Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola šestnáctá

TEXT 19

TEXT 19

Verš

Text

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

Synonyma

Synonyms

tān — je; aham — Já; dviṣataḥ — záštiplné; krūrān — zlomyslné; saṁsāreṣu — do oceánu hmotné existence; nara-adhamān — nejníže stojící z lidí; kṣipāmi — umísťuji; ajasram — stále; aśubhān — nepříznivé; āsurīṣu — démonských; eva — jistě; yoniṣu — do lůn.

tān — jene; aham — Ich; dviṣataḥ — neidisch; krūrān — boshaft; saṁsāreṣu — in den Ozean des materiellen Daseins; nara-adhamān — die niedrigsten der Menschen; kṣipāmi — Ich setze; ajasram — für immer; aśubhān — unglückverheißend; āsurīṣu — dämonische; eva — gewiß; yoniṣu — in die Schöße.

Překlad

Translation

Záštiplné a zlomyslné, nejníže stojící lidi, věčně vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů.

Die Neidischen und Boshaften, die Niedrigsten unter den Menschen, werfe Ich unaufhörlich in den Ozean des materiellen Daseins, in die verschiedenen dämonischen Arten des Lebens.

Význam

Purport

V tomto verši se jasně vyjadřuje, že umístění určité individuální duše do určitého těla je výhradní záležitostí svrchované vůle. Démonský jedinec nemusí uznat svrchovanost Pána a je pravda, že může jednat podle svých rozmarů, ale jeho příští zrození bude záviset na rozhodnutí Nejvyšší Osobnosti Božství, nikoliv na něm. Ve třetím zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že individuální duše je po smrti umístěna do lůna určité matky, kde pod dohledem vyšší moci dostane tělo určitého druhu. Proto v hmotném světě nacházíme tolik druhů života, zvířata, lidi a tak dále. To vše zařizuje vyšší moc; není to dílo náhody. O démonských lidech je zde jasně řečeno, že jsou věčně posílaní do lůn démonů a tak zůstávají záštiplnými, nejníže stojícími lidmi. Jsou neustále plni chtíče a nenávisti, hrozí násilím a jsou trvale nečistí. K démonským druhům patří například různí lovci v džungli.

ERLÄUTERUNG: In diesem Vers wird klar darauf hingewiesen, daß es das Vorrecht des höchsten Willens ist, eine bestimmte individuelle Seele in einen bestimmten Körper zu setzen. Der dämonische Mensch mag nicht damit einverstanden sein, die Oberhoheit des Herrn anzuerkennen – und es ist eine Tatsache, daß er nach seinen eigenen Launen handeln darf –, doch seine nächste Geburt wird von der Entscheidung der Höchsten Persönlichkeit Gottes abhängen, nicht von seiner eigenen. Im Dritten Canto des Śrīmad-Bhāgavatam heißt es, daß die individuelle Seele nach dem Tod in den Schoß einer Mutter gesetzt wird, wo sie unter der Aufsicht einer höheren Macht einen bestimmten Körper bekommt. Aus diesem Grund finden wir in der materiellen Welt so viele Lebensformen – Tiere, Insekten, Menschen usw. Sie alle existieren aufgrund der Vorkehrungen dieser höheren Macht, und nicht zufällig. Was die Dämonen betrifft, so heißt es hier unmißverständlich, daß sie unaufhörlich in die Schöße der Dämonen gesetzt werden, und so behalten sie ihren Neid und bleiben die niedrigsten der Menschen. So sind diese dämonischen Arten von Menschen immer voller Lust, immer gewalttätig und haßerfüllt und immer unsauber. Von den vielen verschiedenen Arten von Jägern, die im Dschungel leben, wird gesagt, daß sie zu dieser dämonischen Kategorie gehören.