Tímto způsobem trávili Šrí Krišna a Jeho starší bratr Balaráma dětský věk zvaný kaumāra a pak vstoupili do věku paugaṇḍa, který trvá od šestého do desátého roku. V té době všichni pastevci po poradě došli k závěru, že chlapci starší pěti let dostanou na starost pasení krav. Takto pověřeni péčí o krávy procházeli Krišna a Balaráma křížem krážem Vrindávanem a očišťovali zemi otisky svých lotosových nohou.

Krišna v doprovodu pasáčků a Balarámy hnal krávy a hrál na flétnu ve vrindávanských lesích, které byly plné květů, zeleně a pastvin. Vrindávanský les byl posvěcený jako čistá mysl oddaného a plný včel, květů a ovoce. Zpívali tam ptáci a jezírka s čistou vodou poskytovala úlevu od únavy. Neustále tam vál příjemně vonící vánek, který osvěžoval mysl i tělo. Krišna se svými přáteli a Balarámou vstoupil do lesa, a když viděl, jak je tam krásně, z celého srdce se radoval z příjemné atmosféry. Viděl, jak se všechny stromy s čerstvými výhonky a obtěžkané ovocem, sklánějí k zemi, jako by Ho chtěly uvítat tím, že se dotknou Jeho lotosových nohou. Chování stromů, ovoce a květů Ho velice potěšilo a usmíval se, neboť pochopil jejich touhy.

Potom Krišna takto promluvil ke svému staršímu bratrovi Balarámovi: “Milý bratře, jsi nám všem nadřízený a polobozi uctívají Tvé lotosové nohy. Jen pohleď, jak se tyto stromy plné ovoce a květů klaní, aby Tvým lotosovým nohám vzdaly úctu. Zdá se, že se snaží dostat z temnoty, která je donutila přijmout podobu stromů. Stromy, které se narodí ve vrindávanské zemi, ve skutečnosti nejsou obyčejné živé bytosti. Ve svých minulých životech zastávaly neosobní názor a nyní byly umístěny do tohoto životního postavení bez možnosti pohybu. Zároveň však dostaly příležitost vidět Tě ve Vrindávanu a modlí se, aby prostřednictvím Tvé osobní společnosti udělaly další pokrok v duchovním životě.

Těla stromů obvykle dostávají živé bytosti podléhající kvalitě temnoty. Neosobní filosofové se nacházejí v této temnotě, ale mohou ji odstranit, pokud plně využijí Tvé přítomnosti. Myslím si, že včely, které kolem Tebe krouží, musely být v minulých životech Tvoji oddaní. Nemohou Tě opustit, protože není lepšího, laskavějšího Pána, než jsi Ty. Jsi svrchovaná a původní Osobnost Božství a tyto včely se snaží neustálým opěvováním šířit Tvoji slávu. Myslím, že některé z nich musely být velcí mudrci, Tvoji oddaní, a nyní se vydávají za včely, neboť se ani na okamžik nedokáží vzdát Tvojí společnosti. Můj milý bratře, jsi Nejvyšší Bůh hodný uctívání. Jen se podívej, jak před Tebou pávi tancují ve velké extázi. Jeleni, kteří se chovají jako gópí, Tě vítají se stejnou náklonností a kukačky hnízdící v tomto lese Tě vítají radostným, líbezným kukáním, protože chápou, že Tvůj příchod do jejich domova přináší štěstí. Tito obyvatelé Vrindávanu Tě opěvují, i když jsou to zvířata a stromy. Chtějí Tě přivítat, jak nejlépe dovedou, jak je u velkých duší obvyklé, když vítají jinou velkou duši ve svých domovech. Co se týče zdejší země, je velice zbožná a požehnaná, neboť její tělo značí otisky Tvých lotosových nohou.

Pro tyto obyvatele Vrindávanu je zcela přirozené, že takto vítají velkou osobnost, jako jsi Ty. I byliny, liány a další rostliny mají to štěstí, že se mohou dotýkat Tvých lotosových nohou. Tyto rostliny budou také slavné, neboť se nehty na svých rukou dotýkáš jejich výhonků. Kopce a řeky jsou nyní proslaveny tím, že se na ně díváš. A vradžské dívky, gópí, jsou nejslavnější, protože Tě přitahují svojí krásou a Ty je objímáš svými silnými pažemi.”

Tímto způsobem se Pán Krišna a Balaráma, pasoucí telátka a krávy na březích řeky Jamuny, těšili z obyvatel Vrindávanu ke své plné spokojenosti. Na některá místa Je doprovázeli Jejich přátelé. Chlapci zpívali, napodobovali bzučení včel a drželi se blízko Krišny a Balarámy, kteří měli na krku girlandy z lesních květů. Cestou chlapci někdy napodobovali kvákavé zvuky labutí na jezerech nebo před Krišnou tancovali jako pávi, které předtím viděli. Také Krišna hýbal krkem, a napodoboval tak tanec, čímž své přátele rozesmál.

