Skip to main content

KAPITOLA ÔSMA

Kapitola osmá

Dosiahnutie Najvyššieho

Dosažení Nejvyššího

VERŠ 1:
Arjuna riekol: „Ó, môj Pane, ó, Najvyššia Osoba, prosím Ťa, povedz mi, čo je Brahman? Čo je vlastné ja? Čo sú činnosti konané s myšlienkou na odmenu? Čo je hmotné stvorenie a kto sú polobohovia?
TEXT 1:
Arjuna se otázal: Ó můj Pane, Nejvyšší Osobo, prosím vysvětli mi: Co je Brahman? Co je vlastní já? Co jsou činnosti s touhou po jejich plodech? Co je tento hmotný projev? A kdo jsou polobozi?
VERŠ 2:
Kto je pánom obetí a ako žije v tele, ó, Madhusūdana? A ako Ťa v okamihu smrti môžu spoznať tí, ktorí Ti oddane slúžia?“
TEXT 2:
Ó Madhusūdano, kdo je Pán oběti a jak žije v těle? A jak Tě mohou ti, kdo vykonávají oddanou službu, znát v čase smrti?
VERŠ 3:
Kṛṣṇa, Najvyšší Pán riekol: „Nezničiteľná, transcendentálna živá bytosť sa nazýva Brahman a jej večná podstata sa nazýva adhyātma, vlastné ja. Činnosť vytvárajúca hmotné telá živých bytostí sa nazýva karma, plodonosná činnosť.
TEXT 3:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nezahubitelná, transcendentální živá bytost je nazývána Brahman a její věčná přirozenost se nazývá adhyātma, vlastní já. Činnost, jež přispívá k vytváření hmotných těl živých bytostí, se nazývá karma neboli jednání s touhou po jeho plodech.
VERŠ 4:
Ó, najlepší z vtelených, hmotná príroda, ktorá sa neprestajne mení, sa nazýva adhibhūta, hmotné stvorenie. Moja vesmírna podoba, zahŕňajúca všetkých polobohov, vrátane polobohov Slnka a Mesiaca, sa nazýva adhidaiva. A Ja, Najvyšší Pán, zastúpený Naddušou v srdci každej živej bytosti, sa nazývam adhiyajña, Pán obetí.
TEXT 4:
Ó nejlepší ze vtělených bytostí! Hmotná příroda, která se neustále mění, se nazývá adhibhūta (hmotný projev). Vesmírná podoba Pána, zahrnující všechny polobohy, jako jsou bozi Slunce a Měsíce, se nazývá adhidaiva. A Já, Nejvyšší Pán, zastoupený Nadduší v srdci každé vtělené bytosti, jsem adhiyajña (Pán oběti).
VERŠ 5:
A ten, kto v okamihu smrti opúšťa svoje telo a myslí len na Mňa, ihneď dosiahne Mojej prirodzenosti. O tom niet pochýb.
TEXT 5:
A každý, kdo na konci života při opouštění svého těla vzpomíná jen na Mě, dosáhne okamžitě Mého stavu bytí. O tom není pochyb.
VERŠ 6:
Každý dosiahne práve ten stav bytia, na ktorý myslí, keď opúšťa svoje telo, ó, syn Kuntī.
TEXT 6:
Ó synu Kuntī, každý naprosto jistě dosáhne právě toho stavu bytí, na který vzpomíná, když opouští své tělo.
VERŠ 7:
Preto pri vykonávaní svojich predpísaných povinností vždy mysli na Mňa, v Mojej podobe Kṛṣṇu, a bojuj. Ak Mi odovzdáš svoje činnosti a uprieš na Mňa svoju myseľ a inteligenciu, celkom iste ku Mne dospeješ, o tom niet pochýb.
TEXT 7:
Proto bys měl, Arjuno, neustále myslet na Mě v Mé podobě Kṛṣṇy a zároveň konat svou předepsanou povinnost — bojovat. Když své činnosti zasvětíš Mně a soustředíš na Mě svou mysl a inteligenci, bezpochyby ke Mně dospěješ.
VERŠ 8:
Ten, kto o Mne rozjíma ako o Najvyššej Božskej Osobnosti, koho myseľ neodbieha a je neustále zamestnaná spomínaním na Mňa, príde, ó, syn Pṛthy, bezpochyby ku Mne.
TEXT 8:
Ó Pārtho! Ten, kdo o Mně medituje jako o Nejvyšší Osobnosti Božství, jehož mysl je neustále pohroužena ve vzpomínkách na Mě a neodbíhá, Mě zaručeně dosáhne.
VERŠ 9:
Človek by mal meditovať o Najvyššej Osobe ako o tom, kto je vševedúci, najstarší, vládca vesmíru, menší než atóm, udržiavateľ všetkého, kto je mimo hmotné chápanie, nepostihnuteľný, vždy osobnej podoby, kto žiari ako Slnko a je transcendentálny, za hranicami hmotnej prírody.
