VERŠ 8

TEXT 8

Verš

jñāna-vijñāna-tṛptātmā
kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ity ucyate yogī
sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ

Synonyma

jñāna — získaným poznaním; vijñāna — uskutočneným poznaním; tṛpta — spokojný; ātmā — živá bytosť; kūṭa-sthaḥ — umiestnený na duchovnej úrovni; vijita-indriyaḥ — ovládajúci zmysly; yuktaḥ — spôsobilý pre duchovnú realizáciu; iti — potom; ucyate — hovorí sa; yogī — yogīn; sama — rovnaký; loṣṭra — hrudu; aśma — kameň; kāñcanaḥ — zlato.

jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a relizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — vyrovnaný; loṣṭra — hrouda; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato.

Překlad

Hovorí sa, že človek, ktorého plne uspokojuje získané a uskutočnené poznanie, sa nazýva yogīn (alebo mystik) a je sebarealizovanou dušou. Taký človek už dosiahol transcendentálnu úroveň a dospel k sebaovládaniu. Na všetko — na hrudu, kameň či zlato — hľadí rovnako.

Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.

Význam

Vedomosti získané z kníh sú bez realizácie Najvyššej Pravdy zbytočné. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.234) je to vyjadrené takto:

Vědomosti z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy jsou zcela zbytečné:

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

„Nikto nemôže pochopiť transcendentálnu povahu Kṛṣṇových mien, podôb, vlastností a zábav prostredníctvom svojich hmotne znečistených zmyslov. Jedine človeku duchovne naplnenému transcendentálnou službou Pánovi môžu byť vyjavené všetky tieto stránky Pánovej transcendentálnej povahy.“

“Nikdo nemůže porozumět transcendentální povaze jména, podoby, vlastností a zábav Śrī Kṛṣṇy pomocí svých hmotou znečištěných smyslů. Transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána jsou člověku zjeveny, jedině když je duchovně naplněn díky transcendentální službě Pánu.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)

Bhagavad-gītā je náuka o Bohu, o vedomí Kṛṣṇu, ktoré nemožno dosiahnuť pomocou svetského vzdelania. Človek musí mať veľké šťastie, aby sa stretol s osobou, ktorá má čisté vedomie. Človek vedomý si Kṛṣṇu môže realizovať poznanie vďaka Jeho milosti, pretože je uspokojený s čistou oddanou službou. Realizáciou poznania sa stáva dokonalým. Duchovné poznanie upevňuje naše presvedčenie, zatiaľ čo akademické znalosti nás nechávajú zmätenými nad zdanlivými protikladmi tohto sveta. Iba realizovaná duša, ktorá sa odovzdala Kṛṣṇovi, naozaj dospela k sebaovládaniu. Nachádza sa na transcendentálnej úrovni, keďže nemá nič spoločné so svetskou učenosťou. Hoci pre ostatných môže mať svetské poznanie a mentálna špekulácia cenu zlata, pre transcendentalistu nemá väčšiu hodnotu než hruda či kameň.

Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen.