VERŠ 29

TEXT 29

Verš

prakṛter guṇa-sammūḍhāḥ
sajjante guṇa-karmasu
tān akṛtsna-vido mandān
kṛtsna-vin na vicālayet

Synonyma

prakṛteḥ — hmotnej prírody; guṇa — kvalitami; sammūḍhāḥ — oklamaní stotožňovaním sa s hmotou; sajjante — zamestnávajú sa; guṇa-karmasu — hmotnými činmi; tān — títo; akṛtsna-vidaḥ — ľudia s chabými vedomosťami; mandān — leniví v sebarealizácii; kṛtsna-vit — ten, kto nadobudol skutočné poznanie; na — nie; vicālayet — znepokojovať.

prakṛteḥ — hmotné přírody; guṇa — kvalitami; sammūḍhāḥ — oklamaní ztotožňováním se s hmotou; sajjante — zaměstnají se; guṇa-karmasu — hmotnými činnostmi; tān — ty; akṛtsna-vidaḥ — osoby, kterým se nedostává poznání; mandān — líné poznat sebe sama; kṛtsna-vit — ten, kdo má skutečné poznání; na — ne; vicālayet — má se snažit zneklidňovat.

Překlad

Nevedomí ľudia, pomýlení kvalitami hmotnej prírody, sa plne zamestnávajú hmotnými činnosťami a lipnú na nich. Múdry človek by ich však nemal znepokojovať napriek tomu, že ich konanie je pre nedostatok vedomostí nižšej povahy.

Nevědomé osoby se zmateny kvalitami hmotné přírody vždy plně oddají hmotným činnostem a pak ulpí. Ten, kdo je moudrý, by je však neměl zneklidňovat — přestože jsou tyto povinnosti nižší povahy, jelikož jejich konatelům se nedostává poznání.

Význam

Nevedomí ľudia sa falošne stotožňujú s hrubým materialistickým vedomím, a preto je ich myseľ plná rozmanitých dočasných označení. Hmotné telo je dar prírody a ten, kto je príliš spútaný telesným vedomím, sa nazýva manda alebo lenivý človek bez poznania o duši. Nevedomí ľudia sa vyznačujú tým, že nerobia žiadny rozdiel medzi svojím telom a vlastným „ja“, že sú pripútaní k tým, s ktorými ich spájajú rodinné zväzky, že krajinu, v ktorej sa narodili, považujú za úctyhodnú a že si myslia, že náboženské obrady sú konečným cieľom. Spoločenská, národnostná a altruistická práca je jednou z činností takýchto materialisticky založených ľudí. Očarení týmito pojmami sú aktívni vždy na hmotnej úrovni. Duchovná realizácia je pre nich mýtom, a preto ich nezaujíma. Takéto nevedomé osoby niekedy dávajú prednosť základným morálnym zásadám, ako je nenásilie a iné druhy dobročinnosti. No tí, ktorí poznajú zásady duchovného života, by nemali znepokojovať tieto hmotne orientované osoby. Vtedy je lepšie v tichosti si plniť svoje duchovné povinnosti.

Ti, kterým chybí poznání, se nepatřičně ztotožňují s hrubohmotným vědomím a přivlastňují si mnohá hmotná označení. Tělo je dar hmotné přírody a ten, kdo příliš lpí na tělesném vědomí, je manda, lenivá osoba, která nezná duši. Nevědomí lidé považují tělo za vlastní já a svazky na úrovni těla za příbuzenství. Zemi, ve které tělo dostali, pokládají za hodnou uctívání a formality náboženských obřadů za samotné cíle. Sociální péče, nacionalismus a altruismus jsou některé z činností takových lidí podléhajících hmotným označením. Tato označení v nich probouzejí velkou horlivost pokud jde o hmotné činnosti; duchovní realizace je pro ně mýtem, a proto je nezajímá. Ti, kdo jsou duchovně osvíceni, by se ovšem neměli snažit tyto hmotou posedlé osoby znepokojovat. Lépe je v tichosti pokračovat ve vlastních duchovních činnostech. Takové zmatené osoby se mohou zabývat základními morálními principy života, jako je nenásilí, a podobnou hmotnou dobročinností.

Nevedomí nedokážu oceniť aktivity určené pre potešenie Śrī Kṛṣṇu, a preto nám Kṛṣṇa radí, aby sme ich nerušili a nestrácali tak drahocenný čas. Pánovi oddaní sú však láskavejší než samotný Pán, pretože chápu Jeho úmysel. Vystavujú sa všemožnému nebezpečenstvu, keď sa obracajú na nevedomých ľudí, aby ich zamestnali v oddanej službe, ktorá je pre človeka absolútne nevyhnutná.

Nevědomí lidé nedovedou ocenit jednání s vědomím Kṛṣṇy, a proto nám Pán Kṛṣṇa radí, abychom je neznepokojovali a neztráceli drahocenný čas. Oddaní Pána jsou však laskavější než samotný Pán, jelikož chápou Jeho záměr. Proto podstupují všemožná rizika — dokonce do té míry, že se obracejí na nevědomé lidi ve snaze zaměstnat je činnostmi spojenými s vědomím Kṛṣṇy, které jsou pro člověka naprosto nezbytné.