvé přání. Je Mou věčnou zásadou, že každému, kdo u Mě vyhledá útočiště, musí být Mojí milostí splněna všechna přání.”

Quando o Senhor Kṛṣṇa ordenou ao rei Mucukunda que Lhe pedisse uma bênção, o rei ficou muito contente e lembrou-se imediatamente da predição que Garga Muni fizera há muito tempo de que, no vigésimo oitavo milênio de Vaivasvata Manu, o Senhor Kṛṣṇa apareceria neste planeta. Logo que se lembrou dessa predição, ele começou a entender que a Pessoa Suprema, Nārāyaṇa, estava presente diante dele como o Senhor Kṛṣṇa. Ele se prostrou imediatamente a Seus pés de lótus e se colocou a orar como segue.

Když Pán Krišna řekl králi Mučukundovi, aby Ho požádal o požehnání, král se zaradoval a okamžitě si vzpomněl na proroctví Gargy Muniho, který již dávno předpověděl, že Pán Krišna se zjeví na této planetě v dvacátém osmém věku Vaivasvaty Manua. Jakmile si vzpomněl na tuto předpověď, pochopil, že Nejvyšší Osoba, Nárájan, před ním stojí jako Pán Krišna. Ihned padl k Jeho lotosovým nohám a začal se modlit následovně.

“Meu querido Senhor, ó Suprema Personalidade de Deus, posso entender que todas as entidades vivas neste planeta estão iludidas por Sua energia externa e apaixonadas pela satisfação ilusória do gozo dos sentidos. Estando totalmente ocupadas em atividades ilusórias, elas relutam em adorar os Seus pés de lótus e, por não terem consciência dos benefícios de se renderem a Seus pés de lótus, estão sujeitas a várias condições miseráveis da existência material. Tais pessoas se apegam tolamente à assim chamada sociedade, amizade e amor, que apenas produzem diferentes espécies de miséria. Iludidas por Sua energia externa, todos, homens e mulheres, apegam-se a esta existência material e se põem a enganar uns aos outros em uma grande sociedade de enganadores e enganados. Essas pessoas tolas, sem reconhecerem a boa fortuna de terem obtido esta forma de vida humana, relutam em adorar Seus pés de lótus. Pela influência de Sua energia externa, elas se apegam ao brilho das atividades materiais, as assim chamadas sociedade, amizade e amor, como se fossem animais estúpidos que caíram em um poço escuro”. Dá-se este exemplo do poço escuro porque, nos campos, há muitos poços fora de uso durante anos e escondidos pela relva, e os pobres animais que não sabem deles caem dentro dos mesmos e, se não forem retirados, morrem. Sendo cativados por algumas folhas de relva, os animais caem em um poço escuro e encontram a morte. De modo semelhante, as pessoas tolas que não conhecem a importância da forma de vida humana, desperdiçam-na simplesmente para o gozo dos sentidos e morrem sem nenhum objetivo útil.

“Můj milý Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, chápu, že všechny živé bytosti na této planetě jsou působením Tvojí vnější energie uvedené do iluze a zamilované do iluzorního uspokojování smyslů. Plně se věnují iluzorním činnostem, a proto se zdráhají uctívat Tvé lotosové nohy. Jelikož si neuvědomují, jaký prospěch přináší odevzdání se Tvým lotosovým nohám, jsou vystavené různým strastiplným podmínkám hmotné existence. Pošetile lpí na takzvané společnosti, přátelství a lásce, což jen vytváří různé druhy utrpení. Každý, ať muž, či žena, lpí na hmotné existenci, oklamaný Tvou vnější energií, a všichni se jen navzájem podvádějí ve velké společnosti podvodníků a podvedených. Tito hlupáci nevědí, jaké mají štěstí, že získali toto lidské tělo, a zdráhají se uctívat Tvé lotosové nohy. Působením Tvé vnější energie lpí na lesku hmotných činností, na takzvané společnosti, přátelství a lásce, a jsou jako zvíře, které spadlo do temné studny.” Zde je dán příklad tmavé studny — na polích bývá mnoho studní léta nepoužívaných a zarostlých trávou, a nebohá zvířata, která o nich nevědí, do nich mohou spadnout. Pokud je nikdo nezachrání, pak v nich zemřou. Nalákána několika stébly trávy spadnou do tmavé studny a tam je čeká smrt. Podobně i hloupí lidé, kteří neznají důležitost lidského života, zneužívají svého těla jen ke smyslovému požitku a umřou, aniž by získali jakýkoliv užitek.

