Skip to main content

VERŠ 37

TEXT 37

Verš

Verš

arjuna uvāca
ayatiḥ śraddhayopeto
yogāc calita-mānasaḥ
aprāpya yoga-saṁsiddhiṁ
kāṁ gatiṁ kṛṣṇa gacchati
arjuna uvāca
ayatiḥ śraddhayopeto
yogāc calita-mānasaḥ
aprāpya yoga-saṁsiddhiṁ
kāṁ gatiṁ kṛṣṇa gacchati

Synonyma

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna riekol; ayatiḥ — neúspešný transcendentalista; śraddhayā — s vierou; upetaḥ — zamestnaný; yogāt — od yogy; calita — odvrátil; mānasaḥ — myseľ; aprāpya — nedosiahol; yoga-saṁsiddhim — najvyššiu dokonalosť v yoge; kām — aký; gatim — cieľ; kṛṣṇa — ó, Kṛṣṇa; gacchati — dosiahne.

arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; ayatiḥ — neúspěšný transcendentalista; śraddhayā — s vírou; upetaḥ — zaměstnaný; yogāt — od mystického spojení; calita — odchýlená; mānasaḥ — který má takovou mysl; aprāpya — nedosahující; yoga-saṁsiddhim — nejvyšší dokonalost v mystice; kām — jaké; gatim — místo určení; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; gacchati — dosáhne.

Překlad

Překlad

Arjuna riekol: „Ó, Kṛṣṇa, aký osud očakáva neúspešného transcendentalistu, ktorý sa vydal cestou sebarealizácie s vierou, no kvôli svojej svetskej povahe sa od nej odvrátil bez dosiahnutia dokonalosti v yoge?

Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, kam se dostane neúspěšný transcendentalista, který na začátku přijme proces seberealizace s vírou, ale později od něho kvůli světskému smýšlení upustí a tak v mystice nedosáhne dokonalosti?

Význam

Význam

Cestu sebarealizácie opisuje Bhagavad-gītā. Základnou zásadou duchovnej realizácie je poznanie, že živá bytosť nie je totožná s hmotným telom, ale že vo svojej skutočnej podstate je večná, plná blaženosti a poznania a transcendentálna voči telu a mysli. K sebarealizácii vedú tri cesty: cesta poznania (jñāna-yoga), cesta osemstupňovej yogy a cesta oddanej služby (bhakti-yoga). Všetky tieto spôsoby vychádzajú z rovnakých zásad: zrealizovať základné postavenie živej bytosti a jej vzťah k Bohu, znovu tak nadviazať prerušené spojenie s Bohom a takto dosiahnuť najvyššiu dokonalosť vo vedomí Kṛṣṇu. Dodržiavaním zásad jednej z týchto troch metód dosiahneme skôr či neskôr najvyšší cieľ. V tom nás Kṛṣṇa ubezpečil už v druhej kapitole — aj tie najmenšie pokroky na transcendentálnej ceste dávajú veľkú nádej na vyslobodenie. Z týchto troch metód je bhakti-yoga vhodná pre dnešný vek, lebo je to najpriamejšia cesta k realizácii Boha. Arjuna si chcel byť celkom istý, a preto požiadal Kṛṣṇu, aby mu svoj predchádzajúci výrok znovu potvrdil. V dnešnej dobe je veľmi ťažké nasledovať cestu osemstupňovej yogy či jñāna-yogy. Preto sa môže stať, že človek z rozličných dôvodov neuspeje, hoci vynakladá značné úsilie. Predovšetkým je na mieste otázka, ako vážne človek nasleduje daný proces. Vydať sa na transcendentálnu cestu yogy znamená vyhlásiť vojnu iluzórnej energii. Keď sa niekto snaží vymknúť sa zo zajatia iluzórnej energie, pokúsi sa ho māyā premôcť a bude mu predkladať najrozličnejšie pokušenia. Podmienená duša, ktorá už raz bola v zajatí troch kvalít hmotnej prírody, je v nebezpečí, že sa do neho opäť dostane napriek tomu, že je na transcendentálnej ceste. Toto odvrátenie sa od transcendentálnej cesty sa nazýva yogāc calita-mānasaḥ. Arjuna sa teda zaujíma o ďalší osud toho, kto odpadol z cesty sebarealizácie.

Cesta seberealizace či mystiky je popsána zde, v Bhagavad-gītě. Základním principem seberealizace je poznání, že živá bytost se liší od hmotného těla a že její štěstí spočívá na transcendentální úrovni věčného života, blaženosti a poznání, nad úrovní těla i mysli. K seberealizaci lze jít cestou poznání, cestou osmistupňové yogy nebo cestou bhakti-yogy. V každém z těchto procesů je třeba poznat základní postavení živé bytosti, její vztah s Bohem a činnosti, jimiž může obnovit ztracené spojení a dosáhnout nejdokonalejšího stavu, vědomí Kṛṣṇy. Následování kterékoliv z výše uvedených metod dříve či později zaručeně vede k dosažení nejvyššího cíle. To již Pán prohlásil ve druhé kapitole: I malý pokrok na transcendentální cestě dává velkou naději na osvobození. Z těchto tří metod je pro současný věk konkrétně vhodná cesta bhakti-yogy, protože je tou nejpřímější metodou realizace Boha. Arjuna si chtěl být dvojnásob jistý, a proto požádal Pána Kṛṣṇu, aby své dřívější prohlášení potvrdil. Každý se může upřímně vydat cestou seberealizace, ale metody rozvoje poznání a provádění osmistupňové yogy jsou v Kali-yuze obecně velice obtížně uskutečnitelné. Z mnoha důvodů se proto může stát, že uchazeč neuspěje, přestože vynakládá soustavné úsilí. V první řadě je možné, že následování procesu nebere dostatečně vážně. Vydat se po transcendentální cestě v podstatě znamená vyhlásit válku matoucí energii. A ta se snaží každého, kdo se pokouší uniknout z jejího sevření, přemoci různými lákadly. Podmíněná duše je již okouzlena kvalitami hmotné energie, a i když se věnuje transcendentální disciplíně, neustále jí hrozí, že bude okouzlena znovu. To se potom nazývá yogāc calita-mānasaḥ — odklon z transcendentální cesty. Arjuna chce vědět, co se stane, když někdo takto sejde z cesty seberealizace.