Mnoho dní poslouchal Krišna Uddhavovo vyprávění o všech podrobnostech jeho návštěvy ve Vrindávanu, především o tom, jak se daří jeho otci a matce, gópím a pasáčkům krav. Pán Krišna byl rád, že Uddhava dokázal všechny uklidnit svými pokyny a vzkazem, který jim doručil.

Potom se Pán Krišna rozhodl navštívit dům Kubdži, hrbaté ženy, která Ho potěšila santálovou pastou, když vešel do Mathury. V Bhagavad-gītě je řečeno, že Krišna se vždy snaží těšit své oddané podle toho, jak se oni snaží těšit Jeho. Stejně jako oddaní vždy ve svých srdcích myslí na Krišnu, tak i Krišna stále myslí na své oddané. Poté, co Krišna proměnil Kubdžu v krásnou kurtizánu, chtěla, aby přišel do jejího domu, kde by Ho mohla přijmout a uctít svým způsobem. Prodejné dívky se obvykle snaží uspokojit své zákazníky tím, že jim nabídnou k požitku svá těla, avšak tato kurtizána, Kubdžá, byla posedlá chtíčem, který ji pobízel uspokojovat své smysly s Krišnou. Krišna určitě netoužil po smyslovém požitku, když chtěl jít do jejího domu. Kubdžá již uspokojila Jeho smysly tím, že Mu dala santálovou pastu. Pod záminkou, že uspokojí její smysly, se však rozhodl navštívit její dům, ne pro smyslový požitek, ale aby ji proměnil v čistou oddanou. Krišnovi stále slouží mnoho tisíc bohyní štěstí, a proto nemá zapotřebí uspokojovat svoje smysly návštěvou kurtizány. Rozhodl se k ní však jít, jelikož je laskavý ke všem. Říká se, že měsíc neupírá své světlo ani dvoru nečestného člověka. Podobně není Krišnova transcendentální milost upřena nikomu, kdo Mu prokázal nějakou službu, ať už z chtíče, hněvu, strachu, nebo z čisté lásky. V Caitanya-caritāmṛtě je řečeno, že když chce někdo sloužit Krišnovi a zároveň uspokojovat své smyslné touhy, Krišna zařídí situaci tak, aby oddaný zapomněl na svůj chtíč, plně se očistil a stále se věnoval službě Pánu.

Krišna chtěl splnit svůj slib, a tak se společně s Uddhavou vydal do domu Kubdži, která s Ním chtěla uspokojit své chtivé touhy. Když došel k jejímu domu, viděl, že byl vyzdobený způsobem, který rozněcuje mužskou touhu po sexu. Podle všeho tam byly rozvěšené akty, nad nimiž visely látkové ozdoby lemované šňůrami perel, a stály tam pohodlné postele a čalouněná křesla. V místnostech také byly květinové girlandy, linula se tam příjemná vůně tyčinek, vše bylo pokropené navoněnou vodou a osvětlené pěknými lampami.

Když Kubdžá viděla, že Pán Krišna přišel do jejího domu, aby splnil svůj slib, ihned vstala a srdečně Ho přivítala. Ve společnosti mnoha svých přítelkyň se s Ním začala velmi uctivě bavit. Poté, co Mu nabídla pohodlné místo k sezení, se Ho jala uctívat způsobem, jenž odpovídal jejímu postavení. Uddhavu přivítala Kubdžá i její přítelkyně podobně, ale protože nechtěl sedět na stejné úrovni s Krišnou, sedl si na zem.

