Skip to main content

VERŠ 26

TEXT 26

Verš

Verš

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

Synonyma

Synonyma

patram — lístok; puṣpam — kvet; phalam — ovocie; toyam — vodu; yaḥ — ktokoľvek; me — Mne; bhaktyā — s oddanosťou; prayacchati — obetuje; tat — to; aham — Ja; bhakti-upahṛtam — obetované s oddanosťou; aśnāmi — prijmem; prayata-ātmanaḥ — od toho s čistým vedomím.

patram — lístek; puṣpam — květ; phalam — ovoce; toyam — vodu; yaḥ — kdokoliv; me — Mně; bhaktyā — s oddaností; prayacchati — obětuje; tat — to; aham — Já; bhakti-upahṛtam — obětované s oddaností; aśnāmi — přijímám; prayata-ātmanaḥ — od toho, kdo má čisté vědomí.

Překlad

Překlad

Keď Mi niekto obetuje s láskou a oddanosťou lístok, kvet, ovocie alebo vodu, prijmem to.

Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květ, ovoce či vodu, přijmu to.

Význam

Význam

Každý inteligentný človek by si mal uvedomiť dôležitosť vedomia Kṛṣṇu a transcendentálnej láskyplnej služby, aby mohol dospieť do večného zvrchovaného sídla, plného neutíchajúcej radosti. Spôsob, akým sa tam dostať, je veľmi jednoduchý a môže sa oň pokúsiť aj ten najchudobnejší človek, ktorý nemá žiadne kvalifikácie. Jediné, čo sa v tejto súvislosti vyžaduje, je stať sa Pánovým čistým oddaným. Nezáleží na tom, kým alebo čím človek je. Je to také jednoduché, že dokonca aj obyčajný lístok, vodu alebo ovocie možno obetovať Najvyššiemu Pánovi s čistou láskou a Jeho to poteší a prijme to. Takže vedomie Kṛṣṇu je také jednoduché a univerzálne, že nikomu nemôže byť odopreté. Kto by bol taký hlúpy a odmietol túto jednoduchú metódu na dosiahnutie najvyššej životnej dokonalosti? Śrī Kṛṣṇa chce iba láskyplnú službu, nič viac. Kṛṣṇa prijme aj malý kvet od Svojho čistého oddaného. Nechce však nijakú obetinu od neoddaného. V skutočnosti nič nepotrebuje, pretože je sebestačný, a predsa prijme dar Svojho oddaného ako dôkaz Jeho lásky a náklonnosti. Vyvinúť lásku ku Kṛṣṇovi je najvyššou životnou dokonalosťou. V tomto verši používa Kṛṣṇa slovo bhakti dvakrát, aby zdôraznil, že bhakti, čiže oddaná služba, je jediný spôsob ako sa k Nemu priblížiť. Nič iné, ako napríklad to, že sa človek stane brāhmaṇom, učeným vedcom, bohatým mužom alebo veľkým filozofom, nemôže prinútiť Kṛṣṇu k tomu, aby prijal našu obeť. Je to iba bhakti, vďaka ktorej Kṛṣṇa prejaví záujem a prijme čokoľvek od kohokoľvek. Bhakti nemá príčinu. Je to večný proces a priama činnosť v službe absolútnemu celku.

Pro inteligentní osobu je nezbytné, aby měla vědomí Kṛṣṇy, prokazovala Pánu transcendentální láskyplnou službu a tak mohla dospět do nepomíjivého sídla oplývajícího blažeností, kde bude věčně šťastná. Způsob, jak dosáhnout takového úžasného úspěchu, je snadný a může se o to pokusit i ten největší chudák, kterému chybí jakékoliv předpoklady. Jediným potřebným předpokladem je být čistým oddaným Pána. Nezáleží na tom, kdo a v jakém postavení jsme. Proces není vůbec náročný, Nejvyššímu Pánu můžeme s ryzí láskou obětovat dokonce i lístek, vodu nebo ovoce a On to s radostí přijme. Nikomu tedy není možné zamezit přístup k rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, protože je tak snadné a univerzální. Kdo by byl takový hlupák, že by nechtěl touto jednoduchou metodou nabýt vědomí Kṛṣṇy a tím dosáhnout nejdokonalejšího života, věčného a plného blaženosti a poznání? Kṛṣṇa chce jen láskyplnou službu, nic víc. Od svého čistého oddaného přijme i malý kvítek, ale nechce žádné obětiny od neoddaného. Od nikoho nic nepotřebuje, protože je soběstačný, a přesto ve vztahu plném opětování lásky přijímá to, co Mu nabídne Jeho oddaný. Rozvinout vědomí Kṛṣṇy je nejvyšší dokonalost života. V tomto verši Kṛṣṇa použil dvakrát slovo bhakti, aby zdůraznil, že bhakti neboli oddaná služba je jediný prostředek, který umožňuje k Němu přistoupit. Nic jiného — například to, že se někdo stane brāhmaṇou, učeným vědcem, boháčem nebo velkým filozofem — nemůže přimět Kṛṣṇu k tomu, aby přijal nějakou oběť. Bez bhakti, která je základním principem, Pána nic nedonutí cokoliv od kohokoliv přijmout. Bhakti je vždy bezpříčinná. Jedná se o věčný proces — přímé jednání ve službě absolutnímu celku.