“Meu querido Senhor, não sou exceção a esta lei universal da natureza material. Também sou uma pessoa tola que desperdiçou seu tempo em troca de nada. E minha posição é especialmente difícil. Por eu estar na ordem real, eu era mais arrogante que as pessoas comuns. Um homem comum julga-se proprietário de seu corpo ou de sua família, mas eu comecei a pensar dessa maneira em escala maior. Eu queria ser o senhor do mundo inteiro, e, à medida que eu me envaidecia com ideias de autossatisfação, meu conceito de vida corpórea se fortalecia mais e mais. Meu apego a lar, esposa e filhos, ao dinheiro e à supremacia sobre o mundo, tornou-se cada vez mais agudo; de fato, não tinha limites. Então, sempre me apegava aos pensamentos da minha condição material de vida”.

“Můj milý Pane, já nejsem výjimka z tohoto všeobecného zákona hmotné přírody. I já jsem hlupák, který promarnil svůj čas a nic nezískal. A moje postavení je obzvlášť složité. Vzhledem k tomu, že náležím do královského rodu, byl jsem namyšlenější než obyčejní lidé. Obyčejný člověk si myslí, že je vlastníkem svého těla nebo své rodiny, ale já jsem začal takto uvažovat ve větším měřítku. Chtěl jsem být vládcem celého světa, a jak jsem se kochal představami smyslového požitku, moje tělesné pojetí života čím dál více sílilo. Mé pouto k domovu, manželce a dětem, k penězům a vládě nad světem bylo čím dál pevnější; ve skutečnosti nemělo hranic. Proto jsem byl stále připoutaný k myšlenkám na své hmotné životní podmínky.

“Portanto, meu querido Senhor, gastei tanto de meu precioso tempo de vida sem nenhum benefício. Enquanto se intensificava minha noção equivocada sobre a vida, comecei a pensar neste corpo material, que não passa de um saco de carne e ossos, como o que existe de mais importante e, em minha vaidade, achei que me tornara o rei da sociedade humana. Nesse conceito errado de vida corpórea, comecei a viajar por todo o mundo, acompanhado por minha força militar – soldados, quadrigários, elefantes e cavalos. Ajudado por muitos comandantes e envaidecido pelo poder, não fui capaz de descobrir Sua Onipotência, que sempre está sentado em meu coração como o amigo mais íntimo. Eu não me importava com Você, e esse é o erro de minha condição material, que diziam ser elevada. Acho que, como eu, todas as entidades vivas se descuidam da compreensão espiritual e estão sempre cheias de ansiedade pensando: ‘O que se deve fazer? E agora, o que acontecerá?’ Porém, como estamos fortemente atados pelos desejos materiais, permanecemos na insanidade”.

Takto, můj milý Pane, jsem bez užitku promarnil už mnoho času ze svého cenného života. Jak mé mylné životní představy narůstaly, považoval jsem toto hmotné tělo, což je pouze pytel masa a kostí, za všechno na světě a ve své ješitnosti jsem uvěřil, že jsem se stal králem lidské společnosti. S tímto mylným tělesným pojetím života jsem cestoval po celém světě v doprovodu vojenských šiků — vojáků, vozatajů, slonů a koní. Mnoho velitelů mi bylo k službám a byl jsem pyšný na svou moc; proto jsem Tě nemohl najít, Pane, který vždy sídlíš v mém srdci jako nejdůvěrnější přítel. Nedbal jsem na Tebe, a to byla chyba mého takzvaně vznešeného hmotného postavení. Myslím, že všechny živé bytosti se stejně jako já nestarají o duchovní realizaci a jsou vždy plné úzkosti: ,Co je třeba udělat? Co se teď stane?` Jelikož jsme pevně spoutáni hmotnými touhami, setrváváme nadále ve svém šílenství.

