KAPITOLA TŘINÁCTÁ

ГЛАВА ТРИНАДЕСЕТА

Další hovory krále Rahūgaṇy s Jaḍa Bharatou

Продължение на беседата между цар Рахӯган̣а и Джад̣а Бхарата

Brāhmaṇa Jaḍa Bharata byl ke králi Rahūgaṇovi velice laskavý, a aby ho odpoutal od hmotného světa, promluvil obrazně o lese hmotné existence. Vysvětlil, že tento hmotný svět je jako velký les, ve kterém se živá bytost ztratí, jelikož přijímá hmotný život. V tomto lese jsou lupiči (šest smyslů) a také masožravá zvířata, jako šakali, vlci a lvi (manželka, děti a další příbuzní), kteří neustále touží pít krev hlavy rodiny. Lupiči a krvežíznivá masožravá zvířata společně vyčerpávají energii člověka v hmotném světě. V tomto lese je také temná díra zakrytá trávou, do které může člověk spadnout. Když přijde do lesa a je okouzlený tolika hmotnými lákadly, ztotožňuje se s tímto hmotným světem, společností, přátelstvím, láskou a rodinou. Zabloudil a neví kam jít, sužují ho různá zvířata a ptáci a stává se také obětí mnoha tužeb. Proto v lese těžce pracuje a putuje z místa na místo. Nechává se okouzlit dočasným štěstím a je sklíčený z takzvaného neštěstí. Ve skutečnosti v lese pouze trpí takzvaným štěstím a neštěstím. Někdy na něj zaútočí had (hluboký spánek), jehož uštknutím ztratí vědomí a je zmatený ohledně vykonávání svých povinností. Někdy ho přitahují jiné ženy, než je jeho vlastní manželka, a tak myslí na požitek nemanželské lásky s cizí ženou. Sužují ho různé nemoci, nářek, léto a zima. Tak trpí v lese hmotného světa bolestmi hmotné existence. V očekávání štěstí chodí materialista z jednoho místa na druhé, ale ve skutečnosti není v hmotném světě nikdy šťastný. Jelikož se neustále zaměstnává materialistickými činnostmi, je vždy rozrušený. Zapomíná, že jednoho dne bude muset zemřít. Oklamaný iluzorní hmotnou energií krutě trpí, ale přesto dychtí po hmotném štěstí. Tímto způsobem zcela zapomíná na svůj vztah s Nejvyšší Osobností Božství.

Бра̄хман̣ът Джад̣а Бхарата проявил голяма милост към цар Рахӯган̣а и иносказателно му описал материалния свят, за да го откъсне от него. Той го сравнил с гъста гора, в която човек се изгубва заради връзката си с материалното съществуване. В тази гора върлуват разбойници (шестте сетива) и хищни животни – чакали, вълци и лъвове (съпруга, деца и роднини), които винаги са готови да пият кръвта на главата на семейството. Горските разбойници и кръвожадните животни се съюзяват и поглъщат енергията на човека в този материален свят. В гората има и тъмна дълбока дупка, покрита с трева, в която той може да пропадне. Щом се озове в гората, привлечено от многобройните материални съблазни, живото същество започва да се отъждествява с материалния свят, общество, приятелство, любов и семейство. То загубва пътя, лута се, без да знае къде да отиде, нападано от животни и птици, и става жертва на безчислени желания. Работи непосилно в тази гора и безпомощно броди из нея. Подлъгва се по временното щастие и се огорчава от така нареченото нещастие. Всъщност и щастието, и нещастието му причиняват само страдания. Понякога го напада змия (дълбокият сън), от ухапването ѝ то загубва съзнание, обърква се и не знае как да изпълнява задълженията си. Понякога се влюбва в чужди жени и си мисли, че се наслаждава на незаконна любов. Връхлитат го различни болести, скръб и съжаления, лято и зима. Така човекът в гората на материалния свят се измъчва от страданията на материалното съществуване. В надеждата си да стане щастлив той се мести от място на място, но един материалист никога не може да бъде щастлив в материалния свят. Постоянно зает с материални дейности, той не намира спокойствие. И забравя, че един ден ще трябва да умре. Въпреки че страда жестоко, заблуден от материалната енергия, той продължава да жадува материално щастие. По този начин напълно забравя отношенията си с Върховната Божествена Личност.

