VERŠ 40

TEXT 40

Verš

śrī-bhagavān uvāca
pārtha naiveha nāmutra
vināśas tasya vidyate
na hi kalyāṇa-kṛt kaścid
durgatiṁ tāta gacchati

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť, riekol; pārtha — ó, syn Pṛthy; na eva — nikdy; iha — tu (v tomto svete); na — ani; amutra — v ďalšom živote; vināśaḥ — skaza; tasya — jeho; vidyate — jestvuje; na — nie; hi — určite; kalyāṇa-kṛt — kto koná cnostne; kaścit — každý; durgatim — úpadok; tāta — Môj priateľ; gacchati — kráča.

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; pārtha — ó synu Pṛthy; na eva — nikdy tomu tak není; iha — v tomto hmotném světě; na — nikdy; amutra — v příštím životě, v příštím světě; vināśaḥ — zkáza; tasya — jeho; vidyate — existuje; na — nikdy; hi — jistě; kalyāṇa-kṛt — ten, kdo se věnuje příznivým činnostem; kaścit — kdokoliv; durgatim — k úpadku; tāta — Můj příteli; gacchati — spěje.

Překlad

Najvyšší Pán riekol: „Ó, syn Pṛthy, transcendentalistu, ktorý koná cnostne, nečaká skaza ani v tomto, ani v duchovnom svete, pretože kto činí dobro, Môj priateľ, toho zlo nikdy nepremôže.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto, ani v duchovním světě. Toho, kdo koná dobro, Můj příteli, zlo nikdy nepřemůže.

Význam

V Śrīmad-Bhāgavatame (1.5.17) poučuje Śrī Nārada Muni Vyāsadevu:

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.17) vysvětluje Śrī Nārada Muni Vyāsadevovi:

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ

„Kto zanechá všetky hmotné činnosti a celkom sa odovzdá Najvyššej Božskej Osobnosti, nikdy o nič nepríde a ani mu nehrozí nebezpečenstvo úpadku. Oproti tomu ten, kto sa neodovzdal Pánovi, nikdy nič nezíska, hoci si svedomito plní všetky povinnosti.“ Pre hmotný zisk jestvuje veľa činností, či už podľa písiem, alebo obyčajných. Aby si transcendentalista zabezpečil pokrok v duchovnom živote, vo vedomí Kṛṣṇu, musí podľa písiem zanechať všetky hmotné činnosti. Niekto by mohol namietnuť, že vďaka vedomiu Kṛṣṇu síce môže človek, ktorý doviedol svoju snahu až do konca, dosiahnuť dokonalosť, ale ak ju nedosiahne, stráca po stránke hmotnej i duchovnej. V písmach sa uvádza, že zanedbávanie hmotných povinností prináša človeku utrpenie — takže to znamená, že človeka, ktorý nedosiahol úspech v transcendentálnych činnostiach, tiež postihnú tieto následky. Śrīmad-Bhāgavatam nás ubezpečuje, že transcendentalista, ktorý neuspel, sa nemá čoho báť. Hoci sa musí podrobiť následkom, ak nedokončil svoje predpísané povinnosti, nestráca nič, lebo priaznivé činy vykonané s mysľou zameranou na Kṛṣṇu a pre Jeho potešenie nevýjdu nikdy navnivoč. Nestratia sa, lebo oddaný bude pokračovať vo svojom duchovnom rozvoji, aj keby sa v ďalšom živote narodil v nízkej rodine. Zato človek, ktorý sa nesnaží o vedomie Kṛṣṇu, nedosiahne pozitívne výsledky, ani keby splnil všetky hmotné povinnosti.

“Pokud se někdo zřekne všech hmotných vyhlídek a beze zbytku přijme útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, nic neztrácí a nehrozí mu poklesnutí. Naproti tomu neoddaný se může plně věnovat konání své pracovní povinnosti, a přesto nic nezíská.” Hmotné vyhlídky skýtá mnoho činností — jak těch předepsaných v písmech, tak běžných. Od transcendentalisty se očekává, že se zřekne všech hmotných činností v zájmu duchovního pokroku, vědomí Kṛṣṇy. Někdo může tvrdit, že rozvíjením vědomí Kṛṣṇy lze sice dosáhnout nejvyšší dokonalosti, pokud je dovedeno do konce, ale že když osoba nedosáhne dokonalé úrovně, ztratí po hmotné i duchovní stránce. Písma jsou nesmlouvavá: když někdo nekoná předepsané hmotné povinnosti, musí si vytrpět reakce — ten, kdo se nebude náležitě věnovat transcendentálním činnostem, tedy musí být těmto reakcím vystaven. Bhāgavatam však ujišťuje, že neúspěšný transcendentalista se nemá čeho bát. I když může být vystaven reakcím za to, že nesplnil dokonale své předepsané povinnosti, přesto nic neztratí. Vědomí Kṛṣṇy, jež je příznivé, není nikdy zapomenuto a ten, kdo jedná na této úrovni, v tom bude pokračovat, i kdyby se v příštím životě narodil v nízko postavené rodině. Naproti tomu ten, kdo se jen striktně drží předepsaných povinností, aniž by se mu dostávalo vědomí Kṛṣṇy, ještě nemusí dosáhnout příznivých výsledků.