Jak bývá za takových okolností zvykem, Krišna vstoupil do Kubdžiny ložnice, aniž by zbytečně ztrácel čas. Kubdžá se mezitím vykoupala a potřela si tělo santálovou pastou. Oblékla se do pěkných šatů a ozdobila cennými šperky z drahokamů a květinovými girlandami. Rozžvýkala arekový oříšek a jiné omamné látky, navoněla se a poté předstoupila před Krišnu. Její usměvavý pohled a pohyby obočí byly plné ženského studu. Půvabně si stoupla před Pána Krišnu, který je známý jako Mádhava, manžel bohyně štěstí. Když viděl, že se k Němu zdráhá jít, sám ji vzal za ruku ozdobenou náramky. S velkou náklonností ji k sobě přivinul a usadil ji vedle sebe. Jen díky tomu, že předtím dala Nejvyššímu Pánu Krišnovi santálovou pastu, se Kubdžá zbavila všech následků hříšných činností a mohla si s Ním užívat. Potom uchopila Krišnovy lotosové nohy a položila si je na ňadra, která hořela ohněm chtíče. Jakmile ucítila vůni Jeho lotosových nohou, okamžitě se zbavila všech smyslných tužeb. Tak mohla obejmout Krišnu oběma rukama a ukojit svou dávnou touhu mít Ho za hosta ve svém domě.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že předtím, než se člověk může věnovat transcendentální láskyplné službě Pánu, se musí zbavit všech hmotných reakcí za hříšné činnosti. Taková byla odměna, které se Kubdže dostalo za to, že pouze poskytla santálovou pastu Krišnovi. Nevěděla, jak uctívat Krišnu jiným způsobem, a proto Ho chtěla uspokojit svým povoláním. Bhagavad-gītā potvrzuje, že Pána můžeme uctívat i svým povoláním, vykonáváme-li ho upřímně pro Jeho požitek. Kubdžá řekla Krišnovi: “Můj milý příteli, zůstaň tu prosím alespoň několik dní a užívej si se mnou. Můj milý příteli s lotosovýma očima, nemohu Tě nechat hned odejít. Splň mi prosím moje přání.”

Ve Védách je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství má mnoho různých energií. Podle názoru znalců představuje Kubdžá Krišnovu energii bhū-śakti, tak jako Šrímatí Rádhárání představuje Jeho energii cit-śakti. I když Kubdžá žádala Krišnu, aby s ní několik dní zůstal, Krišna jí zdvořile vysvětlil, že to nemůže udělat. Do hmotného světa Krišna přichází jen příležitostně, zatímco Jeho spojení s duchovním světem je věčné. Krišna je vždy přítomný buď na vaikunthských planetách, nebo na planetě Gólóce Vrindávanu. V sanskrtu se Jeho přítomnost v duchovním světě nazývá aprakaṭa-līlā.

Poté, co Krišna upokojil Kubdžu sladkými slovy, vrátil se s Uddhavou domů. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu nalezneme varování, že Krišnu není snadné uctívat, protože je Nejvyšší Osobnost Božství, vůdce viṣṇu-tattev. Uctívat Krišnu nebo získat Jeho společnost není vůbec snadné. Toto varování se hlavně týká oddaných, jež ke Krišnovi přitahuje milostná láska: není pro ně dobré, aby toužili po smyslovém požitku z přímého styku s Krišnou. Uspokojování smyslů je ve skutečnosti hmotné. V duchovním světě existují polibky a objímání, ale nejedná se tam o uspokojování smyslů jako tady v hmotném světě. Varování se zvláště vztahuje na lidi známé jako sahadžijové, kteří považují za samozřejmé, že Krišna je obyčejná lidská bytost. Zvráceným způsobem touží po pohlavním styku s Krišnou. V duchovním vztahu je smyslový požitek úplně bezvýznamný. Toho, kdo chce mít s Krišnou vztah založený na zvráceném smyslovém požitku, je třeba považovat za méně inteligentního. Jeho mentalita vyžaduje nápravu.

Po nějakém čase Krišna splnil svůj slib, že navštíví Akrúrův dům. Akrúra měl vůči Krišnovi služebnický vztah a Krišna po něm chtěl, aby pro Něho něco udělal. Zašel za ním v doprovodu Pána Balarámy a Uddhavy. Když se blížili k jeho domu, Akrúra jim vyšel naproti, Uddhavu objal a Pánu Krišnovi a Balarámovi se s úctou poklonil. Krišna, Balaráma i Uddhava poklonu opětovali a Akrúra jim nabídl místo k sezení. Když se pohodlně usadili, omyl jim nohy a použitou vodou si pokropil hlavu. Pak jim nabídl pěkné šaty, květy a santálovou pastu, jak je zvykem při každém řádném uctívání. Všichni tři byli spokojeni s Akrúrovým jednáním. Potom se Akrúra poklonil před Krišnou a čelem se dotknul země. Položil si Krišnovy lotosové nohy do klína a začal je jemně masírovat. Z lásky ke Krišnovi se mu nahrnuly slzy do očí, neboť byl v Krišnově a Balarámově přítomnosti dokonale šťastný, a modlil se následujícím způsobem.