Když Mahārāja Rahūgaṇa vyslechl tuto řeč, obnovil tím své vědomí Kṛṣṇy, a získal tak prospěch ze společnosti Jaḍa Bharaty. Chápal, že jeho iluze je překonána, a prosil Jaḍa Bharatu o odpuštění za své špatné chování. To vše vyprávěl Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi.

Облагодетелстван от общуването с Джад̣а Бхарата, Маха̄ра̄джа Рахӯган̣а възвърнал своето Кр̣ш̣н̣а съзнание. Царят разбрал, че е преодолял илюзията си и поискал прошка за своето недостойно поведение. Шукадева Госва̄мӣ разказал всичко това на Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит.

Sloka 1:: Jaḍa Bharata, který plně realizoval Brahman, pokračoval: Můj milý králi Rahūgaṇo, živá bytost putuje cestou hmotného světa, kterou je velice obtížné projít, a přijímá opakované zrození a smrt. Vlivem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy) je okouzlena hmotným světem a vidí pouze tři plody podmíněného jednání — příznivé, nepříznivé a smíšené. Takto ulpívá na náboženství, hospodářském rozvoji, smyslovém požitku a monistické teorii osvobození (splynutí s Nejvyšším). Ve dne v noci těžce pracuje jako obchodník, který jde do lesa, aby získal nějaké věci, které by mohl později se ziskem prodat. Skutečné štěstí ovšem v tomto hmotném světě nemůže najít.

ТЕКСТ 1:: Джад̣а Бхарата, който напълно бе осъзнал Брахман, продължи: Скъпи царю Рахӯган̣а, живото същество скита по пътя през непроходимия материален свят и постоянно се ражда и умира. Омагьосано от този свят и проявленията на материалната природа (саттва-гун̣а, раджо-гун̣а и тамо-гун̣а), то вижда само трите вида плодове на своята дейност. Тези плодове са благоприятни, неблагоприятни и смесени. Така живото същество се привързва към религия, икономическо развитие, сетивно наслаждение и монистичната теория за освобождение (сливане с Върховния). То работи неуморно ден и нощ като търговец, който отива в гората, за да събере стока за продан. Но не може да намери истинско щастие в материалния свят.

Sloka 2:: Ó králi Rahūgaṇo, v tomto lese hmotné existence je šest mocných lupičů. Když do něho podmíněná duše vstoupí s vidinou nějakého hmotného zisku, tito lupiči se postarají o to, aby zabloudila. Podmíněný obchodník neví, jak utratit své peníze, a lupiči mu je seberou. Stejně jako jsou tygři, šakali a jiná dravá lesní zvířata kdykoliv připraveni unést jehně z péče jeho ochránce, tak i manželka a děti vstupují do srdce obchodníka, jehož potom mnoha způsoby okrádají.

ТЕКСТ 2:: О, царю Рахӯган̣а, в гората на материалното съществуване върлуват шест могъщи разбойници. Когато обусловената душа навлезе в гората да търси материални блага, шестимата разбойници я заблуждават. Тя е като неопитен търговец, който не знае как да похарчи парите си и накрая те попадат в ръцете на разбойниците. Подобно на тигри, чакали и други свирепи животни, готови на всичко, за да откраднат агнето от грижливия стопанин, жената и децата нахлуват в сърцето на търговеца и го разоряват.

Sloka 3:: V tomto lese jsou hustá loubí vytvořená spletí keřů, trávy a popínavých rostlin, v nichž je podmíněná duše neustále obtěžována bolestivě kousajícími komáry (závistivými lidmi). Někdy v lese vidí imaginární palác a jindy je zmatená, když spatří mihnout se zlého ducha, který vypadá jako meteor na nebi.

