Skip to main content

ГЛАВА ТРИНАДЦЯТА

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Дгрітараштра покидає дім

Dhṛtarāṣṭra opouští domov

ВІРШ 1:
Шрі Сута Ґосвамі сказав: Коли Відура подорожував святими місцями, великий мудрець Майтрея передав йому знання про істинне призначення душі. Довідавшись стосовно цього про все, що його цікавило, Відура повернувся до Хастінапури.
Sloka 1:
Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Při svých poutních cestách získal Vidura od velkého mudrce Maitreyi poznání o osudu vlastního já a vrátil se do Hastināpuru. Věděl o věci tolik, kolik si přál.
ВІРШ 2:
Поставивши Майтреї Муні найрізноманітніші запитання, Відура втвердився у трансцендентному любовному служінні Господеві Крішні і більше ні про що його не розпитував.
Sloka 2:
Poté, co položil různé otázky a upevnil se v transcendentální láskyplné službě Pánu Kṛṣṇovi, přestal se Vidura Maitreyi Muniho ptát.
ВІРШІ 3-4:
Побачивши Відуру, що повернувся з прощі, усі мешканці палацу    —    Махараджа Юдгіштгіра, його молодші брати, Дгрітараштра, Сат’які, Санджая, Кріпачар’я, Кунті, Ґандгарі, Драупаді, Субгадра, Уттара, Кріпі, багато інших дружин Кауравів та решта жінки з дітьми    —    побігли, щасливі, йому назустріч. Здавалося, вони опритомніли після довгого забуття.
Sloka 3-4:
Když viděli Viduru, že se vrátil do paláce, všichni jeho obyvatelé—Mahārāja Yudhiṣṭhira, jeho mladší bratři, Dhṛtarāṣṭra, Sātyaki, Sañjaya, Kṛpācārya, Kuntī, Gāndhārī, Draupadī, Subhadrā, Uttarā, Kṛpī, mnoho dalších manželek Kuruovců a jiné ženy s dětmi — všichni k němu pospíchali s velkou radostí. Vypadalo to, jako kdyby po dlouhé době znovu nabyli vědomí.
ВІРШ 5:
Усі в захваті наблизилися до Відури, відчуваючи, наче в їхні тіла повернулося саме життя. Склавши одне одному поклони, вони обійнялись у вітанні.
Sloka 5:
Všichni k němu radostně přicházeli, jako kdyby se do jejich těl vracel život. Vzdávali si navzájem poklony a vítali se objetím.
ВІРШ 6:
Від щирої любови після тривог тривалої розлуки всі заплакали. Цар Юдгіштгіра розпорядився, щоб Відуру зручно всадовили і вшанували як належить.
Sloka 6:
Kvůli úzkosti a dlouhému odloučení všichni z náklonnosti k němu plakali. Král Yudhiṣṭhira mu pak nabídl místo k sezení a řádné přijetí.
ВІРШ 7:
Відура добре попоїв і відпочив скільки хотів. Після того йому запропонували зручне сидіння, і тоді цар звернувся до нього; усі присутні уважно слухали цареву мову.
Sloka 7:
Poté, co se Vidura dosyta najedl a dostatečně si odpočinul, byl pohodlně usazen. Král pak k němu začal hovořit a všichni přítomní poslouchali.
ВІРШ 8:
Махараджа Юдгіштгіра сказав: Любий дядьку! Чи ви пам’ятаєте, як повсякчас оберігали нас і нашу матір від усіх нещасть? Нас хотіли отруїти, спалити, але ви з прихильности до нас завжди рятували нас, наче птах, що простирає над пташенятами свої крила.
Sloka 8:
Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Můj strýci, pamatuješ, jak jsi nás vždy chránil spolu s naší matkou před různými pohromami? Tvá náklonnost nás jako ptačí křídla zachránila před travičstvím a žhářstvím.
ВІРШ 9:
З чого ви жили, мандруючи світами? У яких святих місцях та місцях прощі ви служили Господеві?
Sloka 9:
Z čeho jsi žil, když jsi putoval celou zemí? Na jakých svatých a poutních místech jsi sloužil?