“Moji milí Krišno a Balarámo, je od Vás velice laskavé, že jste zabili Kansu a jeho společníky. Zachránili jste celou jaduovskou dynastii před obrovskou pohromou. Jaduovci budou vždy vzpomínat, jak jste osvobodili jejich velký rod. Moji milí Krišno a Balarámo, oba jste původní osobnost, ze které všechno vychází, původní příčina všech příčin. Máte nepochopitelnou energii a jste všudypřítomní. Kromě Vás neexistuje žádná příčina ani následek, hrubý ani jemný. Jste Nejvyšší Brahman, který je možné poznat studiem Véd. Díky Vaší nepochopitelné energii Vás můžeme vidět přímo před sebou. Tento vesmírný projev vytváříte svými vlastními silami a osobně do něho vstupujete. Stejně jako se pět hmotných prvků — země, voda, oheň, vzduch a nebe — vyskytuje ve všem, co je projevené v podobě různých těl, tak i Vy sami vstupujete do těchto různých těl, která jsou vytvořená Vaší energií. Vstupujete do každého těla jako individuální duše a jako nezávislá Nadduše.” V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že hmotné tělo je výtvorem Krišnovy nižší energie, že živé bytosti — individuální duše — jsou Jeho nedílné části a že Nadduše je Jeho lokalizované zastoupení. Hmotné tělo, živá bytost a Nadduše tvoří individuální živou bytost, ale původně jsou to různé energie jednoho Nejvyššího Pána.

Akrúra pokračoval: “V hmotném světě tvoříte celý projev, udržujete ho a ničíte vzájemným působením tří hmotných kvalit — dobra, vášně a nevědomosti. Vy však nejste do těchto hmotných kvalit zapletení, neboť Vaše svrchované poznání nemůže být nikdy zastřeno jako poznání individuální živé bytosti.”

Nejvyšší Pán vstupuje do hmotného vesmíru a v příslušnou dobu se stává příčinou stvoření, udržování a zničení, zatímco živá bytost, která je Jeho částí, vstupuje do hmotných prvků a je pro ni vytvořeno hmotné tělo. Rozdíl mezi živou bytostí a Pánem spočívá v tom, že živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána a může snadno podlehnout vzájemnému působení hmotných kvalit. Krišna, Parabrahman neboli Nejvyšší Brahman, má vždy úplné poznání, a takové dění Ho nemůže nikdy přemoci. Proto se Krišnovi říká Ačjuta, což znamená “ten, který nikdy nepoklesne”. Hmotné vlivy nikdy nepřekonají Krišnovo poznání Jeho duchovní totožnosti, zatímco nepatrné živé bytosti mají sklon zapomenout kvůli hmotným vlivům na svou duchovní totožnost. Individuální živé bytosti jsou věčně nedílnými částmi Boha, nepatrnými jiskrami původního ohně, Krišny. Stejně jako jiskry snadno vyhasnou, ale nikoliv planoucí oheň, tak i živé bytosti mohou být přemoženy hmotnými činnostmi, Krišnovi se to však nikdy nestane.

Akrúra pokračoval: “Méně inteligentní lidé se mylně domnívají, že Tvou transcendentální podobu stvořila hmotná energie. Taková myšlenka se však na Tebe vůbec nedá vztahovat. Ve skutečnosti jsi celý duchovní a mezi Tebou a Tvým tělem není rozdíl. Proto se nedá mluvit o tom, že bys mohl být podmíněný, nebo osvobozený. Jsi věčně osvobozený v každé životní situaci. Jak uvádí Bhagavad-gītā, jen hlupáci a darebáci Tě považují za obyčejného člověka. Myslet si, že jsi jeden z nás, podmíněný hmotnou přírodou, je omyl způsobený naším nedokonalým poznáním. Když se lidé odklánějí od původního poznání Véd, snaží se ztotožňovat obyčejné živé bytosti s Tebou, který se zjevuješ na Zemi ve své původní podobě, abys opětovně ustanovil skutečné poznání, že živé bytosti nejsou Nejvyšší Bůh a ani se Mu nevyrovnají. Můj milý Pane, jsi vždy na úrovni neznečištěného dobra (śuddha-sattva). Tvoje zjevení je nezbytné k obnovení pravého védského poznání, odporujícího ateistické filosofii, která se snaží prosadit, že Bůh a živá bytost jsou jedno a totéž. Můj milý Pane Krišno, tentokrát ses zjevil v domě Vasudévy jako jeho syn se svou úplnou expanzí, Šrí Balarámou. Tvým posláním je pobít všechny ateistické královské rody a zničit jejich nesmírnou vojenskou sílu. Sestoupil jsi, abys zmenšil břímě světa, a za tímto účelem jsi proslavil jaduovskou dynastii tím, že ses zjevil jako jeden z jejích členů.