Ľudí možno rozdeliť na tých, ktorí sa správajú podľa zásad predpísaných v písmach, a na tých, ktorí sa podľa nich neriadia. Ľudia z druhej skupiny žijú pre zmyslový pôžitok na úrovni zvierat; nevedia, že po tomto živote príde nový život a nevedia ani to, že človek by sa mal snažiť dosiahnuť duchovnú realizáciu. Títo ľudia majú veľa zvieracích sklonov, nech už sú civilizovaní alebo nie, vzdelaní či nevzdelaní, silní či slabí. Ich činnosti nikdy neprinášajú šťastie, pretože takíto ľudia sa riadia len zvieracími pudmi — jedením, spaním, obranou a pohlavným stykom; preto zostávajú v strastiplnom hmotnom svete. Do prvej skupiny patria tí, ktorí sa riadia zásadami a povinnosťami, ktoré stanovujú písma. Dosahujú životné úspechy, pretože robia pokrok vo vedomí Kṛṣṇu.

Lidstvo je možné rozdělit na dvě části — na lidi usměrněné a neusměrněné. Ti, kdo se věnují pouze zvířecímu uspokojování smyslů bez poznání o svém příštím životě či duchovním osvobození, patří mezi neusměrněné. A ti, kdo plní povinnosti stanovené v písmech, se řadí k usměrněným. Neusměrnění lidé — civilizovaní i necivilizovaní, vzdělaní i nevzdělaní, silní i slabí — mají mnoho zvířecích sklonů. Jejich činnosti nejsou nikdy příznivé — když se jako zvířata vyžívají v jídle, spánku, obraně a sexu, setrvávají i nadále v hmotné existenci, která vždy přináší utrpení. Na druhou stranu ti, kdo se řídí a jsou usměrněni příkazy písem a tak postupně spějí k vědomí Kṛṣṇy, dosahují v životě pokroku.

Ľudí, čo sa vydali po priaznivej ceste, možno rozdeliť do troch skupín: 1. tí, ktorí sa riadia podľa pravidiel a zásad písiem za účelom hmotného blahobytu, 2. tí, ktorí sa chcú vyslobodiť z hmotnej existencie a 3. oddaní, ktorí oddane slúžia Kṛṣṇovi. Ľudí, ktorí sa riadia pravidlami a zásadami písiem, možno ďalej rozdeliť do dvoch podskupín: tí, ktorí túžia po plodoch svojich činov, a tí, ktorí po žiadnych plodoch zmyslového pôžitku netúžia. Tí, ktorí konajú s myšlienkou na odmenu v podobe zmyslového pôžitku, sa môžu nasledovaním istých zásad povýšiť na vyššiu životnú úroveň alebo aj na vyššie planéty, ale keďže sa nezbavili hmotných túžob, nenasledujú pravú priaznivú cestu. Jediné priaznivé činy sú tie, ktoré vedú k vyslobodeniu. Činy, ktoré nevedú k sebarealizácii či vyslobodeniu z hmotného telesného poňatia života, nie sú vôbec priaznivé. Jedinú nádej nám dávajú činy určené pre potešenie Kṛṣṇu, a tí, ktorí sa dobrovoľne podriaďujú prísnemu sebaovládaniu, aby urobili pokrok na ceste vedomia Kṛṣṇu, sú dokonalými transcendentalistami. Vzhľadom na to, že osemstupňový systém yogy vedie ku konečnému cieľu, k vedomiu Kṛṣṇu, je aj táto metóda považovaná za priaznivú a nikto sa nemusí obávať poklesnutia, ak sa ju snaží vykonávať úprimne.

Ti, kdo se vydali příznivou cestou, mohou být rozděleni do tří skupin: 1. ti, kteří se řídí pravidly a usměrněními písem a užívají si hmotného blahobytu; 2. ti, kteří se snaží najít konečné osvobození od hmotné existence; a 3. oddaní mající vědomí Kṛṣṇy. Osoby dodržující pravidla písem, jež vedou k hmotnému štěstí, lze dále rozdělit do dvou skupin: na ploduchtivé konatele a ty, kteří plody práce, jež skýtají uspokojení smyslů, nechtějí. Ti, kdo dychtí po plodech práce, mohou dosáhnout života na vyšší úrovni — dokonce i na nebeských planetách — ale nejsou osvobozeni od hmotné existence, a proto nejdou skutečně příznivou cestou. Jediné příznivé činnosti jsou ty, které vedou k osvobození. Činy, jež nejsou zaměřeny na konečnou seberealizaci či osvobození od hmotného, tělesného pojetí života, nejsou naopak vůbec příznivé. Jednání s vědomím Kṛṣṇy je jediné příznivé jednání a každého, kdo je dobrovolně připraven snášet veškeré nepohodlí v zájmu pokroku na cestě vědomí Kṛṣṇy, lze nazvat dokonalým transcendentalistou, který se podrobuje tvrdé askezi. A vzhledem k tomu, že osmistupňový systém yogy směřuje ke konečné realizaci vědomí Kṛṣṇy, je i tato metoda příznivá a ten, kdo se jí snaží co nejlépe následovat, se nemusí obávat úpadku.