ВІРШ 10:
Шановний володарю! Такі віддані, як оце ви, є поістині уособлення святих місць. Ви несете в серці Верховного Бога-Особу, і тому всяке місце, де ви присутні, перетворюється на місце прощі.
Sloka 10:
Můj pane, oddaní jako ty jsou vskutku zosobněná svatá místa. Jelikož nosíš Osobnost Božství ve svém srdci, vytváříš poutní místa ze všech míst, která navštívíš.
ВІРШ 11:
Любий дядьку! Ви, певно, побували у Двараці. В цьому святому місці живуть наші друзі й доброзичливці, нащадки Яду, що весь час ревно служать Господу Шрі Крішні. Ви, мабуть, бачили їх або чули за них. Чи щасливо протікає життя у їхніх оселях?
Sloka 11:
Můj strýče, jistě jsi navštívil Dvāraku. Na tom svatém místě žijí naši přátelé a příznivci, potomci Yadua, kteří vždy s plnou pozorností slouží Pánu Śrī Kṛṣṇovi. Možná jsi je viděl nebo jsi o nich slyšel. Žijí všichni šťastně ve svých sídlech?
ВІРШ 12:
У відповідь на запитання Махараджі Юдгіштгіри Махатма Відура подія за подією повів про все, що пережив і досвідчив, не сказавши тільки того, що рід Яду стертий з лиця землі.
Sloka 12:
Takto dotázán Mahārājem Yudhiṣṭhirem, Mahātmā Vidura postupně vylíčil vše, co osobně zažil, kromě novinky o zničení yaduovské dynastie.
ВІРШ 13:
Для співчутливого Махатми Відури бачити Пандав нещасними було завжди нестерпно. Нещастя сповіщають про себе самі, і тому він не став розповідати за ту незносно гірку подію.
Sloka 13:
Soucitný Mahātmā Vidura nemohl nikdy vydržet pohled na Pāṇḍuovce, když byli zarmoucení, a proto se o této nepříjemné a nesnesitelné katastrofě nezmiňoval, neboť pohromy přicházejí samy od sebe.
ВІРШ 14:
Махатма Відура, до кого родичі ставилися як до святого, прожив з ними якийсь час, щоб настановити на розум старшого брата і тим втішити всіх інших.
Sloka 14:
Tak Mahātmā Vidura, o něhož jeho příbuzní pečovali jako o božskou osobu, zůstal na jistý čas, aby napravil smýšlení svého staršího bratra, a tím přinesl štěstí všem ostatním.
ВІРШ 15:
Весь час, поки Відура, кого прокляв Мандука Муні, грав роль шудри, служіння Ямараджі    —    а йому визначено карати грішників    —    виконував Ар’яма.
Sloka 15:
Dokud Vidura, který byl prokletý Maṇḍūkou Munim, hrál roli śūdry, na místě Yamarāje vládl Aryamā a trestal ty, kteří se dopouštěli hříšných činností.
ВІРШ 16:
Відвоювавши своє царство й відсвяткувавши народження внука, гідного продовжити традиції шляхетного роду, Махараджа Юдгіштгіра разом з братами, що всі були вмілими правителями народу, мирно правили і насолоджувалися небаченим багатством.
Sloka 16:
Když Mahārāja Yudhiṣṭhira získal zpět své království a viděl narození vnuka způsobilého pro pokračování vznešené tradice své rodiny, vládl pokojně a užíval nebývalého bohatství ve spolupráci se svými mladšími bratry, kteří uměli dobře vládnout obyčejným lidem.
ВІРШ 17:
Нездоланний вічний час непомітно змагає тих, котрі надто прив’язані до родинних справ і хто постійно занурений в думки про родину.
Sloka 17:
Nepřekonatelný věčný čas nenápadně zdolává ty, kteří jsou příliš připoutáni k rodinným záležitostem a jsou vždy pohrouženi do svých myšlenek.
ВІРШ 18:
Знавши це, Махатма Відура звернувся до Дгрітараштри з такою мовою: Любий царю, прохаю тебе, йди звідси не зволікаючи. Поглянь лиш, тебе вже заполонив страх.
Sloka 18:
Mahātmā Vidura to vše věděl, a proto oslovil Dhṛtarāṣṭru: Můj drahý králi, prosím, ihned odsud odejdi a neztrácej čas. Podívej, jak se tě zmocnil strach.
