Skip to main content

VERŠ 40

TEXT 40

Verš

Verš

nehābhikrama-nāśo ’sti
pratyavāyo na vidyate
sv-alpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt
nehābhikrama-nāśo ’sti
pratyavāyo na vidyate
sv-alpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt

Synonyma

Synonyma

na — nie je; iha — v tejto yoge; abhikrama — snaha; nāśaḥ — strata; asti — je; pratyavāyaḥ — úbytok; na — nikdy; vidyate — je; su-alpam — malý; api — aj keď; asya — tohto; dharmasya — zamestnania; trāyate — oslobodzuje; mahataḥ — od veľkého; bhayāt — nebezpečenstva.

na — není; iha — v této yoze; abhikrama — v úsilí; nāśaḥ — ztráta; asti — je; pratyavāyaḥ — úbytek; na — nikdy; vidyate — je; su-alpam — nepatrně; api — ačkoliv; asya — tohoto; dharmasya — zaměstnání; trāyate — osvobozuje; mahataḥ — od velkého; bhayāt — nebezpečí.

Překlad

Překlad

V tomto úsilí niet straty alebo úbytku a i malý pokrok na tejto ceste môže človeka ochrániť pred najväčším nebezpečenstvom.

Toto úsilí je prosté ztráty či úbytku, a i malý pokrok na této cestě může každého ochránit před tím nejhrůznějším nebezpečím.

Význam

Význam

Činnosť, pri ktorej sme si vedomí Kṛṣṇu, alebo konanie pre Kṛṣṇu bez očakávania zmyslových pôžitkov je najvyššou transcendentálnou činnosťou. I tá najmenšia snaha potešiť Kṛṣṇu nevyjde nikdy nazmar. Na hmotnej úrovni sú všetky činy, ktoré neboli celkom dokončené, neúspešné, zatiaľ čo na duchovnej úrovni i ten najmenší čin, hoci nedokončený, prináša trvalý úžitok. Preto človek, ktorý urobil niečo pre potešenie Kṛṣṇu, o nič neprichádza, aj keby svoju prácu nedokončil. I jediné percento činnosti vykonanej v tomto duchu umožní človeku, aby nabudúce začal od dvoch percent, zatiaľ čo hmotné činy, ak ich nedokončíme stopercentne, neprinášajú žiadne ovocie. Ajāmila si plnil svoje povinnosti s niekoľko percentným vedomím Kṛṣṇu, ale výsledok, ktorého sa dočkal, bol vďaka Kṛṣṇovej milosti stopercentný. V tejto súvislosti nájdeme pekný verš v Śrīmad-Bhāgavatame (1.5.17):

Jednání s vědomím Kṛṣṇy neboli ve prospěch Kṛṣṇy bez očekávání smyslového požitku je tou nevyšší transcendentální úrovní práce. Ani malý náznak takového jednání s sebou nenese žádnou újmu a nikdy se neztratí. Na hmotné úrovni je nutné každou započatou práci dokončit; jinak je veškerá snaha neúspěšná. Jakákoliv práce započatá s vědomím Kṛṣṇy však přináší trvalý účinek, a to i když zůstane nedokončená. Konatel tedy nic neztrácí, ani když je práce, kterou konal s vědomím Kṛṣṇy, neúplná. Jedno procento vykonané s vědomím Kṛṣṇy mu přinese trvalé výsledky, a tak příště začne u druhého procenta; pro hmotnou činnost ovšem platí, že když není úspěch stoprocentní, nepřinese to žádný užitek. Ajāmila plnil svou povinnost s několika procenty vědomí Kṛṣṇy, ale výsledek, ze kterého se nakonec těšil, byl milostí Pána stoprocentní. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.17) je v této souvislosti jeden pěkný verš:

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ
tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ

„Keď niekto zanechá svoje predpísané povinnosti, aby oddane slúžil Bohu, a poklesne, keďže službu nedokončil — o čo taký človek prichádza? Čo však získa ten, čo dokonale vykonával svoje hmotné povinnosti?“ Alebo, ako vravia kresťania: „Na čo je človeku celý svet, keď stratil večnú dušu?“

“Pokud se někdo zřekne svých předepsaných povinností, jedná s vědomím Kṛṣṇy a potom poklesne, jelikož svou práci nedokončí — co ztratí? A co může získat ten, kdo jen koná své hmotné povinnosti, byť i dokonale?”

Hmotné činy a ich následky zanikajú s telom. No čin vykonaný pre Kṛṣṇu, i keď ho preruší smrť, privedie človeka znovu naspäť k vedomiu Kṛṣṇu aj v ďalšom živote. Keď človek pracuje pre Kṛṣṇu, môže si byť istý, že v ďalšom živote dostane ľudské telo, narodí sa v rodine múdreho brāhmaṇa alebo v bohatej a vzdelanej rodine, čo mu umožní ďalší pokrok na ceste za duchovným poznaním. Taká je neporovnateľná sila oddanej služby.

Hmotné činnosti a jejich výsledky přestávají existovat společně s tělem. Práce konaná s vědomím Kṛṣṇy však přivádí dotyčného znovu k vědomí Kṛṣṇy, dokonce i po opuštění těla. Přinejmenším je jisté, že dostane příležitost narodit se opět jako člověk; buď v rodině pokročilého brāhmaṇy, nebo v bohaté aristokratické rodině, což mu připraví dobré podmínky k dalšímu pokroku. Tak jedinečné vlastnosti má práce konaná s vědomím Kṛṣṇy.