Pán Kṛṣṇa už vysvetlil, že je jediným užívateľom, prvotným Bohom a skutočným príjemcom obetí a v tomto verši objasňuje, akému druhu obetí dáva prednosť. Ak si želáme oddane slúžiť Najvyššiemu Pánovi, aby sme sa očistili a dosiahli najvyššieho cieľa — transcendentálnej láskyplnej služby Bohu — potom musíme zistiť, čo od nás vyžaduje. Ten, kto Kṛṣṇu ľúbi, Mu dá čokoľvek, čo si zaželá, a neponúkne Mu nič, čo nechce. Preto nemôžeme obetovať Kṛṣṇovi mäso, ryby alebo vajcia. Keby po týchto veciach túžil, určite by nás o ne požiadal. Namiesto toho však jasne žiada, aby sme Mu ponúkali lístok, kvet, ovocie a vodu — a že takú obeť prijme. Z toho môžeme usúdiť, že neprijme mäso, ryby alebo vajcia. Zelenina, obilie, ovocie, mlieko a voda predstavujú vhodnú ľudskú potravu, predpísanú samotným Kṛṣṇom. Ak jeme niečo iné, nemôžeme Mu to obetovať, pretože to neprijme. Keď obetujeme Kṛṣṇovi nevhodné jedlo, nemôžeme povedať, že Mu slúžime s láskou a oddanosťou.

Pán Kṛṣṇa již stanovil, že je jediným poživatelem, původním Pánem a skutečným cílem všech obětí, a nyní vyjevuje, jaké oběti si přeje. Pokud někdo touží oddaně sloužit Nejvyššímu, tím se očistit a dosáhnout cíle života — transcendentální láskyplné služby Bohu — měl by zjistit, co od něho Pán chce. Ten, kdo Kṛṣṇu miluje, Mu bude dávat vše, co si Kṛṣṇa přeje, a nebude Mu nabízet nic, co si nepřeje nebo oč nežádá. Nelze Mu tedy obětovat maso, ryby či vejce. Kdyby Kṛṣṇa chtěl, abychom Mu tyto věci obětovali, řekl by to. Místo toho výslovně žádá lístek, ovoce, květy a vodu, a o této oběti říká: “Já ji přijmu.” Z toho bychom měli pochopit, že maso, ryby a vejce nepřijímá. Náležitou potravou lidských bytostí je zelenina, obilniny, ovoce, mléko a voda, což určil sám Pán Kṛṣṇa. Pokud jíme cokoliv jiného, nemůžeme Mu to obětovat — Pán to nepřijme. Jestliže taková jídla obětujeme, nejednáme na úrovni láskyplné oddanosti.

V tretej kapitole, trinástom verši, Śrī Kṛṣṇa vysvetľuje, že iba zvyšky po obeti sú očistené a vhodné ako pokrm pre tých, ktorí túžia po duchovnom živote a vyslobodení sa z hmotného zapletenia. V tom istom verši hovorí, že tí, ktorí neobetujú svoje jedlo, jedia iba hriech. Inými slovami, každým sústom sa ešte viac zaplietajú do labyrintu hmotnej existencie. Oddaný však pripravuje chutné a jednoduché vegetariánske jedlo, ktoré obetuje pred obrázkom alebo Božstvom Kṛṣṇu s pokornými poklonami a modlí sa, aby Śrī Kṛṣṇa túto skromnú obetinu prijal. Týmto spôsobom robí postupný pokrok v duchovnom živote, očisťuje svoje telo a vytvára jemnejšie mozgové tkanivo, čo mu pomôže jasne myslieť. Najdôležitejšie však je, aby obetovanie vykonával s láskou. Kṛṣṇa nepotrebuje jedlo, pretože beztak všetko vlastní, ale prijme obetovanie, ak Ho niekto túži týmto spôsobom potešiť. Dôležitou prísadou pri varení, slúžení a obetovaní je láska ku Kṛṣṇovi.

