VERŠ 47

TEXT 47

Verš

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntar-ātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yukta-tamo mataḥ

Synonyma

yoginām — z yogīnov; api — tiež; sarveṣām — zo všetkých; mat-gatena — pripútava sa ku Mne, neprestajne na Mňa myslí; antaḥ-ātmanā — v sebe; śraddhā-vān — s úplnou vierou; bhajate — robí transcendentálnu láskyplnú službu; yaḥ — ten, kto; mām — Mne (Najvyššiemu Pánovi); saḥ — on; me — Mňou; yukta-tamaḥ — najväčší yogīn; mataḥ — pokladaný.

yoginām — yogīnů; api — také; sarveṣām — všech; mat-gatena — který se ke Mně upíná, neustále na Mě myslí; antaḥ-ātmanā — ve svém nitru; śraddhā-vān — s naprostou vírou; bhajate — prokazuje transcendentální láskyplnou službu; yaḥ — ten, kdo; mām — Mně (Nejvyššímu Pánu); saḥ — on; me — Mnou; yukta-tamaḥ — největší yogī; mataḥ — je považován.

Překlad

Za najvyššieho zo všetkých yogīnov považujem toho, kto je so Mnou najdôvernejšie spojený, neprestajne na Mňa myslí a oddane a láskyplne Mi slúži.“

Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a v nitru myslí na Mě a který Mi prokazuje transcendentální láskyplnou službu, se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše. To je Můj názor.

Význam

Slovo bhajate je tu veľmi dôležité. Bhajate má svoj koreň v slovese bhaj, ktoré sa používa v spojení so službou. Slovenské slovo „uctievať“ nemá ten istý význam ako bhaja. Uctievať znamená velebiť alebo preukazovať niekomu úctu. Ale služba vykonávaná z lásky a naplnená vierou je osobitne určená Najvyššej Božskej Osobnosti. Toho, kto neuctieva úctyhodného človeka alebo poloboha, možno označiť za nezdvorilého, ale keď niekto odmietne slúžiť Najvyššiemu Pánovi, je stratený. Každá živá bytosť je čiastočkou Najvyššej Božskej Osobnosti, a preto je vo svojej podstate určená k tomu, aby slúžila Najvyššiemu. Keď to nerobí, poklesne. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.3) to potvrdzuje:

Důležité je zde slovo bhajate. Pochází ze slovesného kořene bhaj, kterého se používá k označení služby. Slovo uctívat nemá úplně stejný význam jako bhaj. Uctívat znamená někoho ctít, projevovat úctu někomu, kdo si to zaslouží. Služba s láskou a vírou je však zvláště určena Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se vyhne uctívání ctihodného člověka či poloboha, je možná nazván nezdvořilým, ale ten, kdo se vyhýbá službě Nejvyššímu Pánu, je ztracen. Každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a svou přirozeností je tedy určena ke službě Jemu. Jestliže podle toho nejedná, poklesne. Bhāgavatam (11.5.3) to dokládá takto:

ya eṣāṁ puruṣaṁ sākṣād
ātma-prabhavam īśvaram
na bhajanty avajānanti
sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ

„Človek, ktorý zanedbáva svoju povinnosť a opomína službu prvotnému Pánovi, ktorý je zdrojom všetkých živých bytostí, isto-iste poklesne zo svojej večnej, prirodzenej a pôvodnej pozície.“

“Každý, kdo zanedbává svou povinnost a neslouží původnímu Pánu, jenž je zdrojem všech živých bytostí, poklesne ze svého přirozeného postavení.”

V tomto verši je použité slovo bhajanti. Toto slovo sa používa vo vzťahu k Najvyššiemu Pánovi, zatiaľ čo slovo „uctievať“ sa môže použiť v spojení s polobohmi alebo ľuďmi. Slovo avajānanti použité v tomto verši nájdeme aj v Bhagavad-gīte (9.11): avajānanti māṁ mūḍhāḥ. „Iba hlupáci a ničomníci hania Śrī Kṛṣṇu, Najvyššiu Božskú Osobnosť.“ Títo hlupáci píšu niekedy komentáre k Bhagavad-gīte, a pritom nemajú ani štipku oddanosti ku Kṛṣṇovi. Preto nemôžu vidieť rozdiel medzi slovami bhajanti a uctievať.

Stejné slovo, bhajanti, je rovněž v tomto verši. Bhajanti se tedy může vztahovat jedině ke službě Nejvyššímu Pánu, zatímco slovo uctívat může být vztaženo k polobohům či jakékoliv jiné obyčejné živé bytosti. Slovo avajānanti, použité v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu, nalezneme také v Bhagavad-gītě. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ — “Jedině hlupáci a darebáci se vysmívají Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.” Tito hlupáci si troufají psát komentáře k Bhagavad-gītě, aniž by měli služebnický postoj k Pánu. Proto nejsou schopni náležitě rozlišovat mezi slovem bhajanti a slovem uctívat.

Všetky yogy vrcholia v bhakti-yoge. Ostatné yogy sú viac-menej spôsobmi, ako dosiahnuť bhakti-yogu. Yoga vlastne znamená bhakti-yoga. Od začiatku karma-yogy až po vrchol bhakti-yogy vedie dlhá cesta k sebarealizácii. Karma-yoga, činnosť bez túžby po plodoch práce, je začiatkom tejto cesty. Len čo karma-yogīn získa poznanie a naučí sa odriekaniu, prejde k jñāna-yoge, a keď prostredníctvom jñāna-yogy dosiahne štádium, v ktorom pomocou rôznych telesných a psychických metód medituje o Najvyššej Duši a zameriava na Ňu svoju myseľ, dospeje k aṣṭāṅga-yoge. A ak sa človek rozvíjaním svojej oddanosti a lásky dostane k Najvyššej Božskej Osobnosti, potom dosiahol vrchol, bhakti-yogu.

Bhakti-yoga je vskutku najvyšším cieľom, ale ak ju chceme podrobne analyzovať, musíme porozumieť ostatným yogam. Yogīn, ktorý neustále napreduje, kráča pravou cestou, vedúcou k večnému šťastiu. Kto sa zastaví na určitom stupni a nerobí žiadny pokrok, je nazývaný menom označujúcim stupeň, ktorý dosiahol: karma-yogīn, jñāna-yogīn, rāja-yogīn, haṭha-yogīn a podobne. O človeku, ktorému sa pošťastilo natoľko, že dosiahol bhakti-yogu, môžeme povedať, že prekonal všetky ostatné yogy. Vedomie Kṛṣṇu je preto najvyšším štádiom yogy, podobne ako sú Himālaye najvyššie pohorie sveta a Mount Everest najvyššou horou.

Všechny druhy yogy vrcholí bhakti-yogou. Ostatní yogy jsou pouze prostředky, jak dospět k bhakti na úrovni bhakti-yogy. Yoga ve skutečnosti znamená bhakti-yogu; všechny ostatní yogy jsou postupy na cestě k bhakti-yoze. Od karma-yogy na počátku po bhakti-yogu na konci vede dlouhá cesta seberealizace. Karma-yoga, práce zbavená svých plodů, je počátkem této cesty. Je-li karma-yoga obohacena poznáním a odříkáním, nazývá se tato úroveň jñāna-yoga. Když ke jñāna-yoze přibyde meditace o Nadduši prováděná pomocí různých tělesných úkonů a mysl je upřená na Pána, nazývá se to aṣṭāṅga-yoga. A když někdo překoná aṣṭāṅga-yogu a dojde k Osobě Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy, dosáhl bhakti-yogy, která je vrcholem. Bhakti-yoga je skutečně konečným cílem, ale abychom ji mohli podrobně analyzovat, musíme porozumět ostatním yogám. Yogī, který jde neustále dál, je tedy na pravé cestě věčného štěstí. Ten, kdo se zdržuje na určitém stupni, bez dalšího pokroku, je podle toho nazýván příslušným jménem: karma-yogī, jñāna-yogī či dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī a tak dále. Pokud má někdo to štěstí, že se dostal až na úroveň bhakti-yogy, všechny ostatní yogy již překonal. Vědomí Kṛṣṇy je tedy nejvyšším stupněm yogy, stejně jako když mluvíme o Himalájích, míníme tím nejvyšší hory na světě, které vrcholí Mount Everestem.

Keď si je niekto vďaka bhakti-yoge vedomý Kṛṣṇu, dostáva sa mu ozajstného šťatia. Dokonalý yogīn upína svoju myseľ na Kṛṣṇu, Śyāmasundaru, ktorého pleť má nádhernú farbu búrkového mraku, ktorého tvár podobná lotosu žiari ako Slnko, ktorého odev sa leskne drahými kameňmi a ktorého telo je ovenčené kvetmi. Na všetky strany z Neho vychádza nádherná žiara, zvaná brahmajyoti. Inkarnuje v rôznych podobách, ako Rāma, Nṛsiṁha, Vāraha a vo Svojej pôvodnej podobe Najvyššej Božskej Osobnosti ako Kṛṣṇa. Do tohto sveta zostupuje v ľudskej podobe ako syn matky Yaśody a je známy ako Kṛṣṇa, Govinda alebo Vāsudeva. Je dokonalým dieťaťom, priateľom, pánom a milencom a má všetky atribúty a transcendentálne vlastnosti. Keď si človek neprestajne uvedomuje tieto vlastnosti Boha, je dokonalým yogīnom.

Uchýlit se na cestu bhakti-yogy a dospět k vědomí Kṛṣṇy je velké štěstí. Tehdy jsme — jak učí Vedy — v dobrém postavení. Ideální yogī soustřeďuje svou pozornost na Pána Kṛṣṇu, který má jméno Śyāmasundara, má nádhernou barvu mraku, Jeho tvář podobná lotosu září jako slunce, Jeho oděv se blýská drahokamy a Jeho tělo je ověnčené květinovou girlandou. Pán osvětluje všechny strany svým oslnivým jasem zvaným brahmajyoti. Objevuje se v různých podobách, jakými jsou Rāma, Nṛsiṁha, Varāha a Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Sestupuje jako lidská bytost, syn matky Yaśody, a je znám pod jmény Kṛṣṇa, Govinda a Vāsudeva. Je dokonalým dítětem, manželem, přítelem a pánem a oplývá všemi druhy bohatství a transcendentálními vlastnostmi. Ten, kdo si je neustále vědom těchto Pánových rysů, je nejdokonalejší yogī.

K tejto najvyššej dokonalosti yogy môžeme dospieť jedine prostredníctvom bhakti-yogy, čo potvrdzujú všetky vedske písma. Vo Śvetāśvatara Upaniṣade (6.23) sa uvádza:

Této úrovně nejvyšší dokonalosti yogy lze dosáhnout jedině bhakti-yogou. To dokládají všechna védská písma:

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

„Skutočný zmysel vedskeho poznania sa odhalí len tým veľkým dušiam, ktoré majú úplnú dôveru v Boha a v duchovného učiteľa.“

“Jen těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

V Gopāla-tāpanī Upaniṣade (1.15) sa hovorí: bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam, etad eva naiṣkarmyam. „Bhakti je oddaná služba Bohu, zbavená túžby po hmotnom zisku v tomto i v budúcom živote. Keď sa človek oslobodí od týchto egoistických sklonov, mal by svoju myseľ celkom pripútať k Najvyššiemu. To je význam slova naiṣkarmya.“

Bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam, etad eva naiṣkarmyam — “Bhakti je oddaná služba Pánu prostá touhy po hmotném zisku, v tomto či v příštím životě. Těchto sklonů se je třeba zbavit a zcela zaujmout svou mysl Nejvyšším. To je smysl slova naiṣkarmya.” (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.15)

Toto je niekoľko aspektov bhakti-yogy alebo vedomia Kṛṣṇu — najdokonalejšej z yog.

Toto jsou některé z prostředků k praktikování bhakti, yogy vědomí Kṛṣṇy, která je nejdokonalejším stupněm jógového systému.

Takto končia Bhaktivedantove výklady k šiestej kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, nazvanej „Dhyāna-yoga.“

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o dhyāna-yoze.