Skip to main content

VERŠ 7

TEXT 7

Verš

Verš

kārpaṇya-doṣopahata-svabhāvaḥ
pṛcchāmi tvāṁ dharma-sammūḍha-cetāḥ
yac chreyaḥ syān niścitaṁ brūhi tan me
śiṣyas te ’haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam
kārpaṇya-doṣopahata-svabhāvaḥ
pṛcchāmi tvāṁ dharma-sammūḍha-cetāḥ
yac chreyaḥ syān niścitaṁ brūhi tan me
śiṣyas te ’haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam

Synonyma

Synonyma

kārpaṇya — biedou; doṣa — slabosťou; upahata — byť postihnutý; sva-bhāvaḥ — príznaky; pṛcchāmi — pýtam sa; tvām — Teba; dharma — náboženstvo; sammūḍha — zmätený; cetāḥ — v srdci; yat — čo; śreyaḥ — lepšie; syāt — môže byť; niścitam — dôverne; brūhi — povedz; tat — to; me — mi; śiṣyaḥ — žiak; te — Tvoj; aham — som; śādhi — pouč; mām — mňa; tvām — Tebe; prapannam — odovzdaný.

kārpaṇya — lakoty; doṣa — slabostí; upahata — postižený; sva-bhāvaḥ — příznaky; pṛcchāmi — ptám se; tvām — Tebe; dharma — náboženství; sammūḍha — zmatený; cetāḥ — v srdci; yat — co; śreyaḥ — dobré po všech stránkách; syāt — může být; niścitam — důvěrně; brūhi — řekni; tat — to; me — mně; śiṣyaḥ — žák; te — Tvůj; aham — jsem; śādhi — pouč; mām — mě; tvām — Tobě; prapannam — odevzdaný.

Překlad

Překlad

Teraz som zmätený a neviem, čo je mojou povinnosťou, a od slabosti som stratil všetku rozvahu. V tejto situácii sa Ťa pýtam — povedz mi jasne, čo je pre mňa najlepšie. Teraz som Tvojím žiakom a Tebe odovzdanou dušou. Prosím, pouč ma.

Pod vlivem lakomecké slabosti jsem ztratil všechen klid a jsem zmaten, když mám říci, co je má povinnost. V této situaci Tě žádám: řekni mi s určitostí, co je pro mě nejlepší. Nyní jsem Tvým žákem a Tobě odevzdanou duší. Prosím, pouč mne.

Význam

Význam

Podľa prírodných zákonov je každá materialistická činnosť iba zdrojom zmätku. Na každom kroku vznikajú nové a nové otázky, a preto je pre každého dobré vyhľadať pravého duchovného učiteľa, ktorý mu pomôže splniť životné poslanie. Všetky vedske písma nás vyzývajú, aby sme vyhľadali pravého duchovného učiteľa a pod jeho vedením sa oslobodili od problémov, ktoré nás trápia proti našej vôli. Tak ako sa niekedy z ničoho nič rozpúta lesný požiar, tak vznikajú aj životné problémy bez toho, že by to niekto chcel. Vedske písma nám preto radia, aby sme vyhľadali duchovného učiteľa, v učeníckej postupnosti, ak chceme vyriešiť svoje problémy, a ak chceme vede zaoberajúcej sa týmto riešením porozumieť. Človek, ktorý prijal duchovného učiteľa, získa dokonalé poznanie. Preto by nikto nemal zostávať zmätený v spleti problémov hmotnej existencie a mal by pre ich riešenie vyhľadať duchovného učiteľa. Taký je význam tohto verša.

Je dáno chodem přírody, že spleť hmotných činností je pro všechny zdrojem zmatku. Jsme zmateni na každém kroku, a proto je třeba vyhledat pravého duchovního učitele, který nás může náležitě vést k naplnění smyslu života. Všechna védská písma nám doporučují, abychom se obrátili na pravého duchovního učitele a pod jeho vedením se zbavili zmatenosti, jež se objevuje, přestože si ji nepřejeme. Je jako lesní požár, který nějak vzplane, aniž by ho někdo založil. Svět je takový, že v našem životě automaticky dochází ke zmatení, bez toho, že bychom o ně stáli. Nikdo si nepřeje požár, ale přesto k němu dojde a my jsme zmateni. Védská moudrost učí: abychom pochopili vědecký způsob řešení životních problémů zmatenosti a zbavili se jich, musíme vyhledat duchovního učitele, který patří k učednické posloupnosti. Ten, kdo má pravého duchovního učitele, by měl znát vše. Místo toho, abychom zůstávali zmateni hmotou, bychom tedy měli vyhledat duchovního učitele. Takový je význam tohoto verše.

Kto je zmätený človek? Je to človek, ktorý nepozná životné problémy. V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣade (3.8.10) sa taký človek opisuje nasledovne: yo vā etad akṣaraṁ gārgy aviditvāsmāl lokāt praiti sa kṛpaṇaḥ. „Poľutovaniahodný je ten, kto nevyrieši životné problémy ako človek a opustí tento svet ako pes alebo mačka bez toho, že by porozumel vede o sebarealizácii.“ Ľudské telo je najcennejším darom pre živú bytosť, ktorá túto výhodu môže využiť na vyriešenie životných problémov. Kto túto príležitosť dostatočne nevyužije, je poľutovaniahodný úbožiak. Oproti tomu brāhmaṇa je natoľko inteligentný, že svoje telo využíva na vyriešenie životných problémov. Ya etad akṣaram gārgi viditvāsmāl lokāt praiti sa brāhmaṇaḥ.

