Text 39

Sloka 39

Devanagari

Dévanágarí

सङ्गं न कुर्यात्प्रमदासु जातु
योगस्य पारं परमारुरुक्षु: ।
मत्सेवया प्रतिलब्धात्मलाभो
वदन्ति या निरयद्वारमस्य ॥ ३९ ॥

Text

Verš

saṅgaṁ na kuryāt pramadāsu jātu
yogasya pāraṁ param ārurukṣuḥ
mat-sevayā pratilabdhātma-lābho
vadanti yā niraya-dvāram asya

Synonyms

Synonyma

saṅgam — association; na — not; kuryāt — one should make; pramadāsu — with women; jātu — ever; yogasya — of yoga; pāram — culmination; param — topmost; ārurukṣuḥ — one who aspires to reach; mat-sevayā — by rendering service unto Me; pratilabdha — obtained; ātma-lābhaḥ — self-realization; vadanti — they say; yāḥ — which women; niraya — to hell; dvāram — the gateway; asya — of the advancing devotee.

saṅgam — společnost; na — ne; kuryāt — má vytvářet; pramadāsu — se ženami; jātu — kdykoliv; yogasya — yogy; pāram — vrchol; param — nejvyšší; ārurukṣuḥ — kdo chce dosáhnout; mat-sevayā — službou Mně; pratilabdha — získaná; ātma-lābhaḥ — seberealizace; vadanti — říkají; yāḥ — které ženy; niraya — do pekla; dvāram — brána; asya — oddaného, který dělá pokroky.

Translation

Překlad

One who aspires to reach the culmination of yoga and has realized his self by rendering service unto Me should never associate with an attractive woman, for such a woman is declared in the scripture to be the gateway to hell for the advancing devotee.

Ten, kdo chce dosáhnout vrcholu yogy a realizuje své vlastní já tím, že Mi slouží, by se nikdy neměl stýkat s přitažlivou ženou, protože písma o takové ženě říkají, že je pro oddaného, který postupuje v duchovním životě, bránou do pekla.

Purport

Význam

The culmination of yoga is full Kṛṣṇa consciousness. This is affirmed in Bhagavad-gītā: a person who is always thinking of Kṛṣṇa in devotion is the topmost of all yogīs. And in the Second Chapter of the First Canto of Śrīmad-Bhāgavatam, it is also stated that when one becomes freed from material contamination by rendering devotional service unto the Supreme Personality of Godhead, he can at that time understand the science of God.

Vrcholem yogy je plné vědomí Kṛṣṇy. To potvrzuje Bhagavad-gītā — ten, kdo neustále s oddaností myslí na Kṛṣṇu, je nejvyšší ze všech yogīnů. Rovněž ve druhé kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že živá bytost může pochopit vědu o Bohu, když se oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství zbaví hmotného znečištění.

Here the word pratilabdhātma-lābhaḥ occurs. Ātmā means “self,” and lābha means “gain.” Generally, conditioned souls have lost their ātmā, or self, but those who are transcendentalists have realized the self. It is directed that such a self-realized soul who aspires to the topmost platform of yogic perfection should not associate with young women. In the modern age, however, there are so many rascals who recommend that while one has genitals he should enjoy women as much as he likes, and at the same time he can become a yogī. In no standard yoga system is the association of women accepted. It is clearly stated here that the association of women is the gateway to hellish life. The association of woman is very much restricted in the Vedic civilization. Out of the four social divisions, the brahmacārī, vānaprastha and the sannyāsī — three orders — are strictly prohibited from the association of women; only the gṛhasthas, or householders, are given license to have an intimate relationship with a woman, and that relationship is also restricted for begetting nice children. If, however, one wants to stick to continued existence in the material world, he may indulge in female association unrestrictedly.

Objevuje se zde slovo pratilabdhātma-lābhaḥ. Ātmā znamená “vlastní já” a lābha znamená “zisk”. Všeobecně vzato, podmíněné duše ztratily své vlastní já (ātmā), ale transcendentalisté ho realizují. Seberealizovaná duše, která se uchází o nejvyšší úroveň jógové dokonalosti, se podle písem nemá stýkat s mladými ženami. V moderní době ovšem vystupuje mnoho darebáků, kteří prohlašují, že dokud má člověk genitálie, má si se ženami užívat po libosti a zároveň může být yogīnem. Žádný uznávaný jógový systém nedovoluje společnost žen. Zde je jasně řečeno, že styk se ženami je bránou do pekelného života. Ve védské civilizaci je proto velice omezený. Ze čtyř společenských skupin mají tři stavy — brahmacārī, vānaprastha a sannyāsī — společnost žen přísně zakázanou. Pouze gṛhasthové, hospodáři, jsou oprávněni mít se ženou důvěrný vztah, ale i to se omezuje na plození dětí, které budou řádně vychovány. Chce-li však někdo zůstat v hmotném světě trvale, může vyhledávat ženskou společnost bez omezení.