KAPITOLA ŠIESTA
Kapitola šestá
Dhyāna-yoga
Dhyāna-yoga
- VERŠ 1:
- Vznešený riekol: „Pravý sannyāsīn a yogīn je ten, kto nelipne na plodoch svojho konania a robí to, čo treba vykonať, a nie ten, kto nezapáli oheň a je nečinný.
- TEXT 1:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.
- VERŠ 2:
- Vedz, že to, čo sa nazýva odriekaním, je to isté čo yoga, čiže spojenie s Najvyšším, ó, Pāṇḍuovec, pretože nik sa nemôže stať yogīnom, kým sa nezriekne túžby po zmyslovom pôžitku.
- TEXT 2:
- Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.
- VERŠ 3:
- Hovorí sa, že činy sú prostriedkom pre začiatočníka v osemstupňovej yoge a zanechanie všetkých hmotných činností je prostriedkom pre toho, kto yogu zavŕšil.
- TEXT 3:
- Je řečeno, že pro začátečníka v osmistupňovém systému yogy je prostředkem činnost a pro toho, kdo je v yoze již pokročilý, je prostředkem ukončení všech hmotných činností.
- VERŠ 4:
- O človeku, ktorý sa vzdal všetkých hmotných túžob, ktorý nekoná pre zmyslový pôžitok a nezaoberá sa plodonosnými činnosťami, sa hovorí, že je pokročilý v yoge.
- TEXT 4:
- O tom, kdo se zřekl všech hmotných tužeb a neusiluje o smyslový požitek ani se nevěnuje činnostem zaměřeným na jejich plody, se říká, že je pokročilý v yoze.
- VERŠ 7:
- Človek, ktorý ovládol svoju myseľ a našiel tak pokoj, dosiahol už Naddušu a neovplyvňujú ho radosti ani trápenia, chlad ani horúčava, pocty ani opovrhnutie.
- TEXT 7:
- Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, neboť nabyl klidu. Pro něho znamená štěstí i neštěstí, horko i chlad, pocta i zneuctění jedno a totéž.
- VERŠ 8:
- Hovorí sa, že človek, ktorého plne uspokojuje získané a uskutočnené poznanie, sa nazýva yogīn (alebo mystik) a je sebarealizovanou dušou. Taký človek už dosiahol transcendentálnu úroveň a dospel k sebaovládaniu. Na všetko — na hrudu, kameň či zlato — hľadí rovnako.
- TEXT 8:
- Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.
- VERŠ 9:
- Pokročilejší je ten, kto sa pozerá rovnako na priateľov, nepriateľov, druhov, na ľudí nestranných, závistlivcov, príbuzných, zbožných či hriešnikov.
- TEXT 9:
- Za ještě pokročilejší je osoba považována tehdy, když rovnocenně posuzuje upřímné příznivce, milující dobrodince, nestranné lidi, zprostředkovatele, lidi záštiplné, přátele i nepřátele, zbožné i hříšníky.
- VERŠ 10:
- Transcendentalista by mal neustále zamestnávať svoje telo, myseľ a svoje „ja“ vo vzťahu k Najvyššiemu, žiť osamote v ústraní a vždy pozorne ovládať svoju myseľ. Mal by sa zbaviť vlastníckych túžob a pocitov.
- TEXT 10:
- Transcendentalista má stále udržovat své tělo, mysl a vlastní já ve vztahu s Nejvyšším; má žít sám na odlehlém místě, vždy pozorně ovládat svou mysl a být prostý tužeb a vlastnických pocitů.
- VERŠ 11 – 12:
- Kvôli yoge nech sa yogīn odoberie na osamelé miesto. Tam nech na zemi rozprestrie trávu kuśa a prikryje ju jeleňou kožou a mäkkým plátnom. Sedadlo nemá byť ani privysoké, ani príliš nízke a malo by sa nachádzať na posvätnom mieste. Yogīn má na ňom sedieť stabilne a cvičiť yogu ovládaním mysle, zmyslov a činností, sústredením mysle na jediný bod, aby očistil srdce.
- TEXTS 11-12:
- K provádění yogy se má yogī odebrat na odlehlé posvátné území. Tam má na zemi rozprostřít trávu kuśa a pokrýt ji jelení kůží a měkkým plátnem. Místo k sezení nemá být ani příliš vysoké, ani příliš nízké. Yogī tam má sedět nehnutě a cvičit se v yoze ovládáním mysli, smyslů a činností a soustředěním mysli na jediný bod, aby tak očistil své srdce.
- VERŠ 13 – 14:
- Nech drží telo, hlavu a krk vzpriamené a nehybne uprie pohľad na špičku nosa. S mysľou ovládnutou a nerušenou, zbavený strachu a zotrvávajúci v sľube celibátu nech takto uprie svoje myšlienky na Mňa vo svojom srdci a učiní Ma konečným životným cieľom.
