TEXT 47

VERZ 47

Verš

Besedilo

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntar-ātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yukta-tamo mataḥ

Synonyma

Synonyms

yoginām — yogīnů; api — také; sarveṣām — všech; mat-gatena — který se ke Mně upíná, neustále na Mě myslí; antaḥ-ātmanā — ve svém nitru; śraddhā-vān — s naprostou vírou; bhajate — prokazuje transcendentální láskyplnou službu; yaḥ — ten, kdo; mām — Mně (Nejvyššímu Pánu); saḥ — on; me — Mnou; yukta-tamaḥ — největší yogī; mataḥ — je považován.

yoginām – od yogījev; api – tudi; sarveṣām – vseh vrst; mat-gatena – ki vselej misli Name; antaḥ-ātmanā – v sebi; śraddhā-vān – z neomajno vero; bhajate – služi z ljubeznijo in vdanostjo; yaḥ – kdor; mām – Mene (Vsevišnjega Gospoda); saḥ – on; me – od Mene; yukta-tamaḥ – največji yogī; mataḥ – priznan kot.

Překlad

Translation

Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.

Od vseh yogījev pa je največji tisti, ki ima veliko vero, ki zmeraj misli Name ter Mi služi z ljubeznijo in vdanostjo. Tak yogī je najintimneje povezan z Menoj v yogi. To je Moja sodba.

Význam

Purport

Důležité je zde slovo bhajate. Pochází ze slovesného kořene bhaj, kterého se používá k označení služby. Slovo uctívat nemá úplně stejný význam jako bhaj. Uctívat znamená někoho ctít, projevovat úctu někomu, kdo si to zaslouží. Služba s láskou a vírou je však zvláště určena Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se vyhne uctívání ctihodného člověka či poloboha, je možná nazván nezdvořilým, ale ten, kdo se vyhýbá službě Nejvyššímu Pánu, je ztracen. Každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a svou přirozeností je tedy určena ke službě Jemu. Jestliže podle toho nejedná, poklesne. Bhāgavatam (11.5.3) to dokládá takto:

V tem verzu zasluži posebno pozornost beseda bhajate. Koren te besede je glagol bhaj, ki ga uporabljamo, kadar govorimo o služenju. Naša beseda „čaščenje“ pomensko ne odgovarja besedi bhaj. Častiti pomeni oboževati koga, ki je tega vreden, ali pa mu izkazovati spoštovanje in čast. Z vero in ljubeznijo pa je mogoče služiti samo Vsevišnji Božanski Osebnosti. Tistega, ki noče izkazati spoštovanja ugledni osebi ali polbogu, bodo imeli ljudje le za nespodobnega, človek, ki noče služiti Vsevišnjemu Gospodu, pa bo nedvomno zabredel v veliko nesrečo. Vsako živo bitje je sestavni delec Vsevišnje Božanske Osebnosti, zato je njegovo naravno opravilo služenje Vsevišnjemu Gospodu. Kdor ne služi Gospodu, pade. Bhāgavatam (11.5.3) potrjuje to z naslednjimi besedami:

ya eṣāṁ puruṣaṁ sākṣād
ātma-prabhavam īśvaram
na bhajanty avajānanti
sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ

“Každý, kdo zanedbává svou povinnost a neslouží původnímu Pánu, jenž je zdrojem všech živých bytostí, poklesne ze svého přirozeného postavení.”

„Kdor ne služi Gospodu, izvoru vseh živih bitij, in ne izpolnjuje dolžnosti, ki jih ima do Njega, zagotovo pade s svojega naravnega položaja.“

Stejné slovo, bhajanti, je rovněž v tomto verši. Bhajanti se tedy může vztahovat jedině ke službě Nejvyššímu Pánu, zatímco slovo uctívat může být vztaženo k polobohům či jakékoliv jiné obyčejné živé bytosti. Slovo avajānanti, použité v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu, nalezneme také v Bhagavad-gītě. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ — “Jedině hlupáci a darebáci se vysmívají Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.” Tito hlupáci si troufají psát komentáře k Bhagavad-gītě, aniž by měli služebnický postoj k Pánu. Proto nejsou schopni náležitě rozlišovat mezi slovem bhajanti a slovem uctívat.

