Deseta mantra
Mantra desátá
Besedilo
Verš
nyad āhur avidyayā
iti śuśruma dhīrāṇāṁ
ye nas tad vicacakṣire
nyad āhur avidyayā
iti śuśruma dhīrāṇāṁ
ye nas tad vicacakṣire
Synonyms
Synonyma
anyat — drugačen; eva — vsekakor; āhuḥ — je rečeno; vidyayā — z negovanjem znanja; anyat — drugačen; āhuḥ — je rečeno; avidyayā — z negovanjem nevednosti; iti — tako; śuśruma — sem slišal; dhīrāṇām — od razsodnih; ye — ki; naḥ — nam; tat — to; vicacakṣire — pojasnili.
Translation
Překlad
Modri so nam pojasnili, da nekaj dosežemo z razvijanjem znanja, drugo pa z negovanjem nevednosti.
Moudří lidé vysvětlili, že rozvíjením poznání se dosáhne jiného výsledku než rozvíjením nevědomosti.
Purport
Význam
Bhagavad-gītā (13.8–12) nam v trinajstem poglavju svetuje, naj znanje negujemo takole:
Podle pokynů Bhagavad-gíty (13.8-12) se poznání má rozvíjet tímto způsobem:
(1) Postati bi morali plemeniti in se naučiti drugim izkazovati primerno spoštovanje.
1. Člověk se má stát opravdovým džentlmenem a naučit se náležitě respektovat ostatní.
(2) Ne bi se smeli izdajati za pobožnega človeka samo zato, da bi si pridobili ugled.
2. Nemá se vydávat za zbožného jen pro slávu a jméno.
(3) Drugim ne bi smeli povzročati trpljenja ne v mislih, ne v besedah, ne v dejanjih.
3. Nemá způsobovat druhým utrpení svým tělem, myšlenkami ani slovy.
(4) Naučiti bi se morali potrpežljivosti, tudi če nas drugi izzivajo.
4. Má se naučit být k ostatním shovívavý a trpělivý, i když je jimi provokován.
(5) Neodkritosrčnosti v odnosih z drugimi bi se morali izogibati.
5. Má se naučit vyvarovat se obojakosti ve styku s ostatními.
(6) Poiskati bi morali verodostojnega duhovnega učitelja, ki nas lahko postopoma privede do stopnje duhovnega spoznanja, se mu predati, mu služiti in postavljati ustrezna vprašanja.
6. Má vyhledat pravého duchovního mistra, áčárju, pod jehož vedením může postupně dosáhnout stádia duchovní realizace. Musí se mu podřídit, prokazovat mu služby a klást mu závažné otázky.
(7) Da bi dosegli samospoznanje, se moramo držati načel, ki jih predpisujejo razodeti sveti spisi.
7. Aby dosáhl stádia seberealizace, musí se řídit zásadami a předpisy, jež jsou stanoveny ve zjevených spisech.
(8) Odločno moramo hoditi po poti, začrtani v svetih spisih.
8. Zásady zjevených písem v něm musí být pevně zakotveny.
(9) Povsem se moramo vzdržati vsega, kar nam škoduje na poti samospoznavanja.
9. Má se zcela zdržet činností, jež škodí seberealizaci.
(10) Ne bi smeli sprejeti več, kot potrebujemo za vzdrževanje telesa.
10. Nemá přijímat více než potřebuje k udržování těla.
(11) Ne bi se smeli zmotno enačiti z grobim snovnim telesom in si domišljati, da nam tisti, ki so povezani s tem telesom, pripadajo.
11. Nemá se mylně ztotožňovat se svým hrubým hmotným tělem, ani pokládat za blízké ty, kdo jsou s jeho tělem spřízněni.
(12) Ves čas bi se morali zavedati, da bomo morali izkušati trpljenje ponavljajočih se rojstev, starosti, bolezni in smrti, vse dokler bomo imeli materialno telo. Ni se smiselno ukvarjati z načrtovanjem, kako se rešiti težav, ki doletevajo telo. Najbolje je poiskati način za obuditev svojega duhovnega jaza.
12. Má si stále být vědom toho, že dokud má hmotné tělo, je vystaven utrpení opakovaného rození, stáří, nemoci a smrti a nemá smysl dělat si plány, jak se jim vyhnout. Nejlepší věcí, kterou může člověk udělat, je najít způsob, jak by mohl znovu nabýt své duchovní totožnosti.
(13) Ne bi se smeli navezovati na več, kot potrebujemo za duhovno napredovanje.
