Skip to main content

OSEMNÁSTA KAPITOLA

Kapitola osmnáctá

Dokonalosť odriekania

Závěr - dokonalost odříkání

VERŠ 1:
Arjuna riekol: „Ó, bojovník mocných paží, chcel by som vedieť, čo je zmyslom odriekania (tyāga) a čo znamená životné štádium odriekania (sannyāsa), ó, hubiteľ démona Keśī, ó, Pane zmyslov.“
TEXT 1:
Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
VERŠ 2:
Kṛṣṇa, Najvyššia Božská Osobnosť, riekol: „Zanechanie činností, ktoré sa zakladajú na hmotných túžbach, nazývajú veľkí učenci životným štádiom odriekania (sannyāsa). A zrieknutie sa plodov všetkých činností sa podľa múdrych nazýva odriekanie (tyāga).
TEXT 2:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vzdávání se činností, které se zakládají na hmotné touze, je tím, co velcí učenci nazývají stav odříkání (sannyās). A upouštění od výsledků všech činností je tím, co moudří nazývají zříkání se (tyāga).
VERŠ 3:
Niektorí učenci hlásajú, že človek by sa mal zrieknuť všetkých plodonosných činností ako zla, zatiaľ čo iní tvrdia, že obetí, pokání a dobročinností by sa nikto zriekať nemal.
TEXT 3:
Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.
VERŠ 4:
Ó, najlepší z Bharatovcov, vypočuj si teraz Moje rozhodnutie ohľadom odriekania. Ó, tiger medzi mužmi, v písmach sa rozlišuje trojaké odriekanie.
TEXT 4:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní slyš Můj úsudek o zříkání se. Ó tygře mezi lidmi, písma učí, že zříkání se je trojího druhu.
VERŠ 5:
Obetných činov, dobročinnosti a pokánia sa človek nemá nikdy zriekať. Musí ich vykonávať. Obeť, dobročinnosť a pokánie sú vskutku očistné aj pre veľké duše.
TEXT 5:
Činů, jako je konání obětí, dávání milodarů a podstupování askeze, se nikdo nemá zříkat — jsou nezbytné. Oběti, milodary a askeze jsou očistné i pro velké duše.
VERŠ 6:
Všetky tieto činy má človek konať bez lipnutia a bez očakávania odmeny. Mal by ich konať z povinnosti, ó, syn Pṛthy. To je Môj konečný názor.
TEXT 6:
Všem těmto činnostem se je třeba věnovat bez připoutanosti či jakéhokoliv očekávání výsledku. Je nutné to vše konat jako povinnost, synu Pṛthy. To je Můj rozhodující úsudek.
VERŠ 7:
Predpísaných povinností by sa nikto nemal zriekať. Ak sa niekto pod vplyvom nevedomosti odchýli od svojich predpísaných povinností, pripisuje sa také odriekanie kvalite nevedomosti.
TEXT 7:
Předepsaných povinností se nemá nikdo nikdy zříkat. Když to někdo vlivem iluze udělá, patří jeho zříkání se ke kvalitě nevědomosti.
VERŠ 8:
Ak sa niekto zrieka svojich povinností, pretože sa mu zdajú byť nepríjemné, alebo zo strachu pred telesným nepohodlím, hovorí sa, že jeho odriekanie je v kvalite vášne. Také skutky nikdy nevedú k rozvoju odriekania.
TEXT 8:
Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že přinášejí potíže, či ze strachu před tělesným nepohodlím, patří jeho zříkání se kvalitě vášně. Takovým jednáním nemůže být zříkání se nikdy pozvednuto na vyšší úroveň.
VERŠ 9:
No ak niekto koná svoje predpísané povinnosti len preto, že majú byť vykonané, ak sa zrieka každej hmotnej spoločnosti a pripútanosti k plodom svojich činov, ó, Arjuna, o takom odriekaní sa hovorí, že náleží do kvality dobra.