ВІРШ 19:
Уникнути цього страхітливого становища не під владу нікому в матеріальному світі. Мій володарю, це Сам Верховний Бог-Особа підступив до нас у подобі вічного часу [кали].
Sloka 19:
V této hrůzné situaci nepomůže nikdo z hmotného světa. Můj pane, to Nejvyšší Osobnost Božství k nám všem přichází jako věčný čas (kāla).
ВІРШ 20:
Кожен, хто перебуває у владі верховного кали [вічного часу], буде змушений віддати йому навіть найдорожче    —    життя, а вже решту    —    багатство, славу, дітей, землю й дім    —    і поготів.
Sloka 20:
Každý, kdo je pod vlivem svrchovaného věčného času kāly, musí odevzdat svůj drahocenný život, nemluvě o jiných věcech jako je majetek, pocty, děti, země a dům.
ВІРШ 21:
Померли твій батько, брат, прихильники та сини. Та й ти вже прожив більшу частину відміряного тобі життя, тіло твоє змогла неміч, і живеш ти у чужому домі.
Sloka 21:
Tvůj otec, bratr, všichni příznivci a synové zemřeli a odešli. Ty sám jsi promarnil většinu svého života, tvé tělo je teď chromé a žiješ v domově někoho jiného.
ВІРШ 22:
Ти незрячий з народження, а віднедавна ще почав недочувати. Твоя пам’ять гіршає, розум збурений. Зуби твої розхиталися, печінка хвора, і ти весь час кашляєш, відхаркуючи мокроту.
Sloka 22:
Jsi slepý už od narození a začínáš být nedoslýchavý. Tvá paměť už je krátká a inteligence narušená. Zuby máš uvolněné, tvá játra nepracují a vykašláváš hlen.
ВІРШ 23:
Леле-леле, яка ж сильна в живій істоті надія на довге життя! Знай, що ти живеш, як дворовий собака, і годуєшся рештками зі столу Бгіми.
Sloka 23:
Běda, jak mocné jsou naděje živé bytosti, že bude žít dál! Vždyť žiješ jako domácí pes a pojídáš zbytky Bhīmova jídla.
ВІРШ 24:
Немає ніякого сенсу в такому ницому житті з милостині тих, кого ти намагався згубити зі світу, спаливши чи отруївши, тих, одну з дружин кого ти тяжко скривдив, тих, чиє царство та маєтки ти загарбав.
Sloka 24:
Není nutné, abys žil nízkým životem z milodarů od těch, které ses snažil zabít ohněm a jedem. Urazil jsi také jednu z jejich manželek a uchvátil jejich království a majetek.
ВІРШ 25:
Хоч як ти не хочеш вмирати і хоч як ти прагнеш жити, навіть ціною чести й поваги, твоє тіло скнари, безсумнівно, таки хирітиме і розсипатиметься, як стара одежина.
Sloka 25:
Přestože nechceš zemřít a přeješ si žít i za cenu své cti a pověsti, tvé staré tělo jistě zestárne a rozpadne se jako staré šaty.
ВІРШ 26:
Вільним від турбот вважають того, хто йде геть до віддаленого місця, щоб ніхто не знав куди, і, вільний від усіх зобов’язань, покидає матеріальне тіло, яке вже ні на що не придатне.
Sloka 26:
O člověku se říká, že je nezneklidněný, když odejde na neznámé opuštěné místo a osvobozený od všech závazků se vzdá svého hmotného těla, když pozbylo užitečnosti.
ВІРШ 27:
Той, хто прийшов до тями й сам чи за допомогою інших зумів усвідомити оманність та стражденність матеріального світу і хто тому покидає дім, поклавшись тільки на Бога- Особу, що перебуває в серці, є поістині найвищий з людей.
Sloka 27:
Ten, kdo se probudí a sám nebo díky druhým pochopí nepravost a bídu tohoto hmotného světa, a tak opustí svůj domov a závisí plně na Osobnosti Božství sídlící v jeho srdci, je jistě prvotřídním člověkem.
ВІРШ 28:
Тож закликаю тебе: нічого не кажучи своїм родичам, рушай одразу на північ, бо вже насувається час, який зведе внівець всі добрі людські якості.