Krávy, o které se Krišna staral, měly různá jména a Krišna je s láskou volal. Jakmile Ho uslyšely, okamžitě odpovídaly bučením a chlapcům se tato výměna vztahů nesmírně líbila. Všichni napodobovali hlasy různých ptáků, zvláště čakórů, pávů, kukaček a bháradvádžů. Někdy viděli, jak slabší zvířata utíkají ve strachu z řevu tygrů a lvů, a tehdy chlapci, i s Krišnou a Balarámou, z legrace utíkali s nimi. Když se cítili unaveni, posadili se a Balaráma si položil hlavu do klína některého z hochů, aby si odpočinul. Krišna okamžitě přiběhl a začal masírovat Balarámovi nohy. Jindy vzal Krišna palmový list a ovíval Balarámovo tělo, čímž vytvářel příjemný vánek, který zahnal Jeho únavu. Zatímco Balaráma odpočíval, jiní chlapci občas tančili nebo zpívali a jindy spolu zápasili nebo skákali. Když se takto bavili, Krišna se k nim okamžitě přidal; chytil je za ruce a radoval se z jejich společnosti, smál se a vychvaloval jejich činnosti. Když se Krišna unavil, využil kořenu velkého stromu nebo klína některého chlapce a lehnul si. Když odpočíval s pasáčkovým klínem nebo kořenem stromu místo polštáře, někteří z hochů Mu přišli masírovat nohy a jiní Ho ovívali vějířem z listů. Ti hoši, kteří uměli pěkně zpívat, Ho těšili sladkým zpěvem, a Krišnova únava tak rychle zmizela. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, o jehož nohy pečuje bohyně štěstí, expandoval svou vnitřní energii, aby vypadal jako vesnický chlapec, a sdílel společnost pasáčků jako jeden z nich. Ale navzdory tomu, že vypadal jako vesnický kluk, se naskytly situace, kdy prokázal, že je Nejvyšší Osobnost Božství. Někdy se lidé vydávají za Nejvyšší Osobnost Božství a podvádějí nevinné lidi, ale jediné, co dokáží, je podvádět; nedokáží projevit moc Boha.

Zatímco se Krišna takto věnoval svým transcendentálním zábavám, při kterých ve společnosti nejpožehnanějších pasáčků krav projevoval svou vnitřní energii, dostal další příležitost k tomu, aby předvedl své božské nadlidské síly. Jeho nejdůvěrnější přátelé Šrídámá, Subala a Stóka Krišna oslovili Krišnu a Balarámu s velkou láskou a náklonností: “Milý Balarámo, jsi velice mocný, máš nesmírně silné paže. Milý Krišno, Ty umíš skvěle zabíjet různé démony, kteří nás obtěžují. Víte, že nedaleko odsud je velký les jménem Tálavan, ve kterém roste mnoho palem obtěžkaných ovocem? Některé ovoce už spadlo na zem a jiné visí zralé na stromech. Je to nádherné místo, ale kvůli velkému démonovi Dhénukásurovi není jednoduché se tam dostat. Nikdo se nedokáže přiblížit ke stromům, aby to ovoce posbíral. Milý Krišno a Balarámo, ten démon tam pobývá v podobě osla a má kolem sebe ještě další démonské přátele ve stejných tělech. Všichni jsou velice silní, a proto je těžké se na to místo dostat. Milí bratři, Vy jediní dokážete ty démony zabít. Kromě Vás se tam nikdo nevydá ze strachu, že přijde o život. Ani zvířata tam nechodí a ptáci tam nehnízdí; všichni to místo opustili. Jediné, z čeho se můžeme těšit, je sladká vůně, která odtamtud přichází. Zdá se, že sladké ovoce, které tam visí na stromech a leží na zemi, doposud nikdo neochutnal. Milý Krišno, upřímně řečeno, ta sladká vůně nás velice láká. Milý Balarámo, chceš-li, pojďme tam a najezme se toho ovoce. Jeho vůni už je cítit všude. Copak Vy ji tu necítíte?”