TEXT 9:
Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškerého styku s hmotou a lpění na výsledku, patří jeho zříkání se ke kvalitě dobra.
VERŠ 10:
Inteligentný odriekavý človek, umiestnený v kvalite dobra, ktorý necíti odpor ani k činu neblahému, ani pripútanosť k činu blahodárnemu, rozptýlil svoje pochybnosti ohľadom činu.
TEXT 10:
Inteligentní zříkající se osoba, která setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříznivou práci ani nelpí na příznivé, nemá o práci žádné pochyby.
VERŠ 11:
Pre vtelenú bytosť je skutočne nemožné nadobro sa zrieknuť všetkých činností. O tom, kto sa zrieka plodov svojich činov, sa hovorí, že si vskutku odrieka.
TEXT 11:
Vtělená bytost nemůže nikdy zanechat všech činností. Avšak osoba zříkající se plodů jednání je tím, kdo se skutečně zříká.
VERŠ 12:
Plody činov, ktoré po smrti dostanú tí, ktorí si neodriekajú, sú trojaké — vytúžené, nežiadúce a zmiešané. No tí, ktorí sú v životnom štádiu odriekania, nemajú plody, ktorých následkom by trpeli, alebo sa radovali.
TEXT 12:
Na toho, kdo se nezříká, čekají po smrti trojí plody jednání—žádoucí, nežádoucí a smíšené. Avšak na ty, kdo patří k stavu odříkání, žádné výsledky, kterými by museli trpět nebo si jich užít, nikdy nečekají.
VERŠ 13:
Ó, Arjuna, bojovník mocných paží, pouč sa teraz odo Mňa o piatich príčinách prispievajúcich k zavŕšeniu všetkých činov, tak ako ich popisuje Vedānta.
TEXT 13:
Ó Arjuno, válečníku mocných paží, podle Vedānty má provedení veškerých činností pět příčin. Nyní je ode Mne poznej.
VERŠ 14:
Miesto činu (telo), konateľ, rôzne zmysly, rôzne druhy úsilia a napokon Nadduša — to je päť faktorov všetkých činov.
TEXT 14:
Těmito pěti faktory činnosti jsou místo, kde se činnost odehrává (tělo), konatel, různé smysly, úsilí mnoha druhů a konečně Nadduše.
VERŠ 15:
Týchto päť faktorov je príčinou každého činu — správneho či nesprávneho — ktorý človek koná telom, mysľou alebo rečou.
TEXT 15:
Cokoliv správného nebo špatného osoba koná tělem, myslí nebo slovy, je způsobeno těmito pěti činiteli.
VERŠ 16:
Preto ten, kto sa považuje za jediného konateľa, nezohľadňujúc oných päť príčin, iste neoplýva veľkou inteligenciou a nie je schopný vidieť veci také, aké sú.
TEXT 16:
Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, proto není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.
VERŠ 17:
Kto nie je motivovaný falošným egom a nemá pomýlený intelekt, nezabíja, aj keby na tomto svete usmrtil človeka, a ani nie je pútaný svojimi činmi.
TEXT 17:
I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
VERŠ 18:
Poznanie, poznávaný predmet a poznávajúci sú tri faktory, ktoré dávajú podnet k činnosti. Zmysly, činnosť a konateľ sú tri súčasti činu.
TEXT 18:
Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání. A smysly, práce a konatel jsou tři složky jednání.
VERŠ 19:
Podľa troch kvalít hmotnej prírody jestvujú tri druhy poznania, činov a konateľov. Počuj teraz, ako ti ich opíšem.
TEXT 19:
Z hlediska tří kvalit hmotné přírody známe tři druhy poznání, činnosti a konatelů. Nyní si poslechni, jak se dělí.
VERŠ 20:
Vedz, že poznanie, vďaka ktorému človek vidí jedinú, nedeliteľnú duchovnú podstatu vo všetkých živých bytostiach, a predsa rozdelenú do nekonečných foriem, náleží do kvality dobra.
TEXT 20:
Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.
VERŠ 21:
Poznanie, pomocou ktorého vidí človek rôzne druhy živých bytostí v rôznych druhoch tiel, je poznaním v kvalite vášne.
TEXT 21:
O poznání, že v každém odlišném těle je jiný druh živé bytosti, bys měl vědět, že patří ke kvalitě vášně.
VERŠ 22:
A poznanie, ktoré človeka púta k jedinému druhu činnosti, akoby bolo všetkým, ktoré je ničotné a bez poznania pravdy, také poznanie náleží do kvality temnoty.
TEXT 22:
A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.
VERŠ 23:
O čine konanom podľa pokynov, bez lipnutia, lásky alebo nenávisti a bez túžby po plodoch sa hovorí, že náleží do kvality dobra.
TEXT 23:
O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, záliby či nenávisti a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že má charakter dobra.
VERŠ 24:
No čin, ktorý s veľkým úsilím koná človek túžiaci po uspokojení svojich túžob a ktorý je motivovaný falošným egom, taký čin náleží do kvality vášne.
TEXT 24:
Avšak činnost, která je s velkou námahou prováděna někým, kdo chce ukojit své touhy, a odehrává se pod vlivem falešného ega, má charakter vášně.
VERŠ 25:
A čin konaný z poblúznenia, bez ohľadu na pokyny písiem, na následky či budúcu pripútanosť a spôsobujúci ujmu druhým, sa považuje za čin v kvalite nevedomosti.
TEXT 25:
Činnost prováděná pod vlivem iluze, bez ohledu na pokyny písem a na budoucí spoutanost nebo na násilí či ublížení druhým, má charakter nevědomosti.
VERŠ 26:
Ten, kto si koná svoju povinnosť oslobodený od kvalít hmotnej prírody, kto koná bez falošného ega, s nadšením a rozhodnosťou a koho sa nedotkne ani úspech, ani neúspech, taký človek koná v kvalite dobra.
TEXT 26:
Ten, kdo koná svou povinnost oproštěn od styku s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkou odhodlaností a nadšením a bez vzrušení v případě úspěchu či neúspěchu, je prohlášen za konatele na úrovni kvality dobra.
VERŠ 27:
O konateľovi, ktorý je pripútaný k plodom svojich činov a túži po ich užívaní, ktorý je chamtivý, závistlivý, nečistý a podlieha radosti a smútku, sa hovorí, že sa nachádza v kvalite vášne.
TEXT 27:
O konateli, který je poután k práci a jejím plodům, jichž si touží užívat, který je chamtivý, vždy zlovolný, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je na úrovni kvality vášně.
VERŠ 28:
A o tom, kto vždy koná proti príkazom písiem, kto je materialistický, tvrdohlavý, podvodnícky, lenivý, kto je majstrom v urážaní druhých, vždy mrzutý a záhaľčivý, sa hovorí, že sa nachádza v kvalite nevedomosti.
TEXT 28:
Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.
VERŠ 29:
Ó, dobyvateľ bohatstva, vypočuj si teraz, prosím, ako ti podrobne vysvetlím tri druhy pochopenia a odhodlanosti vo vzťahu k trom kvalitám hmotnej prírody.
TEXT 29:
Ó uchvatiteli bohatství, nyní prosím poslouchej, jak ti z hlediska tří kvalit hmotné přírody podrobně vylíčím různé druhy pochopení a odhodlanosti.
VERŠ 30:
Ó, syn Pṛthy, porozumenie, pomocou ktorého človek vie, čo sa smie a čo sa nesmie, čoho sa má báť a čoho nie, čo zväzuje a čo oslobodzuje, také pochopenie je v kvalite dobra.
TEXT 30:
Pochopení, díky kterému osoba ví, co se má a co nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, má charakter dobra, synu Pṛthy.
VERŠ 31:
Ó, syn Pṛthy, porozumenie nerozlišujúce medzi zbožným a bezbožným, medzi tým, čo sa má a čo sa nesmie, sa nachádza v kvalite vášne.
TEXT 31:
Ó synu Pṛthy, pochopení prosté rozlišování mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co je třeba konat a čeho je třeba se vyvarovat, má charakter vášně.
VERŠ 32:
Porozumenie zahalené ilúziou a temnotou, pokladajúce bezbožnosť za náboženstvo a náboženstvo za bezbožnosť a vždy smerujúce opačným smerom, ó, Pārtha, je porozumením v kvalite nevedomosti.
TEXT 32:
Ó Pārtho, pochopení vyznačující se tím, že se pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a že se vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má charakter nevědomosti.
VERŠ 33:
Ó, syn Pṛthy, nezlomné odhodlanie, ktoré je udržiavané neochvejným vykonávaním yogy a ktorým človek ovláda činnosti mysle, života a zmyslov, je odhodlaním v kvalite dobra.
TEXT 33:
Odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádění yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitě dobra, synu Pṛthy.
VERŠ 34:
No odhodlanie, s ktorým sa človek usilovne pridržiava plodov náboženstva, ekonomického rozvoja a zmyslového pôžitku, ó, Arjuna, je v kvalite vášne.
TEXT 34:
Avšak odhodlanost, která se projevuje připoutaností k plodům náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, Arjuno.
VERŠ 35:
A odhodlanie, ktoré nepresahuje rámec snenia, bázne, žiaľu, mrzutosti a ilúzie, také naivné odhodlanie, ó, syn Pṛthy, náleží do kvality nevedomosti.
TEXT 35:
A odhodlanost, která nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, postrádá inteligenci a patří ke kvalitě nevědomosti, synu Pṛthy.
VERŠ 36:
Ó, najlepší z Bharatovcov, vypočuj si teraz odo Mňa o trojakom šťastí, v ktorom podmienená duša nachádza svoje potešenie a ktoré niekedy ukončuje všetky jej strasti.
TEXT 36:
Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.
VERŠ 37:
O šťastí, ktoré je spočiatku ako jed a na konci ako nektár a ktoré motivuje k sebarealizácii, sa hovorí, že náleží do kvality dobra.
TEXT 37:
To, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co probouzí k seberealizaci, je prohlášeno za štěstí, které má charakter dobra.
VERŠ 38:
Šťastie, ktoré vzniká zo spojenia zmyslov a ich predmetov, ktoré je spočiatku ako nektár a na konci ako jed — také šťastie sa pripisuje kvalite vášne.
TEXT 38:
Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.
VERŠ 39:
A o šťastí, ktoré je slepé voči sebarealizácii, ktoré je od začiatku do konca klamom a pochádza zo spánku, lenivosti a ilúzie, sa hovorí, že náleží do kvality nevedomosti.
TEXT 39:
A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.
VERŠ 40:
Tu, ani medzi polobohmi na vyšších planetárnych sústavách niet bytosti oslobodenej od vplyvu troch kvalít hmotnej prírody.
TEXT 40:
Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách nenajdeme bytost, která by byla oproštěna od těchto tří kvalit pocházejících z hmotné přírody.
VERŠ 41:
Brāhmaṇi, kṣatriyovia, vaiśyovia a śūdrovia sa navzájom odlišujú podľa vrodených vlastností, ktoré zodpovedajú rôznym hmotným kvalitám, ó, podmaniteľ nepriateľov.
TEXT 41:
Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší činnostmi pocházejícími z jejich povahy v souladu s hmotnými kvalitami.
VERŠ 42:
Mierumilovnosť, sebaovládanie, odriekanie, čistota, znášanlivosť, poctivosť, poznanie, múdrosť a zbožnosť sú prirodzené vlastnosti, ktorými sa vyznačujú brāhmaṇi.
TEXT 42:
Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají brāhmaṇové.
VERŠ 43:
Statočnosť, sila, odhodlanosť, duchaprítomnosť, nezlomnosť v boji, veľkorysosť a schopnosť viesť druhých sú prirodzené vlastnosti kṣatriyov.
TEXT 43:
Hrdinství, síla, odhodlanost, důmyslnost, odvaha v boji, štědrost a vůdcovství jsou přirozené rysy jednání náležícího kṣatriyům.
VERŠ 44:
Poľnohospodárstvo, ochrana kráv a obchod sú prirodzené povinnosti vaiśyov, a povinnosťou śūdrov je slúžiť ostatným.
TEXT 44:
Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům, a śūdrům přísluší práce a služba pro druhé.
VERŠ 45:
Vykonávaním svojich povinností môže každý dosiahnuť dokonalosť. Vypočuj si teraz odo Mňa, ako je to možné.
TEXT 45:
Každý člověk může dosáhnout dokonalosti konáním práce, která mu náleží podle jeho přirozenosti. Nyní si ode Mě prosím vyslechni, jak to udělat.
VERŠ 46:
Uctievaním Pána, ktorý je príčinou všetkých tvorov a ktorý je všeprenikajúci, môže človek dosiahnuť dokonalosť, ak si plní svoje vlastné povinnosti.
TEXT 46:
Člověk může dospět k dokonalosti, když bude svou prací uctívat Pána, jenž je původem všech bytostí a prostupuje vším.
VERŠ 47:
Je lepšie konať si svoju vlastnú povinnosť, aj keď nedokonale, než povinnosť druhého, a dokonale. Kto nasleduje svoje predpísané povinnosti v súlade s vlastnou prirodzenosťou, toho nikdy nepostihnú následky za hriešne činy.
TEXT 47:
Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.
VERŠ 48:
Každý čin, ó, syn Kuntī, je zahalený nejakou vadou, tak ako je oheň zahalený dymom. Preto by človek nemal zanechať činnosť, ktorá prináleží jeho povahe, aj keby nebola bez chýb.
TEXT 48:
Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.
VERŠ 49:
Kto na ničom nelipne, kto sa ovláda a je ľahostajný k všetkým hmotným pôžitkom, môže pomocou odriekania dosiahnuť najvyššiu dokonalosť v oslobodení sa od všetkých následkov.
TEXT 49:
Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.
VERŠ 50:
Ó, syn Kuntī, vypočuj si odo Mňa, ako ten, kto dosiahol túto dokonalosť, môže dospieť k najvyššiemu dokonalému stavu, ktorý je najvyšším poznaním — k Brahmanu, konaním, ktoré ti v krátkosti opíšem.
TEXT 50:
Ó synu Kuntī, poznej ode Mne, jak lze dospět na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání, jednáním, které nyní shrnu.
VERŠE 51 – 53:
Kto sa očistil pomocou svojej inteligencie a vytrvalo ovláda myseľ, kto sa zriekol predmetov zmyslového pôžitku a zbavil pripútanosti i odporu, kto zotrváva v ústraní, málo je, ovláda reč, telo aj myseľ a je neustále v stave vnútorného vytrženia, kto je odpútaný, zbavený falošného ega, vlastníckeho pocitu, ilúzie moci, falošnej pýchy, žiadostivosti a hnevu, kto neprijíma hmotné veci a je mierumilovný, ten je určite hodný sebarealizácie.
TEXTS 51-53:
Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.
VERŠ 54:
Kto zaujal toto transcendentálne postavenie, realizuje Najvyšší Brahman a je naplnený radosťou. Nikdy sa netrápi, ani po ničom netúži a k všetkým bytostiam je rovnaký. Za tohoto stavu dosiahne čistej oddanej služby Mne.
TEXT 54:
Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.
VERŠ 55:
Jedine oddanou službou môžem byť pochopený taký, aký som, ako Najvyššia Božská Osobnosť. A keď si Ma niekto plne uvedomí na základe takej oddanosti, môže vstúpiť do Božieho kráľovstva.
TEXT 55:
Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.