13. Má se upnout pouze k životním potřebám, které jsou nezbytné k dosažení duchovního pokroku.
(14) Na ženo, otroke in dom se ne bi smeli navezati bolj, kot to predpisujejo razodeti sveti spisi.
14. Nemá se upnout ke své ženě, dětem a domovu více, než přikazují zjevené spisy.
(15) Ne bi se smeli veseliti ali žalostiti, kadar doživimo kaj prijetnega ali neprijetnega, temveč bi se morali zavedati, da se ti občutki porajajo v umu.
15. Nemá se radovat ani rmoutit kvůli vytouženým nebo nežádaným věcem, vytvořeným jeho myslí.
(16) Postati bi morali čisti bhakte Božanske Osebnosti Śrī Kṛṣṇe in Mu služiti s polno pozornostjo.
16. Má se stát čistým oddaným Šrí Kršny, Osobnosti Božství, a sloužit Mu se zanícenou pozorností.
(17) Vzljubiti bi morali življenje v samotnem in mirnem okolju, ugodnem za duhovni razvoj. Izogibati pa bi se morali gosto naseljenih krajev, kjer se zbirajo brezbožni ljudje.
17. Má v sobě vypěstovat zalíbení v osamělých místech s tichou a pokojnou atmosférou, jež prospívá duchovní kultuře a vyhýbat se přeplněným místům, kde se shromažďují neoddaní.
(18) Postati bi morali znanstvenik oziroma filozof in raziskovati duhovno znanje, zavedajoč se, da je le to trajno, medtem ko se materialno znanje konča s smrtjo telesa.
18. Má se stát vědcem nebo filozofem, bádat v oblasti duchovního poznání a být si vědom toho, že duchovní poznání je trvalé, kdežto poznání materiální končí smrtí těla.
Teh osemnajst postavk sestavlja postopno pot razvijanja pravega znanja. Vsi drugi postopki so opredeljeni kot nevednost. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura, veliki ācārya, je trdil, da so vse oblike materialnega znanja samo zunanji izraz slepilne energije in da z njihovim negovanjem še nismo boljši od osla. Enako uči Śrī Īśopaniṣad. Z napredkom materialnega znanja se sodobni človek samo spreminja v osla. Nekateri materialistični politiki v duhovni preobleki obsojajo sodobno civilizacijo, da je satanska, na žalost pa se ne zmenijo za negovanje pravega znanja, kot ga opisuje Bhagavad-gītā. Peklenskih okoliščin tako ne morejo spremeniti.
Těchto osmnáct bodů dohromady tvoří proces vývoje skutečného poznání. Všechny ostatní metody kromě této se mohou zařadit do kategorie nevědomosti. Velký áčárja Šríla Bhaktivinóda Thákura zastával názor, že všechny formy materiálního poznání jsou pouze povrchní podoby iluzorní energie, a ti, kdo je rozvíjejí, nejsou lepší než oslové. Tento princip nacházíme ve Šrí Íšópanišadě. Rozvojem materiálního poznání se moderní člověk prostě proměňuje v osla. Někteří materialističtí politikové odsuzují pod rouchem duchovna současnou civilizaci jako pekelnou, ale naneštěstí opomíjejí rozvíjení skutečného poznání, které popisuje Bhagavad-gítá. Proto nemohou pekelnou situaci změnit.
V sodobni družbi celo otrok misli, da je samostojen in da mu ni treba izkazovati spoštovanja starejšim. Ker naše visoko šolstvo podaja napačno znanje, mladi po vsem svetu odraslim povzročajo preglavice. Zato nas Śrī Īśopaniṣad zelo resno opozarja, da nas negovanje nevednosti vodi v drugo smer kot pot znanja. Univerze so tako rekoč samo središča nevednosti. Posledica tega je, da znanstveniki odkrivajo smrtonosna orožja, da bi z njimi uničili druge države. Dandanašnjih študentov ne poučujejo o brahmacaryi (spolno vzdržnem študentskem življenju), niti ti nimajo vere v odredbe svetih spisov. Verskih načel ne poučujejo, da bi kdo živel po njih, temveč samo za lastni ugled. Sovraštvo zato ni prisotno le na družbenem in političnem področju, ampak tudi na verskem.