Když Balaráma a Krišna vyslechli tuto žádost svých blízkých přátel, chtěli je potěšit, a s úsměvy na tvářích se v doprovodu všech kamarádů vydali k lesu. Hned jak do Tálavanu vstoupili, začal Balaráma třást stromy silou slona, a všechno zralé ovoce spadlo na zem. Jakmile démon Dhénukásura, který tam žil v podobě osla, uslyšel zvuk padajícího ovoce, rozběhl se rychle k Balarámovi. Otřásal přitom celou zemí, takže se stromy kymácely jako při zemětřesení. Démon se objevil před Balarámou a zadníma nohama Ho kopl do hrudi. Balaráma zpočátku nic neříkal a démon Ho kopl znovu s ještě větší zuřivostí. Tentokrát Balaráma okamžitě chytil osla jednou rukou za nohy, zatočil s ním nad hlavou a vyhodil ho do korun stromů. A jak s ním Balaráma točil ve vzduchu, démon přišel o život. Balaráma ho vyhodil na vrcholek nejvyšší palmy a démonovo tělo bylo tak těžké, že se palma skácela na další stromy a ještě několik jich vyvrátila. Stromy se kácely jeden za druhým a vypadalo to, jako by lesem letěl mocný hurikán. Taková ukázka neobyčejné síly není překvapivá, protože Balaráma je Osobnost Božství, Pán známý jako Ananta Šéša-nága, který drží všechny planety na kápích svých miliónů hlav. Udržuje celý vesmírný projev stejně, jako osnova a útek drží tkanou látku.

Poté, co Balaráma vyhodil démona na strom, se seběhli všichni Dhénukásurovi společníci a přátelé a s velkou silou zaútočili na Balarámu a Krišnu. Byli odhodláni pomstít smrt svého přítele. Krišna a Balaráma však chytali osly za zadní nohy a stejným způsobem s nimi točili ve vzduchu. Každého z nich zabili a vyhodili do korun stromů. Mrtvá těla oslů vytvořila neobvyklou podívanou. Vypadalo to, jako by se ve stromoví seskupily mraky různých barev. Jakmile se o této události doslechli polobozi, začali z vyšších planet shazovat na Krišnu a Balarámu déšť květů, tloukli do bubnů a přednášeli oddané modlitby.

Za několik dní po zabití Dhénukásury začali lidé chodit do lesa Tálavanu sbírat ovoce a zvířata se beze strachu vrátila a spásala měkkou trávu, která tam rostla. Pouhým nasloucháním či vyprávěním o těchto transcendentálních činnostech a zábavách Krišny a Balarámy může člověk nahromadit zbožné zásluhy.

Když Krišna a Balaráma vcházeli společně se svými přáteli do vesnice Vrindávanu, hráli na flétny a chlapci opěvovali Jejich neobyčejné činnosti v lese. Na Jejich tilakem ozdobených obličejích ulpíval prach, který zvířily krávy, a Krišna měl ve vlasech paví pero. On i Balaráma hráli na flétny a mladé gópí se radovaly, že vidí Krišnu vracet se domů. Všechny gópí ve Vrindávanu trápila Krišnova nepřítomnost. Celý den myslely na Krišnu v lese nebo na to, jak pase krávy na pastvinách. Když viděly, že se vrací, jejich úzkost okamžitě zmizela a dívaly se na Jeho obličej stejným způsobem, jako když včely krouží nad medem v lotosovém květu. Když Krišna vstupoval do vesnice, mladší gópí se usmívaly. Krišna hrál na flétnu a těšil se z jejich krásných usměvavých tváří.

Potom Krišnu a Balarámu přivítaly Jejich milující matky, Jašódá a Róhiní, které hned začaly s ohledem na daný čas plnit touhy svých milujících synů. Sloužily svým transcendentálním synům a zároveň Jim dávaly požehnání. Staraly se o své děti tak, že Je umyly a velice pěkně oblékly. Krišna dostal žluté šaty a Balaráma modré a dále na sobě měli různé ozdoby a květinové girlandy. Poté, co z Nich spadla únava z celodenní práce na pastvinách, vypadali svěže a velice krásně.

Jejich matky Jim předložily lahodná jídla a Oni všechno s chutí snědli. Po jídle Je uložily do čisté postele a začaly zpívat různé písně o Jejich činnostech. Jakmile si lehli, rychle usnuli. Takto se Krišna a Balaráma těšili ze života ve Vrindávanu jako pasáčkové krav.

Někdy Krišna chodíval se svými přáteli a Balarámou, jindy pouze s přáteli k Jamuně pást krávy. Pomalu přišlo léto a jednoho dne, když byli venku na louce, dostali chlapci a krávy velkou žízeň a začali pít vodu z Jamuny. Řeku však otrávil svým jedem velký had jménem Kálija.

Jelikož voda byla velice jedovatá, zapůsobila na chlapce a krávy okamžitě po napití. Náhle padli k zemi, jako by byli mrtví. Krišna, který je životem všeho živého, na ně upřel svůj milostivý pohled a všichni chlapci i krávy se probrali z bezvědomí a překvapeně hleděli jeden na druhého. Pochopili, že po napití vody zemřeli a že je Krišnův milostivý pohled přivedl zpátky k životu. V duchu tedy děkovali mystické síle Krišny, který je známý jako Jógéšvara, Pán všech mystických jógích.