ТЕКСТ 3:: В тази гора има закътани места, обградени от гъсти храсталаци, треви и пълзящи растения. Там свирепи комари (завистливи хора) безмилостно хапят обусловената душа. Понякога тя вижда в гората въздушни замъци, а понякога я сепва някой зъл дух или призрак, преминал като метеор в небето.

Sloka 4:: Můj milý králi, obchodník na lesní cestě hmotného světa, jehož inteligence je podmaněná domovem, bohatstvím, příbuznými a tak dále, běhá z místa na místo v honbě za úspěchem. Někdy jsou jeho oči zalepené prachem, který zdvihl hurikán — jinými slovy, ve svém chtíči je okouzlený krásou své manželky, zvláště během jejího menstruačního období. Takto oslepenýma očima nevidí, kam má jít ani co dělá.

ТЕКСТ 4:: Скъпи царю, интелигентността на търговеца, поел по горския път на материалния свят, става жертва на дома, богатството, роднините и пр., и той се лута от място на място в търсене на успеха. Понякога очите му се замъгляват от праха на вихрушка – това означава, че в своята похот той е изцяло покорен от красотата на жена си, особено по време на нейната менструация. И със заслепените си очи не може да види накъде отива и какво прави.

Sloka 5:: Podmíněná duše putující lesem hmotného světa někdy slyší pronikavé zvuky neviditelného cvrčka, a to mučí její uši. Někdy ji také bolí srdce z houkání sov, které zní jako nepříjemná slova nepřátel. Jindy se zase uchýlí ke stromu, který nemá žádné plody ani květy. Vyhledá tento strom s velkou chutí na něco dobrého a potom trpí. Chce získat trochu vody, ale je jen oklamána fata morgánou a běží za ní.

ТЕКСТ 5:: Понякога обусловената душа, скитаща из гората на материалния свят, чува резките звуци на невидим щурец и те пронизват ушите ѝ. Друг път сърцето ѝ изтръпва от писъците на кукумявки, които напомнят грубите думи на нейните врагове. Понякога тя се подслонява под дърво без плодове и цветове. Отишла е там, за да засити силния си глад, но трябва да страда. Тя търси вода, но открива само мираж и заблудена, се впуска след него.

Sloka 6:: Občas podmíněná duše skočí do mělké řeky nebo jde v době nedostatku obilí žebrat potravu od lidí, kteří nejsou vůbec dobročinně založení. Někdy trpí sálajícím horkem rodinného života, který je jako lesní požár, a někdy je nešťastná, když ji o majetek — který je jí drahý jako vlastní život — připraví králové ve jménu vysokých daní z příjmu.

ТЕКСТ 6:: Понякога обусловената душа скача в плитка река или привършила запасите си, отива да проси храна от хора, които съвсем не са щедри. Понякога тя се измъчва от палещата горещина на семейния живот, бушуващ като горски пожар, а понякога скърби, когато скъпоценното ѝ богатство е ограбвано от царе под формата на непосилни данъци.

Sloka 7:: Někdy živá bytost — poražena či oloupena vyšší mocností — přichází o všechno své vlastnictví. Je z toho velice zasmušilá a z nářku nad svou ztrátou někdy upadá do bezvědomí. Jindy si představuje velké město plné paláců, ve kterém chce šťastně žít se členy své rodiny a se svým bohatstvím. Když se jí to splní, myslí si, že je plně spokojená, ale takové takzvané štěstí trvá pouhý okamžik.

ТЕКСТ 7:: Понякога по-силен, могъщ враг побеждава живото същество, ограбва го и то загубва всичките си притежания. Изпада в отчаяние и оплаквайки загубата, може да изгуби съзнание. Понякога си представя голям, разкошен град, в който иска да живее охолно и щастливо със своето семейство. То си мисли, че ще бъде напълно удовлетворено, ако постигне това, но жалкото му щастие трае само миг.

Sloka 8:: Někdy chce obchodník v lese vylézt na kopce a hory, ale jelikož nemá vhodnou obuv, nohy mu rozdírají malé úlomky kamenů a trny na úbočích. Takto poraněný se velice trápí. Člověka, který velmi lpí na své rodině, někdy zmůže hlad a kvůli svému utrpení se na všechny členy rodiny nesmírně rozzlobí.

