VERŠ 4

TEXT 4

Verš

bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

Synonyma

bhūmiḥ — zem; āpaḥ — voda; analaḥ — oheň; vāyuḥ — vzduch; kham — éter; manaḥ — myseľ; buddhiḥ — inteligencia; eva — určite; ca — a; ahaṅkāraḥ — falošné ego; iti — tak; iyam — tieto; me — Moje; bhinnā — oddelené; prakṛtiḥ — energie; aṣṭadhā — osem.

bhūmiḥ — země; āpaḥ — voda; analaḥ — oheň; vāyuḥ — vzduch; kham — éter; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; eva — jistě; ca — a; ahaṅkāraḥ — falešné ego; iti — takto; iyam — všechny tyto; me — Mé; bhinnā — oddělené; prakṛtiḥ — energie; aṣṭadhā — osmero.

Překlad

Zem, voda, oheň, vzduch, éter, myseľ, inteligencia a falošné ego — týchto osem prvkov tvorí Moje oddelené hmotné energie.

Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.

Význam

Veda o Bohu sa zaoberá podrobným štúdiom postavenia Boha a Jeho najrozličnejších energií. To, čo Kṛṣṇa prejavuje prostredníctvom puruṣāvatārov, Svojich expanzií, sa nazýva hmotná podstata, prakṛti. V Sātvata-tantre je to opísané takto:

Věda o Bohu rozebírá téma přirozeného postavení Boha a Jeho různých energií. Hmotná příroda se nazývá prakṛti neboli energie, kterou Pán projevuje prostřednictvím svých různých inkarnací či expanzí zvaných puruṣové. To je popsáno v Sātvata-tantře:

viṣṇos tu trīṇi rūpāṇi
puruṣākhyāny atho viduḥ
ekaṁ tu mahataḥ sraṣṭṛ
dvitīyaṁ tv aṇḍa-saṁsthitam
tṛtīyaṁ sarva-bhūta-sthaṁ
tāni jñātvā vimucyate

„Za účelom stvorenia hmotného vesmíru berie Kṛṣṇa na Seba podobu troch Viṣṇuov. Prvý, Mahā-Viṣṇu, vytvára všetku hmotnú energiu, ktorá sa nazýva mahat-tattva. Druhý, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, vstupuje do všetkých vesmírov, aby v každom z nich stvoril rozmanitosti. Tretí, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, sa nachádza všade vo vesmíre ako všeprenikajúca Nadduša, Paramātma, a je prítomný v atómoch. Ten, kto pozná týchto troch Viṣṇuov, môže byť vyslobodený z hmotného otroctva.“

“Za účelem stvoření hmotného světa přijímá úplná expanze Pána Kṛṣṇy podobu tří Viṣṇuů. První, Mahā-Viṣṇu, vytváří souhrn hmotné energie zvaný mahat-tattva. Druhý, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, vstupuje do všech vesmírů, aby v každém vytvořil různorodost. A třetí, Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, je přítomný ve všech vesmírech v podobě všeprostupující Nadduše a je známý pod jménem Paramātmā. Nachází se dokonce i v atomech. Každý, kdo zná tyto tři Viṣṇuy, může být vysvobozen z hmotného zapletení.”

Hmotný vesmír je dočasný prejav jednej z Pánových energií. Tri vyššie zmienené Kṛṣṇove expanzie riadia všetky činnosti v hmotnom svete. Títo puruṣovia sa nazývajú inkarnácie. Kto nepozná vedu o Bohu, o Kṛṣṇovi, sa zvyčajne domnieva, že hmotný svet je stvorený pre pôžitok živých bytostí a že živé bytosti sú puruṣa — príčinou, užívateľmi a kontrolórmi. Podľa Bhagavad-gīty je tento ateistický názor nesprávny. V tomto verši sa uvádza, že Kṛṣṇa je pôvodnou príčinou hmotného prejavenia, čo potvrdzuje aj Śrīmad-Bhāgavatam. Rôzne zložky hmotného prejavu sú Pánove oddelené energie. Aj brahmajyoti, najvyšší cieľ impersonalistov, je Pánova duchovná energia prejavená v duchovnom nebi. Na rozdiel od vaikuṇṭhských planét nie sú v brahmajyoti žiadne rozmanitosti. Paramātmā je prechodný všeprenikajúci aspekt Kśīrodakaśāyī Viṣṇua. Nie je to večné prejavenie v duchovnom svete. Preto je niet pochýb, že Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť, je Absolútna Pravda. On je zdrojom a Pánom všetkých oddelených a vnútorných energií.

Hmotný svět je dočasným projevem jedné z Pánových energií a všechny jeho činnosti řídí tito tři Viṣṇuové, expanze Pána Kṛṣṇy neboli puruṣové známí jako Jeho inkarnace. Ten, kdo nezná vědu o Bohu, o Kṛṣṇovi, se obvykle domnívá, že hmotný svět je určen k požitku živých bytostí a že živé bytosti jsou puruṣové — příčiny a vládci hmotné energie, kteří si jí mají užívat. Bhagavad-gītā dokládá, že tento ateistický závěr je nepravdivý. Ve verši, který právě rozebíráme, je řečeno, že původní příčinou hmotného projevu je Kṛṣṇa, a totéž je potvrzeno i ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Hmotné prvky jsou oddělené energie Pána. Dokonce i brahmajyoti, kterou impersonalisté uznávají za vrcholný věčný cíl, je duchovní energie projevená v duchovním nebi; není v ní duchovní rozmanitost jako na Vaikuṇṭhalokách. A projev Paramātmy je zase dočasným, všeprostupujícím aspektem Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Není věčným projevem jako podoby v duchovním světě. Skutečná Absolutní Pravda je tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Kṛṣṇa. On je dokonalým zdrojem a vlastníkem všech oddělených a vnitřních energií.

Hmotná energia má podľa tohto verša osem základných prvkov, z ktorých prvých päť — zem, voda, oheň, vzduch a obloha, sú obrovské hrubohmotné výtvory, v ktorých je zahrnutých päť zmyslových predmetov. Sú to prejavenia hmotného zvuku, dotyku, tvaru, chuti a pachu. Hmotná veda sa zaoberá len týmito desiatimi zložkami a ničím iným. Ostatné tri — myseľ, inteligencia a falošné ego — materialisti obchádzajú. Ani filozofi, ktorí sa zaoberajú mentálnymi stavmi, nemajú dokonalé vedomosti, lebo nepoznajú konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falošné ego „ja som“ a „to je moje“, ktoré je základným princípom hmotnej existencie, zahŕňa desať zmyslových orgánov pre hmotné činnosti: päť poznávacích orgánov (oči, uši, nos, jazyk a kožu) a päť činnostných orgánov (ruky, nohy, hrtan a ústroje rozmnožovacie a vylučovacie). Intelekt sa vzťahuje k totálnemu hmotnému stvoreniu, ktoré sa nazýva mahat-tattva. V hmotnom svete tak vzniká z ôsmich oddelených energií Boha dvadsaťštyri základných prvkov a touto náukou sa zaoberá ateistická filozofia sāṅkhya. Ateistickí filozofi sāṅkhyového učenia však vzhľadom na svoje obmedzené znalosti nevedia, že Kṛṣṇa je zdrojom všetkých prvkov a príčinou všetkých príčin. Predmetom ich štúdia je teda podľa Bhagavad-gīty iba vonkajšia Pánova energia.

Hmotná energie má osm základních projevů, jež jsou uvedeny výše. Prvním pěti — zemi, vodě, ohni, vzduchu a nebi — se říká gigantické či hrubohmotné projevy a zahrnují také pět objektů smyslového vnímání: hmotný zvuk, dotek, podobu, chuť a vůni. Hmotná věda se zabývá pouze těmito deseti složkami a ničím jiným. Materialisté však opomíjejí tři další složky — mysl, inteligenci a falešné ego. Poznání filozofů, kteří se zabývají činnostmi mysli, také není dokonalé, protože neznají konečný zdroj, Kṛṣṇu. Falešné ego — “já jsem” a “to je moje”, představující základní princip hmotné existence — zahrnuje deset smyslových orgánů použitelných na hmotné činnosti. Inteligence se vztahuje k souhrnu hmotného stvoření, mahat-tattvě. Z osmi oddělených energií Pána se tedy projevuje dvacet čtyři prvků hmotného světa, které rozebírá ateistická filozofie sāṅkhyi. Původně jsou odnožemi Kṛṣṇových energií a jsou od Něho oddělené. Ateističtí sánkhjoví filozofové, jimž se nedostává poznání, však neznají Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Obsahem jejich rozborů je pouze projevení Kṛṣṇovy vnější energie, jak je popsáno v Bhagavad-gītě.