VERŠ 3

TEXT 3

Verš

manuṣyāṇāṁ sahasreṣu
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ

Synonyma

manuṣyāṇām — medzi ľuďmi; sahasreṣu — z mnohých tisícov; kaścit — kto; yatati — sa snaží; siddhaye — o dokonalosť; yatatām — z tých, kto sa tak snažia; api — vskutku; siddhānām — z tých, ktorí dosiahli dokonalosť; kaścit — málo; mām — Mňa; vetti — pozná; tattvataḥ — pravdivo.

manuṣyāṇām — lidí; sahasreṣu — z mnoha tisíců; kaścit — někdo; yatati — usiluje; siddhaye — o dokonalost; yatatām — z těch, kteří takto usilují; api — skutečně; siddhānām — z těch, kteří dosáhli dokonalosti; kaścit — někdo; mām — Mě; vetti — zná; tattvataḥ — v pravdě.

Překlad

Z mnohých tisícov ľudí snáď len jeden usiluje o dokonalosť a z tých, ktorí ju dosiahli, Ma možno jediný pozná pravdivo.

Z mnoha tisíců lidí možná jeden usiluje o dokonalost a z těch, kteří dokonalosti dosáhli, Mě stěží jeden zná v pravdě.

Význam

Sú rôzne druhy ľudí a medzi tisícami sa nájde možno jeden, ktorý sa naozaj zaujíma o duchovný život, aby prehĺbil svoje poznanie o tele, duši a Absolútnej Pravde. Zvyčajne sa ľudia zamestnávajú zvieracími činnosťami — jedením, spaním, párením a bránením sa; málokto sa však zaujíma o transcendentálne poznanie. Prvých šesť kapitol Bhagavad-gīty je určených pre tých, ktorí sa zaujímajú o transcendentálne poznanie, objasňujúce povahu individuálnej duše a Najvyššej Duše a opisujúce rozličné metódy duchovnej realizácie, ako jñāna-yogu, dhyāna-yogu a rozlišovanie medzi dušou a hmotou. Kṛṣṇu môžu poznať len ľudia, ktorí sa Mu odovzdali. Ostatní transcendentalisti môžu realizovať neosobný Brahman, pretože to je jednoduchšie než pochopiť Kṛṣṇu. Kṛṣṇa je Najvyššia Osoba a stojí nad poznaním neosobného Brahmanu a lokalizovanej Paramātmy. Yogīni a jñānīovia bývajú zmätení pri svojich pokusoch pochopiť Kṛṣṇu, hoci najväčší z neosobných filozofov, Śrīpāda Śaṅkarācārya, uznal vo svojom komentári k Bhagavad-gīte, že Kṛṣṇa je Najvyššia Božská Osobnosť. Jeho stúpenci však neprijímajú Kṛṣṇu v tomto duchu, pretože poznať Kṛṣṇu je veľmi ťažké dokonca aj pre tých, ktorí zrealizovali neosobný Brahman.

Lidé se liší svou úrovní a mezi mnoha tisíci se najde možná jeden, který se natolik zajímá o transcendentální realizaci, že se snaží poznat, co je vlastní já, co je tělo a co je Absolutní Pravda. Téměř všichni se věnují pouze uspokojování zvířecích tendencí — vyhledávají jídlo, spánek, obranu a sex — a sotva má kdo zájem o transcendentální poznání. Prvních šest kapitol Gīty je určeno těm, kteří se zajímají o transcendentální poznání týkající se poznání vlastního já, Nejvyššího Já a procesu realizace pomocí jñāna-yogy, dhyāna-yogy a rozlišování mezi vlastním já a hmotou. Kṛṣṇu však mohou znát jedině ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy. Jiní transcendentalisté mohou místo Kṛṣṇy poznat neosobní Brahman, to je mnohem snadnější. Kṛṣṇa je Nejvyšší Osoba, ale zároveň také přesahuje poznání Brahmanu a Paramātmy. Yogīni a jñānī jsou při svých pokusech poznat Kṛṣṇu zmateni. Přestože největší impersonalista Śrīpāda Śaṅkarācārya v komentáři ke Gītě uznal, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, jeho následovníci Kṛṣṇu jako takového nepřijímají — poznat Kṛṣṇu je totiž nesmírně obtížné, i pro toho, kdo dosáhl transcendentální realizace neosobního Brahmanu.

Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ/ anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam. „Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť, je príčinou všetkých príčin; pôvodný Pán Govinda a Jeho podoba je večná, plná poznania a blaženosti.“ Pre neoddaného je veľmi ťažké Ho spoznať. Aj keď neoddaní tvrdia, že cesta bhakti je veľmi jednoduchá, sami sa jej nedokážu venovať. Ak je cesta bhakti taká ľahká, prečo používajú ťažšie metódy? V skutočnosti nie je cesta bhakti taká jednoduchá. Takzvaná bhakti-yoga, ktorou sa zaoberajú neoprávnení ľudia bez poznania skutočnej bhakti, je možno ľahká, ale špekulatívni učenci a filozofi odpadnú, keď majú dodržiavať zásady a pravidlá ozajstnej bhakti-yogy. Śrīla Rūpa Gosvāmī hovorí v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101):

Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, příčina všech příčin, původní Pán Govinda (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ / anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam). Pro neoddané je velice obtížné Ho poznat. Prohlašují sice, že cesta bhakti, oddané služby, je velmi snadná, ale přitom po ní nejsou schopni jít. Jestliže je tak snadná, jak tvrdí, proč se potom vydávají obtížnou cestou? Cesta bhakti ve skutečnosti není snadná. Takzvaná bhakti, jíž se věnují samozvanci, kteří o této cestě nic nevědí, může být snadná, ale když má být bhakti praktikována skutečně podle předepsaných pravidel, spekulující učenci a filozofové odpadnou. Śrīla Rūpa Gosvāmī píše ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101):

śruti-smṛti-purāṇādi-
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate

„Oddaná služba Bohu, ktorá obchádza autorizované vedske písma, ako Upaniṣady, Purāṇy a Nārada-pañcarātru, je len zbytočným rušivým prvkom v spoločnosti.“

“Oddaná služba Pánu, která opomíjí autorizovaná védská písma, jako jsou Upaniṣady, Purāṇy a Nārada-pañcarātra, je pouze zdrojem zbytečného nepokoje ve společnosti.”

Ani človek, ktorý zrealizoval Brahman, ba ani yogīn, ktorý zrealizoval Paramātmu, nemôžu pochopiť, ako sa Śrī Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť, môže narodiť ako syn matky Yaśody, alebo vystupovať ako Arjunov vozataj. Dokonca aj mocných polobohov niekedy pomýli Kṛṣṇova osobnosť (muhyanti yat sūrayaḥ), čo potvrdzuje vlastnými slovami: māṁ tu veda na kaścana. „Nikto Ma v skutočnosti nepozná takého, aký som.“ O tých, ktorí Ho trochu poznajú, hovorí: sa mahātmā sudurlabhaḥ. „Taká veľká duša je veľmi vzácna.“ Nikto, ani ten najväčší učenec alebo filozof, nemôže bez oddanej služby poznať Kṛṣṇu takého, aký je (tattvataḥ). Iba čistí oddaní môžu postihnúť niečo z Kṛṣṇových zvrchovaných a nepochopiteľných vlastností, krásy, bohatstva, slávy, sily, vedomostí a odriekania, lebo Kṛṣṇa je priateľsky naklonený všetkým Svojím oddaným. Je posledným stupňom realizácie Brahmanu a jedine oddaní Ho poznajú takého, aký je. To je potvrdené tiež v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.234):

Impersonalista, jenž poznal Brahman, nebo yogī s realizací Paramātmy nejsou schopni porozumět Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, jako synovi matky Yaśody či jako Arjunovu vozatajovi. Dokonce i velcí polobozi jsou někdy z Kṛṣṇy zmateni (muhyanti yat sūrayaḥ). Pán říká: māṁ tu veda na kaścana — “Nikdo Mě nezná takového, jaký jsem.” A zná-li Ho někdo, pak platí: sa mahātmā su-durlabhaḥ — “Taková velká duše je nesmírně vzácná.” Neprokazuje-li někdo oddanou službu Pánu, pak i když je to velký učenec či filozof, nemůže znát Kṛṣṇu takového, jaký je (tattvataḥ). Pouze čistí oddaní mohou něco vědět o nepochopitelných transcendentálních vlastnostech Kṛṣṇy — Jeho aspektu příčiny všech příčin, Jeho všemocnosti a různých druzích bohatství, Jeho jmění, slávě, síle, kráse, poznání a odříkání — neboť svým oddaným je Kṛṣṇa mimořádně nakloněn. Je vrcholem v realizaci Brahmanu a jedině oddaní Ho mohou vnímat takového, jaký je. Proto je řečeno:

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

„Nikto nemôže pochopiť Kṛṣṇu takého, aký naozaj je, pomocou svojich hrubohmotných zmyslov. Zjavuje sa však Svojím oddaným, pretože je spokojný s ich transcendentálnou láskyplnou službou.“

“Nikdo nemůže poznat Kṛṣṇu takového, jaký je, pomocí otupělých hmotných smyslů. Oddaným, kteří Ho potěší transcendentální láskyplnou službou, se však Kṛṣṇa osobně vyjeví.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)