ТЕКСТ 8:: Понякога търговецът в гората пожелава да се изкачи по хълмове и планини, но понеже е бос, в ходилата му се впиват малки камъчета и тръни. Това му причинява нетърпима болка. Понякога привързаният към семейството си човек изпитва силен глад и в това измъчено състояние излива гнева си върху своите близки.

Sloka 9:: Podmíněná duše je v hmotném lese někdy pohlcena krajtou nebo rozmačkána. Tehdy zůstává ležet v lese jako mrtvola, bez vědomí a poznání. Jindy ji uštknou další jedovatí hadi. Jelikož je netečná vůči svému vědomí, spadne do temné studny pekelného života, kde nemá naději na záchranu.

ТЕКСТ 9:: Понякога в материалната гора питон поглъща обусловената душа или я задушава и тя остава да лежи в гората като мъртвец, лишен от живот и знание. Друг път я хапят отровни змии. Със замъглено съзнание тя пропада в тъмен кладенец на адско съществуване без никаква надежда за спасение.

Sloka 10:: Někdy muž vyhledává zvrhlé ženy, aby získal nepatrný sexuální požitek. Při jeho pokusu ho urážejí a bijí příbuzní těchto žen. Je to stejné jako jít pro med do včelího úlu a být napaden včelami. Někdy může—poté, co utratil spoustu peněz — získat další ženu pro trochu smyslového požitku navíc. Tato žena coby předmět smyslového požitku se však naneštěstí stane kořistí jiného zvrhlíka, který mu ji odvede či unese.

ТЕКСТ 10:: Понякога в търсене на нищожно сексуално наслаждение човек отива при развратни жени и трябва да търпи обидите и упреците на роднините им. Той е като нападнат от разгневени пчели, докато се опитва да измъкне мед от кошера. Понякога с цената на много пари все пак успява да намери жена за още сетивно наслаждение. За нещастие друг развратник съблазнява или отвлича жената, този източник на наслада.

Sloka 11:: Někdy živá bytost vynakládá velké úsilí, aby zamezila nepříjemným přírodním úkazům, jako je mrazivý chlad, nesnesitelné horko, silný vítr, nadměrný déšť a tak dále, a je velice nešťastná, když se jí to nedaří. Jindy je opakovaně podváděná v obchodních jednáních s druhými. Tímto podváděním si mezi sebou živé bytosti vytvářejí nepřátelství.

ТЕКСТ 11:: Понякога живото същество се бори със сковаващ студ, адска горещина, силен вятър, поройни дъждове и други природни бедствия и когато не успее да ги превъзмогне, се чувства нещастно. Друг път го мамят в сделките му. Заради измамите между живите същества пламва вражда.

Sloka 12:: Na lesní cestě hmotné existence někdy živá bytost přijde o majetek a nemá potom ani řádný domov, lůžko či místo k sezení, ani náležitý rodinný požitek. Jde proto žebrat peníze, a když splnění svých tužeb nedosáhne žebráním, chce si půjčovat nebo krást majetek druhých. Za to sklízí ve společnosti potupu.

ТЕКСТ 12:: Понякога човекът, поел горския път на материалното съществуване, остава без средства и затова няма собствен дом, легло или място за почивка и е лишен от семейно щастие. Той отива да проси от другите, а когато не успее да изпълни желанията си с просия, търси пари назаем или краде чужда собственост. Така се опозорява в очите на обществото.

Sloka 13:: Kvůli finančním transakcím jsou vztahy velice napjaté a končí nepřátelstvím. Někdy spolu manželé kráčejí cestou hmotného pokroku a těžce pracují, aby udrželi svůj vztah, a jindy jsou kvůli nedostatku peněz nebo nemoci bezradní a téměř umírají.

ТЕКСТ 13:: Заради парични сделки отношенията между хората стават обтегнати и завършват с вражда. Понякога мъжът и жената, тръгнали по пътя на материалното благополучие, работят до изнемога, за да издържат семейството си. Понякога, съсипани от болести или недостиг на пари, те са почти на прага на смъртта.

