Sloka 22
VERSO 22
Verš
Texto
sviṣṭasya sūktasya ca buddhi-dattayoḥ
avicyuto ’rthaḥ kavibhir nirūpito
yad-uttamaśloka-guṇānuvarṇanam
sviṣṭasya sūktasya ca buddhi-dattayoḥ
avicyuto ’rthaḥ kavibhir nirūpito
yad-uttamaśloka-guṇānuvarṇanam
Synonyma
Sinônimos
idam — tento; hi — jistě; puṁsaḥ — všech; tapasaḥ — odříkáním; śrutasya — studiem Ved; vā — nebo; sviṣṭasya — oběti; sūktasya — duchovní vzdělání; ca — a; buddhi — rozvíjením poznání; dattayoḥ — dobročinnost; avicyutaḥ — dokonalý; arthaḥ — zájem; kavibhiḥ — uznávanými učenci; nirūpitaḥ — dospěli k závěru; yat — co; uttamaśloka — Pán, kterého opěvují vybrané verše; guṇa-anuvarṇanam — popis transcendentálních vlastností.
idam — este; hi — certamente; puṁsaḥ — de todos; tapasaḥ — por força de austeridades; śrutasya — por força do estudo dos Vedas; vā — ou; sviṣṭasya — sacrifício; sūktasya — educação espiritual; ca — e; buddhi — cultivo de conhecimento; dattayoḥ — caridade; avicyutaḥ — infalível; arthaḥ — interesse; kavibhiḥ — pela pessoa reconhecidamente erudita; nirūpitaḥ — concluíram; yat — que; uttamaśloka — o Senhor, que é descrito em poemas seletos; guṇa-anuvarṇanam — descrição das qualidades transcendentais de.
Překlad
Tradução
Učené kruhy došly k pozitivnímu závěru, že dokonalý cíl rozvoje poznání — to znamená odříkání, studia Ved, obětí, pronášení hymnů a dobročinnosti — vrcholí v transcendentálních popisech Pána, kterého opěvují vybrané verše.
Os círculos eruditos concluíram positivamente que o propósito infalível do avanço de conhecimento, a saber, austeridades, estudo dos Vedas, sacrifício, canto de hinos e caridade, culmina nas descrições transcendentais do Senhor, que é definido em poemas seletos.
Význam
Comentário
Lidský intelekt se vyvíjí za účelem pokroku v umění, ve vědě, ve filozofii, fyzice, chemii, psychologii, ekonomii, politice atd. Rozvíjením těchto věd může lidská společnost dosáhnout dokonalosti života. Tato dokonalost života vrcholí v realizaci Nejvyšší Bytosti, Viṣṇua. Śruti proto učí, že ti, kteří jsou pokročilí v poznání, by se měli ucházet o službu Pánu Viṣṇuovi. Naneštěstí ti, které uchvátila vnější krása viṣṇu-māyi, nejsou schopni pochopit, že vrchol dokonalosti, vrcholná seberealizace, závisí na Viṣṇuovi. Viṣṇu-māyā znamená smyslový požitek, který je dočasný a plný strádání. Ti, kteří jsou uvězněni viṣṇu-māyou, používají pokrok v poznání ke smyslovému požitku. Śrī Nārada Muni vysvětlil, že všechny části kosmického stvoření jsou pouze emanace Pána, které pocházejí z Jeho různých energií, jelikož Pán uvedl Svojí nepochopitelnou silou do pohybu akce a reakce stvořeného projevu. Pocházejí z Jeho energie, spočívají na Jeho energii a po zničení se opět vracejí do Něho. Nic se tedy od Něho neliší, současně se však Pán vždy liší od všeho ostatního.
SIGNIFICADO—O intelecto humano é desenvolvido para o avanço do aprendizado em arte, ciência, filosofia, física, química, psicologia, economia, política e assim por diante. Pelo cultivo de tal conhecimento, a sociedade humana pode alcançar a perfeição da vida. Essa perfeição da vida culmina em compreensão do Ser Supremo, Viṣṇu. O śruti, portanto, orienta que aqueles que são realmente avançados em erudição devem aspirar ao serviço ao Senhor Viṣṇu. Infelizmente, as pessoas enamoradas da beleza externa de viṣṇu-māyā não entendem que a culminância da perfeição, ou autorrealização, depende de Viṣṇu. Viṣṇu-māyā significa desfrute dos sentidos, algo que é transitório e miserável. Aqueles que estão enredados em viṣṇu-māyā utilizam o avanço no conhecimento para o desfrute dos sentidos. Śrī Nārada Muni explica que toda a parafernália do universo cósmico nada mais é que uma emanação do Senhor, a qual provém de Suas diferentes energias, pois o Senhor põe em movimento, através de Suas inconcebíveis energias, as ações e reações da manifestação criada. Elas vêm a existir devido à Sua energia, repousam em Sua energia e, após a aniquilação, fundem-se nEle. Nada é, portanto, diferente dEle, mas, ao mesmo tempo, o Senhor é sempre diferente delas.