“Contudo, apesar de estarmos tão absortos em pensamento material, o tempo inevitável, que não é senão uma de Suas formas, é sempre diligente no cumprimento de seu dever, e, tão logo termina o tempo determinado, Sua Onipotência imediatamente finda todas as atividades de nossos sonhos materiais. Como o fator tempo, Você termina todas as nossas atividades, assim como uma cobra preta e faminta engole um ratinho sem contemplação. Devido à ação do tempo cruel, o corpo real que estava sempre enfeitado com ornatos de ouro durante a vida e que se movia em uma quadriga puxada por belos cavalos ou no dorso de um elefante belamente decorado com enfeites de ouro, e que era anunciado como o rei da sociedade humana – esse mesmo corpo real se decompõe sob a influência do tempo inevitável e se torna apto a ser comido por vermes e insetos ou transformado em cinzas ou excremento de um animal. Esse belo corpo pode ser reconhecido como corpo real enquanto está vivo, mas, depois da morte, mesmo o corpo de um rei é comido por um animal e, então, torna-se excremento, ou é reduzido a cinzas em um crematório ou é posto em um túmulo de terra, onde muitas diferentes espécies de vermes e insetos se produzem a partir dele”.

Ale přestože jsme tak pohroužení do hmotných myšlenek, nezadržitelný čas, který není ničím jiným než jednou z Tvých podob, vždy svědomitě vykonává svou povinnost, a jakmile se čas naplní, okamžitě ukončíš, ó Pane, všechny děje našich hmotných snů. Jako časový faktor ukončuješ všechny naše činnosti, stejně jako hladový černý had bez milosti hbitě spolkne malou krysu. Působením krutého času se královské tělo, které bylo za života vždy ozdobené zlatými šperky a vozilo se na kočáře taženém krásnými koňmi nebo na hřbetě zlatem ozdobeného slona a které bylo veřejně prohlašováno za krále lidské společnosti — to samé královské tělo se působením nezadržitelného času rozloží a stane se potravou pro červy a hmyz nebo se promění v popel či zvířecí trus. Toto krásné tělo může bý uznáváno za královské, dokud žije, ale po smrti i tělo krále sežerou zvířata, a tak ho promění v trus, nebo je spáleno v krematoriu a promění se v popel nebo je pochováno do hrobu, kde z něho vzejdou různí červi a hmyz.

“Meu querido Senhor, ficamos sob o controle completo desse tempo inevitável não apenas depois da morte, mas também, de forma diferente, enquanto vivemos. Por exemplo, posso ser um rei poderoso e, mesmo assim, quando volto para casa depois de conquistar o mundo, fico sujeito a muitas condições materiais. Quando volto vitorioso, todos os reis subordinados podem vir oferecer seus respeitos, mas, logo que entro na parte interior do palácio, eu mesmo me torno um instrumento nas mãos das rainhas e, para obter gozo dos sentidos, tenho de cair aos pés das mulheres. O modo de vida material é tão problemático que, antes de receber o prazer da vida material, é preciso trabalhar tanto que raramente há oportunidade de desfrutar em paz. E, para alcançar todas as facilidades materiais, é preciso passar por severas austeridades e penitências e ser elevado aos planetas celestes. Ainda que alguém tenha a oportunidade de nascer em uma família muito rica ou real, estará sempre ansioso por manter sua posição atual e se preparar para a próxima vida executando vários sacrifícios e distribuindo caridade. Mesmo na vida real, o indivíduo está cheia de ansiedades, não só por causa da administração política, mas também por causa da elevação aos planetas celestes”.

