TEXT 7
VERZ 7
Verš
Besedilo
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
Synonyma
Synonyms
yadā yadā – kadar koli in kjer koli; hi – vsekakor; dharmasya – religije; glāniḥ – nedoslednost; bhavati – se pojavi; bhārata – o Bharatov potomec; abhyutthānam – prevlada; adharmasya – nereligije; tadā – takrat; ātmānam – Sebe; sṛjāmi – pojavim; aham – Jaz.
Překlad
Translation
Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, v té době osobně sestupuji.
O Bharatov potomec, kadar koli in kjer koli pride do zanemarjanja religije in prevlade nereligije, se osebno pojavim.
Význam
Purport
Důležité je zde slovo sṛjāmi. Nemůže být použito ve smyslu stvoření, protože — podle předchozího verše — Pánovo tělo (či podoba) není stvořeno, jelikož všechny Jeho podoby existují věčně. Proto sṛjāmi znamená, že se Pán objevuje takový, jaký je. I když přichází podle časového plánu — jednou v Brahmově dni, na konci Dvāpara-yugy dvacátého osmého věku sedmého Manua — není tímto a podobnými pravidly vázán, neboť má naprostou svobodu jednat mnoha způsoby, jak On sám chce. Zjevuje se tedy ze své vlastní vůle, kdykoliv převládá bezbožnost a vytrácí se pravé náboženství. Zásady náboženství jsou stanoveny ve Vedách, a jakmile někdo védská pravidla náležitě nedodržuje, stává se bezbožným. V Bhāgavatamu stojí, že tyto zásady jsou zákony Pána. Jedině Pán může vytvořit systém náboženství. Je rovněž uznávanou skutečností, že Vedy původně sdělil samotný Pán Brahmovi, z nitra jeho srdce. Zásady dharmy neboli náboženství jsou tedy přímé pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství (dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam). Setkáváme se s nimi v průběhu celé Bhagavad-gīty. Účelem Ved je nastolit náboženské zásady podle pokynu Nejvyššího Pána, který na konci Gīty přímo stanovuje, že nejvyšší zásadou náboženství je odevzdat se pouze Jemu; nic víc. Védské zásady pobízejí každého na cestě k úplnému odevzdání se Pánu, a kdykoliv démonské osoby tento systém narušují, Pán přichází. Z Bhāgavatamu se dozvídáme, že Pán Buddha je inkarnací Kṛṣṇy a přišel v době, kdy bujel materialismus, který se materialisté snažili ospravedlnit autoritou Ved. Ve Vedách jsou určitá omezovací pravidla týkající se obětí zvířat za jistými účely, ale v té době lidé s démonskými sklony obětovali zvířata, aniž by vůbec přihlíželi k védským zásadám. Pán Buddha se zjevil, aby toto nesmyslné jednání ukončil a nastolil védské zásady nenásilí. Každý avatāra neboli inkarnace Pána má určité poslání a všichni jsou popisováni ve zjevených písmech. Nikdo nemá být přijímán jako avatāra, pokud se o něm písma nezmiňují. Není pravda, že Pán se zjevuje pouze v Indii. Může se objevit kdekoliv, a kdykoliv si to přeje. V každé inkarnaci říká o náboženství tolik, kolik jsou příslušní lidé v jejich situaci schopni pochopit. Poslání je však stále stejné — vést lidi k vědomí Boha a poslušnosti náboženských zásad. Někdy Pán sestupuje osobně a jindy posílá svého pravého zástupce coby svého syna či služebníka, nebo přichází sám v nějaké skryté podobě.
