Skip to main content

Sloka 42

VERSO 42

Verš

Texto

vṛṣasya naṣṭāṁs trīn pādān
tapaḥ śaucaṁ dayām iti
pratisandadha āśvāsya
mahīṁ ca samavardhayat
vṛṣasya naṣṭāṁs trīn pādān
tapaḥ śaucaṁ dayām iti
pratisandadha āśvāsya
mahīṁ ca samavardhayat

Synonyma

Sinônimos

vṛṣasya — býka (osobnosti náboženství); naṣṭān — ztracené; trīn — tři; pādān — nohy; tapaḥ — odříkání; śaucam — čistota; dayām — milostivost; iti — takto; pratisandadhe — znovu obnoveny; āśvāsya — povzbudivými činnostmi; mahīm — Země; ca — a; samavardhayat — dokonale zlepšil.

vṛṣasya — do touro (a personalidade da religião); naṣṭān — perdidas; trīn — três; pādān — pernas; tapaḥ — austeridade; śaucam — limpeza; dayām — misericórdia; iti — assim; pratisandadhe — restabeleceu; āśvāsya — através de incentivo às atividades; mahīm — a Terra; ca — e; samavardhayat — melhorou perfeitamente.

Překlad

Tradução

Poté král znovu obnovil ztracené nohy osobnosti náboženství (býka) a povzbudivými činnostmi dostatečně zlepšil podmínky Země.

A seguir, o rei restabeleceu as pernas perdidas da personalidade da religião [o touro] e, através de incentivo a atividades, melhorou suficientemente as condições da Terra.

Význam

Comentário

Tím, že Kalimu vyhradil určitá místa, ho Mahārāja Parīkṣit prakticky oklamal. Král mohl v přítomnosti osobnosti Kaliho, Dharmy (v podobě býka) a Země (v podobě krávy) realisticky posoudit celkovou situaci ve svém království a ihned tedy podnikl náležité kroky k tomu, aby znovu obnovil nohy býka, totiž odříkání, čistotu a milostivost. Viděl také, že pro stabilizaci všeobecného blaha obyvatel lze použít zásob zlata. Zlato je jistě zdrojem podvodů, požívání omamných látek, prostituce, nepřátelství a násilí, ale pod vedením správného krále nebo vůdčího představitele, brāhmaṇy či sannyāsīna lze téhož zlata náležitě využít k obnovení ztracených nohou býka, osobnosti náboženství.

SIGNIFICADO—Ao designar lugares particulares para a personalidade de Kali, Mahārāja Parīkṣit praticamente enganou Kali. Na presença de Kali, de Dharma (sob a forma de um touro) e da Terra (sob a forma de uma vaca), ele podia realmente avaliar as condições gerais de seu reino e, portanto, tomou de imediato medidas adequadas para restabelecer as pernas do touro, a saber, austeridade, limpeza e misericórdia. E, para o benefício geral da população do mundo, ele providenciou que o estoque de ouro fosse utilizado para a estabilização. O ouro é certamente um gerador de falsidade, intoxicação, prostituição, inimizade e violência, mas, sob a orientação de um rei ou líder público apropriados, de um brāhmaṇa ou de um sannyāsī, o mesmo ouro pode ser apropriadamente utilizado para restabelecer as pernas perdidas do touro, a personalidade da religião.

Mahārāja Parīkṣit tedy stejně jako jeho děd Arjuna shromáždil veškeré neprávem držené zlato, které mělo sloužit Kaliho sklonům, a využil ho k saṅkīrtana-yajñi, v souladu s pokyny Śrīmad-Bhāgavatamu. Jak jsme navrhovali dříve, nahromaděný majetek může člověk rozdělit na tři díly; padesát procent odevzdat pro službu Pánu, dvacet pět procent utratit na rodinné členy a dvacet pět procent si ponechat na osobní potřeby. Věnovat padesát procent na službu Pánu neboli na propagaci duchovního poznání ve společnosti prostřednictvím saṅkīrtana-yajñi je nejvyšším projevem lidské milosrdnosti. Téměř všichni lidé na světě jsou zcela nevědomí v otázkách duchovního poznání, zvláště co se týče oddané služby Pánu, a proto šířit systematické transcendentální poznání o oddané službě je tou největší milostí, jakou může člověk v tomto světě prokázat. Jakmile se každý naučí obětovat padesát procent svého nahromaděného zlata pro službu Pánu, odříkání, čistota a milostivost budou automaticky následovat, a tak budou obnoveny tři ztracené nohy osobnosti náboženství. Dostatečné odříkání, čistota, milostivost a pravdivost přirozeně uspokojí matku Zemi a Kali má pak velice malou příležitost proniknout do struktury lidské společnosti.

Mahārāja Parīkṣit, portanto, assim como seu avô Arjuna, arrecadou todo o ouro ilícito guardado para manter as propensões de Kali e o empregou no saṅkīrtana-yajña, de acordo com a instrução do Śrīmad-Bhāgavatam. Como sugerimos antes, a riqueza por nós acumulada deve ser dividida em três partes, para fins de distribuição, a saber, cinquenta por cento para o serviço ao Senhor, vinte e cinco por cento para os membros familiares, e vinte e cinco por cento para necessidades pessoais. Gastar cinquenta por cento para o serviço ao Senhor ou para a propagação do conhecimento espiritual na sociedade por meio do saṅkīrtana-yajña é a demonstração máxima da misericórdia humana. A população do mundo geralmente está em escuridão a respeito do conhecimento espiritual, especialmente a respeito do serviço devocional ao Senhor, e, portanto, propagar o conhecimento transcendental sistemático do serviço devocional é a maior misericórdia que alguém pode demonstrar neste mundo. Quando todos forem ensinados a sacrificar cinquenta por cento de seu ouro acumulado para o serviço aos Senhor, com certeza aparecerão automaticamente a austeridade, a limpeza e a misericórdia, e, assim, as três pernas perdidas da personalidade da religião serão automaticamente estabelecidas. Quando há suficiente austeridade, limpeza, misericórdia e veracidade, naturalmente a mãe Terra fica completamente satisfeita, e há pouquíssima possibilidade de Kali se infiltrar na estrutura da sociedade humana.