Sloka 28:
Proto tě prosím, odejdi ihned na sever a nedávej svým příbuzným vědět, neboť brzy přijde ten čas, který oslabí dobré vlastnosti lidí.
ВІРШ 29:
Відура зумів переконати Махараджу Дгрітараштру, нащадка роду Аджамідги, за допомогою знання щодо внутрішньої сутности живої істоти [праґ’я]. Силою непохитної рішучости Дгрітараштра одразу розірвав міцні пута прив’язаности до родини і покинув дім, вирішивши стати на шлях до звільнення, на який скерував його молодший брат.
Sloka 29:
Mahārāja Dhṛtarāṣṭra, potomek Ajamīḍhovy rodiny, pevně přesvědčený na základě introspektivního poznání (prajñā), svou rozhodnou odhodlaností ihned zpřetrhal pevnou síť rodinných pout. Okamžitě odešel z domova, aby se vydal po cestě osvobození, jak mu nařídil jeho mladší bratr Vidura.
ВІРШ 30:
Його шляхетна й цнотлива дружина Ґандгарі (дочка царя Кандахара [Ґандгара] Субали) пішла услід за чоловіком, побачивши, що він рушив до Гімалаїв,    —    справжньої втіхи для людини з посохом зреченика, яку вони надихають, наче бійця    —    виклик ворога.
Sloka 30:
Když ušlechtilá a ctnostná Gāndhārī, dcera krále Subala z Kandaháru (neboli Gāndhāru), viděla, že její manžel odchází do Himálaje, vydala se za ním. Himálaj přináší potěšení těm, kteří přijali tyč řádu odříkání jako bojovníci, kterým se dostalo velkého výprasku od nepřítele.
ВІРШ 31:
Одного дня Махараджа Юдгіштгіра, чий ворог не народився у світі, виконав свої щоденні ранкові обов’язки: підніс до Господа молитву, приніс вогняну жертву богові Сонця, склав шанобливі поклони брахманам і роздав їм збіжжя, корів, землю та золото    —    і після того пішов до палацу вклонитися старшим. Однак у палаці не було ні його дядьків, ані тітки, дочки царя Субали.
Sloka 31:
Mahārāja Yudhiṣṭhira, jehož nepřítel se nikdy nenarodil, vykonal své obvyklé ranní povinnosti, ke kterým patřily modlitby, ohňová oběť bohu Slunce a složení poklon a obětování obilí, krav, země a zlata brāhmaṇům. Pak vstoupil do paláce, aby se poklonil starším, ale nenašel tam své strýce ani tetu, dceru krále Subala.
ВІРШ 32:
Стривожений, Махараджа Юдгіштгіра звернувся до Санджаї, що сидів там: Скажи, Санджає, де наш старий, незрячий дядько?
Sloka 32:
Mahārāja Yudhiṣṭhira, plný úzkosti, se obrátil na Sañjayu, který tam seděl, a řekl: Ó Sañjayo, kde je náš strýc, který je starý a slepý?
ВІРШ 33:
Де дядько Відура, мій доброзичливець, де матінка Ґандгарі, що тяжко переживає смерть своїх синів? Загибель усіх синів та внуків завдала великого жалю і моєму дядькові Дгрітараштрі. Господи, який я невдячний! Невже взявши близько до серця мої образи, вони обоє втопилися у Ґанзі?
Sloka 33:
Kde je můj příznivec, strýc Vidura, a matka Gāndhārī, která je velice zarmoucená odchodem všech svých synů? Mého strýce Dhṛtarāṣṭru také velice ochromila smrt všech jeho synů a vnuků. Jsem nepochybně velmi nevděčný. Vzal snad mé přestupky tak vážně, že se i se svou ženou utopil v Ganze?
ВІРШ 34:
По смерті нашого батька Панду ми лишилися малими дітьми, і двоє наших дядьків оберігали нас від усіх нещасть. Вони завжди бажали нам добра. Куди ж вони пішли?
Sloka 34:
Když můj otec Pāṇḍu zemřel a my všichni jsme byli malí, tito dva strýcové nás chránili před všemi pohromami. Vždy nám přáli vše dobré. Běda, kam odsud odešli?