V tem verzu je prav tako uporabljena beseda bhajanti, ki jo lahko torej uporabljamo samo v zvezi z Vsevišnjim Gospodom. Beseda „čaščenje“ se lahko nanaša tudi na polbogove ali katero koli navadno živo bitje. Besedo avajānanti, ki se pojavi v tem verzu Śrīmad-Bhāgavatama, najdemo tudi v Bhagavad-gīti: avajānanti māṁ mūḍhāḥ – „Samo neumni in podli ljudje omalovažujejo Vsevišnjo Božansko Osebnost, Gospoda Kṛṣṇo.“ Taki neumneži se lotijo pisanja komentarjev k Bhagavad-gīti, ker pa nočejo služiti Gospodu, ne morejo razlikovati med besedama bhajanti in „čaščenje“.

Všechny druhy yogy vrcholí bhakti-yogou. Ostatní yogy jsou pouze prostředky, jak dospět k bhakti na úrovni bhakti-yogy. Yoga ve skutečnosti znamená bhakti-yogu; všechny ostatní yogy jsou postupy na cestě k bhakti-yoze. Od karma-yogy na počátku po bhakti-yogu na konci vede dlouhá cesta seberealizace. Karma-yoga, práce zbavená svých plodů, je počátkem této cesty. Je-li karma-yoga obohacena poznáním a odříkáním, nazývá se tato úroveň jñāna-yoga. Když ke jñāna-yoze přibyde meditace o Nadduši prováděná pomocí různých tělesných úkonů a mysl je upřená na Pána, nazývá se to aṣṭāṅga-yoga. A když někdo překoná aṣṭāṅga-yogu a dojde k Osobě Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy, dosáhl bhakti-yogy, která je vrcholem. Bhakti-yoga je skutečně konečným cílem, ale abychom ji mohli podrobně analyzovat, musíme porozumět ostatním yogám. Yogī, který jde neustále dál, je tedy na pravé cestě věčného štěstí. Ten, kdo se zdržuje na určitém stupni, bez dalšího pokroku, je podle toho nazýván příslušným jménem: karma-yogī, jñāna-yogī či dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī a tak dále. Pokud má někdo to štěstí, že se dostal až na úroveň bhakti-yogy, všechny ostatní yogy již překonal. Vědomí Kṛṣṇy je tedy nejvyšším stupněm yogy, stejně jako když mluvíme o Himalájích, míníme tím nejvyšší hory na světě, které vrcholí Mount Everestem.

Najvišja oblika yoge je bhakti-yoga. Vse druge vrste yoge so le sredstva za dosego bhakti. Beseda yoga se pravzaprav nanaša na bhakti-yogo, druge vrste yoge pa so zaporedne stopnje na poti do cilja, bhakti-yoge. Med karma-yogo in bhakti-yogo je dolga pot samospoznavanja. Začetek te poti, karma-yoga, je delovanje brez navezanosti na sadove dela. Ko karma-yogī razvije še večje znanje in nenavezanost, je na stopnji jñāna-yoge. Ko začne tak yogī s pomočjo raznih telesnih vaj meditirati o Nadduši in osredotoči um Nanjo, doseže stopnjo aṣṭāṅga-yoge. Ko se dvigne še više in začne častiti Vsevišnjo Božansko Osebnost, Kṛṣṇo, pa doseže stopnjo bhakti-yoge, ki je najvišja oblika yoge. Bhakti-yoga je dejansko končni cilj, da pa bi lahko to metodo natančno razumeli, moramo najprej poznati ostale oblike yoge. Yogī, ki napreduje proti najvišjemu cilju, je na poti do večne sreče. Kdor doseže določeno stopnjo in ne napreduje dalje, dobi ime po stopnji, na kateri je ostal: karma-yogī, jñāna-yogī, dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī itd. Če pa ima človek to srečo, da se dvigne na stopnjo bhakti-yoge, preseže vse druge vrste yoge. Zavest Kṛṣṇe je torej najvišja stopnja yoge, kakor je Mount Everest, najvišji vrh Himalaje, najvišja točka najvišjega gorovja na svetu.