Jakmile se rozvoj poznání uplatní ve službě Pánu, začíná být absolutní. Osobnost Boha a Jeho transcendentální jméno, proslulost, sláva atd. — to vše se od Něho neliší. Všichni světci a oddaní Pána proto doporučují, aby se umění, věda, filozofie, fyzika, chemie, psychologie a všechna ostatní odvětví poznání využívala pouze a jedině ve službě Pánu. Umění, literatura, poezie, malířství atd. mohou být použity při oslavě Pána. Romanopisci, básníci a slavní literáti většinou píší na témata týkající se smyslových námětů, ale pokud se obrátí ke službě Pánu, mohou líčit Pánovy transcendentální zábavy. Vālmīki byl významný básník a Vyāsadeva je veliký spisovatel. Oba se zcela pohroužili do popisování transcendentálních skutků Pána, a tak získali nesmrtelnou slávu. Rovněž věda a filozofie by se měly vztahovat ke službě Pánu. Psát suché spekulativní teorie pro uspokojení smyslů nemá naprosto žádný smysl. Filozofie a věda jsou určeny k tomu, aby se jejich prostřednictvím rozšířila sláva Pána. Pokročilí lidé chtějí pochopit Absolutní Pravdu na základě vědy. Vědci by se tedy měli snažit dokázat existenci Pána na základě vědeckých poznatků. Podobně filozofických spekulací by se mělo použít k dokázání skutečnosti, že Nejvyšší Pravda je vědomá a všemohoucí. Veškerá odvětví poznání se tedy mají vždy používat ve službě Pánu a totéž potvrzuje Bhagavad-gītā. Jakékoliv tzv. “poznání”, které není využité pro službu Pánu, není nic než nevědomost. Skutečným využitím pokročilého poznání je rozšířit slávu Pána. To je skutečný přínos. Vědecké poznání uplatněné ve službě Pánu a všechny podobné činnosti patří do kategorie hari-kīrtanu, oslavování Pána.
Quando o avanço de conhecimento é aplicado no serviço ao Senhor, todo o processo torna-se absoluto. A Personalidade de Deus e Seu nome transcendental, fama e glória são todos não diferentes dEle. Portanto, todos os sábios e devotos do Senhor recomendam que o tema de arte, ciência, filosofia, física, química, psicologia e todos os outros ramos de conhecimento devem ser completa e unicamente aplicados no serviço ao Senhor. Arte, literatura, poesia, pintura e demais atividades podem ser usadas para glorificar o Senhor. Os ficcionistas, poetas e literatos célebres ocupam-se, em geral, em escrever tópicos sensuais, mas, se eles se voltam para o serviço ao Senhor, podem descrever os passatempos transcendentais do Senhor. Vālmīki era um grande poeta, e, de modo semelhante, Vyāsadeva é um grande escritor, e ambos se ocuparam absolutamente em delinear as atividades transcendentais do Senhor e, ao fazê-lo assim, tornaram-se imortais. De forma semelhante, a ciência e a filosofia também devem ser aplicadas no serviço ao Senhor. Não adianta apresentar teorias especulativas secas destinadas ao gozo dos sentidos. A filosofia e a ciência devem ser usadas para estabelecer a glória do Senhor. As pessoas avançadas estão ansiosas por entender a Verdade Absoluta por intermédio da ciência, e, por isso, um grande cientista deve esforçar-se por provar a existência do Senhor com bases científicas. Do mesmo modo, as especulações filosóficas devem ser utilizadas para estabelecer a Verdade Suprema como sensível e todo-poderosa. De modo similar, todos os outros ramos de conhecimento devem sempre ser ocupados no serviço ao Senhor. Na Bhagavad-gītā, também se afirma o mesmo. Todo “conhecimento” não empregado no serviço ao Senhor é apenas ignorância. A utilização verdadeira do conhecimento avançado é aquela que estabelece as glórias do Senhor, e esse é o seu significado correto. O conhecimento científico empregado no serviço ao Senhor, e todas as atividades similares, são realmente hari-kīrtana, ou glorificação do Senhor.