TEXT 9:
O Nejvyšší Osobě se má meditovat jako o tom, kdo zná vše, je nejstarší, je vládce, je menší než ta nejmenší věc, je udržovatelem všeho, je mimo veškeré hmotné pojetí, je nepochopitelný a je vždy osobou. Září jako slunce a je transcendentální, nad touto hmotnou přírodou.
VERŠ 10:
Ten, kto v okamihu smrti stiahne životný dych silou yogy medzi obočie a s oddanosťou uprie neochvejne myseľ na Najvyššieho Pána, určite dospeje k Najvyššej Božskej Osobnosti.
TEXT 10:
Ten, kdo při umírání soustředí vzduch života mezi obočí a silou yogy vzpomíná s neodbíhající myslí a naprostou oddaností na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, k Němu bezesporu dospěje.
VERŠ 11:
Do Brahmanu vstupujú znalci Ved, ktorí prednášajú oṁkāru a sú v životnom štádiu odriekania. Ľudia túžiaci po tejto dokonalosti dodržiavajú sľub celibátu. Teraz ti v krátkosti vysvetlím, ako možno dosiahnuť vyslobodenie.
TEXT 11:
Znalci Ved, velcí mudrci ve stavu odříkání, kteří pronášejí oṁkāru, se dostávají do Brahmanu. Ti, kdo touží po této dokonalosti, zachovávají neustále celibát. Tento proces, který umožňuje dosáhnout osvobození, ti nyní stručně vysvětlím.
VERŠ 12:
Yoga znamená odpútať sa od všetkých zmyslových pôžitkov. Kto uzavrie všetky brány zmyslov, uprie myseľ na srdce a dych života umiestni na vrchol hlavy, ten zotrváva v yoge.
TEXT 12:
Setrvávat v yoze znamená být odpoután od všech činností smyslů. Yogī k tomuto spočinutí v yoze dospěje, když uzavře všechny brány smyslů, soustředí mysl na srdce a pozvedne vzduch života do vrcholu hlavy.
VERŠ 13:
Kto takto zotrváva v yoge a prednáša posvätnú slabiku oṁ, najvyššiu kombináciu písmen, a mysliac na Mňa, Najvyššiu Božskú Osobnosť, opúšťa telo, určite dospeje na duchovné planéty.
TEXT 13:
Když je ustálen v této yoze a pronáší posvátnou slabiku oṁ, svrchovanou kombinaci písmen, a pak opustí tělo s myšlenkami na Nejvyšší Osobnost Božství, určitě dospěje na duchovní planety.
VERŠ 14:
Pre toho, kto na Mňa neustále s oddanosťou myslí, som ľahko dostupný, ó, syn Pṛthy, lebo mi neprestajne oddane slúži.
TEXT 14:
Ó synu Pṛthy! Pro toho, kdo na Mě vždy bez odchýlení vzpomíná, jsem snadno dosažitelný, díky jeho neustálé oddané službě.
VERŠ 15:
Tie veľké duše, oddaní yogīni, ktorí ku Mne dospeli, sa nikdy nevrátia do tohto pominuteľného strastiplného sveta, lebo dosiahli najvyššiu dokonalosť.
TEXT 15:
Velké duše, oddaní yogīni, kteří Mne dosáhli, se nikdy nevracejí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dospěli k nejvyšší dokonalosti.
VERŠ 16:
Všetky planéty v tomto hmotnom svete, Brahmalokou počnúc a najnižšou planétou končiac, sú miesta opakovaného rodenia sa a smrti. Ten však, kto dosiahne Moje sídlo, ó, syn Kuntī, sa už viacej nenarodí.
TEXT 16:
Všechny planety v hmotném světě, od té nejvýše až po tu nejníže ležící, jsou místy utrpení, kde dochází k opakovanému rození a umírání. Ó synu Kuntī, avšak ten, kdo dosáhne Mého sídla, se již nikdy znovu nerodí.
VERŠ 17:
Tisíc ľudských vekov trvá Brahmov deň a po tisícoch vekoch končí jeho noc.
TEXT 17:
Tisíc věků podle lidských počtů je jeden Brahmův den a stejně dlouho trvá i jeho noc.
VERŠ 18:
Na začiatku Brahmovho dňa sa všetky živé bytosti prejavia z neprejaveného stavu a s príchodom noci opäť splynú s neprejaveným.
TEXT 18:
Na počátku Brahmova dne se všechny živé bytosti projeví z neprojeveného stavu, a když nastane Brahmova noc, opět splynou s neprojeveným.
VERŠ 19:
