VERŠ 23

TEXT 23

Verš

nainaṁ chindanti śastrāṇi
nainaṁ dahati pāvakaḥ
na cainaṁ kledayanty āpo
na śoṣayati mārutaḥ

Synonyma

na — nikdy; enam — túto dušu; chindanti — nemôže rozťať; śastrāṇi — zbrane; na — nikdy; enam — túto dušu; dahati — spáli; pāvakaḥ — oheň; na — nikdy; ca — tiež; enam — túto dušu; kledayanti — premočí; āpaḥ — voda; na — nikdy; śoṣayati — vysuší; mārutaḥ — vietor.

na — nikdy; enam — tuto duši; chindanti — mohou rozsekat na kousky; śastrāṇi — zbraně; na — nikdy; enam — tuto duši; dahati — spálí; pāvakaḥ — oheň; na — nikdy; ca — také; enam — tuto duši; kledayanti — rozmočí; āpaḥ — voda; na — nikdy; śoṣayati — vysuší; mārutaḥ — vítr.

Překlad

Dušu nikdy nemožno žiadnou zbraňou rozťať na kúsky, spáliť ohňom, premočiť vodou či vysušiť vetrom.

Duše nemůže být nikdy rozsekána žádnou zbraní, spálena ohněm, rozmočena vodou nebo vysušena větrem.

Význam

Žiadna zbraň, meč, oheň, dážď, veterná smršť atď. nemôže zabiť dušu. Ako tento verš naznačuje, bolo vtedy okrem ohňových zbraní aj veľa iných druhov zbraní vyrobených zo zeme, vody, vzduchu, éteru a ďalších elementov. Dnešné zbrane, vrátane nukleárnych, patria k ohňových zbraniam. Proti strelným zbraniam sa používali vodné zbrane, o ktorých dnešná veda nemá ani potuchy. Ďalej existovali zbrane v podobe veterných smrští, o ktorých toho takisto veľa nevieme. Žiadna z týchto smrtonosných zbraní, ani dnešné vynálezy ničivých zbraní však nemôžu duši uškodiť.

Žádná zbraň — meče, ohňové zbraně, zbraně na principu deště, větrných smrští a tak dále — nemůže zabít duši. Ukazuje se, že kromě moderních ohňových zbraní dříve existovalo mnoho druhů zbraní tvořených zemí, vodou, vzduchem, éterem a podobně. I současné jaderné zbraně patří mezi zbraně ohňové, ale dříve se používaly zbraně tvořené i jinými hmotnými prvky. Proti ohňovým zbraním se používaly vodní zbraně, které jsou dnešní vědě neznámé. Moderní vědci také nevědí nic o zbraních v podobě větrné smrště. Nicméně duši nelze nikdy rozsekat na kousky ani zničit sebevětším počtem zbraní, bez ohledu na vědecké objevy.

Ani puto, ktoré spája individuálnu dušu s pôvodnou Najvyššou Dušou, sa nedá zrušiť. Impersonalisti nikdy nedokážu vysvetliť, ako poklesla individuálna duša na stupeň nevedomosti, v ktorej sa teraz nachádza, a ako ju mohla pokryť iluzórna energia, hmota. Keďže individuálne duše sú večne nepatrné, majú sklon byť pokryté iluzórnou energiou (māyou), a tak sa oddeliť od Pánovej spoločnosti. Podobne zhasne iskra, keď opustí oheň, napriek tomu, že je s ohňom kvalitatívne totožná.

Varāha Purāṇa i Bhagavad-gītā potvrdzujú, že živé bytosti sú oddelenými čiastočkami Najvyššieho Pána. Vo Svojich pokynoch dáva Kṛṣṇa Arjunovi zreteľne najavo, že ani po vyslobodení z ilúzie nestráca duša svoju individualitu. Arjuna sa oslobodil prostredníctvom poznania, ktoré prijal od Kṛṣṇu, no nestal sa tak totožným s Kṛṣṇom.

Māyāvādī nedokáže vysvětlit, jak by mohla individuální duše vzniknout pouhým působením nevědomosti a následně být zahalena matoucí energií. Rovněž nebylo nikdy možné zrušit vztah individuálních duší a původní Nejvyšší Duše — ve skutečnosti jsou individuální duše Jejími věčnými oddělenými částmi. Jelikož jsou věčně (sanātana) nepatrné, jsou náchylné podlehnout vlivu matoucí energie, a tak se oddělí od společnosti Nejvyššího Pána — stejně jako jiskry, které jsou mimo oheň, mají tendenci uhasnout, přestože jsou stejné kvality jako oheň samotný. Ve Varāha Purāṇě jsou živé bytosti popisovány jako oddělené dílčí části Nejvyššího. Jsou jimi věčně, což dokládá i Bhagavad-gītā. Z Pánova učení je zřejmé, že živá bytost si i poté, co je vysvobozena z iluze, zachovává svou oddělenou totožnost. Arjuna byl díky poznání, které přijal od Kṛṣṇy, osvobozen, ale nikdy s Kṛṣṇou nesplynul.