ВІРШ 35:
Сута Ґосвамі сказав: Санджая, не побачивши у палаці Дгрітараштри, свого пана, був переповнений співчуттям, глибоко схвильований та засмучений і тому не зміг належно відповісти Махараджі Юдгіштгірі.
Sloka 35:
Sūta Gosvāmī řekl: Když Sañjaya neviděl svého pána Dhṛtarāṣṭru, byl zarmoucený soucitem a pohnutím mysli a nemohl Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi náležitě odpovědět.
ВІРШ 36:
Спершу Санджая силою інтелекту потроху заспокоїв свій розум, а тоді, витираючи сльози, став відповідати Махараджі Юдгіштгірі, зосереджений думками на стопах свого пана Дгрітараштри.
Sloka 36:
Nejprve pozvolna inteligencí uklidnil svoji mysl, a pak, utíraje si slzy a vzpomínaje na nohy svého pána Dhṛtarāṣṭry, začal Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi odpovídat.
ВІРШ 37:
Санджая сказав: Любий нащадку роду Куру! Мені невідомо, які наміри двох твоїх дядьків та Ґандгарі. Ці великі душі, царю, обдурили мене.
Sloka 37:
Sañjaya řekl: Můj drahý potomku kuruovské dynastie, nemám žádné zprávy o záměrech tvých dvou strýců a Gāndhārī. Ó králi, byl jsem těmito velkými dušemi oklamán.
ВІРШ 38:
В цей час перед Санджаєю з’явився великий відданий Господа, Шрі Нарада, тримавши в руках свій тумбуру. Махараджа Юдгіштгіра з братами вшанували його як належить, вставши з місць і склавши йому поклони.
Sloka 38:
Když Sañjaya takto hovořil, objevil se tam mocný oddaný Pána Śrī Nārada se svým nástrojem tumburu. Mahārāja Yudhiṣṭhira a jeho bratři ho náležitě přijali tím, že povstali ze svých míst a složili mu poklony.
ВІРШ 39:
Махараджа Юдгіштгіра сказав: Божественний Нарадо! Я не знаю, куди пішли мої дядьки. Не можу я знайти й своєї тітки-подвижниці, що дуже побивається через смерть синів.
Sloka 39:
Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Ó božská osobo, nevím kam odešli mí dva strýcové a nemohu také nalézt svoji asketickou tetu, která je stižená smutkem ze ztráty všech svých synů.
ВІРШ 40:
Ти, наче керманич на кораблі у широкому океані, спроможний довести нас до мети. Вислухавши слова привітання, Деварші Нарада, свята особистість і найбільший відданий - філософ, підніс мову.
Sloka 40:
Jsi jako kapitán lodi na velkém oceánu a můžeš nás dovést k našemu cíli. Devarṣi Nārada, božská osobnost a největší z oddaných-filozofů, takto osloven začal hovořit.
ВІРШ 41:
Шрі Нарада сказав: Праведний царю, ніколи ні за ким не журись, бо кожен перебуває у владі Господа. Прагнучи надійного захисту, всі живі істоти та їхні проводарі поклоняються Господеві. Зводить разом і розлучає їх тільки Він.
Sloka 41:
Śrī Nārada řekl: Ó zbožný králi, pro nikoho nenaříkej, neboť každý je pod vládou Nejvyššího Pána. Všechny živé bytosti a jejich vůdci proto vykonávají své uctívání, aby byli dobře ochráněni. Jedině On je svádí dohromady a opět je rozděluje.
ВІРШ 42:
Як корова з простромленою через ніздрі довгою мотузкою змушена коритись хазяїну, так і люди, зв’язані різноманітними настановами Вед, змушені коритися наказам Усевишнього.
Sloka 42:
Jako kráva, přivázaná za nos k dlouhému provazu, je podmíněná, tak i lidské bytosti jsou svázány různými védskými příkazy a jsou nuceny poslouchat nařízení Nejvyššího.
ВІРШ 43:
Як, граючись, на своє бажання збирають докупи і розкидають іграшки, так само Господь верховною волею збирає докупи людей і розлучає їх.
