Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, má nesčetně mnoho energií a všechny jsou božské. I živé bytosti jsou jednou z Jeho božských energií, ale jakmile přijdou do styku s hmotnou energií, je jejich původní duchovní síla zahalena. Když je zahalí hmotná energie, nemohou se nijak vymanit z jejího vlivu. Jak bylo uvedeno dříve, hmotná i duchovní energie jsou emanacemi Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto jsou obě věčné. Živé bytosti patří k věčné vyšší energii Pána, ale vzhledem ke znečištění nižší energií, hmotou, je věčná i jejich iluze. Proto se podmíněná duše nazývá nitya-baddha, věčně podmíněná. Nikdo nezjistí v dějinách hmotného světa historii jejího podmínění. I když je tedy hmotná příroda nižší energií, být vysvobozen z jejího zajetí je nesmírně obtížné, jelikož ji z konečného hlediska řídí svrchovaná vůle, kterou živá bytost nemůže překonat. Nižší, hmotná příroda je zde nazvána božskou proto, že je spojena s Bohem a jedná podle Jeho transcendentální vůle. Přestože je nižší povahy, pod vedením Nejvyššího podivuhodně působí při vzniku a zániku vesmírného projevu. Vedy to dokládají takto: māyāṁ tu prakṛtiṁ vidyān māyinaṁ tu maheśvaram. “Māyā (iluze) je nepravá či dočasná, ale v jejím pozadí stojí svrchovaný kouzelník, Osobnost Božství jménem Maheśvara, Nejvyšší Vládce.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 4.10)

Slovo guṇa znamená také provaz — podmíněná duše je pevně spoutána provazy iluze. Člověk, který má spoutané ruce i nohy, se není schopen vysvobodit sám a nemůže být ani vysvobozen někým, kdo je na tom stejně jako on. Musí mu pomoci někdo, kdo spoutaný není. Spoutaný nemůže pomoci spoutanému — zachránce musí být volný. Vysvobodit podmíněnou duši proto může jedině Pán Kṛṣṇa či Jeho pravý zástupce, duchovní učitel. Bez této pomoci vyššího řádu se z pout hmotné přírody nelze dostat. K volnosti může živé bytosti pomoci oddaná služba, rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa, který je Pánem matoucí energie, může této nepřekonatelné energii nařídit, aby podmíněnou duši pustila na svobodu. Nařizuje to z bezpříčinné milosti k odevzdané duši a z otcovské lásky k živé bytosti, jež je původně Jeho milovaným dítětem. Odevzdat se lotosovým nohám Pána je tedy jediný způsob, jak se vysvobodit ze zajetí neúprosné hmotné přírody.

Významná jsou také slova mām eva. Mām znamená jedině Kṛṣṇovi (Viṣṇuovi), nikoliv Brahmovi či Śivovi. I když jsou Brahmā a Śiva na vysoké úrovni, téměř na stejné úrovni jako Viṣṇu, nemohou tito zástupci rajo-guṇy (vášně) a tamo-guṇy (nevědomosti) vysvobodit podmíněnou duši ze zajetí māyi — i oni podléhají jejímu vlivu. Māyi vládne pouze Viṣṇu, a proto jedině On může zajistit podmíněné duši svobodu. Vedy (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8) to dokládají slovy tam eva viditvā, “Svobodu lze nalézt jedině poznáním Kṛṣṇy.” Dokonce i Pán Śiva potvrzuje, že osvobození je možné dosáhnout jen milostí Viṣṇua: mukti-pradātā sarveṣāṁ viṣṇur eva na saṁśayaḥ — “Není pochyb o tom, že Viṣṇu je dárcem osvobození pro všechny.”