Můj milý Pane, tento nezadržitelný čas nás neovládá jen po smrti, ale zase jiným způsobem i za živa. Mohu být například mocný král, a přesto když dobudu svět a vrátím se domů, podléhám tolika hmotným podmínkám. Když se vítězně vrátím, všichni podřízení králové mi možná přicházejí vzdávat úctu, ale jakmile vstoupím do vnitřní části paláce, sám se stanu nástrojem v rukách královen a kvůli smyslovému požitku musím padat k nohám žen. Hmotný způsob života je tak složitý, že předtím, než se člověk může věnovat hmotným požitkům, musí těžce pracovat, takže má zřídkakdy příležitost v klidu si užívat. Aby získal veškeré hmotné pohodlí, musí se podrobit přísné askezi a povýšit se na nebeské planety. I tehdy, když se narodí ve velice bohaté nebo královské rodině, dělá si stále starosti, jak si udržet své postavení a připravit se prováděním obětí a rozdáváním milodarů na příští život. I král má mnoho obav, nejen ohledně politické situace, ale také aby dosáhl nebeských planet.

“Portanto, é muito difícil sair do enredamento material, mas se, de uma forma ou de outra, Você favorece alguém, ele, por Sua misericórdia somente, recebe a oportunidade de se associar com um devoto puro. Esse é o começo da libertação do envolvimento com a vida material condicionada. Meu querido Senhor, apenas pela associação com devotos puros é possível que alguém se aproxime de Você, que é o controlador da existência espiritual e da existência material. Você é a meta suprema de todos os devotos puros, e, pela associação com os devotos puros, a pessoa é capaz de desenvolver seu amor adormecido por Você. Perante isso, o desenvolvimento da consciência de Kṛṣṇa na associação dos devotos puros é a causa da libertação deste enredamento material”.

Je tedy velice obtížné se vyprostit z hmotného zapletení, ale získá-li člověk nějakým způsobem Tvoji přízeň, jen díky Tvé milosti dostane příležitost stýkat se s čistým oddaným. To je začátek vysvobození z hmotného, podmíněného života. Můj milý Pane, jedině díky společnosti čistých oddaných se člověk může přiblížit k Tobě, který jsi vládcem hmotné i duchovní existence. Jsi nejvyšším cílem všech čistých oddaných a stykem s nimi může člověk rozvinout svou spící lásku k Tobě. Rozvoj vědomí Krišny ve společnosti čistých oddaných je tedy tím, co vysvobozuje z hmotného zapletení.

“Meu querido Senhor, apesar de relutar em me associar com Seus grandes devotos, Você mostra Sua extrema misericórdia comigo como resultado de meu leve contato com um devoto puro como Garga Muni. Só por Sua misericórdia imotivada, perdi todas as minhas opulências materiais, meu reino e minha família. Não creio que poderia me livrar de todos esses enredamentos sem Sua misericórdia imotivada. Reis e imperadores, às vezes, aceitam uma vida de austeridade para esquecer sua vida real, mas, por Sua misericórdia especial e sem causa, já fui privado da realeza. Outros reis esforçam-se para se livrar do apego ao reino e à família aceitando as privações da renúncia, mas, por Sua misericórdia, não preciso tornar-me mendicante ou praticar renúncias”.

Můj milý Pane, jsi tak milostivý, že navzdory mé zdráhavosti sdružovat se s Tvými čistými oddanými jsi mi prokázal nesmírnou milost jako výsledek mého nepatrného styku s čistým oddaným Gargou Munim. Jen Tvou bezpříčinnou milostí jsem ztratil všechno hmotné bohatství, království i rodinu. Pochybuji, že bych se mohl bez Tvé bezpříčinné milosti ze všech těchto pout kdy vymanit. Králové a vládci někdy přijímají život asketů, aby zapomněli na svůj královský život, ale Tvou zvláštní bezpříčinnou milostí jsem již byl zbaven královské moci. Nemusím se stávat poustevníkem a cvičit se v odříkání.

“Por isso, meu querido Senhor, suplico que eu apenas me ocupe em prestar serviço transcendental amoroso a Seus pés de lótus. Essa é a ambição dos devotos puros, livres de toda a contaminação material. Você é a Suprema Personalidade de Deus e pode oferecer-me qualquer coisa que eu deseje, inclusive a libertação, mas quem é tão tolo que, depois de satisfazê-lO, pediria algo que causasse mais envolvimento com o mundo material? Não creio que um homem sensato pediria uma bênção dessas a Você. Em razão disso, eu me rendo a Você, porque Você é a Suprema Personalidade de Deus, a Superalma que mora no coração de todos e a refulgência Brahman impessoal. Além disso, Você é também este mundo material, porque este mundo material é apenas a manifestação de Sua energia externa. Por isso, de qualquer abordagem, Você é o abrigo supremo para todos. Quer no plano material, quer no espiritual, todos devem se abrigar a Seus pés de lótus. Eu, devido a isso, me submeto a Você, meu Senhor.”