Můj milý Pane, dnes jsi posvětil můj dům svou přítomností. Stal se ze mě nejšťastnější člověk na světě. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, kterého uctívají všichni polobozi, Pitové, králové, vládci a další živé bytosti a který je Nadduší všeho, přišel do mého domu. Voda z Jeho lotosových nohou očišťuje tři světy a On sám mě nyní laskavě navštívil. Kdo ve třech světech, kdo je skutečně učený, by nepřijal útočiště u Tvých lotosových nohou a neodevzdal se Ti? Kdo by mohl být tak pošetilý, že by se nechtěl stát Tvým oddaným, ačkoliv dobře ví, že nikdo nemůže být tak laskavý, jako jsi Ty ke svému oddanému? Ve všech védských písmech stojí, že jsi nejdražší přítel všech živých bytostí. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě: suhṛdaṁ sarva-bhūtānām. Jsi Nejvyšší Osobnost Božství a jsi dokonale schopný plnit přání svých oddaných. Jsi skutečný přítel všech. Přestože se dáváš svým oddaným, nikdy neztrácíš svou původní energii. Tvé energie neubývá ani nepřibývá.

Můj milý Pane, i pro velké mystické jógí a polobohy je velice obtížné zjistit, jaké jsou Tvé kroky, nebo se k Tobě přiblížit, a přesto jsi ze své bezpříčinné milosti svolil k návštěvě mého domu. Je to nejpříznivější okamžik v mé pouti hmotným světem. Jen Tvou milostí chápu, že můj dům, žena, děti a světský majetek jsou pouta k hmotné existenci. Prosím, přetni tento uzel a zachraň mě z tohoto zapletení s falešnou společností, přátelstvím a láskou.”

Pána Šrí Krišnu velice potěšila Akrúrova modlitba. S úsměvem, kterým okouzloval Akrúru čím dál víc, Pán odpověděl na jeho pokorný projev oddanosti následujícími sladkými slovy: “Můj milý Akrúro, navzdory tvojí pokoře tě považuji za výše postaveného, než jsem Já, na úrovni Mého otce, učitele a nejlepšího příznivce. Proto bych měl uctívat Já tebe, a jelikož jsi Můj strýc, patřím vždy pod tvoji ochranu. Přeji si, aby ses o Mě staral, protože jsem jedno z tvých dětí. Nehledě na tento synovský vztah, všichni by tě měli vždy uctívat, protože jsi vznešený oddaný. Každý, kdo si chce zajistit přízeň osudu, se musí uctivě klanět osobnostem, jako jsi ty, jenž jsi významnější než polobozi. Lidé uctívají polobohy, když požadují nějaký smyslový požitek, a polobozi dávají svým oddaným požehnání až poté, co od nich byli uctěni. Ale oddaný jako ty, Akrúro, je vždy připravený dávat lidem to největší požehnání. Světci či oddaní mohou dávat požehnání každému, zatímco polobozi jen těm, kdo je uctívají. Z poutního místa získá člověk prospěch jen tehdy, když ho navštíví, a uctívat nějakého poloboha znamená dlouho čekat, než se nám naše touha naplní, ale světci, jako jsi ty, Můj milý Akrúro, dovedou okamžitě splnit všechny touhy oddaného. Můj milý Akrúro, jsi Naším věčným přítelem a příznivcem. Vždy jsi připravený jednat pro Náš prospěch. Vydej se proto laskavě do Hastinápuru a zjisti, jak je postaráno o Pánduovce.”

Krišna chtěl vědět, jak se daří Pánduovým synům, protože v útlém věku ztratili otce. Jelikož je Krišna velice přátelský ke svým oddaným, chtěl o nich mít nějaké zprávy, a proto vyslal Akrúru do Hastinápuru, aby zjistil, jaká tam vládne situace. Krišna dále řekl: “Slyšel jsem, že po smrti krále Pándua se jeho mladí synové — Judhišthira, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva — i se svou ovdovělou matkou dostali do péče Dhritaráštry, který na ně má dohlížet jako opatrovník. Slyšel jsem však také, že Dhritaráštra je nejen slepý od narození, ale navíc je zaslepený náklonností ke svému krutému synovi Durjódhanovi. Pět Pánduovců jsou synové krále Pándua, ale Dhritaráštra vůči nim chová zášť, protože Durjódhana má své plány a cíle. Laskavě tam zajeď a zjisti, jak se Dhritaráštra k Pánduovcům chová. Na základě tvé zprávy se rozmyslím, jak jim pomoci.” Takto nařídil Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, Akrúrovi, aby se vypravil do Hastinápuru, a potom se společně s Balarámou a Uddhavou vrátil domů.