Sloka 43:
Jako ten, kdo si hraje, sestavuje a rozebírá hračky podle své vlastní vůle, tak svrchovaná vůle Pána spojuje lidi dohromady a opět je rozděluje.
ВІРШ 44:
Чи ти вважаєш душу за вічну сутність, а матеріальне тіло за тлінне, а чи думаєш, що все існує у безособистісній Абсолютній Істині, чи гадаєш, що все є незбагненним поєднанням матерії та духу,    —    в будь-якому разі, шановний царю, біль розлуки виникає через ілюзорну прив’язаність і тільки через неї.
Sloka 44:
Ó králi, ať už si myslíš, že duše je věčnou podstatou nebo že hmotné tělo je dočasné, že vše existuje v neosobní Absolutní Pravdě nebo že vše je nevysvětlitelnou kombinací hmoty a ducha, pocity odloučení jsou vždy jen výsledkem citové náklonnosti a ničím jiným.
ВІРШ 45:
Тож відкинь геть тривогу, яку породжує незнання власної сутности. Ти думаєш тепер про те, як вони, бідолашні безпорадні створіння, зможуть прожити без тебе.
Sloka 45:
Proto zanech svých starostí, které plynou z neznalosti vlastního já. Přemýšlíš teď o tom, jak mohou ta bezmocná ubohá stvoření existovat bez tebe.
ВІРШ 46:
Грубе матеріальне тіло, що складається з п’яти елементів, саме перебуває у владі вічного часу [кали], діяльности [карми] та якостей матеріальної природи [ґун]. То хіба це тіло, що в нього вже встромила зуби змія, здолає оборонити інших?
Sloka 46:
Toto hrubohmotné tělo vytvořené z pěti prvků je již pod vládou věčného času (kāly), činnosti (karmy) a kvalit hmotné přírody (guṇ). Jak tedy může chránit druhé, když je samo v hadí tlamě?
ВІРШ 47:
Безрукі істоти    —    здобич для істот, що мають руки, безногі стають здобиччю для чотириногих, слабкого з’їдає сильний. Закон такий: одна жива істота є поживою для іншої.
Sloka 47:
Bezrucí jsou kořistí těch, kteří mají ruce; beznozí jsou kořistí těch, kteří mají čtyři nohy. Slabí jsou zdrojem výživy silných, a obecně platí zákon, že jedna živá bytost je potravou druhé.
ВІРШ 48:
Тому я раджу тобі, царю, звернути погляд на Верховного Господа, хто є один і тільки один, хто проявляє Себе через різноманітні енерґії і хто перебуває і всередині, і зовні.
Sloka 48:
Proto, ó králi, hleď pouze na Nejvyššího Pána, který je jeden jediný, který se projevuje různými energiemi a je uvnitř i vně.
ВІРШ 49:
Він, цей Верховний Бог-Особа, Господь Шрі Крішна, прибравши подоби всепоглинаючого часу [кала-рупи], зійшов на землю, щоб очистити світ від заздрісних людей.
Sloka 49:
Tento Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nyní sestoupil na Zemi v podobě všepohlcujícího času (kāla-rūpa), aby ze světa odstranil závistivé.
ВІРШ 50:
Господь уже допоміг півбогам, зробивши все, що належало, і тепер Йому залишилось небагато здійснити. Поки Господь на Землі, ви, Пандави, також можете затриматися тут.
Sloka 50:
Pán už vykonal Své povinnosti a pomohl polobohům, a nyní Ho očekává odpočinek. Vy Pāṇḍuovci můžete čekat tak dlouho, dokud Pán je zde na Zemi.
ВІРШ 51:
Царю, Твій дядько Дгрітараштра, його брат Відура та дружина Ґандгарі вдалися до південної частини Гімалаїв, де стоять оселі мудреців.
Sloka 51:
Ó králi, tvůj strýc Dhṛtarāṣṭra, jeho bratr Vidura a žena Gāndhārī odešli na jižní stranu Himálaje, kde jsou úkryty velkých mudrců.
ВІРШ 52:
Вони вдалися до місця за назвою Саптасрота [«поділена на сім»], де води священної Ґанґи на догоду семи ріші розділяються на сім рукавів.