Sloka 14:: Můj milý králi, na lesní cestě hmotného života nejprve živá bytost ztratí svého otce a matku a po jejich smrti ulpí na svých nedávno narozených dětech. Takto putuje cestou hmotného pokroku a nakonec upadne do rozpaků. Nicméně až do okamžiku smrti nikdo neví, jak se z této situace dostat.

ТЕКСТ 14:: Скъпи царю, по горския път на материалния живот човек най-напред загубва баща си и майка си, а след смъртта им се привързва към невръстните си деца. Така той броди по пътя на материалното благополучие и накрая е напълно объркан. И никой не знае как да се измъкне от това, дори до самото идване на смъртта.

Sloka 15:: Bylo a je mnoho hrdinů v politice a společnosti, kteří porazili stejně mocné nepřátele, ale přesto kvůli nevědomosti založené na víře, že země je jejich, mezi sebou navzájem bojují a položí své životy v bitvě. Nejsou schopni se vydat po duchovní cestě, kterou přijímají ti, kdo jsou ve stavu odříkání. I když jsou to velcí hrdinové a političtí vůdci, nedokáží se vydat cestou duchovní realizace.

ТЕКСТ 15:: Имало е и има много политически водачи и велики герои, побеждавали не по-малко могъщи от тях противници, но поради невежество и вяра, че земята е тяхна собственост, те воюват помежду си и намират смъртта си в сраженията. Те са неспособни да следват духовния път на личностите, оттеглили се от света. Въпреки че са големи герои и водачи, те не тръгват по пътя на духовното познание.

Sloka 16:: Živá bytost v lese hmotné existence někdy přijímá útočiště v popínavých rostlinách a chce slyšet cvrlikání ptáků, kteří v nich žijí. Jelikož se bojí řvaní lvů v lese, přátelí se s jeřáby, volavkami a supy.

ТЕКСТ 16:: Понякога живото същество в гората на материалното съществуване се подслонява сред лианите и пожелава да чуе чуруликането на птиците в листата им. Изплашено от далечния рев на лъвовете, то се сприятелява с чапли, жерави и лешояди.

Sloka 17:: Jimi oklamaná živá bytost se v lese hmotného světa snaží opustit společnost těchto takzvaných yogīnů, svāmīch a inkarnací a dostat se do společnosti skutečných oddaných, ale naneštěstí nedokáže následovat pokyny duchovního mistra či pokročilých oddaných — proto je opustí a vrátí se opět do společnosti opic, které se zajímají jen o smyslový požitek a ženy. Nachází uspokojení ve styku s těmito požitkáři a v holdování sexu a omamným látkám, a tímto způsobem maří svůj život. Když hledí do tváří jiných požitkářů, na vše zapomíná, a takto se blíží smrt.

ТЕКСТ 17:: Измамено от тях, живото същество в гората на материалния свят се опитва да се откъсне от така наречените йогӣ, сва̄мӣ и инкарнации и да се присъедини към истинските предани, но за зла участ не може да следва техните наставления, нито тези на духовния учител; тогава то напуска обществото им и се завръща при маймуните, пристрастени към сетивно наслаждение и жени. Извлича наслада от общуването с материалисти, от секса и пиянството. Така пропилява живота си. Като гледа лицата на други разгулници, то постепенно забравя всичко и така посреща смъртта.

Sloka 18:: Když se živá bytost stane opicí skákající z jedné větve na druhou, zdržuje se na stromě rodinného života, ze kterého nemá nic jiného než sex. Stejně jako osel přitom sklízí kopance od své manželky. Není schopna se osvobodit a bezmocně setrvává v této pozici. Někdy se stane obětí nevyléčitelné nemoci, což je totéž co pád do horské jeskyně. Začíná se bát smrti, která je jako slon v hloubi této jeskyně, a zůstává v bezvýchodné situaci, kdy se drží lodyh popínavé rostliny.

