Text 6
Text 6
Text
Verš
saṁsāra ha-ite tāre mukta karena gosāñā
saṁsāra ha-ite tāre mukta karena gosāñā
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
“If one releases a conditioned soul or imprisoned person according to religious principles, he himself is also released from material bondage by the Supreme Personality of Godhead.”
„Pokud někdo v souladu s náboženskými zásadami osvobodí nějakou podmíněnou duši nebo vězně, Nejvyšší Osobnost Božství ho také osvobodí z hmotného otroctví.“
Purport
Význam
It appears from this statement that Sanātana Gosvāmī, who was formerly a minister of the Nawab, was trying to cheat the Muslim superintendent. A jail superintendent had only an ordinary education, or practically no education, and he was certainly not supposed to be very advanced in spiritual knowledge. But just to satisfy him, Sanātana Gosvāmī praised him as a very learned scholar of the scriptures. The jailkeeper could not deny that he was a learned scholar, because when one is elevated to an exalted position, one thinks oneself fit for that position. Sanātana Gosvāmī was correctly explaining the effects of spiritual activity, and the jailkeeper connected his statement with his release from jail.
Z tohoto výroku Sanātany Gosvāmīho, který byl původně navábovým ministrem, se zdá, že se snažil muslimského žalářníka podvést. Žalářník měl pouze obyčejné neboli téměř žádné vzdělání a zcela jistě nebyl pokročilý v duchovním poznání. Sanātana Gosvāmī ho vychvaloval jako velkého znalce písem jen proto, aby ho potěšil. Žalářník nemohl popřít, že je vzdělaný, protože každý člověk povýšený do vznešeného postavení si myslí, že je k tomu kvalifikovaný. Sanātana Gosvāmī správně vysvětlil výsledky duchovního jednání a žalářník si jeho výrok spojil s jeho propuštěním z vězení.
There are innumerable conditioned souls rotting in the material world, imprisoned by māyā under the spell of sense gratification. The living entity is so entranced by the spell of māyā that in conditioned life even a pig feels satisfied. There are two kinds of covering powers exhibited by māyā. One is called prakṣepātmikā, and the other is called āvaraṇātmikā. When one is determined to get out of material bondage, the prakṣepātmikā-śakti, the spell of diversion, impels one to remain in conditioned life fully satisfied by sense gratification. Due to the other power (āvaraṇātmikā), a conditioned soul feels satisfied even if he is rotting in the body of a pig or a worm in stool. To release a conditioned soul from material bondage is very difficult because the spell of māyā is so strong. Even when the Supreme Personality of Godhead Himself descends to deliver conditioned souls, asking them to surrender unto Him, the conditioned souls do not agree to the Lord’s proposal. Therefore Śrī Sanātana Gosvāmī said, “Somehow or other, if one helps another gain release from the bondage of māyā, he is certainly recognized immediately by the Supreme Personality of Godhead.” As Lord Kṛṣṇa states in the Bhagavad-gītā (18.69):
V hmotném světě hnije nespočet podmíněných duší uvězněných māyou kouzlem smyslového požitku. Živá bytost je kouzlem māyi tak uchvácená, že se v podmíněném životě i prase cítí šťastné. Māyā projevuje dva druhy pokrývajících sil. Jedné se říká prakṣepātmikā a druhé āvaraṇātmikā. Pokud se někdo odhodlá vymanit z hmotného otroctví, kouzlo rozptýlení, prakṣepātmikā-śakti, ho nutí zůstat v podmíněném životě plně spokojený se smyslovým požitkem. Díky druhé síle (āvaraṇātmikā) se podmíněná duše cítí spokojená i tehdy, když hnije v těle prasete nebo červa ve výkalech. Vysvobodit podmíněnou duši z hmotného otroctví je kvůli silnému vlivu māyi nesmírně těžké. Dokonce i když podmíněné duše přichází osvobodit samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a žádá je, aby se Mu odevzdaly, ony na Pánův návrh nechtějí přistoupit. Śrī Sanātana Gosvāmī proto řekl: „Jestliže někdo někomu jinému nějak pomůže osvobodit se z pout māyi, jistě okamžitě získá uznání Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (18.69) říká:
bhavitā na ca me tasmād anyaḥ priyataro bhuvi
kaścin me priya-kṛttamaḥ
bhavitā na ca me tasmād
anyaḥ priyataro bhuvi
The greatest service one can render to the Lord is to try to infuse devotional service into the heart of the conditioned soul so that the conditioned soul may be released from conditioned life. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura has said that a Vaiṣṇava is recognized by his preaching work — that is, by convincing the conditioned soul about his eternal position, which is explained here as nija-dharma. It is the living entity’s eternal position to serve the Lord; therefore to help one get release from material bondage is to awaken one to the dormant understanding that he is the eternal servant of Kṛṣṇa. Jīvera ‘svarūpa’ haya — kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’. This will be further explained by the Lord Himself to Sanātana Gosvāmī.
Tou největší službou, kterou lze pro Pána vykonat, je snažit se vštípit do srdce podmíněné duše oddanou službu, aby mohla být vysvobozena z podmíněného života. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura řekl, že vaiṣṇava se pozná podle své kazatelské práce neboli toho, že přesvědčí podmíněnou duši o jejím věčném postavení, které je zde vysvětleno jako nija-dharma. Věčným postavením živé bytosti je sloužit Pánu. Pomoci někomu vysvobodit se z hmotného otroctví tedy znamená probudit jeho dřímající pochopení, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy. Jīvera`svarūpa' haya – kṛṣṇera`nitya-dāsa'. Sanātanovi Gosvāmīmu to blíže vysvětlí samotný Pán.