Sloka 52:
Místo se nazývá Saptasrota (“rozdělené na sedm”), protože vody posvátné Gangy se tam rozdělily do sedmi ramen. Stalo se tak pro uspokojení sedmi velkých ṛṣiů.
ВІРШ 53:
При березі Саптасроти Дгрітараштра нині починає вправлятись в аштанґа-йозі. Живлячись самою водою, тричі на день    —    вранці, опівдні та увечері    —    він робить омовіння і відправляє вогняне жертвопринесення аґні - хотра . Цей метод допомагає опанувати розум та чуття і повністю звільняє від думок, які викликає прив’язаність до родини.
Sloka 53:
Na břehu Saptasroty teď Dhṛtarāṣṭra začíná provozovat aṣṭāṅga-yogu tím, že se koupe třikrát denně, ráno, v poledne a večer, provádí oběť Agni-hotra s ohněm a pije pouze vodu. To člověku pomáhá ovládat mysl a smysly a zcela ho to osvobozuje od myšlenek na rodinná pouta.
ВІРШ 54:
Тому, хто опанував сидячі пози [йоґічні асани] і дихання, доступно скерувати чуття на Абсолютного Бога-Особу і так піднятися над занечищенням трьома ґунами матеріальної природи    —    земними добром, страстю й невіглаством.
Sloka 54:
Ten, kdo ovládl polohy sedu (jógové āsany) a dýchací cviky, může obrátit své smysly k Absolutní Osobnosti Božství a získat tak imunitu vůči znečištění kvalitami hmotné přírody — světským dobrem, vášní a nevědomostí.
ВІРШ 55:
У Дгрітараштри попереду завдання занурити інтелект у своє чисте єство, злитися з Верховною Істотою, розуміючи якісну єдність себе як живої істоти, із Верховним Брахманом. Вирвавшись з неба в замкненому просторі, він має піднестися у духовне небо.
Sloka 55:
Dhṛtarāṣṭra bude muset smísit své čisté já s inteligencí a splynout potom s Nejvyšší Bytostí s poznáním, že je jako živá bytost kvalitativně totožný s Nejvyšším Brahmanem. Osvobozen z ohraničeného nebe se bude muset povznést do duchovního nebe.
ВІРШ 56:
Йому треба буде припинити діяльність чуттів, навіть зовнішньо не реаґуючи на об’єкти чуттів, і зробитися непіддатливим впливові взаємодії чуттів, що підвладні ґунам матеріальної природи. Зрікшись усіх матеріальних обов’язків, він має стати непохитний і вищий за все, з чого можуть постати перешкоди на його шляху.
Sloka 56:
Bude muset pozastavit veškeré činnosti smyslů, i zvenčí, a být netečný k vzájemnému působení smyslů, které je ovlivněné kvalitami hmotné přírody. Po odřeknutí všech hmotných povinností se bude muset nehybně ustálit nade všemi zdroji překážek v cestě.
ВІРШ 57:
Він покине своє тіло, царю, найімовірніше за п’ять днів, і тоді тіло його перетвориться на попіл.
Sloka 57:
Ó králi, pátého dne ode dneška nejspíše opustí své tělo, které se obrátí v popel.
ВІРШ 58:
Бачивши, що чоловік палає разом з хижею у створеному містичною силою вогні, вірна дружина Дгрітараштри в найглибшому зосередженні увійде в полум’я.
Sloka 58:
Když uvidí zvenčí svého manžela, který bude hořet v ohni vytvořeném jeho mystickou silou i se svojí rákosovou chýší, jeho ctnostná manželka vstoupí do ohně s napjatou pozorností.
ВІРШ 59:
Відура, охоплений щастям і горем водночас, піде звідти на прощу по священних місцях.
Sloka 59:
Vidura, jehož se zmocní radost i smutek zároveň, pak z toho posvátného poutního místa odejde.
ВІРШ 60:
По тій мові великий мудрець Нарада, тримаючи віну, знісся у космічний простір. А Юдгіштгіра, прийнявши в серце його настанови, зумів подолати горе.
Sloka 60:
Když velký mudrc Nārada takto promluvil, vystoupil se svojí vīṇou do vnějšího prostoru. Yudhiṣṭhira choval jeho pokyny ve svém srdci, a tak byl schopný zanechat všeho nářku.