V tem verzu je posebej pomembna beseda sṛjāmi. Ta beseda se ne nanaša na stvarjenje, kajti glede na prejšnji verz Gospodovo telo ni ustvarjeno; Gospod in vse Njegove inkarnacije obstajajo večno. Sṛjāmi pomeni, da se Gospod pojavi tak, kakršen je. Čeprav se pojavlja po ustaljenem redu – enkrat v Brahmovem dnevu, in sicer ob koncu dvāpara-yuge v osemindvajsetem obdobju sedmega Manuja – se Mu teh pravil ni treba držati, saj je popolnoma svoboden in lahko deluje po Svoji volji. Po Svoji volji se zato pojavi vselej, kadar prevlada nereligioznost, resnična religija pa izgine. Religiozna načela so zapisana v Vedah. Kdor se jih ne drži dosledno, je nereligiozen. V Bhāgavatamu je rečeno, da so ta načela Božji zakoni. Samo Bog lahko ustvari religijo. Tudi Vede je prvotno izgovoril sam Gospod, ki je vedsko znanje razodel Brahmi v njegovem srcu. Načela dharme ali religije so torej neposredna navodila Vsevišnje Božanske Osebnosti (dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam). O teh načelih jasno govori celotna Bhagavad-gītā. Namen Ved je po Gospodovem naročilu vzpostaviti ta načela. Gospod na koncu Gīte neposredno naroča, naj se predamo samo Njemu, kajti to je najvišje religiozno načelo. V Vedah zapisana pravila človeka spodbujajo k temu, da se popolnoma preda Gospodu. Kadar koli demonski ljudje kršijo ta pravila, se Gospod osebno pojavi v materialnem svetu. Iz Bhāgavatama izvemo, da je Gospod Buddha inkarnacija Kṛṣṇe in da se je pojavil, ko se je materializem zelo razmahnil, materialisti pa so se pri svojem početju sklicevali na avtoritativne Vede. Te sicer res dovoljujejo žrtvovanje živali v posebne namene, vendar pri tem postavljajo določene omejitve. Ljudje z demonskimi nagnjenji pa so žrtvovali živali, ne da bi upoštevali navodila Ved. Gospod Buddha se je pojavil, da bi zaustavil takšno nesmiselno početje in vpeljal vedska načela nenasilja. Vse avatāre ali inkarnacije Gospoda so opisane v razodetih svetih spisih in vsaka od njih ima svoje poslanstvo. Nikogar se smemo imeti za avatāro, če ni omenjen v svetih spisih.
Gospod se ne pojavlja samo v Indiji. Pojavi se lahko kjer koli in kadar koli želi. Vsakič, ko sestopi, govori o religiji toliko, kolikor lahko ljudje v danih okoliščinah razumejo. Njegovo poslanstvo pa je zmeraj isto: pomagati ljudem razviti zavest Boga in jih pripraviti do tega, da začnejo upoštevati religiozna načela. Včasih se Gospod pojavi osebno, včasih pošlje Svojega verodostojnega predstavnika, na primer Svojega sina ali služabnika, včasih pa pride v prikriti obliki.
Zásady Bhagavad-gīty byly vysvětleny Arjunovi — a přirozeně i dalším vznešeným osobám — protože byl ve srovnání s obyčejnými lidmi v jiných částech světa vysoce pokročilý. To, že dvě a dvě jsou čtyři, je matematické pravidlo, které platí jak pro začínajícího počtáře, tak i ve vyšších třídách — přesto však existuje vyšší a nižší matematika. Pán učí ve všech inkarnacích stejné zásady, ale ty se za různých okolností zdají být na vyšší či nižší úrovni. Jak bude vysvětleno později, vyšší náboženské zásady začínají s přijetím čtyř tříd a čtyř stavů společenského života. Posláním inkarnací je probouzet všude vědomí Kṛṣṇy. Za různých okolností je toto vědomí buď projevené, nebo neprojevené.
Kṛṣṇa je Bhagavad-gīto izgovoril Arjuni in s tem tudi drugim vzvišenim ljudem, kajti Arjuna je daleč presegal navadne ljudi iz drugih delov sveta. Tako med začetniki kakor med izkušenimi matematiki je dva in dva enako štiri, kljub temu pa obstajata nižja in višja matematika. Vse Gospodove inkarnacije poučujejo ista načela, ki pa so glede na različne okoliščine videti višja ali nižja. Višja načela religije se začnejo z razdelitvijo družbe na štiri družbene stanove in štiri duhovne redove, kar bo pojasnjeno kasneje. Poslanstvo Gospodovih inkarnacij je povsod prebuditi zavest Kṛṣṇe. Ta zavest se glede na okoliščine včasih manifestira, včasih pa ne.