Můj milý Pane, proto se modlím, abych jen mohl být zapojený do vykonávání transcendentální láskyplné služby Tvým lotosovým nohám. To je cíl čistých oddaných, kteří jsou prostí veškerého hmotného znečištění. Jsi Nejvyšší Osobnost Božství a můžeš mi nabídnout, cokoliv si přeji, včetně osvobození. Kdo by však byl takový blázen, aby poté, co Tě potěšil, od Tebe žádal něco, co by mohlo způsobit zapletení v tomto hmotném světě? Myslím, že žádný rozumný člověk Tě o takové požehnání nepožádá. Proto se Ti odevzdávám, neboť jsi Nejvyšší Osobnost Božství, jsi Nadduše žijící v srdcích všech a jsi neosobní záře Brahmanu. Navíc jsi i tímto hmotným světem, neboť hmotný svět je jen projevem Tvé vnější energie. Z jakékoliv perspektivy jsi tedy pro všechny svrchovaným útočištěm. Ať už na hmotné úrovni, nebo na duchovní, každý musí přijmout útočiště u Tvých lotosových nohou. Proto se Ti odevzdávám, můj Pane.

“Por muitos e muitos nascimentos, tenho sofrido as três misérias desta existência material e, agora, estou cansado delas. Tenho sido impelido apenas por meus sentidos e nunca fiquei satisfeito. Eu, por isso, me abrigo a Seus pés de lótus, que são a fonte de toda a vida serena e que podem erradicar toda a lamentação causada pela contaminação material. Meu querido Senhor, Você é a Superalma de todos e pode compreender tudo. Agora, estou livre de toda a contaminação do desejo material. Não desejo gozar este mundo material, nem quero aproveitar para me fundir em Sua refulgência espiritual, nem desejo meditar em Seu aspecto localizado como Paramātmā, pois sei que, simplesmente me abrigando em Você, ficarei completamente pacífico e imperturbado.”

Po mnoho a mnoho životů jsem zakoušel trojí utrpení hmotné existence a nyní už toho mám dost. Poháněly mě jen mé smysly a nikdy jsem nebyl spokojený. Proto přijímám útočiště u Tvých lotosových nohou, které dávají klidný život a dovedou odstranit všechen nářek způsobený hmotným znečištěním. Můj milý Pane, jsi Nadduše všech a všechno víš. Nyní jsem se zbavil všeho znečištění v podobě hmotných tužeb. Netoužím po požitcích hmotného světa, nechci splynout s Tvojí duchovní září, ani nechci meditovat o Tvém lokalizovaném aspektu zvaném Paramátmá, protože vím, že když se Ti jen odevzdám, budu úplně klidný a nic mě nerozruší.”

Ao ouvir esse discurso do rei Mucukunda, o Senhor Kṛṣṇa respondeu: “Meu querido rei, estou muito satisfeito com seu discurso. Você foi o rei de todos os países neste planeta, mas estou surpreso ao descobrir que sua mente agora está livre de toda a contaminação material. Agora, você está apto a prestar serviço devocional. Estou muito contente de ver que, embora Eu tenha lhe oferecido a oportunidade de Me pedir qualquer espécie de bênção, você não se valeu dela para pedir benefícios materiais. Posso entender que sua mente agora está fixa em Mim e não se perturba por nenhum problema material”.

Když Pán Krišna vyslechl slova krále Mučukundy, odpověděl: “Můj milý králi, mám radost z toho, co říkáš. Byl jsi králem všech zemí na této planetě, ale k Mému překvapení vidím, že tvá mysl je teď prostá všeho hmotného znečištění. Nyní jsi připravený vykonávat oddanou službu. Mám radost, že i když jsem ti nabídl možnost požádat Mě o jakékoliv požehnání, nechtěl jsi po Mně žádný hmotný prospěch. Chápu, že tvá mysl je nyní upnutá na Mě a není rozrušená žádnou hmotnou kvalitou.”

