Osmi verz

Text 8

Besedilo

Verš

tan-nāma-rūpa-caritādi-sukīrtanānu-
smṛtyoḥ krameṇa rasanā-manasī niyojya
tiṣṭhan vraje tad-anurāgi-janānugāmī
kālaṁ nayed akhilam ity upadeśa-sāram

Synonyms

Synonyma

tat — Gospoda Kṛṣṇe; nāma — svetem imenu; rūpa — podobi; carita-ādi — značaju, zabavah in tako naprej; su-kīrtana — s pogovori ali pozornim petjem o; anusmṛtyoḥ — in spominjanjem; krameṇa — postopoma; rasanā — jezik; manasī — in um; niyojya — zaposli; tiṣṭhan — prebiva; vraje — v Vraji; tat — na Gospoda Kṛṣṇo; anurāgi — navezanih; jana — ljudi; anugāmī — z ravnanjem po zgledu; kālam — čas; nayet — mora izkoristiti; akhilam — popolnoma; iti — tako; upadeśa — nasvetov ali napotkov; sāram — bistvo.

tat — Pána Kṛṣṇy; nāma — svaté jméno; rúpa — podoba; carita-ādi — povaha, zábavy a tak dále; su-kīrtana — pěkným opěvováním nebo diskuzí; anusmṛtyoḥ — a vzpomínáním; krameṇa — postupně; rasanā — jazyk; manasī — a mysl; niyojya — zaměstnávající; tiṣṭhan — sídlící; vraje — ve Vraji; tat — Pánu Kṛṣṇovi; anurāgi — připoután; jana — osoby; anugāmī — následuje; kālam — čas; nayet — měl by využít; akhilam — zcela; iti — tak; upadeśa — rady nebo pokynu; sāram — tresť.

Translation

Překlad

Bistvo vseh napotkov je, da moramo ves čas – štiriindvajset ur na dan – izkoristiti tako, da pozorno opevamo Gospodovo božansko ime, transcendentalno podobo, lastnosti in večne zabave ter se jih spominjamo in s tem postopoma zaposlimo jezik in misli. Tako moramo prebivati v Vraji (Goloki Vṛndāvana-dhāmi) in pod vodstvom bhakt služiti Kṛṣṇi. Ravnati se moramo po zgledu Gospodovih ljubljenih bhakt, ki Mu z globoko privrženostjo vdano služijo.

Trestí všech rad je, že člověk by měl využít všeho svého času – dvaceti čtyř hodin denně – k pěknému opěvování a připomínání si Pánova božského jména, transcendentální podoby, vlastností a věčných zábav a postupně tím zaměstnat jazyk a mysl. Tímto způsobem by měl sídlit ve Vraji (Goloce Vṛndāvan dhāmu) a sloužit Kṛṣṇovi pod vedením oddaných. Měl by následovat ve stopách milovaných oddaných Pána, kteří jsou hluboce připoutáni k Jeho oddané službě.

Purport

Význam

KOMENTAR: Um je lahko naš sovražnik ali prijatelj, zato ga moramo vzgojiti tako, da se spoprijatelji z nami. Gibanje za zavest Kṛṣṇe je še posebej namenjeno temu, da um izurimo v nenehnem služenju Kṛṣṇi. Naše misli prežema na stotine in tisoče vtisov ne samo iz tega, ampak tudi neštetih prejšnjih življenj. Ti vtisi se včasih prepletejo in ustvarijo nasprotujoče si predstave. Tako lahko delovanje uma postane nevarno za pogojeno dušo. Študenti psihologije poznajo različne duševne spremembe. Bhagavad-gītā (8.6) pravi:

Jelikož mysl může být naším přítelem nebo nepřítelem, musíme ji vycvičit, aby se stala naším přítelem. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je zvláště určeno ke cvičení mysli, aby se neustále věnovala činnostem určeným pro Kṛṣṇu. Mysl obsahuje stovky a tisíce dojmů nejen z tohoto, ale i z mnoha minulých životů. Tyto dojmy se někdy prolínají a vytvářejí protichůdné obrazy. Takto může být mysl pro podmíněnou duši nebezpečná. Studenti psychologie si jsou vědomi různých psychologických změn mysli. V Bhagavad-gītě (8.6) je řečeno:

yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ
tyajaty ante kalevaram
taṁ taṁ evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ

