Skip to main content
Library » Bhagavad-gītā som den er » KAPITEL OTTE

TEXT 27

TEXT 27

Tekst

Verš

naite sṛtī pārtha jānan
yogī muhyati kaścana
tasmāt sarveṣu kāleṣu
yoga-yukto bhavārjuna
naite sṛtī pārtha jānan
yogī muhyati kaścana
tasmāt sarveṣu kāleṣu
yoga-yukto bhavārjuna

Synonyms

Synonyma

na — aldrig; ete — disse to; sṛtī — forskellige veje; pārtha — O Pṛthās søn; jānan — selv hvis han kender; yogī — Herrens hengivne; muhyati — forvirres; kaścana — nogen; tasmāt — derfor; sarveṣu kāleṣu — altid; yoga- yuktaḥ — engageret i Kṛṣṇa-bevidsthed; bhava — bliv blot; arjuna — O Arjuna.

na — nikdy; ete — tyto dvě; sṛtī — rozdílné cesty; pārtha — ó synu Pṛthy; jānan — třebaže zná; yogī — oddaný Pána; muhyati — je zmaten; kaścana — kterýkoliv; tasmāt — proto; sarveṣu kāleṣu — vždy; yoga-yuktaḥ — jednající s vědomím Kṛṣṇy; bhava — staň se; arjuna — ó Arjuno.

Translation

Překlad

Selv om de hengivne kender disse to veje, er de aldrig forvirrede, O Arjuna. Vær derfor altid fast forankret i hengivenhed.

Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nikdy nejsou zmateni. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.

Purport

Význam

FORKLARING: Kṛṣṇa råder her Arjuna til ikke at lade sig forstyrre af de forskellige veje, sjælen kan tage, når han forlader den materielle verden. Den Højeste Herres hengivne behøver ikke bekymre sig om, hvorvidt han vil gå bort ved et arrangement eller ved et tilfælde. Den hengivne bør være fast forankret i Kṛṣṇa-bevidsthed og recitere Hare Kṛṣṇa. Han må forstå, at bekymring over begge disse veje er problematisk. Den bedste måde at være absorberet i Kṛṣṇa-bevidsthed på er ved altid at indrette sit liv efter Hans tjeneste, hvilket garanterer én en tryg, sikker og direkte vej til det åndelige rige. Ordet yoga-yuktaḥ er af særlig betydning i dette vers. Den, der er urokkelig i yoga, er hele tiden engageret i Kṛṣṇa-bevidsthed i alle sine handlinger. Śrīla Rūpa Gosvāmī tilråder (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.255), anāsaktasya viṣayān, yathārham upayuñjataḥ: Man bør være utilknyttet i materielle anliggender og gøre alt i Kṛṣṇa-bevidsthed. Igennem denne metode, der kaldes yukta-vairāgya, opnår man fuldkommenhed. En hengiven lader sig derfor ikke forvirre af disse beskrivelser, for han ved, at hans færd til den højeste bolig er garanteret gennem hengiven tjeneste.

Kṛṣṇa zde radí Arjunovi, aby nebyl zneklidněn různými cestami, kterými může duše opustit hmotný svět. Oddaný Nejvyššího Pána by si neměl dělat starosti s tím, zda opustí tělo plánovaně nebo nepředvídaně. Má neochvějně setrvávat na úrovni vědomí Kṛṣṇy a zpívat Hare Kṛṣṇa. Měl by vědět, že starost o kteroukoliv z těchto dvou cest přináší potíže. Nejlepší je být zcela zaujat vědomím Kṛṣṇy, neustále zapojen do služby Jemu — pak je cesta do duchovního království bezpečná, jistá a přímá. V tomto verši je zvláště významné slovo yoga-yukta. Je třeba neochvějně setrvávat na úrovni vědomí Kṛṣṇy, a k tomu je nutné se výlučně věnovat činnostem, které jsou spojené s Kṛṣṇou. Śrī Rūpa Gosvāmī doporučuje neulpívat pokud jde o hmotné záležitosti a dělat vše s vědomím Kṛṣṇy: anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ. Tento způsob, který se nazývá yukta-vairāgya, umožňuje dosáhnout dokonalosti. Oddaný tedy není těmito popisy zneklidněn, jelikož ví, že cestu do svrchovaného sídla má zaručenu vykonáváním oddané služby.