As qualidades materiais são três, a saber, bondade, paixão e ignorância. Quando alguém se coloca nas qualidades materiais mistas da paixão e da ignorância, várias espécies de cobiças e desejos luxuriosos impelem-no a tentar encontrar conforto neste mundo material. Quando na qualidade material da bondade, a pessoa tenta se purificar pela execução de várias penitências e austeridades. Quando alcança a plataforma de um verdadeiro brāhmaṇa, ela aspira a se fundir na existência do Senhor. Quando, no entanto, deseja apenas prestar serviço aos pés de lótus do Senhor, ela é transcendental a todas essas três qualidades. A pessoa puramente consciente de Kṛṣṇa é, portanto, sempre livre de todas as qualidades materiais.

Hmotné kvality jsou tři: dobro, vášeň a nevědomost. Když je někdo ovlivněn směsí hmotných kvalit vášně a nevědomosti, různé chtivé touhy ho nutí hledat pohodlí v hmotném světě. Je-li pod vlivem hmotné kvality dobra, snaží se očistit podstupováním různých druhů askeze. Jakmile člověk dosáhne úrovně skutečného bráhmany, přeje si splynout s Pánem. Pokud však chce jen sloužit lotosovým nohám Pána, pak je vůči všem třem kvalitám transcendentální. Čistá osoba vědomá si Krišny proto vždy stojí mimo vliv hmotných kvalit.

“Meu querido rei”, continuou o Senhor Kṛṣṇa, “Eu Me ofereci para lhe dar qualquer sorte de bênção apenas para testar o quanto você avançou em serviço devocional. Agora posso ver que você está na plataforma dos devotos puros, pois sua mente não se perturba com desejos cobiçosos ou luxuriosos deste mundo material. Os yogīs que tentam se elevar pelo controle dos sentidos e que meditam em Mim pela prática do exercício respiratório do prāṇāyāma não estão tão completamente livres dos desejos materiais. Testemunhou-se em diversos casos que, tão logo há atração, tais yogīs descem novamente para a plataforma material”.

“Můj milý králi,” pokračoval Pán Krišna, “nabídl jsem ti veškerá požehnání jen proto, abych vyzkoušel, jak jsi pokročilý v oddané službě. Nyní vidím, že jsi na úrovni čistých oddaných, neboť Tvoji mysl nerozrušují žádné chtivé touhy hmotného světa. Jógí, kteří se snaží vylepšit své postavení ovládáním smyslů a kteří o Mně meditují za pomoci dechových cvičení prāṇāyāmy, nejsou tak dokonale prostí hmotných tužeb. V několika případech jsme viděli, že jakmile se objeví pokušení, tito jógí znovu poklesnou na hmotnou úroveň.”

O exemplo vívido que confirma essa afirmação é o exemplo de Viśvāmitra Muni. Viśvāmitra Muni foi um grande yogī praticante de prāṇāyāma, um exercício respiratório, mas, quando foi visitado por Menakā, uma mulher de sociedade do planeta celeste, ele perdeu todo o controle e gerou nela uma filha chamada Śakuntalā. O devoto puro Haridāsa Ṭhākura, em contraste, nunca se perturbou, mesmo quando todas as tentações foram oferecidas por uma prostituta.

Názorným příkladem je Višvámitra Muni. Byl to velký jógí, který praktikoval prāṇāyāmu, dechová cvičení, ale jakmile ho navštívila Ménaká, kurtizána z nebeských planet, nedokázal se ovládnout a zplodil s ní dceru jménem Šakuntalá. Čistého oddaného Haridáse Thákura však nerozrušilo ani svádění prostitutky.

