Skip to main content

Sloka 4

Text 4

Verš

Texto

sanakaṁ ca sanandaṁ ca
sanātanam athātmabhūḥ
sanat-kumāraṁ ca munīn
niṣkriyān ūrdhva-retasaḥ
sanakaṁ ca sanandaṁ ca
sanātanam athātmabhūḥ
sanat-kumāraṁ ca munīn
niṣkriyān ūrdhva-retasaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

sanakam — Sanaka; ca — také; sanandam — Sananda; ca — a; sanātanam — Sanātana; atha — potom; ātma-bhūḥ — Brahmā, který je samozrozený; sanat-kumāram — Sanat-kumāra; ca — také; munīn — velcí mudrci; niṣkriyān — vyhýbající se všem plodonosným činům; ūrdhva-retasaḥ — ti, jejichž semeno stoupá vzhůru.

sanakam — Sanaka; ca — también; sanandam — Sananda; ca — y; sanātanam — Sanātana; atha — a continuación; ātma-bhūḥ — Brahmā, que nace por sí mismo; sanat-kumāram — Sanat-kumāra; ca — también; munīn — los grandes sabios; niṣkriyān — libres de toda acción fruitiva; ūrdhva-retasaḥ — aquellos cuyo semen fluye hacia arriba.

Překlad

Traducción

Na počátku Brahmā stvořil čtyři velké mudrce, kteří se jmenují Sanaka, Sananda, Sanātana a Sanat-kumāra. Všichni čtyři odmítali materialistické činnosti, jelikož byli vysoce pokročilí díky tomu, že jejich semeno stoupalo vzhůru.

En el principio, Brahmā creó a cuatro grandes sabios, que se llamaron Sanaka, Sananda, Sanātana y Sanat-kumāra. Todos ellos eran reacios a emprender actividades materialistas, pues, a causa de que su semen fluía hacia arriba, eran muy elevados.

Význam

Significado

I když Brahmā z nutnosti stvořil nevědomost pro ty živé bytosti, jimž bylo vůlí Pána dáno v ní žít, nebyl při plnění tohoto nevděčného úkolu spokojen. Stvořil proto čtyři principy poznání: sāṅkhyu neboli empirickou filozofii pro analytické studium hmotných podmínek, yogu neboli mystický postup pro osvobození čisté duše z hmotného otroctví, vairāgyu, úplné odpoutání se od hmotného požitku v životě za účelem dosažení nejvyššího duchovního pochopení, a tapas neboli různé druhy dobrovolného odříkání vykonávaného pro duchovní dokonalost. Brahmā stvořil čtyři velké mudrce — Sanaku, Sanandu, Sanātanu a Sanata, aby jim svěřil tyto čtyři principy duchovního pokroku. Oni pak založili svoji vlastní duchovní stranu neboli sampradāyu, známou jako Kumāra-sampradāya a později jako Nimbārka-sampradāya, která podporuje rozvoj bhakti. Ze všech těchto velkých mudrců se stali velcí oddaní, neboť bez oddané služby Osobnosti Božství nemůže být nikdo úspěšný v žádné činnosti, která má nějakou duchovní hodnotu.

Aunque Brahmā creó los principios de la nesciencia como una cuestión de necesidad para aquellas entidades vivientes destinadas a la ignorancia por la voluntad del Señor, no estaba satisfecho de llevar a cabo una tarea tan ingrata. Creó, por lo tanto, cuatro principios de conocimiento: sāṅkhya, la filosofía empírica para el estudio analítico de las condiciones materiales; yoga, el misticismo que libera al alma pura del cautiverio material; vairāgya, la adopción del desapego completo del disfrute material en la vida, para elevarse a la culminación del entendimiento espiritual; y tapas, las diversas clases de austeridades voluntarias que se ejecutan para obtener la perfección espiritual. Brahmā creó a los cuatro sabios Sanaka, Sananda, Sanātana y Sanat para confiarles esos cuatro principios del avance espiritual, y ellos inauguraron su propio movimiento espiritual o sampradāya para el progreso en el bhakti, conocido con el nombre de Kumāra-sampradāya, más tarde, Nimbārka-sampradāya. Todos estos grandes sabios llegaron a ser grandes devotos, pues sin servicio devocional a la Personalidad de Dios no se puede lograr el éxito en ninguna actividad de valor espiritual.