Kdo je člověk zmatený hmotou? Je to ten, který nechápe problémy života. V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadě (3.8.10) je zmatený člověk popisován takto: yo vā etad akṣaraṁ gārgy aviditvāsmā lokāt praiti sa kṛpaṇaḥ. “Ten, kdo v lidské podobě nevyřeší problémy života a následně opustí tento svět způsobem jako kočky a psi, bez porozumění nauce o seberealizaci, je obyčejný lakomec.” Lidské tělo je pro živou bytost nanejvýš cenným darem, který může použít k vyřešení životních problémů. Opakem lakomce, který s tímto darem nenaloží správným způsobem, je brāhmaṇa — ten, kdo je natolik inteligentní, že tělo použije k vyřešení všech problémů života: ya etad akṣaraṁ gārgi viditvāsmā lokāt praiti sa brāhmaṇaḥ.

Kṛpaṇa alebo úbožiaci plytvajú svojím časom vďaka nadmernej pripútanosti k rodine, k spoločnosti, k národu atď. Zvyčajne sú títo ľudia pripútaní k rodine, predovšetkým k svojej žene, deťom a ostatným rodinným príslušníkom na základe „kožnej choroby“. Kṛpaṇa si myslí, že sám dokáže ochrániť svoju rodinu pred smrťou, alebo že rodina či spoločnosť môže zachrániť pred smrťou jeho. Také pripútanie k rodine môžeme nájsť aj u nižších zvierat, ktoré sa tiež starajú o svoje mláďatá. Lenže Arjuna bol inteligentný a vedel pochopiť, že jeho láska k rodinným príslušníkom a želanie ochrániť ich pred smrťou sú príčinou jeho zmätenosti. Vedel, že je povinný bojovať, no pre svoju slabosť to nebol schopný urobiť. Preto požiadal najvyššieho duchovného učiteľa, Śrī Kṛṣṇu, o definitívne riešenie. Odovzdáva sa Kṛṣṇovi s prosbou stať sa Jeho žiakom. Chce prestať s priateľským rozhovorom. Rozhovory medzi učiteľom a žiakom sú dôležité, a preto chcel Arjuna hovoriť so svojím duchovným učiteľom naozaj vážne. Kṛṣṇa je teda pôvodný duchovný učiteľ vedy obsiahnutej v Bhagavad-gīte, a Arjuna je prvým žiakom, ktorý túto vedu pochopil. Ako Arjuna Bhagavad-gītu pochopil, vysvitá z Gīty samotnej. Napriek tomu však niektorí hlúpi svetskí učenci tvrdia, že človek sa nemusí odovzdať Kṛṣṇovi ako osobe; stačí sa odovzdať „tomu nezrodenému v Kṛṣṇovi“. Medzi Kṛṣṇovým vonkajškom a vnútrom však nie je rozdiel. Človek, ktorý sa snaží porozumieť Bhagavad-gīte, a pritom nepochopí túto vec, je najväčší hlupák.

Kṛpaṇové neboli lakomci maří svůj čas přehnanou náklonností k rodině, společnosti, zemi atd., založenou na hmotném pojetí života. Mnozí často lpí na rodinném životě — manželce, dětech a ostatních — na základě “kožní nemoci”. Kṛpaṇa si myslí, že dokáže ochránit svou rodinu před smrtí, nebo že rodina či společnost může před smrtí ochránit jeho. Takové rodinné pouto nalezneme i u zvířat, která jsou nižšího řádu a také se starají o svá mláďata. Arjuna byl inteligentní a chápal, že jeho náklonnost k rodině a přání ochránit ji před smrtí byly příčinou jeho zmatenosti. Ale i když věděl, že ho čeká povinnost bojovat, kvůli lakomecké slabosti se jí nebyl schopen zhostit. Žádá proto Pána Kṛṣṇu, nejvyššího duchovního mistra, o konečné řešení. Odevzdává se Kṛṣṇovi jako žák. Chce ukončit přátelský rozhovor. Hovory mezi mistrem a žákem jsou závažné, a Arjuna chce nyní mluvit se svým uznaným duchovním učitelem velice vážně. Kṛṣṇa je tedy původním duchovním učitelem vědy v podání Bhagavad-gīty a Arjuna je prvním žákem, který má Gītu pochopit. To, jak Arjuna Bhagavad-gītu pochopí, je uvedeno v Gītě samotné. Pošetilí světští učenci přesto vysvětlují, že člověk se nemusí odevzdat Kṛṣṇovi v Jeho osobní podobě, ale “tomu nezrozenému v Kṛṣṇovi”. Mezi Kṛṣṇovým nitrem a vnějškem však není žádný rozdíl. Pokud se někdo snaží porozumět Bhagavad-gītě, aniž by pochopil tuto skutečnost, je ten největší hlupák.