“Meu querido rei”, o Senhor Kṛṣṇa continuou, “Eu, portanto, dou-lhe a bênção especial de sempre pensar em Mim. Deste modo, você poderá atravessar livremente este mundo material, sem se contaminar pelas qualidades materiais”. Essa declaração do Senhor confirma que uma pessoa em verdadeira consciência de Kṛṣṇa, ocupada no transcendental serviço amoroso ao Senhor sob a direção do mestre espiritual, nunca se sujeita à contaminação das qualidades materiais.

“Můj milý králi,” pokračoval Pán Krišna, “proto ti dávám zvláštní požehnání, že na Mě budeš stále myslet. Tak budeš moci svobodně putovat hmotným světem, aniž by tě znečistily hmotné kvality.” Tento Pánův výrok potvrzuje, že ten, kdo je na úrovni pravého vědomí Krišny a zapojený do transcendentální láskyplné služby Pánu pod vedením duchovního učitele, nikdy nepodléhá znečištění hmotnými kvalitami.

“Meu querido rei”, o Senhor disse, “porque você é kṣatriya, você cometeu a ofensa de matar animais, tanto caçando como em atividades políticas. Para purificar-se, basta que se ocupe na prática de bhakti-yoga e mantenha sua mente sempre absorta em Mim. Muito em breve, você será libertado de todas as reações a essas atividades sórdidas”. Nesta afirmação, parece que, embora se permita aos kṣatriyas matar animais caçando, eles não estão livres da contaminação dessas reações pecaminosas. Por isso, não importa se alguém é kṣatriya, vaiśya ou brāhmaṇa: recomenda-se a todos que tomem sannyāsa no fim da vida para que se ocupem completamente no serviço ao Senhor e, assim, se libertem de todas as reações pecaminosas de sua vida passada.

“Můj milý králi,” řekl Pán, “jelikož jsi kšatrija, dopouštěl jsi se hříchu zabíjení zvířat, při lovu i v rámci politiky. Aby ses očistil, věnuj se bhakti-yoze s myslí stále pohrouženou ve Mně. Brzy se oprostíš od všech reakcí za tyto nízké činnosti.” Z tohoto výroku je zřejmé, že i když je kšatrijům dovoleno zabíjet zvířata při lovu, nemine je výsledné znečištění hříšnými reakcemi. Proto se každému, ať už kšatrijovi, vaišjovi, nebo bráhmanovi, doporučuje na konci života přijmout sannjás, aby se mohl plně věnovat službě Pánu, a tak se zbavil reakcí za všechny hříchy z dřívějšího života.

O Senhor, então, garantiu ao rei Mucukunda: “Em sua próxima vida, você nascerá como um vaiṣṇava de primeira classe, o melhor dos brāhmaṇas, e, nessa vida, sua única função será ocupar-se a Meu serviço transcendental”. O vaiṣṇava é o brāhmaṇa de primeira classe, porque quem não adquiriu a qualificação de um brāhmaṇa autêntico não pode chegar à plataforma de vaiṣṇava. Quando alguém se torna vaiṣṇava, ele se ocupa completamente em atividades para o bem de todas as entidades vivas. A atividade mais benéfica para todas as entidades vivas é a pregação da consciência de Kṛṣṇa. Aqui se diz que aqueles que são especificamente favorecidos pelo Senhor podem tornar-se absolutamente conscientes de Kṛṣṇa e pregar a filosofia vaiṣṇava.

Potom Pán ujistil krále Mučukundu: “V příštím životě se narodíš jako prvotřídní vaišnava, nejlepší z bráhmanů, a transcendentální služba Mně bude tvou jedinou činností.” Vaišnava je prvotřídní bráhmana, protože nikdo se nemůže dostat na úroveň vaišnavy, aniž by měl vlastnosti pravého bráhmany. Když se někdo stane vaišnavou, věnuje se plně činnostem určeným pro dobro všech živých bytostí. Nejvyšší dobročinností pro živé bytosti je šířit vědomí Krišny. Zde je řečeno, že ti, které Pán obdaří zvláštní přízní, si mohou být absolutně vědomi Krišny a věnovat se šíření vaišnavské filosofie.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo cinquenta e um de Kṛṣṇa, intitulado “A Salvação de Mucukunda”.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 51. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Mučukundovo vysvobození”.