V moderní společnosti se již i chlapec považuje za soběstačného, a proto neprojevuje žádnou úctu ke starším lidem. Díky nesprávnému typu vzdělání, který poskytují naše univerzity, působí chlapci na celém světě starším lidem starosti. Proto nás Šrí Íšópanišad velmi důrazně upozorňuje, že rozvíjení nevědomosti je něco jiného než rozvíjení poznání. Dá se říci, že univerzity jsou pouhými středisky nevědomosti, a důsledkem toho je, že se vědci pilně zabývají vynalézáním smrtonosných zbraní, které mohou vyhladit jiné národy. Dnešní vysokoškolští studenti se nedovídají o usměrňujících zásadách brahmacarya, ani o duchovním životě a nevěří ani příkazům písem. Náboženským zásadám se učí pro osobní slávu a jméno a ne proto, aby se jimi řídili prakticky. Tak vznikají nesváry nejen v oblasti společenské a politické, ale také v oblasti náboženské.
Nacionalizem se je na raznih koncih sveta razvil zato, ker so množice gojile nevednost. Nihče ne pomisli, da je neznatna zemlja samo kepa snovi, ki skupaj z drugimi kosi leti po brezmejnem vesolju. V primerjavi z vesoljnim prostranstvom so ti kosi snovi kot prah v zraku. Ker je Bog kepe snovi po Svoji dobroti ustvaril same po sebi popolne, so te povsem opremljene za vesoljsko plovbo. Naši astronavti so morda zelo ponosni na to, da upravljajo z vesoljskimi ladjami, ne razmišljajo pa o tem, kdo je vrhovni upravljavec velikanskih vesoljskih ladij, planetov.
Vzestup nacionalismu v různých částech světa má svůj počátek v tom, že lidé rozvíjejí nevědomost. Nevědí, že tato malá zeměkoule je pouze kusem hmoty, která se spolu s ostatními kusy hmoty vznáší v nesmírném hmotném prostoru. Ve srovnání s nekonečným vesmírem jsou tyto kusy hmoty jako částečky prachu ve vzduchu. Protože Bůh ve své dobrotě učinil tyto kusy hmoty samy o sobě úplnými, jsou dokonale vybaveny k tomu, aby se mohly vznášet ve vzduchu. Řidiči našich kosmických lodí jsou jistě velmi pyšní na své výkony, ale neberou v úvahu nejvyššího řidiče větších, gigantičtějších kosmických lodí, zvaných planety.
Obstaja nešteto sonc in planetnih sistemov. Neznatna bitjeca, ki smo neskončno majhni Gospodovi delci, skušamo vladati brezmejnim planetom. Tako se vedno znova rojevamo in umiramo, starost in smrt pa nam večinoma izjalovita vse načrte. Človeška življenjska doba traja približno sto let, postopoma pa se bo zmanjšala na dvajset ali trideset let. Zaslepljeni ljudje so si zaradi negovanja nevednosti na teh planetih ustvarili svoje države, da bi lahko v teh nekaj letih kar najučinkoviteje čutno uživali. Taki nevedneži si zadajajo povsem nemogočo nalogo, da bi med državami začrtali popolne meje. Pa vendar si zaradi te namere narodi zadajajo trpljenje. Države več kot petdeset odstotkov sredstev namenijo obrambi in jih tako nekoristno zapravijo. Nihče se ne zmeni za negovanje pravega znanja, zaslepljeni ljudje pa so kljub temu ponosni, misleč, da so materialno in duhovno napredni.
Existuje nespočetné množství sluncí a oběžnicových soustav. Jakožto nesmírně malé částečky Nejvyššího Pána se my, nepatrní tvorové, pokoušíme ovládnout tyto nesčetné planety. Následkem toho se znovu a znovu rodíme a většinou nás souží stáří a nemoci. Délka lidského života je přibližně sto let, ale postupně se bude snižovat až na dvacet nebo třicet let. V důsledku rozvíjení nevědomosti vytvořili pošetilci na těchto planetách nacionalismus, aby si během těch několika mála let mohli zaopatřit co nejvíce smyslových požitků. Tito pošetilci sestavují plány, jak co nejvíce zvelebit ohraničený kus země, což je nesmírně směšné. Má to za následek, že každý národ se stal zdrojem obav jiného národa. Přes padesát procent energie každého národa se vynakládá na obranná opatření a přichází tudíž nazmar. Lidé jsou neprávem pyšni na pokroky v materiálním i duchovním poznání a o rozvíjení skutečného poznání se přitom nikdo nestará.
