Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv pátý: Podnět k tvoření » KAPITOLA ČTVRTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 5.4.15

Verš

yad yac chīrṣaṇyācaritaṁ tat tad anuvartate lokaḥ.

Synonyma

yat yat — cokoliv; śīrṣaṇya — vůdčími osobnostmi; ācaritam — vykonané; tat tat — to; anuvartate — následují; lokaḥ — obyčejní lidé.

Překlad

Cokoliv koná významný člověk, konají i obyčejní lidé.

Význam

Podobný verš nalezneme v Bhagavad-gītě (3.21). V lidské společnosti musí existovat skupina lidí dokonale vyškolených na brāhmaṇy podle pokynů védských písem. Ti, kdo nedosahují bráhmanských kvalifikací — vládci, obchodníci a dělníci — mají přijímat pokyny od těchto ideálních lidí, kteří jsou považováni za intelektuály. Tak může každý dosáhnout nejvyššího transcendentálního postavení a zbavit se hmotné připoutanosti. Samotný Pán Kṛṣṇa říká, že hmotný svět je duḥkhālayam aśāśvatam, dočasné místo plné strádání. Nikdo tady nemůže zůstat, ani když přistoupí na kompromis se strádáním. Každý musí opustit toto tělo a přijmout jiné, které ani nemusí být lidské. Jakmile živá bytost dostane hmotné tělo, stává se z ní deha-bhṛt neboli dehī a je nucena se podrobit všem hmotným podmínkám. Vůdci společnosti musí být natolik ideální, aby se jejich následováním mohl každý vysvobodit ze spárů hmotné existence.