»Človek brez dvoma doseže takšno stanje bivanja, kakršnega ima v mislih, ko zapusti telo.«

„Ó synu Kuntī, každý naprosto jistě dosáhne právě toho stavu bytí, na který vzpomíná, když opouští své tělo.“

Ob smrti si živo bitje z umom in razumom ustvari subtilno obliko določenega telesa za naslednje življenje. Če takrat pomisli na kaj neprimernega, se rodi skladno s tem. Če pa mu uspe misliti na Kṛṣṇo, lahko odide v duhovni svet, na Goloko Vṛndāvano. Selitev iz telesa v telo je zelo subtilna, zato Śrīla Rūpa Gosvāmī svetuje bhaktam, naj um usposobijo tako, da se ne bodo mogli spominjati ničesar drugega razen Kṛṣṇe. Jezik pa bi morali izuriti, da bi govoril le o Kṛṣṇi in okušal samo kṛṣṇa-prasādo. Śrīla Rūpa Gosvāmī nam svetuje tudi to: tiṣṭhan vraje – živeti morate v Vṛndāvani oziroma kjer koli v Vraja-bhūmi. To območje naj bi merilo štiriinosemdeset kroś. Ena krośa znaša približno tri kvadratne kilometre. Ko Vṛndāvano sprejmemo za dom, se moramo tam zateči k naprednemu bhakti. Tako naj bi zmeraj mislili na Kṛṣṇo in Njegove zabave. Śrīla Rūpa Gosvāmī to podrobneje pojasnjuje v Bhakti-rasāmṛta-sindhuju (1.2.294):

V okamžiku smrti vytvářejí mysl a inteligence živé bytosti jemnou podobu určitého druhu těla pro příští život. Když mysl najednou pomyslí na něco nepříliš pěkného, čeká člověka odpovídající zrození v příštím životě. Dokáže-li naproti tomu myslet v okamžiku smrti na Kṛṣṇu, může být přenesen do duchovního světa, Goloky Vṛndāvanu. Proces převtělování je velmi jemný, a Śrīla Rūpa Gosvāmī proto radí oddaným, aby cvičili svou mysl, aby nemysleli na nic jiného než na Kṛṣṇu. Jazyk by měli podobně cvičit, aby hovořil jen o Kṛṣṇovi a jedl pouze kṛṣṇa-prasādam. Śrīla Rūpa Gosvāmī dále radí, tiṣṭhan vraje: oddaný by měl žít ve Vṛndāvanu nebo v nějaké části Vrajabhūmi. Vrajabhūmi neboli vṛndāvanská země má rozlohu osmdesát čtyři kroś. Krośa odpovídá pěti čtverečním kilometrům. Když se člověk usadí ve Vṛndāvanu, měl by se uchýlit k pokročilému oddanému. Neustále by tak měl myslet na Kṛṣṇu a Jeho zábavy. Śrīla Rūpa Gosvāmī to dále objasňuje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.294):

kṛṣṇaṁ smaran janaṁ cāsya
preṣṭhaṁ nija-samīhitam
tat-tat-kathā-rataś cāsau
kuryād vāsaṁ vraje sadā

»Bhakta mora vedno prebivati na duhovnem območju Vraje in ves čas razmišljati o Śrī Kṛṣṇi in Njegovih ljubljenih družabnikih, kṛṣṇaṁ smaran janaṁ cāsya preṣṭham. Z ravnanjem po njihovem zgledu in pod njihovim nenehnim vodstvom lahko začuti gorečo željo po služenju Vsevišnji Božanski Osebnosti.«

„Oddaný by měl vždy sídlit v transcendentální oblasti Vraji a neustále se věnovat kṛṣṇaṁ smaran janaṁ cāsya preṣṭham, vzpomínání na Śrī Kṛṣṇu a Jeho milované společníky. Následováním ve stopách těchto společníků a pod jejich věčným vedením získá silnou touhu sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství.“

Śrīla Rūpa Gosvāmī v Bhakti-rasāmṛta-sindhuju (1.2.295) pravi tudi:

Šríla Rúpa Gósvámí uvádí v Bhakti-rasámrta-sindhu (1.2.295):

sevā sādhaka-rūpeṇa
siddha-rūpeṇa cātra hi
tad-bhāva-lipsunā kāryā
vraja-lokānusārataḥ

