Skip to main content

VERŠ 28

TEXT 28

Verš

Verš

vedeṣu yajñeṣu tapaḥsu caiva
dāneṣu yat puṇya-phalaṁ pradiṣṭam
atyeti tat sarvam idaṁ viditvā
yogī paraṁ sthānam upaiti cādyam
vedeṣu yajñeṣu tapaḥsu caiva
dāneṣu yat puṇya-phalaṁ pradiṣṭam
atyeti tat sarvam idaṁ viditvā
yogī paraṁ sthānam upaiti cādyam

Synonyma

Synonyma

vedeṣu — štúdiom Ved; yajñeṣu — vykonávaním obetí; tapaḥsu — odriekaním; ca — tiež; eva — zaiste; dāneṣu — dobročinnosťou; yat — to, čo; puṇya-phalam — výsledky zbožných činov; pradiṣṭam — naznačené; atyeti — prekoná; tat sarvam — všetky; idam — toto; viditvā — vie; yogī — oddaný; param — najvyššie; sthānam — sídlo; upaiti — dosiahne; ca — tiež; ādyam — pôvodná.

vedeṣu — ve studiu Ved; yajñeṣu — v konání yajñi, oběti; tapaḥsu — v podstupování různých druhů askeze; ca — rovněž; eva — zajisté; dāneṣu — v dávání milodarů; yat — to, co; puṇya-phalam — výsledky zbožného jednání; pradiṣṭam — vyjádřené; atyeti — překonává; tat sarvam — ty všechny; idam — toto; viditvā — znající; yogī — oddaný; param — svrchovaného; sthānam — sídla; upaiti — dosáhne; ca — také; ādyam — původního.

Překlad

Překlad

Človek, ktorý sa vydá cestou oddanej služby, prekoná výsledky získané štúdiom Ved, prinášaním obetí, odriekaním a dobročinnosťou alebo filozofickým či ziskuchtivým konaním. Prostým vykonávaním oddanej služby získa všetky tieto výhody a nakoniec dosiahne najvyššie sídlo.“

Ten, kdo se vydá po cestě oddané služby, nepřichází o výsledky studia Ved, konání obětí, podstupování askeze, dávání milodarů, filozofického zaměření či práce konané s touhou po jejích plodech. Samotnou oddanou službou to vše získává a nakonec dospěje do nejvyššího věčného sídla.

Význam

Význam

V tomto verši je zhrnutý obsah siedmej a ôsmej kapitoly, ktoré pojednávajú o vedomí Kṛṣṇu a o oddanej službe. Človek by mal študovať Vedy pod vedením duchovného učiteľa a pod jeho dohľadom vykonávať odriekanie a sebaovládanie. Brahmacārī by mal žiť v dome duchovného učiteľa ako jeho sluha, a ak vyžobre nejaké almužny, mal by mu ich odovzdať. Jedlo by mal prijať len na pokyn duchovného učiteľa a nejesť, kým ho učiteľ nepozve ku stolu. To sú niektoré z vedskych zásad, ktoré musí brahmacārī dodržiavať.

Tento verš shrnuje obsah sedmé a osmé kapitoly, které konkrétně pojednávají o vědomí Kṛṣṇy a oddané službě. Zatímco žák žije v péči duchovního učitele, má pod jeho vedením studovat Vedy a podstupovat askezi mnoha druhů. Brahmacārī musí žít v domě duchovního učitele jako služebník a chodit od domu k domu žádat o almužnu, kterou mu pak odevzdá. Jí jedině na učitelův pokyn, a pokud ho učitel toho dne opomene zavolat k jídlu, drží půst. To jsou některé z védských zásad dodržování brahmacaryi.

Vo veku od piatich do dvadsiatich rokov, keď študuje Vedy pod vedením duchovného učiteľa, si môže brahmacārī utvoriť pevný charakter. Štúdium Ved je určené na vytvorenie dobrej povahy, a nie na rekreáciu vypočítavých špekulantov. Po tomto štúdiu sa brahmacārī môže oženiť a ako hospodár, gṛhastha, musí tiež vykonávať obete a snažiť sa o ďalšie osvietenie. Musí preukazovať dobročinnosť podľa miesta, času a príjemcu a musí rozlišovať, kedy ide o dobročinnosť v kvalite dobra, vášne, či nevedomosti tak, ako je opísané v Bhagavad-gīte. Potom zanechá rodinný život, vstúpi do životného štádia vānaprastha a cvičí sa v odriekaní tým, že napríklad žije v lese, v odeve z kôry stromov, neholí sa a podobne. Dodržovaním predpisov určených pre jednotlivé štádia (brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa) sa človek povyšuje na dokonalú životnú úroveň. Niektorí sa povýšia na nebeské planéty a tí, ktorí urobia ďalší pokrok, sa môžu dostať do duchovného sveta a vstúpiť buď do neosobnej brahmajyoti, alebo na vaikuṇṭhské planéty či na Kṛṣṇaloku. Toto je cesta naznačená vo vedskej literatúre.

Poté, co žák od pěti do dvaceti let studoval u duchovního učitele Vedy, by se měl stát mužem s dokonalým charakterem. Studium Ved není určeno pro kratochvíle salonních spekulantů, ale pro utváření charakteru. Po této přípravě se může brahmacārī oženit a stát se hospodářem. Tehdy musí konat mnoho obětí, aby dosáhl dalšího osvícení. Musí také rozdávat milodary s ohledem na místo, dobu a osobu a rozlišovat při tom mezi dobročinností patřící ke kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Toto téma je v Bhagavad-gītě popisováno. Později, když zanechá rodinného života a přijme stav vānaprastha, podstupuje tvrdou askezi — žije v lesích, oděv má z kůry stromů, neholí se a podobně. Dodržováním pravidel stavu brahmacarya, života hospodáře, vānaprasthy a nakonec sannyāsu dosahuje dokonalosti života. Někteří se potom dostávají na nebeské planety a ti, kdo jsou ještě pokročilejší, dosáhnou osvobození v duchovním nebi — buď v neosobní brahmajyoti, nebo na vaikunthských planetách či Kṛṣṇaloce. To je cesta naznačená védskými písmy.