- TEXTS 13-14:
- Yogī má držet tělo, šíji a hlavu vzpřímeně a neustále upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování slibu naprostého celibátu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě vrcholným cílem svého života.
- VERŠ 15:
- Takýmto stálym ovládaním tela, mysle a činov sa yogīn vyslobodí z hmotnej existencie a dosiahne Moje sídlo, Božie kráľovstvo.
- TEXT 15:
- Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).
- VERŠ 18:
- O yogīnovi, ktorý pomocou vykonávania yogy usmerní činnosť svojej mysle a ktorý odvrátený od všetkých hmotných túžob spočíva v transcendencii, sa hovorí, že pevne zotrváva v yoge.
- TEXT 18:
- O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.
- VERŠ 19:
- Tak ako sa plamienok lampy nechveje, keď je v závetrí, tak i transcendentalista, ktorého myseľ je ovládnutá, zotrváva vždy v meditácii o transcendentálnom „ja“.
- TEXT 19:
- Tak jako se nechvěje plamen lampy v závětří, podobně i transcendentalista, jehož mysl je ovládnutá, je neochvějně zaujatý meditací o transcendentním Já.
- VERŠ 20 – 23:
- V stave dokonalosti, nazývanom samādhi alebo vnútorné vytrženie, je myseľ vďaka cvičeniu yogy celkom odpútaná od všetkých hmotných mentálnych činností. Túto dokonalosť charakterizuje schopnosť nazerať na svoje „ja“ prostredníctvom čistej mysle a žiť a tešiť sa vo vlastnom „ja“. V tomto radostnom stave prežíva človek neobmedzené transcendentálne šťastie poznané transcendentálnymi zmyslami. Keď človek dosiahne túto úroveň, nevzdiali sa už nikdy od pravdy a nemyslí si, že by mohol získať niečo cennejšie. V tomto stave ním nepohnú ani tie najväčšie ťažkosti. To je vskutku ozajstné oslobodenie sa od všetkých trápení pochádzajúcich zo styku s hmotou.
- TEXTS 20-23:
- Ve stavu dokonalosti zvaném tranz či samādhi je mysl prováděním yogy zcela odpoutána od hmotného myšlení. Tato dokonalost je charakterizována tím, že yogī prostřednictvím čisté mysli vidí vlastní já a na této úrovni se raduje. V tomto radostném stavu stále cítí bezmezné transcendentální štěstí, poznané transcendentálními smysly. Když dosáhne této úrovně, nikdy se nevzdálí od pravdy a v mysli je přesvědčen, že již nelze získat nic víc. Tehdy zůstává neochvějný — nemohou jím otřást ani ty největší těžkosti. Toto je skutečné osvobození od všech strastí pocházejících ze styku s hmotou.
- VERŠ 24:
- Yogu treba vykonávať s neochvejnou rozhodnosťou a vierou. Yogīn musí úplne odvrhnúť všetky hmotné túžby, ktoré vznikajú z mentálnej špekulácie, a samotnou mysľou ovládnuť všetky zmysly na všetkých stranách.
- TEXT 24:
- Yogī má provádět yogu s odhodláním a vírou a nenechat se z této cesty odchýlit. Měl by se bez výjimky zříci všech hmotných tužeb, pocházejících z myšlenkové spekulace, a tak ovládat myslí všechny smysly na všech stranách.
- VERŠ 25:
- Mal by postupne, krok za krokom, spočinúť v tranze pomocou inteligencie a s plným presvedčením. Takto môže upriamiť myseľ na vlastné „ja“ a nemyslieť na nič iné.
- TEXT 25:
- Postupně, krok za krokem, by se měl prostřednictvím inteligence podporované pevným přesvědčením ustálit v tranzu. Tak se má jeho mysl upírat na vlastní já a nemyslet na nic jiného.
- VERŠ 27:
- Yogīn, ktorého myseľ je pripútaná ku Mne, iste dosiahne najvyššiu dokonalosť transcendentálnej blaženosti. Je nad kvalitou vášne, lebo realizuje svoju kvalitatívnu totožnosť s Najvyšším, a preto je oslobodený od všetkých následkov predchádzajúcich hriešnych činov.
- TEXT 27:
- Yogī, jehož mysl se upírá na Mě, dosahuje nejvyšší dokonalosti transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším a tak je oproštěný od všech reakcí za své dřívější činy.
- VERŠ 28:
- Sebaovládnutý yogīn, ktorý sa takto neustále venuje yoge, sa oslobodí od všetkých hmotných nečistôt a dosiahne najvyššiu dokonalú blaženosť v trancendentálnej láskyplnej službe Pánovi.
- TEXT 28:
- Takto se yogī, jenž ovládá sám sebe a neustále se věnuje yoze, oprošťuje od všeho hmotného znečištění a dosahuje nejvyšší úrovně dokonalého štěstí v transcendentální láskyplné službě Pánu.
- VERŠ 32:
- Dokonalý yogīn je ten, kto v súlade s vlastným „ja“ vidí skutočnú jednotu všetkých tvorov, či už v ich šťastí, alebo v nešťastí, ó, Arjuna.“
- TEXT 32:
- Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.
- VERŠ 35:
- Pán Śrī Kṛṣṇa riekol: „Ó, bojovník mocných paží, ó, syn Kuntī, nepochybne je veľmi ťažké ovládnuť prelietavú myseľ, ale možno to dokázať vhodným cvičením a nepripútanosťou.
- TEXT 35:
- Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností.
- VERŠ 36:
- Sebarealizácia je veľmi neľahká pre toho, kto neovláda svoju myseľ. Uspeje však ten, kto má myseľ vo svojej moci a úsilie vynakladá správnym spôsobom. To je môj názor.“
- TEXT 36:
- Pro toho, kdo má nezkrocenou mysl, je seberealizace obtížná, ale ten, jehož mysl je ovládnutá a jenž o seberealizaci usiluje správnými prostředky, má úspěch zajištěn. To je Můj názor.
- VERŠ 37:
- Arjuna riekol: „Ó, Kṛṣṇa, aký osud očakáva neúspešného transcendentalistu, ktorý sa vydal cestou sebarealizácie s vierou, no kvôli svojej svetskej povahe sa od nej odvrátil bez dosiahnutia dokonalosti v yoge?
- TEXT 37:
- Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?
- VERŠ 38:
- Ó, Kṛṣṇa, bojovník mocných paží, neodpadne ten, kto je zmätený na ceste transcendencie, od duchovnej i materiálnej cesty a nezanikne ako rozorvaný mrak?
- TEXT 38:
- Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení?
- VERŠ 40:
- Najvyšší Pán riekol: „Ó, syn Pṛthy, transcendentalistu, ktorý koná cnostne, nečaká skaza ani v tomto, ani v duchovnom svete, pretože kto činí dobro, Môj priateľ, toho zlo nikdy nepremôže.
- TEXT 40:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto, ani v duchovním světě. Toho, kdo koná dobro, Můj příteli, zlo nikdy nepřemůže.
- VERŠ 41:
- Potom, čo sa neúspešný yogīn mnoho a mnoho rokov radoval na planétach zbožných bytostí, narodí sa v rodine spravodlivých ľudí alebo bohatých aristokratov.
- TEXT 41:
- Neúspěšný yogī se po mnoha letech života plného požitku na planetách zbožných živých bytostí narodí v rodině ctnostných či vznešených a zámožných lidí.
- VERŠ 42:
- Alebo sa dokonca narodí v rodine múdrych transcendentalistov, ak sa yoge venoval dlhší čas. V tomto svete však možno dosiahnuť také narodenie len veľmi zriedkavo.
- TEXT 42:
- Nebo (jestliže je neúspěšný po dlouhodobém provádění yogy) se narodí v rodině transcendentalistů, kteří jsou přirozeně velmi moudří. Takové zrození je v tomto světě skutečně vzácné.
- VERŠ 43:
- Po takomto narodení opäť nadobudne božské vedomie zo svojho predchádzajúceho života, a potom sa znovu usiluje o ďalšie zdokonalenie, ó, potomok Kuruovcov.
- TEXT 43:
- Ó synu Kurua, jakmile se narodí v těchto podmínkách, oživí božské vědomí ze svého minulého života a usiluje o další pokrok, aby dosáhl dokonalého úspěchu.
- VERŠ 44:
- Lebo práve sila božského vedomia z jeho predchádzajúceho života spôsobuje, že ho automaticky priťahujú zásady yogy bez toho, aby ich hľadal. Taký transcendentalista túžiaci poznať yogu je vždy povznesený nad rituálne zásady písiem.
- TEXT 44:
- Díky božskému vědomí z předchozího života ho začnou přitahovat principy yogy, a to mimovolně, aniž by po nich pátral. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad rituálními zásadami písem.
- VERŠ 45:
- A yogīn, ktorý sa usilovne snaží o ďalší pokrok a ktorý sa po mnohých a mnohých narodeniach zdokonalil, je očistený od všetkej poškvrny a napokon dosiahne najvyšší cieľ.
- TEXT 45:
- A když yogī upřímně usiluje o další pokrok a zbavený veškerých nečistot dospěje po mnoha životech následování procesu k dokonalosti, nakonec dosáhne nejvyššího cíle.
- VERŠ 47:
- Za najvyššieho zo všetkých yogīnov považujem toho, kto je so Mnou najdôvernejšie spojený, neprestajne na Mňa myslí a oddane a láskyplne Mi slúži.“
- TEXT 47:
- Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.