VERŠ 26

TEXT 26

Verš

kāma-krodha-vimuktānāṁ
yatīnāṁ yata-cetasām
abhito brahma-nirvāṇaṁ
vartate viditātmanām

Synonyma

kāma — od túžob; krodha — a hnevu; vimuktānām — tí, ktorí sú vyslobodení; yatīnām — svätci; yata-cetasām — ktorí celkom ovládajú svoju myseľ; abhitaḥ — majú v blízkej budúcnosti zaistené; brahma-nirvāṇam — vyslobodenie na úrovni Najvyššieho; vartate — je; vidita-ātmanām — u sebarealizovaných.

kāma — od tužeb; krodha — a hněvu; vimuktānām — těch, kteří jsou osvobození; yatīnām — světců; yata-cetasām — jež dokonale ovládají mysl; abhitaḥ — zaručené v blízké budoucnosti; brahma-nirvāṇam — osvobození na úrovni Nejvyššího; vartate — je; vidita-ātmanām — těch, kdo znají vlastní já.

Překlad

Vyslobodenie na úrovni Najvyššieho majú na dosah tí, ktorí sa zbavili všetkých hmotných túžob a hnevu, ktorí spoznali svoje „ja“, dokážu sa ovládať a neustále sa snažia dosiahnuť dokonalosť.

Ti, kdo jsou prostí hněvu, hmotných tužeb, znají vlastní já, ovládají se a neustále usilují o dokonalost, mají zaručené, že osvobození na úrovni Nejvyššího dosáhnou ve velmi blízké budoucnosti.

Význam

Zo všetkých svätcov, ktorí sa snažia dosiahnuť vyslobodenie, je najlepší Kṛṣṇov oddaný. Śrīmad-Bhāgavatam (4.22.39) to potvrdzuje nasledovne:

Ze všech světců, kteří stále usilují o vysvobození, je nejlepší ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy. Bhāgavatam (4.22.39) to dokládá následovně:

yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā
karmāśayaṁ grathitam udgrathayanti santaḥ
tadvan na rikta-matayo yatayo ’pi ruddha-
sroto-gaṇās tam araṇaṁ bhaja vāsudevam

„Ani veľkí mudrci nedokážu odolávať nátlakom zmyslov tak účinne ako tí, ktorí s transcendentálnou blaženosťou slúžia Pánovým lotosovým nohám, ničiac tak hlboko zakorenené túžby po plodonosných činnostiach. Preto oddanou službou uctievaj Vāsudevu, Najvyššiu Božskú Osobnosť.“

“Snaž se oddanou službou uctívat Vāsudevu, Nejvyšší Osobnost Božství. Ani velcí mudrci nedovedou odolávat náporu smyslů tak účinně jako ti, kdo zakoušejí transcendentální blaženost ze služby lotosovým nohám Pána a odstraňují tak hluboce zakořeněnou touhu po jednání s vidinou plodů.”

Túžby podmienených duší po plodoch svojich činov majú také hlboké korene, že aj veľkí mudrci ich ovládajú iba s ťažkosťami. Avšak Pánov oddaný, ktorý je stále zapojený v láskyplnej službe Kṛṣṇovi a ktorý dokonale pozná svoju duchovnú identitu, veľmi rýchlo dosiahne Najvyššieho. Vďaka svojej dokonalej sebarealizácii neustále spočíva v tranze (samādhi). Nasledujúci príklad tento postup výstižne ilustruje:

Touha užívat si plodů svých činů je v podmíněné duši tak hluboce zakořeněná, že i pro velké mudrce je přes nesmírné úsilí velice obtížné ji ovládat. Oddaný Pána — jenž se stále věnuje oddané službě, má vědomí Kṛṣṇy a dokonale zná sebe sama — ovšem velice rychle dosahuje osvobození na úrovni Nejvyššího. Díky svému úplnému poznání spojenému se seberealizací neustále setrvává v tranzu. Je dán následující příklad:

darśana-dhyāna-saṁsparśair
matsya-kūrma-vihaṅgamāḥ
svāny apatyāni puṣṇanti
tathāham api padma-ja

„Pohľadom, rozjímaním a dotykom vychováva ryba, korytnačka a vták svojich potomkov. A podobne konám i ja, ó, Padmaja!“

“Své potomky vychovává ryba pouhým pohledem, želva rozjímáním a pták dotekem. Ó Padmajo, podobně činím i Já.”

Ryby vychovávajú svoje potomstvo pohľadom. Korytnačka sa o svoje mláďatá stará rozjímaním; nakladie vajcia do zeme, a keď je vo vode, rozjíma o nich. Kṛṣṇov oddaný, aj keď je ďaleko od Kṛṣṇovho sídla, môže dosiahnuť Jeho kráľovstvo, keď neustále myslí na Kṛṣṇu a s láskou a oddanosťou Mu slúži. A keďže je stále pohrúžený v myšlienkach na Najvyššieho, neovplyvňujú ho viac hmotné strasti. Tento životný stav sa nazýva brahma-nirvāṇa.

Ryba vychovává své potomstvo tím, že se na ně dívá. Želva se o potomstvo stará rozjímáním — naklade vejce do země, a zatímco je ve vodě, rozjímá o nich. Stejně tak oddaný, který si je vědom Kṛṣṇy, může dospět do Pánova sídla — přestože je od něho daleko — jednoduše tím, že na Pána neustále myslí neboli jedná s vědomím Kṛṣṇy. Tehdy nepociťuje hmotné strasti. Tento stav se nazývá brahma-nirvāṇa — živá bytost nezakouší hmotné utrpení, jelikož je nepřetržitě upoutána Nejvyšším.