Uchýlit se na cestu bhakti-yogy a dospět k vědomí Kṛṣṇy je velké štěstí. Tehdy jsme — jak učí Vedy — v dobrém postavení. Ideální yogī soustřeďuje svou pozornost na Pána Kṛṣṇu, který má jméno Śyāmasundara, má nádhernou barvu mraku, Jeho tvář podobná lotosu září jako slunce, Jeho oděv se blýská drahokamy a Jeho tělo je ověnčené květinovou girlandou. Pán osvětluje všechny strany svým oslnivým jasem zvaným brahmajyoti. Objevuje se v různých podobách, jakými jsou Rāma, Nṛsiṁha, Varāha a Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Sestupuje jako lidská bytost, syn matky Yaśody, a je znám pod jmény Kṛṣṇa, Govinda a Vāsudeva. Je dokonalým dítětem, manželem, přítelem a pánem a oplývá všemi druhy bohatství a transcendentálními vlastnostmi. Ten, kdo si je neustále vědom těchto Pánových rysů, je nejdokonalejší yogī.

Le kdor ima veliko srečo, lahko stopi na pot bhakti-yoge in z upoštevanjem navodil iz vedske književnosti razvije zavest Kṛṣṇe. Yogī, ki je dosegel popolnost, se osredotoči na Kṛṣṇo, Śyāmasundaro. Gospod je ovenčan s cvetjem, Njegova prelepa polt spominja na barvo oblaka, Njegov lotosu podoben obraz je sijoč kakor sonce, Njegovo oblačilo pa se blešči od draguljev. Slepeč sijaj, ki se širi iz Njega, razsvetljuje vse strani in se imenuje brahmajyoti. Gospod pride v materialni svet kot Rāma, Nṛsiṁha, Varāha in Kṛṣṇa, Vsevišnja Božanska Osebnost. Ko sestopi na Zemljo v podobi človeka, se pojavi kot sin Yaśode in je znan kot Kṛṣṇa, Govinda in Vāsudeva. Je popoln otrok, mož, prijatelj in gospodar ter ima v celoti vse vseprivlačne lastnosti in transcendentalne odlike. Kdor v popolnosti spozna vse te Gospodove značilnosti, je največji yogī.

Této úrovně nejvyšší dokonalosti yogy lze dosáhnout jedině bhakti-yogou. To dokládají všechna védská písma:

Najvišjo popolnost je mogoče doseči samo z bhakti-yogo, kar je potrjeno tudi v Vedah:

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

“Jen těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

„Smisel vedskega znanja se razodene samo tistim velikim dušam, ki imajo neomajno vero v Gospoda in duhovnega učitelja.“ (Śvetāśvatara Upaniṣada 6.23)

Bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam, etad eva naiṣkarmyam — “Bhakti je oddaná služba Pánu prostá touhy po hmotném zisku, v tomto či v příštím životě. Těchto sklonů se je třeba zbavit a zcela zaujmout svou mysl Nejvyšším. To je smysl slova naiṣkarmya.” (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.15)

Bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam\, etad eva naiṣkarmyam – „Bhakti je vdano služenje Gospodu, od katerega si človek ne želi materialnih koristi ne v tem ne v naslednjem življenju. Yogī se mora osvoboditi takih želja in osredotočiti um na Vsevišnjega. Temu pravimo naiṣkarmya.“ (Gopāla-tāpanī Upaniṣada 1.15)

Toto jsou některé z prostředků k praktikování bhakti, yogy vědomí Kṛṣṇy, která je nejdokonalejším stupněm jógového systému.

To je nekaj načel, z upoštevanjem katerih se je mogoče dvigniti na raven bhakti-yoge ali zavesti Kṛṣṇe in doseči najvišjo popolnost yoge.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dhyāna-yoze.

Tako se končajo Bhaktivedantova pojasnila šestega poglavja Śrīmad Bhagavad-gīte z naslovom „Dhyāna-yoga“.