»Bhakta mora na duhovnem območju Vraje (Vraja-dhāme) služiti Vsevišnjemu Gospodu Śrī Kṛṣṇi s podobnimi čustvi, kot jih imajo Njegovi družabniki. Sprejeti mora vodstvo določenega Kṛṣṇovega družabnika in iti po njegovih stopinjah. Tako lahko ravna na stopnji sādhane (duhovne prakse v pogojenem stanju) in stopnji sādhye (spoznanja Boga), ko je siddha-puruṣa oziroma duhovno popolna duša.«

„V transcendentální oblasti Vraji (Vraja-dhāmu) by měl člověk sloužit Nejvyššímu Pánu, Śrī Kṛṣṇovi, s podobným cítěním jako Jeho společníci, uchýlit se pod přímé vedení určitého společníka Kṛṣṇy a následovat v jeho stopách. Tato metoda platí jak pro stádium sādhany (duchovních praktik prováděných ve stavu spoutanosti), tak pro stádium sādhyi (realizace Boha), kdy je osoba siddha-puruṣa neboli duchovně dokonalá duše.“

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura je ta verz pojasnil takole: »Kdor še nima prave želje po zavesti Kṛṣṇe, mora opustiti vse materialne namene in izuriti um z upoštevanjem stopnjujočih se predpisanih načel, tako da opeva Kṛṣṇo, Njegovo ime, podobo, lastnosti, zabave in drugo ter se jih spominja. Ko bo razvil okus za to, naj poskusi živeti v Vṛndāvani in se pod vodstvom in zaščito izkušenega bhakte neprenehoma spominjati Kṛṣṇovega imena, slave, zabav in lastnosti. To je bistvo vseh napotkov o poglabljanju vdanega služenja Gospodu.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura tento verš komentoval: „Ten, kdo ještě nevyvinul zájem o vědomí Kṛṣṇy, by se měl vzdát všech hmotných motivů a cvičit svoji mysl dodržováním usměrňujících zásad, jmenovitě opěvováním Kṛṣṇy a vzpomínáním na Něho, Jeho jméno, podobu, vlastnosti, zábavy a tak dále. Když v nich získá zálibu, měl by se snažit žít ve Vṛndāvanu a trávit čas neustálým vzpomínáním na Kṛṣṇovo jméno, slávu, zábavy a vlastnosti pod vedením a ochranou zkušeného oddaného. To je podstata všech pokynů týkajících se rozvíjení oddané služby.

Na začetni ravni moramo ves čas poslušati kṛṣṇa-kathā. Ta stopnja je śravaṇa-daśā. Z nenehnim poslušanjem petja Kṛṣṇovega transcendentalnega svetega imena in opisov Njegove duhovne podobe, lastnosti in zabav lahko dosežemo stopnjo sprejemanja, ki se imenuje varaṇa-daśā. Takrat se navežemo na poslušanje kṛṣṇa-kathā. Če sveto ime pojemo v zanosu, pa se dvignemo na stopnjo spominjanja, ki ji pravimo smaraṇāvasthā. Pet delov stopnjujoče se kṛṣṇa-smaraṇe je občasno spominjanje, zatopljenost, meditacija, nenehno spominjanje in zanos. Sprva na Kṛṣṇo mislimo v presledkih, pozneje pa nepretrgano. Potem se Ga začnemo zbrano spominjati, čemur pravimo meditacija. Še bolj poglobljena in stalna meditacija pa je anusmṛti. Duša lahko z nepretrgano anusmṛti doseže stopnjo samādhija, duhovnega zanosa. Po popolnem razvoju smaraṇa-daśe oziroma samādhija pa spozna svoj izvorni položaj. Takrat popolnoma razume svoj večni odnos s Kṛṣṇo. To je sampatti-daśā, življenjska popolnost.

