Skip to main content

Text 10

Sloka 10

Devanagari

Dévanágarí

नूनं ह्यार्या: साधव उपशमशीला: कृपणसुहृद एवंविधार्थे स्वार्थानपि गुरुतरानुपेक्षन्ते ॥ १० ॥

Text

Verš

nūnaṁ hy āryāḥ sādhava upaśama-śīlāḥ kṛpaṇa-suhṛda evaṁ-vidhārthe svārthān api gurutarān upekṣante.
nūnaṁ hy āryāḥ sādhava upaśama-śīlāḥ kṛpaṇa-suhṛda evaṁ-vidhārthe svārthān api gurutarān upekṣante.

Synonyms

Synonyma

nūnam — indeed; hi — certainly; āryāḥ — those who are advanced in civilization; sādhavaḥ — saintly persons; upaśama-śīlāḥ — even though completely in the renounced order of life; kṛpaṇa-suhṛdaḥ — the friends of the helpless; evaṁ-vidha-arthe — to execute such principles; sva-arthān api — even their own personal interests; guru-tarān — very important; upekṣante — neglect.

nūnam — vskutku; hi — jistě; āryāḥ — ti, kdo jsou civilizovaní; sādhavaḥ — světci; upaśama-śīlāḥ — i když zcela v životním stavu odříkání; kṛpaṇa-suhṛdaḥ — přátelé bezmocných; evaṁ-vidha-arthe — jednat podle takových zásad; sva-arthān api — i když své osobní zájmy; guru-tarān — velice důležité; upekṣante — zanedbá.

Translation

Překlad

Even though one is in the renounced order, one who is advanced certainly feels compassion for suffering living entities. One should certainly neglect his own personal interests, although they may be very important, to protect one who has surrendered.

I ten, kdo je ve stavu odříkání, cítí nepochybně účast s trpícími živými bytostmi, je-li pokročilý. Člověk by měl jistě zanedbat své osobní zájmy — i když mohou být velice důležité — aby chránil toho, kdo se odevzdal.

Purport

Význam

Māyā is very strong. In the name of philanthropy, altruism and communism, people are feeling compassion for suffering humanity throughout the world. Philanthropists and altruists do not realize that it is impossible to improve people’s material conditions. Material conditions are already established by the superior administration according to one’s karma. They cannot be changed. The only benefit we can render to suffering beings is to try to raise them to spiritual consciousness. Material comforts cannot be increased or decreased. It is therefore said in Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.18), tal labhyate duḥkhavad anyataḥ sukham: “As far as material happiness is concerned, that comes without effort, just as tribulations come without effort.” Material happiness and pain can be attained without endeavor. One should not bother for material activities. If one is at all sympathetic or able to do good to others, he should endeavor to raise people to Kṛṣṇa consciousness. In this way everyone advances spiritually by the grace of the Lord. For our instruction, Bharata Mahārāja acted in such a way. We should be very careful not to be misled by so-called welfare activities conducted in bodily terms. One should not give up his interest in attaining the favor of Lord Viṣṇu at any cost. Generally people do not know this, or they forget it. Consequently they sacrifice their original interest, the attainment of Viṣṇu’s favor, and engage in philanthropic activities for bodily comfort.

Māyā je velice silná. Ve jménu dobročinnosti, lidumilství a komunismu lidé soucítí s trpícím lidstvem na celém světě. Dobrodinci a lidumilové si neuvědomují, že hmotné podmínky lidí není možné zlepšit. Ty jsou již dané vyšším řízením podle osobní karmy a nelze je změnit. Jediné, co můžeme udělat pro trpící bytosti dobrého, je snažit se je povznést k duchovnímu vědomí. Hmotné pohodlí nelze zvětšovat ani zmenšovat. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.18) je proto řečeno: tal labhyate duḥkhavad anyataḥ sukham — “Hmotné štěstí přichází samočinně a nezávisí na našem úsilí, stejně jako utrpení.” Hmotné štěstí a bolesti můžeme získat bez jakékoliv námahy. S hmotnými činnostmi bychom si neměli dělat starosti. Je-li někdo skutečně soucitný či schopný činit dobro pro druhé, měl by se snažit povznést lidi k vědomí Kṛṣṇy. Milostí Pána tak bude každý dělat duchovní pokrok. Bharata Mahārāja jednal uvedeným způsobem pro naše poučení. Měli bychom být velice opatrní, abychom se nenechali svést takzvanými veřejně prospěšnými činnostmi vykonávanými na tělesné úrovni. Za žádnou cenu bychom se neměli vzdát svého zájmu, kterým je dosažení přízně Pána Viṣṇua. Lidé to obvykle nevědí, nebo na to zapomínají. Obětují svůj původní zájem — dosáhnout Viṣṇuovy přízně — a zabývají se filantropickými činnostmi zaměřenými na tělesné pohodlí.