VERŠ 7

TEXT 7

Verš

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

Synonyma

yadā yadā — kedykoľvek a kdekoľvek; hi — istotne; dharmasya — náboženstvo; glāniḥ — úpadok; bhavati — prejavuje sa; bhārata — ó, potomok Bharatov; abhyutthānam — prevláda; adharmasya — bezbožnosť; tadā — vtedy; ātmānam — osobne; sṛjāmi — prejavím; aham — Ja.

yadā yadā — kdykoliv a kdekoliv; hi — jistě; dharmasya — náboženství; glāniḥ — narušení; bhavati — projevuje se; bhārata — ó potomku Bharaty; abhyutthānam — převaha; adharmasya — bezbožnosti; tadā — tehdy; ātmānam — sebe; sṛjāmi — projevuji; aham — Já.

Překlad

Vždy, keď niekde nastáva úpadok náboženstva a narastá bezbožnosť, ó, potomok Bharatov, vtedy Osobne zostúpim.

Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, v té době osobně sestupuji.

Význam

Slovo sṛjāmi má v tomto verši veľký význam. Sṛjāmi sa nemôže použiť v zmysle stvorenia, pretože podľa predchádzajúcho verša nie je Kṛṣṇova podoba alebo telo stvorené, lebo všetky Jeho podoby sú večné. Slovo sṛjāmi preto znamená, že Boh sa zjavuje vo Svojej skutočnej podobe. Aj keď zostupuje v určitom období, v jednom Brahmovom dni, za vlády siedmeho Manua, v dvadsiatej ôsmej Mahā-yuge, na konci Dvāpara-yugy, predsa nie je týmto pravidlom viazaný, pretože má úplnú slobodu konať, ako sám chce. Prichádza z vlastnej vôle vždy, keď prevláda bezbožnosť a pravé náboženstvo upadá. Náboženské zásady sú zapísané vo Vedach, a ak sa človek odchýli od týchto pokynov, stane sa bezbožným. V Śrīmad-Bhāgavatame sa uvádza, že tieto zásady sú stanovené Bohom. Iba Boh môže ustanoviť náboženské zásady. Je to On, kto pôvodne vložil Vedy do srdca Brahmu, prvej stvorenej bytosti. Preto sú zásady dharmy, zásady pravého náboženstva, priamymi pokynmi Najvyššej Božskej Osobnosti (dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam). Tieto zásady sú jasne vyjadrené v celej Bhagavad-gīte. Zmyslom Ved je ustanoviť ich podľa pokynov Najvyššieho Pána a Kṛṣṇa na konci Bhagavad-gīty priamo vysvetľuje, že najvyššou zásadou náboženstva nie je nič iné, než sa Mu odovzdať. Vedske zásady vedú k úplnému odovzdaniu sa Najvyššiemu Pánovi a vždy, keď ich ľudia démonskej povahy porušujú, Śrī Kṛṣṇa Osobne zostúpi. Napríklad zo Śrīmad-Bhāgavatamu sa dozvieme, že Budha je Kṛṣṇovou inkarnáciou a prišiel v čase, keď prevládal materializmus a ateisti predstierali, že sa riadia podľa Ved, aby tak ospravedlnili svoje zvrátené činy. V mene obetí zabíjali nevinné zvieratá bez ohľadu na prísne obmedzenia týkajúce sa zvieracích obetí, ktoré Vedy prikazujú. Budha sa zjavil, aby zastavil toto zbytočné zabíjanie a aby ustanovil vedsku zásadu nenásilia. Každý avatār alebo Božia inkarnácia má osobitné poslanie, ktoré je opísané vo svätých písmach. Nikto by nemal nikoho považovať za avatāra, ak naňho nie je poukázané v písmach.

Niektorí ľudia tvrdia, že Pán sa zjavuje len v Indii; to však v žiadnom prípade nie je podmienkou. Môže zostúpiť hocikde a hocikedy podľa Svojho želania. V každom Svojom vtelení dáva ľuďom len toľko duchovného poznania, koľko môžu pochopiť podľa miesta a okolností, v ktorých sa nachádzajú. Poslanie všetkých avatārov ale zostáva rovnaké — viesť ľudí k vedomiu Boha a priviesť ich k tomu, aby sa riadili náboženskými zásadami. Boh niekedy zostúpi Osobne a niekedy posiela Svojho predstaviteľa, napríklad syna, služobníka, alebo príde sám v skrytej podobe.

Důležité je zde slovo sṛjāmi. Nemůže být použito ve smyslu stvoření, protože — podle předchozího verše — Pánovo tělo (či podoba) není stvořeno, jelikož všechny Jeho podoby existují věčně. Proto sṛjāmi znamená, že se Pán objevuje takový, jaký je. I když přichází podle časového plánu — jednou v Brahmově dni, na konci Dvāpara-yugy dvacátého osmého věku sedmého Manua — není tímto a podobnými pravidly vázán, neboť má naprostou svobodu jednat mnoha způsoby, jak On sám chce. Zjevuje se tedy ze své vlastní vůle, kdykoliv převládá bezbožnost a vytrácí se pravé náboženství. Zásady náboženství jsou stanoveny ve Vedách, a jakmile někdo védská pravidla náležitě nedodržuje, stává se bezbožným. V Bhāgavatamu stojí, že tyto zásady jsou zákony Pána. Jedině Pán může vytvořit systém náboženství. Je rovněž uznávanou skutečností, že Vedy původně sdělil samotný Pán Brahmovi, z nitra jeho srdce. Zásady dharmy neboli náboženství jsou tedy přímé pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství (dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam). Setkáváme se s nimi v průběhu celé Bhagavad-gīty. Účelem Ved je nastolit náboženské zásady podle pokynu Nejvyššího Pána, který na konci Gīty přímo stanovuje, že nejvyšší zásadou náboženství je odevzdat se pouze Jemu; nic víc. Védské zásady pobízejí každého na cestě k úplnému odevzdání se Pánu, a kdykoliv démonské osoby tento systém narušují, Pán přichází. Z Bhāgavatamu se dozvídáme, že Pán Buddha je inkarnací Kṛṣṇy a přišel v době, kdy bujel materialismus, který se materialisté snažili ospravedlnit autoritou Ved. Ve Vedách jsou určitá omezovací pravidla týkající se obětí zvířat za jistými účely, ale v té době lidé s démonskými sklony obětovali zvířata, aniž by vůbec přihlíželi k védským zásadám. Pán Buddha se zjevil, aby toto nesmyslné jednání ukončil a nastolil védské zásady nenásilí. Každý avatāra neboli inkarnace Pána má určité poslání a všichni jsou popisováni ve zjevených písmech. Nikdo nemá být přijímán jako avatāra, pokud se o něm písma nezmiňují. Není pravda, že Pán se zjevuje pouze v Indii. Může se objevit kdekoliv, a kdykoliv si to přeje. V každé inkarnaci říká o náboženství tolik, kolik jsou příslušní lidé v jejich situaci schopni pochopit. Poslání je však stále stejné — vést lidi k vědomí Boha a poslušnosti náboženských zásad. Někdy Pán sestupuje osobně a jindy posílá svého pravého zástupce coby svého syna či služebníka, nebo přichází sám v nějaké skryté podobě.

Kṛṣṇa vysvetlil zásady Bhagavad-gīty Arjunovi, pretože bol duchovne pokročilejší než väčšina jeho súčasníkov, a tieto zásady sú určené všetkým ľuďom s rozvinutým duchovným vedomím. Dve a dve sú štyri — to je matematická zásada, ktorá platí ako pre začiatočníkov, tak pre študentov vyššej matematiky. No i tak sa výklad matematiky odlišuje stupňom obtiažnosti podľa vyspelosti poslucháčov. Podobne sú zásady, ktoré učia rôzne inkarnácie Pána, vždy rovnaké; podľa okolností sú však podávané v zjednodušenej alebo v zložitejšej forme. Ako uvidíme neskôr, človek nemôže pristúpiť k vyšším duchovným zásadám, pokiaľ nedodržiava zásady varṇāśrama-dharmy. Poslaním avatārov je prebudiť znovu vo všetkých vedomie Kṛṣṇu, ktoré môže byť prejavené alebo neprejavené — podľa podmienok a okolností.

Zásady Bhagavad-gīty byly vysvětleny Arjunovi — a přirozeně i dalším vznešeným osobám — protože byl ve srovnání s obyčejnými lidmi v jiných částech světa vysoce pokročilý. To, že dvě a dvě jsou čtyři, je matematické pravidlo, které platí jak pro začínajícího počtáře, tak i ve vyšších třídách — přesto však existuje vyšší a nižší matematika. Pán učí ve všech inkarnacích stejné zásady, ale ty se za různých okolností zdají být na vyšší či nižší úrovni. Jak bude vysvětleno později, vyšší náboženské zásady začínají s přijetím čtyř tříd a čtyř stavů společenského života. Posláním inkarnací je probouzet všude vědomí Kṛṣṇy. Za různých okolností je toto vědomí buď projevené, nebo neprojevené.