Śrī Īśopaniṣad nas svari pred lažno izobrazbo, Bhagavad-gītā pa nas poučuje, kako razviti pravo znanje. Ta mantra pravi, da moramo vidyo (znanje) sprejeti od dhīre oziroma tistega, ki ga materialna slepila ne vznemirjajo. Nihče ne more postati tak brez popolnega duhovnega spoznanja, saj le takrat po ničemer ne hrepeni in za ničimer ne žaluje. Dhīra se zaveda, da sta telo in um, ki si ju je v stiku z materijo naključno pridobil, le tuji prvini – zato iz slabe kupčije skuša potegniti kar največ.
Šrí Íšópanišad nás varuje před tímto nesprávným druhem vzdělání a Bhagavad-gítá nás poučuje, jak pravé poznání rozvíjet. Tato mantra naznačuje, že poznání (vidyā) nám musí přinést dhīra. Dhíra znamená doslova nerozrušený—nerozrušený hmotnou iluzí. Nerozrušený může být pouze ten, kdo je duchovně dokonale realizovaný. Dokonale duchovně realizovaný člověk po ničem netouží a pro nic neběduje. Dhíra chápe, že hmotné tělo a mysl, které dostal zcela náhodou následkem styku s hmotou, jsou pouze cizí prvky a nic jiného, a proto se jednoduše snaží vytěžit ze špatné situace to nejlepší.
Za duhovno bitje sta takšno telo in um slaba kupčija. Naravno okolje za živo bitje je živi, duhovni svet, materialni svet pa je mrtev. Vse dokler žive duhovne iskre ravnajo z mrtvimi kosi snovi, se mrtvi materialni svet zdi živ. V resnici pa svet poganjajo žive duše, delci vrhovnega živega bitja. Dhīre so se teh dejstev naučili od višjih avtoritet, z življenjem po predpisanih načelih pa so si pridobili tudi globlje razumevanje.
Hmotné tělo a mysl jsou pro duchovní živou bytost břemenem. Pravé pole působnosti živé bytosti leží v živém světě, zatímco tento hmotný svět je mrtvý. Dokud živé duchovní jiskry manipulují mrtvými kusy hmoty, jeví se mrtvý svět jako živý. Ve skutečnosti hýbají světem živé duše, nedílné částečky Nejvyšší Živé Bytosti. Dhíra je ten, kdo poznal všechna tato fakta nasloucháním od vyšších autorit a realizoval je následováním usměrňujících zásad.
Da bi lahko zaživeli po predpisanih načelih, se moramo zateči k verodostojnemu duhovnemu učitelju, saj transcendentalni nauk in predpisana načela sestopajo z učitelja na učenca. Takega znanja ne moremo dobiti po srečnem naključju v izobraževalnem sistemu, ki goji nevednost. Dhīra postanemo samo s ponižnim poslušanjem verodostojnega duhovnega učitelja. Arjuna, na primer, je postal dhīra s ponižnim poslušanjem Gospoda Kṛṣṇe, same Božanske Osebnosti. Popoln učenec mora torej biti tak kot Arjuna, duhovni učitelj pa kot sam Gospod. To je pot sprejemanja vidye (znanja) od dhīre (tistega, ki ni vznemirjen).
Chce-li člověk následovat usměrňující zásady, musí vyhledat pravého duchovního mistra. Transcendentální poselství přichází od duchovního mistra k učedníkovi spolu s usměrňujícími zásadami. Není to hazardní způsob nevědomé výuky. Dhírou se člověk může stát pouze tehdy, bude-li pokorně naslouchat Osobnosti Božství. Dokonalý učedník musí být jako Ardžuna a duchovní mistr musí být stejně dobrý jako sám Pán. Takový je způsob při osvojování vidji, poznání, prostřednictvím dhíry.
Adhīra (človek, ki se ni podvrgel dhīrovemu usposabljanju) ne more nikogar voditi ali učiti. Sodobni politiki, ki se izdajajo za dhīre, so v resnici adhīre, zato od njih ne moremo pričakovati popolnega znanja. V resnici stremijo samo po dobri plači. Kako bi lahko potem vodili množice k pravi poti samospoznavanja? Če si torej želimo pridobiti pravo izobrazbo, moramo ponižno poslušati dhīro.
Adhīra (ten, kdo neprošel výcvikem dhíry) nemůže být směrodatným učitelem. Moderní politikové vydávající se za dhíry jsou ve skutečnosti adhírové a nelze od nich očekávat dokonalé poznání. Jejich jediným zájmem jsou peníze a odměna. Jak by tedy mohli vést zástupy lidí správnou cestou k seberealizaci? Chce-li člověk dosáhnout pravého vzdělání, musí pokorně naslouchat dhírovi.