S príchodom Brahmovho dňa všetky živé bytosti znovu vznikajú a s príchodom Brahmovej noci sú bezmocne zničené.
TEXT 19:
Ó Pārtho, znovu a znovu se s příchodem Brahmova dne všechny živé bytosti projevují a s příchodem Brahmovy noci jsou bezmocně ničeny.
VERŠ 20:
Jestvuje však iná neprejavená príroda, ktorá je večná a transcendentálna voči prejavenej a neprejavenej hmote. Je najvyššia a nezničiteľná. Nezaniká, ani keď tento svet zanikne.
TEXT 20:
Existuje však ještě jiná, neprojevená příroda, která je věčná a transcendentální vůči této projevené a neprojevené hmotě. Je svrchovaná a není nikdy zničena. Když je vše v tomto světě zničeno, ona zůstává beze změny.
VERŠ 21:
Vedāntisti ju opisujú ako neprejavenú a nehynúcu. Je známa ako najvyšší cieľ a kto ju dosiahne, ten sa už nikdy nevráti — to je Moje zvrchované sídlo.
TEXT 21:
To, co vedāntisté popisují jako neprojevené a neměnné, co je známé jako nejvyšší cíl — místo, odkud se ten, kdo ho dosáhne, nikdy nevrací — to je Mé svrchované sídlo.
VERŠ 22:
Najvyššiu Božskú Osobnosť, Zvrchovaného Pána všetkých, možno dosiahnuť čistou oddanosťou. Hoci zotrváva vo Svojom sídle, je všadeprítomný a všetko v Ňom spočíva.
TEXT 22:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž převyšuje všechny, je dosažitelný čistou oddaností. Třebaže je ve svém sídle, prostupuje vším a vše spočívá v Něm, synu Pṛthy.
VERŠ 23:
Ó, najlepší z Bharatovcov, teraz ti vysvetlím rôzne doby, v ktorých sa yogīni pri opustení tohto sveta vracajú, alebo nevracajú späť.
TEXT 23:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní ti popíši různé doby odchodu z tohoto světa, za kterých se yogī buď vrátí, nebo nevrátí.
VERŠ 24:
Ak ľudia poznajúci Najvyšší Brahman odchádzajú zo sveta v dobe ovplyvnenej bohom ohňa, za svetla, v priaznivom okamihu dňa, počas štrnástich dní dorastania Mesiaca a šiestich mesiacov, keď Slnko putuje na sever, dosiahnu Brahman.
TEXT 24:
Ti, kdo znají Nejvyšší Brahman, Ho dosahují tak, že odcházejí ze světa během vlivu boha ohně, za světla, v příznivém okamžiku dne, v období čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje na severu.
VERŠ 25:
Mystik, ktorý opúšťa tento svet v čase dymu, v noci, počas štrnástich dní ubúdania Mesiaca alebo v dobe šiestich mesiacov, keď Slnko putuje na juh, dostane sa na Mesiac, ale znovu sa vráti.
TEXT 25:
Mystik, který opouští tento svět v době kouře, v noci, v období čtrnácti dnů ubývajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje k jihu, dospěje na Měsíc, ale vrátí se.
VERŠ 26:
Tieto dve cesty — svetlá a temná — sú podľa Ved dvomi spôsobmi, ako opustiť tento svet. Kto odíde cestou svetla, nevráti sa; kto ide temnou, vráti sa späť.
TEXT 26:
Podle vyjádření Ved existují dvě cesty odchodu z tohoto světa, jedna plná světla a druhá temná. Ten, kdo odchází cestou světla, se nevrací, zatímco ten, kdo odchází tmou, se musí vrátit.
VERŠ 27:
I keď oddaní poznajú obe tieto cesty, ó, Arjuna, nikdy nezúfajú. Preto buď vždy vytrvalý v oddanosti.
TEXT 27:
Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nikdy nejsou zmateni. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.
VERŠ 28:
Človek, ktorý sa vydá cestou oddanej služby, prekoná výsledky získané štúdiom Ved, prinášaním obetí, odriekaním a dobročinnosťou alebo filozofickým či ziskuchtivým konaním. Prostým vykonávaním oddanej služby získa všetky tieto výhody a nakoniec dosiahne najvyššie sídlo.“
TEXT 28:
Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla.