VERŠ 10

TEXT 10

Verš

tam uvāca hṛṣīkeśaḥ
prahasann iva bhārata
senayor ubhayor madhye
viṣīdantam idaṁ vacaḥ

Synonyma

tam — jemu; uvāca — povedal; hṛṣīkeśaḥ — Kṛṣṇa, Pán všetkých zmyslov; prahasan — usmievajúc sa; iva — takto; bhārata — ó, Dhṛtarāṣṭra, Bharatov potomok; senayoḥ — z vojsk; ubhayoḥ — z oboch strán; madhye — medzi; viṣīdantam — skľúčenému zármutkom; idam — nasledujúce; vacaḥ — slová.

tam — jemu; uvāca — řekl; hṛṣīkeśaḥ — Pán smyslů, Kṛṣṇa; prahasan — usmívající se; iva — tak; bhārata — ó Dhṛtarāṣṭro, potomku Bharaty; senayoḥ — vojsk; ubhayoḥ — obou stran; madhye — mezi; viṣīdantam — naříkajícímu; idam — následující; vacaḥ — slova.

Překlad

Ó, potomok Bharatov, v tej chvíli, uprostred oboch vojsk, prehovoril usmievajúci sa Kṛṣṇa ku skľúčenému Arjunovi nasledujúce slová.“

Ó potomku Bharaty, Kṛṣṇa tehdy mezi oběma vojsky s úsměvem promluvil ke sklíčenému Arjunovi.

Význam

Rozhovor prebiehal medzi dvoma dobrými priateľmi, Hṛṣīkeśom a Guḍākeśom. Ako priatelia boli na rovnakej úrovni, ale jeden z nich sa dobrovoľne stal žiakom druhého. Kṛṣṇa sa usmieval, lebo jeho priateľ sa rozhodol stať Jeho žiakom. Śrī Kṛṣṇa ako Pán vždy zostáva v nadradenom postavení, a predsa sa z vlastnej vôle stane priateľom, synom alebo milencom oddaného, ktorý si Ho v tejto úlohe želá vidieť. Keď Arjuna prijal Kṛṣṇu za svojho duchovného učiteľa, Kṛṣṇa túto úlohu ihneď prijal a začal sa s ním zhovárať ako učiteľ so svojím žiakom, teda s vážnosťou, akú si situácia vyžadovala. Tento rozhovor bol otvorený a prebiehal v prítomnosti obidvoch vojsk, bol teda prospešný pre všetkých. Učenie Bhagavad-gīty nie je určené pre konkrétnu osobu, spoločnosť alebo skupinu ľudí, ale pre všetkých; takže priatelia i nepriatelia majú rovnaké právo počuť ju.

Rozhovor probíhal mezi dvěma důvěrnými přáteli: Hṛṣīkeśou a Guḍākeśou. Jako přátelé byli oba na stejné úrovni, ale jeden z nich se dobrovolně stal žákem druhého. Kṛṣṇa se usmíval proto, že se přítel rozhodl stát žákem. Śrī Kṛṣṇa je Pán všech, a jako takový vždy stojí na vyšší úrovni, a přesto přistupuje na to, že se stane přítelem, synem nebo milencem oddaných, kteří Ho chtějí vidět v takové roli. Když se však na Něho Arjuna obrátil jako na svého učitele, ihned přijal tuto úlohu a začal se svým žákem hovořit jako učitel — s patřičnou vážností. Je zjevné, že rozhovor mezi učitelem a žákem probíhal veřejně v přítomnosti obou vojsk, aby z něho měli prospěch všichni. Rozmluvy Bhagavad-gīty tedy nejsou určeny nějaké konkrétní osobě, společnosti nebo komunitě, ale všem, a stejné právo je slyšet mají přátelé i nepřátelé.