ТЕКСТ 18:: Когато живото същество се превърне в маймуна, скачаща от клон на клон, то остава на дървото на семейния живот и единствената му награда е сексът. И като мъжко магаре получава ритници от жена си. Напълно безпомощно, то е неспособно да се измъкне от това положение. Понякога го връхлита неизлечима болест и то сякаш пропада в тъмна планинска пещера. В ужас от смъртта, която го дебне като огромен слон в дъното на пещерата, то виси неподвижно, вкопчено в клонките на лиана.

Sloka 19:: Ó hubiteli nepřátel, Mahārāji Rahūgaṇo, když podmíněná duše z této nebezpečné situace nějakým způsobem vyvázne, vrátí se zase domů užívat si sexu, protože tak působí připoutanost. Pod vlivem Pánovy hmotné energie tedy i nadále bloumá v lese hmotné existence a ani v okamžiku smrti nezjistí, co je jejím skutečným vlastním zájmem.

ТЕКСТ 19:: О, Маха̄ра̄джа Рахӯган̣а, убиецо на враговете, ако обусловената душа успее по някакъв начин да се справи с трудното положение, тя отново се връща у дома, за да се наслаждава на секс, защото това е пътят на привързаността. Обсебена от материалната енергия на Бога, тя продължава да скита из гората на материалното съществуване и до смъртта си не намира истинското благо.

Sloka 20:: Můj milý králi Rahūgaṇo, i ty jsi obětí vnější energie, neboť se nacházíš na cestě připoutanosti k hmotným radostem. Radím ti nyní, aby ses vzdal svého královského postavení a žezla, kterým trestáš zločince, neboť tak se můžeš stát přítelem všech živých bytostí. Vzdej se připoutanosti ke smyslovým předmětům a chop se meče poznání nabroušeného oddanou službou. Pak dokážeš přeseknout pevný uzel iluzorní energie a překonat oceán nevědomosti.

ТЕКСТ 20:: Скъпи царю Рахӯган̣а, ти също си жертва на външната енергия, защото вървиш по пътя на привързаността към материално удоволствие. За да станеш непредубеден приятел на всички живи същества, аз те съветвам да изоставиш царската си власт и жезъла, с който наказваш престъпниците. Преодолей влечението към сетивните обекти и вземи меча на знанието, наточен с предано служене. Само тогава ще можеш да разсечеш здравия възел на илюзорната енергия и да прекосиш океана на невежеството.

Sloka 21:: Král Rahūgaṇa řekl: Toto zrození jako lidská bytost je nejlepší ze všech. Ani zrození mezi polobohy na nebeských planetách není tak slavné jako narodit se v lidské životní podobě na této Zemi. K čemu je dobré vznešené postavení poloboha? Na nebeských planetách chybí kvůli přemíře hmotného pohodlí možnost stýkat se s oddanými.

ТЕКСТ 21:: Цар Рахӯган̣а каза: Човешкият живот е най-ценен. Дори раждането сред полубоговете на райските планети не е толкова велико, колкото човешкото раждане на Земята. Каква е ползата от високото положение на полубог? В райските планети изобилието от материален разкош прави невъзможно общуването с предани.

Sloka 22:: Není nic divného na tom, že stačí být pokrytý prachem z tvých lotosových nohou, a člověk okamžitě dosáhne úrovně čisté oddané služby Adhokṣajovi, jež je nedostupná i pro velké polobohy, jako je Brahmā. Díky chvilkovému styku s tebou jsem nyní oproštěný od všech argumentů, falešné prestiže a nedostatku rozlišování, což jsou kořeny zapletení v hmotném světě. Nyní jsem všech těchto problémů zbaven.

ТЕКСТ 22:: Няма нищо чудно, че просто като се посипе с праха от лотосовите ти нозе, човек веднага постига чистото предано служене на Адхокш̣аджа, непостижимо дори за велики полубогове като Брахма̄. Благодарение на краткотрайното общуване с теб аз се освободих от склонността да споря, от илюзорното си величие и липсата на благоразумие. Те са корените на оплитането в материалния свят, но аз успях да ги преодолея.

