VERŠ 42

TEXT 42

Verš

tasmād ajñāna-sambhūtaṁ
hṛt-sthaṁ jñānāsinātmanaḥ
chittvainaṁ saṁśayaṁ yogam
ātiṣṭhottiṣṭha bhārata

Synonyma

tasmāt — preto; ajñāna-sambhūtam — zrodenú z nevedomosti; hṛt-stham — sídliacu v srdci; jñāna — poznanie; asinā — so zbraňou; ātmanaḥ — vlastného „ja“; chittvā — rozotni; enam — túto; saṁśayam — pochybnosť; yogam — v yoge; ātiṣṭha — buď umiestnený; uttiṣṭha — povstaň k boju; bhārata — ó, Bharatovec.

tasmāt — proto; ajñāna-sambhūtam — zrozenou z nevědomosti; hṛt-stham — sídlící v srdci; jñāna — poznání; asinā — zbraní; ātmanaḥ — vlastního já; chittvā — utínající; enam — tuto; saṁśayam — pochybnost; yogam — v yoze; ātiṣṭha — setrvávej; uttiṣṭha — povstaň k boji; bhārata — ó potomku Bharaty.

Překlad

Preto mečom poznania rozotni svoje pochybnosti, ktoré sa z nevedomosti zrodili v tvojom srdci, a ozbrojený yogou povstaň k boju, ó, Bharatovec.“

Proto je nutné utnout pochyby, jež z nevědomosti vyvstaly v tvém srdci, zbraní poznání. Vyzbrojen yogou, vstaň a bojuj, Bhārato.

Význam

Yoga, ktorá bola vysvetlená v tejto kapitole, sa nazýva sanātana-yoga, večná činnosť živých bytostí, a obsahuje dva druhy obetí: jednou je obetovanie hmotného majetku a druhou čistá duchovná činnosť spočívajúca v poznaní vlastného „ja“. Keď nie je obetovanie hmotného majetku spojené s duchovnou realizáciou, stáva sa taká obeť obyčajnou hmotnou činnosťou. Oproti tomu ten, kto koná také obete s duchovným cieľom alebo ako oddanú službu, koná dokonalú obeť. Keď si povšimneme duchovné aktivity, zistíme, že aj tie sa rozdeľujú na dva druhy: poznanie vlastného „ja“ (čiže našej skutočnej povahy) a poznanie pravdy, týkajúce sa Najvyššej Božskej Osobnosti. Kto sa vydá na pravú cestu Bhagavad-gīty takej, aká je, veľmi ľahko porozumie týmto dvom dôležitým druhom transcendentálneho poznania. Bez problémov dosiahne dokonalé poznanie, že duša je čiastočkou Boha, a ľahko porozumie transcendentálnej povahe Pánových činov. Na začiatku tejto kapitoly rozprával Śrī Kṛṣṇa osobne o Svojich transcendentálnych činnostiach. Kto nechápe pokyny Gīty, je falošný a zneužíva čiastočnú nezávislosť, ktorú mu Pán pridelil. Ak niekto nechápe pravú, večnú, blaženú a vševedúcu povahu Božskej Osobnosti napriek všetkým informáciám, je to určite prvotriedny hlupák. Nevedomosť možno odstrániť, ak postupne prijmeme zásady oddanej služby vykonávanej pre uspokojenie Kṛṣṇu a riadime sa podľa nich. Vedomie Kṛṣṇu sa prebúdza vďaka rozličným obetiam polobohom, Najvyššiemu Brahmanu, vďaka celibátu, v manželstve vďaka ovládaniu zmyslov, vďaka vykonávaniu mystickej yogy, odriekaniu, obetovaniu hmotného majetku, štúdiu Ved a vďaka spoločenskému zriadeniu nazývanému varṇāśrama-dharma. Všetky tieto činnosti sa nazývajú obeťami a sú založené na usmernenej činnosti. Ich najdôležitejším faktorom je však sebarealizácia. Pre ozajstného stúpenca Bhagavad-gīty je sebarealizácia najvyšším cieľom, ale ten, kto pochybuje o Kṛṣṇovej autorite, poklesne. Preto dostávame radu, aby sme pokorne študovali Bhagavad-gītu a ostatné písma pod vedením pravého duchovného učiteľa a pokorne mu slúžili. Pravý duchovný učiteľ patrí do večnej učeníckej postupnosti a neodkláňa sa od pokynov Najvyššieho Pána, ktoré pred miliónmi rokov predniesol bohu Slnka. Od neho sa Bhagavad-gītā dostala na Zem k ľuďom. Človek by mal dodržiavať zásady Bhagavad-gīty tak, ako sú v nej opísané, a dávať si pozor na sebcov, ktorí túžia po sebapovýšení a zvádzajú ostatných z pravej cesty. Śrī Kṛṣṇa je nepochybne Najvyššia Osobnosť a Jeho činnosti sú transcendentálne. Kto tomu rozumie, je od samého začiatku svojho štúdia Bhagavad-gīty oslobodenou dušou.

