Skip to main content

VERŠ 72

TEXT 72

Verš

Verš

eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati
eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati

Synonyma

Synonyma

eṣā — tento; brāhmī — duchovný; sthitiḥ — stav; pārtha — ó, syn Pṛthy; na — nie; enām — toto; prāpya — dosiahnuť; vimuhyati — pomýliť; sthitvā — v tomto stave; asyām — keď je tak; anta-kāle — na konci života; api — tiež; brahma-nirvāṇam — duchovné kráľovstvo Boha; ṛcchati — dosiahne.

eṣā — toto; brāhmī — duchovní; sthitiḥ — postavení; pārtha — ó synu Pṛthy; na — nikdy; enām — toto; prāpya — získávající; vimuhyati — zmatený; sthitvā — když setrvává; asyām — v tomto; anta-kāle — na konci života; api — také; brahma-nirvāṇam — duchovního království Boha; ṛcchati — dosáhne.

Překlad

Překlad

Ó, syn Pṛthy, toto je cesta duchovného a zbožného života a kto po nej kráča, nepodlieha klamu. Ak sa človek nachádza v tomto stave i v okamihu smrti, môže vstúpiť do Božieho kráľovstva.“

Tak vypadá duchovní a božský život a ten, kdo ho dosáhl, není zmatený. Jestliže je člověk v takovém stavu i v hodině smrti, může vejít do království Boha.

Význam

Význam

Vedomie Kṛṣṇu alebo duchovný život môže človek dosiahnuť za okamih — alebo ho nedosiahne ani za milióny rokov. Je to len otázka pochopenia a prijatia skutočnosti. Khaṭvāṅga Mahārāja dosiahol dokonalosť pár minút pred smrťou vďaka tomu, že sa odovzdal Kṛṣṇovi.

Nirvāṇa znamená koniec hmotného života. Podľa buddhistickej filozofie, ktorá sa odlišuje od učenia Bhagavad-gīty, nejestvuje po skončení hmotného bytia nič, len prázdnota. Skutočný život začína až po skončení hmotnej existencie. Zaťatému materialistovi stačí skutočnosť, že hmotný život raz skončí, ale duchovne pokročilé osoby veľmi dobre vedia, že po takzvanej smrti nasleduje ďalší život. Ak sa človeku ešte pred smrťou pošťastí získať vedomie Kṛṣṇu, ihneď dosiahne absolútnu úroveň brahma-nirvāṇa.

Medzi Božím kráľovstvom a oddanou službou Bohu nie je rozdiel. Keďže sú na absolútnej úrovni, človek zapojený v transcendentálnej láskyplnej službe dospeje do duchovného kráľovstva. Cieľom činov v hmotnom svete je zmyslový pôžitok, zatiaľ čo činy v duchovnom svete sú určené pre potešenie Kṛṣṇu. Vedomie Kṛṣṇu znamená okamžité dosiahnutie Brahmanu už v tomto živote a ten, kto si je vedomý Kṛṣṇu, už vstúpil do Božieho kráľovstva.

Vědomí Kṛṣṇy neboli božského života může každý jednotlivec dosáhnout okamžitě, za jediný moment — a nebo tohoto stavu nemusí dosáhnout ani za milióny životů. Je to pouze otázka poznání a přijetí skutečnosti. Khaṭvāṅga Mahārāja dosáhl tohoto stavu jen několik minut před smrtí — tím, že se odevzdal Kṛṣṇovi. Nirvāṇa znamená ukončení materialistického způsobu života. Podle budhistické filozofie bude po tomto hmotném životě následovat pouze prázdnota, ale Bhagavad-gītā učí něco jiného. Po završení hmotného života začíná život, který je opravdový. Omezenému materialistovi stačí vědět, že tento materialistický způsob života musí skončit, ale pro duchovně pokročilé je tu informace, že existuje ještě další život. Pokud se před ukončením nynějšího života někomu poštěstí rozvinout vědomí Kṛṣṇy, dosáhne okamžitě úrovně zvané brahma-nirvāṇa. Království Boha a oddaná služba Pánu se od sebe neliší. Obojí je na absolutní úrovni, a prokazovat transcendentální láskyplnou službu Pánu tedy znamená totéž co dosáhnout duchovního království. V hmotném světě probíhají činnosti provázené smyslovým požitkem, zatímco v duchovním světě jsou činnosti provázené vědomím Kṛṣṇy. Dosáhnout vědomí Kṛṣṇy ještě v tomto životě znamená bezprostředně dosáhnout Brahmanu a ten, kdo setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy, již vešel do království Boha.

Brahman je úplným protikladom hmoty. Preto brāhmī sthiti znamená „za hranicami hmotných činností.“ Bhagavad-gītā potvrdzuje, že ten, kto sa venuje oddanej službe Kṛṣṇovi, je vyslobodený z hmotného zajatia (sa guṇām samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate; Bg. 14.26). Brāhmī sthiti je teda vyslobodenie z hmotného otroctva.

Brahman je pravým opakem hmoty; brāhmī sthiti proto znamená “nikoliv na úrovni hmotných činností”. Oddaná služba Pánu je v Bhagavad-gītě uznávána za činnost na úrovni osvobození (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Brāhmī sthiti je tedy vysvobození z pout hmoty.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura vysvetlil, že táto druhá kapitola Bhagavad-gīty je zhrnutím celého diela. Témy, ktoré Bhagavad-gītā preberá, sú karma-yoga, jñāna-yoga a bhakti-yoga. V druhej kapitole boli jasne opísané karma-yoga a jñāna-yoga a Kṛṣṇa v nej podal aj náznak bhakti-yogy.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura předložil shrnutí, že tato druhá kapitola představuje obsah celého díla. Tématy Bhagavad-gīty jsou karma-yoga, jñāna-yoga a bhakti-yoga, oddaná služba. V druhé kapitole se hovořilo o karma-yoze a jñāna-yoze a rovněž byla stručně uvedena bhakti-yoga.

Takto končia Bhaktivedantove výklady k druhej kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, nazvanej „Zhrnutie obsahu Bhagavad-gīty“.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o jejím obsahu.