Sloka 23:: Uctivě se klaním velkým osobnostem, ať už chodí po povrchu Země jako děti, mladí chlapci, avadhūtové či vznešení brāhmaṇové. Klaním se jim všem, i když se skrývají pod různými převleky. Kéž jejich milost přinese blaho královským dynastiím, které je neustále urážejí.

ТЕКСТ 23:: Покланям се с цялото си смирение на великите личности, които бродят по света – деца или юноши, авадхӯти или велики бра̄хман̣и. Дори да са преобразени до неузнаваемост, пак им отдавам цялата си почит. Дано бъдат милостиви и благословят царските династии, които постоянно ги оскърбяват.

Sloka 24:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, ó synu matky Uttary, v mysli Jaḍa Bharaty se objevily jisté vlny nespokojenosti kvůli urážce krále Rahūgaṇy, který ho přiměl nést svá královská nosítka, ale Jaḍa Bharata to přešel a jeho srdce bylo znovu klidné a tiché jako oceán. Byl velkým paramahaṁsou, přestože ho král Rahūgaṇa urazil. Jakožto vaiṣṇava byl velice laskavý, a tak krále poučil o původním, přirozeném postavení duše. Na urážku zcela zapomněl, protože král žalostně prosil o odpuštění u jeho lotosových nohou. Poté se vydal cestovat po celé Zemi jako předtím.

ТЕКСТ 24:: Шрӣла Шукадева Госва̄мӣ продължи: Скъпи царю, о, сине на майка Уттара̄, в ума на Джад̣а Бхарата се бяха надигнали вълни на негодувание от обидите на цар Рахӯган̣а, който го бе накарал да носи паланкина, но Джад̣а Бхарата ги потисна и сърцето му отново стана спокойно и невъзмутимо като океана. Въпреки оскърбленията на царя той си остана велик парамахам̇са. Джад̣а Бхарата бе ваиш̣н̣ава, добросърдечен по природа, и обясни на цар Рахӯган̣а истинската същност на душата. Той забрави обидата, щом царят падна в нозете му и го помоли за прошка. След това продължи да странства по света както по-рано.

Sloka 25:: Když Rahūgaṇa, král Sauvīry, přijal ponaučení od velkého oddaného Jaḍa Bharaty, byl si plně vědom přirozeného postavení duše. Tak zcela odřekl tělesné pojetí. Můj milý králi, každý, kdo přijme útočiště u služebníka Pánova služebníka, je jistě oslavován, protože se může bez potíží vzdát svého tělesného pojetí.

ТЕКСТ 25:: След поученията на великия предан Джад̣а Бхарата Рахӯган̣а, царят на Саувӣра, осъзна напълно органично присъщото положение на душата и окончателно отхвърли телесното схващане. Скъпи царю, велик е този, който се подслони при слугата на слугата на Бога, защото лесно може да се раздели с телесната представа.

Sloka 26:: Král Parīkṣit tehdy řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, ó velký oddaný mudrci, jsi vševědoucí. Velice pěkně jsi popsal postavení podmíněné duše, která je přirovnána k obchodníkovi v lese. Inteligentní lidé z těchto pokynů chápou, že smysly toho, kdo žije v tělesném pojetí, jsou jako lupiči a darebáci v onom lese a jeho manželka a děti jsou jako šakalové a jiná dravá zvířata. Pro neinteligentní lidi však není nijak snadné pochopit význam tohoto příběhu, protože je obtížné pochytit přesný smysl alegorie. Prosím tě proto, abys vyložil její přímý smysl.

ТЕКСТ 26:: След това цар Парӣкш̣ит каза на Шукадева Госва̄мӣ: О, господарю мой, о, велики мъдрецо, ти знаеш всичко. Прекрасно описа положението на обусловената душа, като я сравни с търговец в гората. От твоите наставления интелигентните хора могат да разберат, че сетивата на човека с телесна представа са като горски разбойници и крадци, а съпругата и децата са като чакали или други свирепи животни. Но глупавите хора не могат лесно да проумеят тази притча, защото не са в състояние сами да разтълкуват смисъла ѝ. Затова те моля, о, велики светецо, да обясниш точното ѝ значение.