V třináctém verši třetí kapitoly Śrī Kṛṣṇa vysvětluje, že jedině zbytky po oběti jsou očištěné a vhodné jídlo pro ty, kdo usilují o pokrok a chtějí se vysvobodit z hmotného zapletení. Ve stejném verši říká, že ti, kdo své jídlo neobětují, jedí pouze hřích. To znamená, že s každým soustem ještě více zabředají do spletitosti hmotné přírody. Oddaný však připravuje chutná a jednoduchá vegetariánská jídla, která s poklonou obětuje před obrázkem nebo Božstvem Pána Kṛṣṇy, a modlí se k Pánu, aby tuto prostou oběť přijal. To mu umožňuje dosahovat stálého pokroku, očistit své tělo a utvořit jemnou mozkovou tkáň, což povede k jasnému uvažování. Nejdůležitější však je, že oběť má být konána s láskou. Kṛṣṇa jídlo nepotřebuje, protože Mu patří vše, nicméně přijme oběť od toho, kdo Ho tímto způsobem touží potěšit. Důležitou součástí přípravy, podávání a obětování jídla je láska ke Kṛṣṇovi.

Neosobní filozofi, ktorí tvrdia, že Absolútna pravda nemá zmysly, nemôžu pochopiť tento verš Bhagavad-gīty. Buď to prijmú ako metaforu, alebo ako dôkaz ľudskej povahy hlavného rečníka Bhagavad-gīty. V skutočnosti však Śrī Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť zmysly má, a Jeho zmysly sú tiež zameniteľné, čo znamená, že jeden zmysel môže vykonávať úkony iných zmyslov. Toto je jedna z vlastností, na ktorú býva poukazované, keď sa hovorí o Kṛṣṇovej absolútnosti. Keby nemal zmysly, sotva by sme Ho mohli považovať za dokonalého. V siedmej kapitole Kṛṣṇa vysvetľuje, že oplodní hmotnú prírodu živými bytosťami prostým pohľadom. Kṛṣṇovo načúvanie láskyplným slovám oddaného pri obetovaní jedla je úplne totožné s Jeho jedením a v skutočnosti jedlo i ochutnáva. Toto treba obzvlášť zdôrazniť. Keďže Kṛṣṇa je absolútny, Jeho načúvanie je totožné s jedením alebo ochutnávaním. Iba oddaný, ktorý bez interpretácií prijíma Kṛṣṇu tak, ako sa sám popisuje, môže pochopiť, že Najvyššia Absolútna Pravda môže jesť a pochutnávať si na jedle.

Impersonalističtí filozofové, kteří si přejí prosadit, že Absolutní Pravda nemá smysly, nemohou tento verš Bhagavad-gīty pochopit. Považují ho za metaforu či za důkaz toho, že Kṛṣṇa, jenž přednesl Bhagavad-gītu, je světskou postavou. Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, však smysly má a je řečeno, že každý Jeho smysl může plnit funkci kteréhokoliv jiného. To je význam výroku, že Kṛṣṇa je absolutní. Kdyby postrádal smysly, sotva by se o Něm dalo říci, že v plné míře oplývá všemi druhy bohatství. V sedmé kapitole Kṛṣṇa vyložil, že oplodňuje hmotnou přírodu živými bytostmi a dělá to tak, že na ni pohlédne. Podobně je tomu v tomto případě — Jeho poslouchání láskyplných slov, kterými Mu oddaný obětuje jídlo, se vůbec neliší od Jeho jedení a skutečného ochutnávání. To je třeba zdůraznit — díky Jeho absolutnímu postavení je Jeho naslouchání zcela totožné s Jeho jedením či ochutnáním jídla. Tomu, že Nejvyšší Absolutní Pravda může jíst a vychutnávat jídlo, dokáže porozumět jedině oddaný, jenž uznává Kṛṣṇu tak, jak se On sám popisuje, a neuchyluje se k nepatřičným výkladům.