Krása vedomia Kṛṣṇu spočíva v tom, že jednoduchým odovzdaním sa láskyplnej službe človek prekoná všetky obrady rôznych životných štádií.

Krása vědomí Kṛṣṇy však spočívá v tom, že stačí zaměstnat se oddanou službou, a tím se jedním rázem překonají všechny obřady předepsané pro různé stavy.

Slová idaṁ viditvā naznačujú, že by sme mali porozumieť pokynom Śrī Kṛṣṇu v tejto a siedmej kapitole Bhagavad-gīty. Obsah týchto kapitol by sme mali pochopiť v spoločnosti oddaných, a nie mentálnou špekuláciou či vedeckým bádaním. Podstata Gīty začína siedmou kapitolou a končí dvanástou. Prvých šesť a posledných šesť kapitol sú ako obaly, chrániace prostredných šesť kapitol, ktoré sú pod osobitnou Kṛṣṇovou ochranou. Život človeka, ktorý pochopí Bhagavad-gītu, hlavne prostredných šesť kapitol, v spoločnosti oddaných, sa zmení a prekoná všetky odriekania, obete, dobročinnosť, špekulácie a podobne, lebo výsledky všetkých týchto činov získa vykonávaním oddanej služby Kṛṣṇovi.

Slova idaṁ viditvā znamenají, že je třeba porozumět pokynům Śrī Kṛṣṇy daným v této a sedmé kapitole Bhagavad-gīty. Tyto kapitoly se nikdo nemá snažit pochopit prostřednictvím učenosti či myšlenkové spekulace — je nutné naslouchat jejich čtení ve společnosti oddaných. Sedmá až dvanáctá kapitola tvoří jádro Bhagavad-gīty. Prvních šest a posledních šest kapitol slouží jako obaly prostředních šesti, jimž Pán poskytuje zvláštní ochranu. Pokud někdo má to štěstí, že pochopí Bhagavad-gītu — zvláště těchto šest prostředních kapitol — ve společnosti oddaných, jeho život bude okamžitě dokonalejší, než jaký by byl po askezi všeho druhu, obětích, dávání milodarů, spekulacích a podobně, protože samotným vědomím Kṛṣṇy lze získat výsledky všech těchto činností.

Človek, ktorý získal trochu dôvery k Bhagavad-gīte, by sa ju mal učiť od oddaného, lebo na začiatku štvrtej kapitoly bolo povedané, že obsahu Gīty môžu dokonale porozumieť iba oddaní. Načúvanie posolstvu Bhagavad-gīty od oddaných, a nie od mentálnych špekulantov, je znakom viery. Keď človek začne hľadať oddaných a konečne s nimi príde do styku, začína jeho skutočné štúdium a pochopenie Bhagavad-gīty. V spoločnosti oddaných sa človek zapojí do oddanej služby a zbaví sa tak pochybností o Kṛṣṇovi, porozumie Jeho činnostiam, podobám, zábavám, menu a ostatným rysom. Štúdium Bhagavad-gīty sa stane potešením pre toho, kto sa zbaví všetkých pochybností, a potom môže vyvinúť záľubu vo vedomí Kṛṣṇu. Veľmi pokročilí oddaní sú úplne zamilovaní do Kṛṣṇu, a to je počiatok stavu najvyššej životnej dokonalosti, keď sa oddaný pripravuje na odchod do Kṛṣṇovho sídla, na Goloku Vṛndāvan v duchovnom svete, kde sa môže večne radovať.

Ten, kdo má již alespoň nějakou víru v Bhagavad-gītu, by měl tuto knihu poznávat prostřednictvím oddaného, neboť na začátku čtvrté kapitoly je jasně řečeno, že Bhagavad-gītě mohou porozumět jedině oddaní; nikdo jiný nemůže dokonale pochopit její smysl či účel. Proto je třeba se jí učit od oddaného Kṛṣṇy, nikoliv od spekulantů. To je známka víry. Když někdo hledá oddaného a nakonec se mu dostane jeho společnosti, začíná Bhagavad-gītu skutečně studovat a chápat. Díky pokroku dosaženému ve styku s oddaným se může zaměstnat oddanou službou, a ta rozptýlí všechny jeho nejasnosti o Kṛṣṇovi (Bohu), o Kṛṣṇových činnostech, podobě, zábavách, jménu a dalších rysech. Jakmile jsou nejasnosti zcela odstraněny, pokračuje tento oddaný ve svém studiu Bhagavad-gīty neochvějně. Tehdy ho vychutnává a dosáhne stavu, ve kterém bude cítit, že si je neustále vědom Kṛṣṇy. Na pokročilém stupni se do Kṛṣṇy naprosto zamiluje. Tato nejvyšší dokonalost života oddanému umožní přemístění do Kṛṣṇova sídla v duchovním nebi, na Goloku Vṛndāvanu, kde bude věčně šťastný.

Takto končia Bhaktivedantove výklady k ôsmej kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, nazvanej „Dosiahnutie Najvyššieho“.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dosažení Nejvyššího.