VERŠ 56:
Môj čistý oddaný dosiahne pod Mojou ochranou a Mojou milosťou večné a nepominuteľné sídlo, hoci koná najrôznejšie činy.
TEXT 56:
Díky Mé milosti dosáhne Můj čistý oddaný, který je pod Mou ochranou, věčného a nemizícího sídla, třebaže se věnuje činnostem všeho druhu.
VERŠ 57:
V každej činnosti buď závislý na Mne a konaj pod Mojou ochranou. Pri konaní takej oddanej služby si Ma buď plne vedomý.
TEXT 57:
Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom.
VERŠ 58:
Ak si Ma budeš vedomý, prekonáš Mojou milosťou všetky prekážky podmieneného života. No ak nebudeš konať s týmto vedomím, ale na základe falošného ega a neposlúchneš Ma, budeš stratený.
TEXT 58:
Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.
VERŠ 59:
Ak nebudeš konať podľa Mojich pokynov a vzdáš sa boja, staneš sa obeťou falošného ega. Tvoja povaha ťa však nakoniec prinúti bojovať.
TEXT 59:
Jestliže nebudeš jednat podle Mého pokynu a bojovat, budeš sveden. Tvá povaha tě přiměje k boji.
VERŠ 60:
Pod vplyvom ilúzie odmietaš konať podľa Mojich pokynov, no tvoja vlastná povaha, ó, syn Kuntī, ťa k tomu istému prinúti.
TEXT 60:
Ó synu Kuntī, pod vlivem iluze nyní odmítáš jednat podle Mého pokynu, ale činnost pocházející z tvé povahy tě k jednání přesto donutí.
VERŠ 61:
Najvyšší Pán sídli v srdci každého, ó, Arjuna, a riadi putovanie všetkých živých bytostí, ktoré sú akoby vsadené do stroja zhotoveného z hmotnej energie.
TEXT 61:
Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.
VERŠ 62:
Odovzdaj sa Mu úplne, ó, potomok Bharatov. Jeho milosťou dosiahneš transcendentálneho mieru a najvyššieho večného príbytku.
TEXT 62:
Ó potomku Bharaty, zcela se Mu odevzdej. Díky Jeho milosti nabydeš transcendentálního klidu a dosáhneš svrchovaného věčného sídla.
VERŠ 63:
Vyjavil som ti tu ešte dôvernejšie poznanie. Dôkladne si ho premysli a potom konaj, ako uznáš za vhodné.
TEXT 63:
Tak jsem ti vyložil ještě důvěrnější poznání. Dokonale to uvaž a potom jednej, jak si přeješ.
VERŠ 64:
Pretože si Môj veľmi drahý priateľ, vyjavím ti najvyšší pokyn, najdôvernejšie poznanie zo všetkých. Vypočuj si ho odo Mňa, pretože ti je na tvoj vlastný prospech.
TEXT 64:
Jelikož jsi Můj nesmírně drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě — je to ve tvůj prospěch.
VERŠ 65:
Vždy na Mňa mysli a staň sa Mojím oddaným, uctievaj Ma a vzdávaj Mi svoje poklony. Takto určite ku Mne prídeš. Sľubujem ti to, pretože si Môj veľmi drahý priateľ.
TEXT 65:
Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a skládej mi poklony. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velmi drahý přítel.
VERŠ 66:
Zanechaj všetky druhy náboženstiev a iba sa Mi odovzdaj. Ja ťa oslobodím od všetkých následkov za hriešne činnosti. Neboj sa.
TEXT 66:
Zřekni se všech druhů náboženství a odevzdej se Mně. Já tě osvobodím od všech následků hříšného jednání. Neboj se.
VERŠ 67:
Toto dôverné poznanie by nikdy nemalo byť vyjavené tým, ktorí si neodriekajú, ktorí nie sú oddaní alebo nie sú zapojení do oddanej služby, a ani tým, ktorí Mi závidia.