Yoga, kterou učí tato kapitola, se jmenuje sanātana-yoga a rozumí se jí věčné činnosti živé bytosti. Dělí se na dva druhy činů prováděných jako oběť: jeden se nazývá oběť hmotného vlastnictví a druhý poznání vlastního já, což je čistá duchovní činnost. Pokud se oběť hmotného vlastnictví nesladí se zájmem duchovní realizace, stává se hmotnou. Koná-li se však s duchovním cílem neboli jako oddaná služba, pak je dokonalá. Když se dostáváme k duchovním činnostem, vidíme, že jsou také dvojího druhu: poznání vlastního já (neboli svého přirozeného postavení) a pravdy o Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se drží cesty Bhagavad-gīty takové, jaká je, může těmto dvěma důležitým kategoriím duchovního poznání velice snadno porozumět. Nemá potíže nabýt dokonalého poznání vlastního já coby Pánovy nedílné části, které je velmi prospěšné, neboť pak může snadno porozumět transcendentálním činnostem Nejvyššího Pána. Ty popisuje na začátku této kapitoly Pán samotný. Ten, kdo nechápe pokyny Gīty, nemá víru a zneužívá nepatrné nezávislosti, kterou mu Pán dal. Pokud někdo bez ohledu na tyto pokyny nechápe skutečnou povahu Pána — že je věčnou, blaženou a vševědoucí Osobností Božství — musí být prvotřídní hlupák. Nevědomost lze odstranit postupným přijetím zásad spojených s vědomím Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy se probouzí různými oběťmi polobohům, obětí Brahmanu, obětí formou celibátu, formou života hospodáře, obětí v podobě ovládání smyslů, v podobě mystické yogy, askeze, zříkání se hmotného vlastnictví, obětí formou studia Ved a účasti ve společenském zřízení zvaném varṇāśrama-dharma. To vše se nazývá oběť a zakládá se na usměrněném jednání. Při všech těchto činnostech je však důležitým faktorem seberealizace. Ten, kdo chce dospět k tomuto cíli, je skutečným studentem Bhagavad-gīty. Každý, kdo pochybuje o autoritě Kṛṣṇy, však poklesne. Proto se doporučuje studovat Bhagavad-gītu — nebo jakékoliv jiné písmo — pod vedením pravého duchovního učitele, jemuž je třeba sloužit a také se odevzdat. Pravý duchovní učitel patří k učednické posloupnosti sestupující z věčnosti a bez sebemenšího odchýlení se drží pokynů Nejvyššího Pána, jak je Pán sám udělil před milióny let bohu Slunce, od kterého se dostaly do pozemského království. Je tedy třeba kráčet cestou Bhagavad-gīty tak, jak to učí Gītā samotná, a dávat si pozor na lidi se sobeckými zájmy, kteří chtějí vyvyšovat sami sebe a svádějí ostatní z cesty. Je nesporné, že Pán je nejvyšší osobou a Jeho činnosti jsou transcendentální. Ten, kdo to chápe, je osvobozený od samého počátku svého studia Bhagavad-gīty.

Takto končia Bhaktivedantove výklady k štvrtej kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, nazvanej „Transcendentálne poznanie“.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtvrté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o transcendentálním poznání.