Na počáteční úrovni by měl neustále naslouchat kṛṣṇa-kathā. Říká se tomu śravaṇa-daśā, stádium naslouchání. Neustálým nasloucháním transcendentálnímu svatému jménu Kṛṣṇy a vyprávění o Jeho transcendentální podobě, vlastnostech a zábavách může dosáhnout úrovně přijetí nazvané varaṇa-daśā. Když dosáhne této úrovně, začne ho poutat naslouchání kṛṣṇa-kathā. Je-li schopen zpívat v extázi, dosáhne úrovně smaraṇāvasthā, úrovně vzpomínání. Vzpomínání, pohroužení, meditace, neustálá meditace a tranz je pět fází, ze kterých se skládá postupně se rozvíjející kṛṣṇa-smaraṇa. Zpočátku může být vzpomínání na Kṛṣṇu občas přerušeno, ale později zůstává nepřerušeno. Je-li nepřerušeno, soustředí se a nazývá se meditace. Když se meditace rozvine a začne být trvalá, nazývá se anusmṛti. Nepřerušovanou a neustálou anusmṛti se oddaný dostane do stavu samādhi neboli duchovního tranzu. Když se smaraṇa-daśā neboli samādhi plně vyvine, duše dospěje k porozumění svého původního přirozeného postavení. V tom okamžiku může dokonale a jasně porozumět svému věčnému vztahu s Kṛṣṇou. To se nazývá sampatti-daśā, dokonalost života.

Caitanya-caritāmṛta začetnikom svetuje, naj se odrečejo vsem sebičnim željam in se po smernicah svetih spisov posvetijo predpisanemu vdanemu služenju Kṛṣṇi. Tako se lahko postopoma navežejo na Kṛṣṇovo ime, slavo, podobo, lastnosti in drugo. Potem bodo tudi brez upoštevanja predpisanih načel čisto naravno služili Kṛṣṇovim lotosovim stopalom. Ta stopnja se imenuje rāga-bhakti, vdano služenje s spontano ljubeznijo. Takrat gre bhakta lahko po stopinjah katerega od Kṛṣṇovih večnih družabnikov iz Vṛndāvane. To je rāgānuga-bhakti oziroma spontano vdano služenje Kṛṣṇi. Tako Mu lahko služimo v śānta-rasi, ko bi bili radi kot Njegove krave, palica, flavta v Njegovih rokah ali pa cvetje okoli Njegovega vratu. V dāsya-rasi gremo po stopinjah Kṛṣṇovih služabnikov, kot so Citraka, Patraka ali Raktaka. V prijateljski sakhya-rasi lahko postanemo Njegovi prijatelji, tako kot Baladeva, Śrīdāmā ali Sudāmā. V vātsalya-rasi, v kateri se izraža starševska ljubezen, smo lahko kot mahārāja Nanda ali Yaśodā. V mādhurya-rasi, ljubezenskem odnosu, pa lahko postanemo kot Śrīmatī Rādhārāṇī ali Njene prijateljice, na primer Lalitā, in Njene služabnice (mañjarī), kot sta Rūpa in Rati. To je bistvo vseh napotkov o vdanem služenju Kṛṣṇi.«

Caitanya-caritāmṛta radí začátečníkům vzdát se všech druhů motivovaných žádostí a jednoduše se věnovat usměrněné oddané službě Pánu podle příkazů písem. Tímto způsobem může začátečník postupně vyvinout pouto ke Kṛṣṇovu jménu, slávě, podobě, vlastnostem a tak dále. Když toto pouto vyvinul, může sloužit lotosovým nohám Kṛṣṇy spontánně, i bez dodržování usměrňujících zásad. Tato úroveň se nazývá rāga-bhakti neboli oddaná služba na úrovni spontánní lásky. Na této úrovni může oddaný následovat ve stopách jednoho z věčných společníků Kṛṣṇy ve Vṛndāvanu. Tomu se říká rāgānuga-bhakti. Rāgānuga-bhakti neboli spontání oddaná služba se může provádět ve vztahu śānta-rasa, kdy oddaný touží sloužit Kṛṣṇovi jako kráva, jako hůlka či flétna v Jeho ruce nebo jako květy kolem Kṛṣṇova krku. Ve vztahu dāsya-rasa následuje ve stopách služebníků jako Citraka, Patraka nebo Raktaka. V přátelském vztahu sakhya-rasa je možné stát se přítelem jako Baladeva, Śrīdāmā nebo Sudāmā. Vātsalya-rasa se vyznačuje rodičovskou náklonností a oddaný může být jako Nanda Mahārāja a Yaśodā a v mādhurya-rase, která se vyznačuje mileneckou láskou, může být jako Śrīmatī Rādhārāṇī nebo Její přítelkyně jako Lalitā a Její služebnice (mañjarī) jako Rūpa a Rati. To je podstata všech pokynů týkajících se oddané služby.“