TEXT 67:
Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nevykonávají oddanou službu či kteří vůči Mně chovají zášť.
VERŠ 68:
Tomu, kto toto najvyššie tajomstvo vysvetľuje oddaným, je zaručená čistá oddaná služba a nakoniec nepochybne dospeje ku Mne.
TEXT 68:
Ten, kdo toto největší tajemství vyjevuje oddaným, má zaručeno dosažení čisté oddané služby a nakonec se vrátí ke Mně.
VERŠ 69:
Na tomto svete niet služobníka, ktorý by Mi bol drahší než on, a ani Mi nikto nikdy drahší nebude.
TEXT 69:
Žádný služebník v tomto světě Mi není dražší než on a nikdy Mi nikdo dražší nebude.
VERŠ 70:
A vyhlasujem, že ten, kto študuje tento náš posvätný rozhovor, Ma uctieva inteligenciou.
TEXT 70:
A prohlašuji, že ten, kdo studuje tento posvátný rozhovor, Mě uctívá svou inteligencí.
VERŠ 71:
A ten, kto mu načúva s vierou a bez závisti, bude oslobodený od hriešnych následkov a dosiahne vyšších planét, kde sídlia zbožní.
TEXT 71:
A ten, kdo naslouchá s vírou a bez zášti, se osvobodí od následků hříchů a dosáhne blahodárných planet, kde žijí zbožné osoby.
VERŠ 72:
Ó, syn Pṛthy, dobyvateľ bohatstva, vypočul si si všetko so sústredenou mysľou? Rozptýlila sa už tvoja nevedomosť a ilúzia?“
TEXT 72:
Ó synu Pṛthy, uchvatiteli bohatství, vyslechl jsi vše s pozornou myslí? Zmizela tvá nevědomost a iluze?
VERŠ 73:
Arjuna riekol: „Môj milý Kṛṣṇa, Tvojou milosťou sa teraz rozptýlila moja ilúzia a opäť som sa spamätal. Ó, Neomylný, zbavil si ma všetkých pochybností a teraz tu stojím pripravený konať podľa Tvojich pokynov.“
TEXT 73:
Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky Tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.
VERŠ 74:
Sañjaya riekol: „Takto som si vypočul rozhovor dvoch veľkých duší, Kṛṣṇu a Arjunu. A toto posolstvo je také úžasné, že mi z toho vstávajú vlasy na hlave.
TEXT 74:
Sañjaya pravil: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. Toto poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.
VERŠ 75:
Vyāsovou milosťou som si vypočul tento najdôvernejší rozhovor priamo od pána mystiky, Kṛṣṇu, keď osobne prehováral k Arjunovi.
TEXT 75:
Díky milosti Vyāsy jsem slyšel tuto nanejvýš důvěrnou rozmluvu přímo od Pána veškeré mystiky, Kṛṣṇy, který osobně hovořil k Arjunovi.
VERŠ 76:
Ó, kráľ, vždy keď si spomeniem na tento úžasný a posvätný rozhovor medzi Kṛṣṇom a Arjunom, neustále sa znovu a znovu zachvievam radosťou.
TEXT 76:
Ó králi, když si opakovaně vybavuji tento neobyčejný a svatý rozhovor Kṛṣṇy s Arjunou, jsem nadšen a vzrušen každým okamžikem.
VERŠ 77:
Ó, kráľ, kedykoľvek si spomeniem na úžasnú podobu Śrī Kṛṣṇu, zmocní sa ma ešte väčší úžas a znovu a znovu sa radujem.
TEXT 77:
Ó králi, když vzpomínám na ohromující podobu Pána Kṛṣṇy, žasnu stále více a znovu a znovu prožívám radost.
VERŠ 78:
Kde je Kṛṣṇa, pán mystiky, a kde je vznešený lukostrelec Arjuna, tam je zaiste aj bohatstvo, víťazstvo, neobyčajná moc a mravnosť. To je môj názor.“
TEXT 78:
Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.