Skip to main content

VERŠ 17

TEXT 17

Verš

Verš

yuktāhāra-vihārasya
yukta-ceṣṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya
yogo bhavati duḥkha-hā
yuktāhāra-vihārasya
yukta-ceṣṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya
yogo bhavati duḥkha-hā

Synonyma

Synonyma

yukta — striedmy; āhāra — v jedle; vihārasya — odpočinku; yukta — primeraný; ceṣṭasya — toho, kto koná pre sebazáchovu; karmasu — pri plnení povinností; yukta — striedmy; svapna-avabodhasya — v spánku i bdení; yogaḥ — vykonávanie yogy; bhavati — bude; duḥkha-hā — zahubí svoje trápenia.

yukta — usměrněný; āhāra — přijímání potravy; vihārasya — aktivní odpočinek; yukta — usměrněný; ceṣṭasya — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; karmasu — při konání povinností; yukta — usměrněný; svapna-avabodhasya — spánek a bdění; yogaḥ — provádění yogy; bhavati — stává se; duḥkha- — potlačující strasti.

Překlad

Překlad

Iba ten, kto je striedmy v jedle, odpočinku, práci, spánku i v bdení, môže vykonávaním yogy zmierniť všetky svoje trápenia.

Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.

Význam

Význam

Výstrednosti v telesných potrebách, ako sú jedenie, spanie, bránenie sa a pohlavný styk, môžu prekážať úspešnému vykonávaniu yogy. Jedenie možno ovládnuť len vtedy, ak sa človek naučil jesť posvätené jedlo, prasādam. Podľa Bhagavad-gīty (9.26) sa Kṛṣṇovi obetuje ovocie, zelenina, obilniny, strukoviny, mlieko atď. Takto sa oddaný naučí jesť len to, čo je v kvalite dobra a je vhodné ako ľudská potrava. Pokiaľ ide o spánok, oddaný vedomý si Kṛṣṇu sa vždy snaží dôkladne si plniť svoje povinnosti, aby potešil Kṛṣṇu, a preto každú chvíľku premeškanú zbytočným spaním považuje za veľkú stratu času. Avyartha-kālatvam: oddaný nedokáže stráviť ani minútu svojho života bez toho, aby láskyplne neslúžil Kṛṣṇovi. Z tohto dôvodu obmedzuje spánok na minimum. Berie si v tom príklad od Śrīlu Rūpu Gosvāmīho, ktorý bol taký pohrúžený v službe Pánovi, že nikdy nespal viac než dve hodiny denne a niekedy aj menej. Haridās Ṭhākura nezjedol ani trošku prasādam a ani oči nezažmúril, kým nedokončil svoju dennú japu, kým na svojom ruženci nezopakoval Božie mená tristotisíckrát. Pokiaľ ide o činnosti, oddaný nerobí nič, čo by nebolo v Kṛṣṇovom záujme, a preto sú jeho činy vždy usmernené a nepoškvrnené túžbou po zmyslovom pôžitku. Keďže človek vedomý si Kṛṣṇu netúži po žiadnom svetskom pôžitku, nemá ani chvíľu času na uspokojovanie zmyslov. Vo všetkých činnostiach, v každej práci, v reči, spaní, i keď bdie a podobne, je usmernený, a preto preňho nejestvuje nijaké hmotné trápenie.

Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.